Tarragona byla v obdobíŘímského impéria největším a nejkulturnějším městem na Iberském poloostrově. Původně místo obývaliIberové, pozdějiKartáginci.Římané zde vybudovali opevněné město (Tarraco) s řadou chrámů a památníků, které mělo v dobách největšího rozvoje okolo 250 000 obyvatel. NejprveVizigóti a pozdějiArabové město přeměnili na dějiště bojů a většinu staveb zničili.[2] BěhemŠpanělské války za nezávislost bylo město od 3. května do 28. června 1811 obléháno a následně dobyto francouzským vojskem.
Střed města se nachází na Starém Městě, hlavním náměstím jePlaca De La Font. V severozápadní části náměstí stojí budova tarragonské radnice. Katedrála leží v severovýchodní části Starého Města. Jižně od Starého Města se nachází jedna z hlavních tarragonských ulicRambla Nova, široká třída s řadou obchodů a restaurací obklopená domy z 19. století.
Tarragona nevlastní ani oficiální znak ani oficiální vlajku. Přesto existují varianty, které místní správa toleruje a návrhyKatalánské společnosti pro genealogii a heraldiku.
↑abcdTyto pozůstatky římského starověkého města jsou zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a nacházejí se v historickém centru Tarragony. Další, UNESCEM chráněné lokality jsou: hřbitov prvních křesťanů a akvadukt Pont del Diable v širším centru města, dále vápencový lom El Médol, pohřební věž Torre dels Escipions, vítězný oblouk v Bará a pozůstatky vesnických osad Centcelles a dels Munts.
