Targum (hebrejskyתרגום, „překlad“) je označení proaramejský převod hebrejského textuBible. Nezbytnost používání targumu se objevila v době po zničeníjeruzalémského Chrámu v roce 586 př. n. l. a odvedenížidovského obyvatelstva do babylonskéhoexilu, kde byla aramejština jazykem každodenního používání. Po návratu ze zajetí měli mnozí židé problém s porozuměním hebrejskému textu, a proto byloknězemEzdrášem (Ezrou) při předčítáníTóry zavedeno, želevité„četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl tomu, co četli.“[1] Původně při této praktice stál vedle toho, kdo četl stanovený oddíl hebrejského textu Tóry, ten, kdo ho překládal do aramejštiny a zároveň vysvětloval. Později začaly vznikat překlady v písemné formě a týkaly se nejen textuPěti knih Mojžíšových.Babylónský talmud se např. zmiňuje o targumu keknize Job (Šabat 115a).[2] K význačným targumům, které jsou používány i v současné době, patří TargumOnkelos a Targum Jonatan.[3] Onkelův překlad se vyznačuje doslovností, kdežto Jonatanův spíše výkladem,midrašem.[4] Jednu z nejstaršíchverzí targumu kPentateuchu má ve svémarchivu i velkáVatikánská apoštolská knihovna, a to v podoběkopie ze16. století, která nese označení Neophyti 1.[5]
- ↑Neh 8, 8 (Kral,ČEP)
- ↑BIČ, Miloš.Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 582.
- ↑NEWMAN, Ja'akov;SIVAN, Gavri'el.Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998.ISBN 80-900895-3-4. S. 224–225.
- ↑SIDON, Karol Efraim;HVÍŽĎALA, Karel.Červená kráva. Praha: Dokořán, 2002.ISBN 80-86569-30-6. S. 97.
- ↑METZGER, Bruce.Starověké a anglické překlady bible. Praha: Česká biblická společnost, 2010.ISBN 978-80-85810-94-3. S. 20.
Obrázky, zvuky či videa k tématutargum na Wikimedia Commons