
Tanková výsadková loď (anglicky:Landing Ship, Tank – LST) je označenímvýsadkové lodi určené k přepravětanků, vozidel, nákladu a vojáků a jejich vylodění přímo na pobřeží (bez nutnosti využitípřístavu). Tankové výsadkové lodi byly vyvinuty k podpoře obojživelných operací zadruhé světové války. Byly to největší spojenecké výsadkové lodě schopné vylodit těžkou techniku přímo na pláži.[1] Naprostá většina tankových výsadkových lodí byla postavena za války vUSA (více než 1000), menší množství ve Velké Británii aKanadě. Přestože je za války jejich posádky přezdívalilarge slow target, byla to nesmírně užitečná plavidla, kterých bylo ztraceno pouze 39 – z toho 26 přímo v boji.[1] Poté, co byly vyvinutyjaderné zbraně se soudilo, že k velkým vyloďovacím operacím již nebude docházet, čluny LST však prokázaly svou užitečnost vkorejské válce. Přestože dnes již plně nevyhovují požadavkům na moderní výsadkové operace, jsou stále provozovány řadou námořnictev.


U zrodu lodí LST stáli Britové, kteří museli po úspěšné německéinvazi do Francie v roce 1940 spěšněevakuovat zbytky svých vojsk z přístavuDunkerk. Jelikož tehdy neměli námořní lodě schopné přímo na pobřeží nalodit těžkou vojenskou techniku, museli v přístavu zanechat své tanky a další vybavení.[1] PremiérWinston Churchill proto požadoval urychlené postavení lodí schopných oceánské plavby a následně výsadku přímo na břeh.[2] Britové nejprve na LST přestavěli tři středně velkétankery s malým ponorem, které původně sloužily na jezeřeMaracaibo. Technika z nich vyjížděla po rampě příďovými vraty. Přestavěné tankery, označené jakotřídaMaracaibo, byly poprvé a relativně úspěšně nasazeny přivylodění v severozápadní Africe. Poté Britové postavili tři zcela nové tankové výsadkové lodětřídyBoxer – malá kapacita jejich loděnic však způsobila, že byla masová výroba výsadkových lodí, včetně LST, přesunuta do USA.[2]
Američané pro LST vytvořili zcela novou konstrukci, označovanou LST Mk2 či LST(2). Jejich konstruktérem byl John Niedermair.[2] Lodě dlouhé téměř 100 metrů měly ploché dno, příďová vrata pro vylodění techniky a dvě nákladové paluby – na dolní palubě byly neseny tanky, zatímco na horní byla lehčí technika. Celkem unesly 2100 tun nákladu.[2] Ubikace byly po stranách nákladních palub a na zádi byl lodní můstek. Pohon zajišťovaly dieselové motory. Jelikož lodě měly mít velký ponor pro plavbu přes oceán a zároveň malý ponor pro samotné vyloďování, byly vybaveny propracovaným balastním systémem, který umožňoval ponor měnit. Protiletadlovou výzbroj tvořilo menší množství 20 a 40mm kanónů.[1]
První LST(2) vstoupil služby 27. října 1942[2] a za celou válku jich v USA bylo postaveno celkem 1051.[1] Dobu stavby jedné lodě se podařilo postupně zkrátit až na dva měsíce. Britové od Američanů získali 113 LST(2) a další tolik potřebné lodě stavěli ve vlastních a kanadských loděnicích. Získali tak dalších 59 modifikovaných lodí LST Mk 3.[1]
Čluny LST byly s velkým úspěchem používány při celé řadě výsadkových operací druhé světové války. Dočkaly se taky řady modifikací a byly používány nejen k přepravě tanků, ale rovněž jako lodě transportní, muniční, nemocniční, opravárenské a k četným jiným speciálním účelům.[1] Premiérou typu LST(2) bylo vylodění na Šalomounových ostrovech. Následovaly napříkladna Sicílii,v Itálii,v Normandii,v jižní Francii, při invazi na Filipíny,Iwo Jimu čiOkinawu.[2] Pokud na palubě nesly obojživelná vozidlaDUKW či výsadková vozidlaLVT-5, nemusely ani přirážet přímo ke břehu.[2]
Po skončení války byly přebytečné LST(2) vyřazovány a mnoho jich, po nejrůznějších modifikacích, sloužilo v komerčním sektoru.
Poté, co byly vyvinutyjaderné zbraně se soudilo, že k velkým vyloďovacím operacím již nebude docházet, čluny LST však prokázaly svou užitečnost vkorejské válce. V USA tak byly i v následujících desetiletích stavěny menší série nových tankových výsadkových lodí třídTerrebonne Parish,De Soto County aNewport. Americké námořnictvo je však již všechny vyřadilo a prodalo dalším zemím. Tankové výsadkové lodě tak ze služby vytlačily jiné typy lodí, zejménadokové výsadkové lodě a lodě kategorieamphibious transport dock. Ty jsou vybaveny dokem pro vznášedlaLanding Craft Air Cushion a plošinou pro transportnívrtulníky. U nich tak odpadá nutnost přistát přímo u břehu, ale naopak mohou v bezpečí za horizontem vypouštět vznášedla pohybující se rychlostí až 40 uzlů.[2]