Tahanea (zastaraleTchitchagoff[1] neboChichagov) je většíatol v centrální části souostrovíTuamotu veFrancouzské Polynésii.
Nachází se ve středu souostroví na jižní straně. Rozkládá se mezi atolyFaaite aMotutunga, přičemž nejbližším sousedem je první jmenovaný atol ve vzdálenosti necelých 15 km na západ. Centrální ostrovTahiti je vzdálen přibližně 450 km na jihozápad.
Atol má protáhlý tvar, s úzkým prstencem souše kolem laguny. Prstenec atolu je, podobně jako je tomu u mnoha jiných atolů v oblasti (Fakarava, Arutua, Toau, Kaukura, Faaite aj.). Z jižní strany je tvořen nízkým korálovým útesem, nacházející se pouze těsně na úrovni hladiny oceánu a jen výjimečně přerušený malými ostrůvky (polyn. "motu"). Ze severní strany tvoří prstenec podstatně více souše s vegetací.
Atol má přibližně 47 km na délku a v nejširším místě 17 km na šířku. Voda se z okolního oceánu do az laguny dostává přes útes z jižní strany, zaplavený běhempřílivu, ale také ze severu třemi širokými a splavnými průplavy - Motupuapua, Teavatapua a Otao, s 430 a 330 a 50 metrovou šířkou. Laguna má celkovou rozlohu 545,1 km2, přičemž na západní polovině je mělčí s desítkami korálových hlav sahajících ze dna až na hladinu.
Z geologického hlediska se jedná okorálový atol, umístěný na vrcholu podmořskésopky, ponořené pouze těsně pod hladinou moře. Sopka z oceánského dna na výšku měří 3,38 km a její stáří se odhaduje na 51,7 až 54,3 milionu. let.[2]
První písemná zmínka o návštěvě atolu pochází odšpanělského mořeplavce Domingo de Boenechea z listopadu1774, který se plavil na lodiAguila. Atol pojmenoval "San Julian". Různé zdroje uvádějí dva různé dny,9. listopadu[3][4] nebo12. listopadu.[5][6]
Další informace pochází odFaddeja F. Bellinsgauzena, ten provedl záznam o návštěvě atolu16. července1820 a pojmenoval ho "Chichagov".[6][1]
Poslední známý zápis je od Charlese Wilkese z15. ledna1841.[6]
V 19. století, kdy se atol stal francouzským územím, zde žilo přibližně 100 obyvatel.[7] Dnes je oficiálně neobydlený, ale často navštěvovaný lidmi z atoluFaaite kvůli kokosovým plantážím. Při středním průplavu je několik budov a na jednom ze severních ostrovů je postaven malý kostel.[8]
Zprávy od soukromých jachtařů, kteří atol navštěvují zejména kvůli panenské přírodě, růžovému písku[9] apotápění, hovoří o trvalém osídlení několika lidmi, kteří plní roli jakýchsi strážců atolu a dohlížejí na přítomnost lodí a chování jejich posádek, i když oficiálně žádná stráž ostrova vládou Francouzské Polynésie zatím stanovena nebyla.[10][11]
Atol zatím nepatří mezi chráněné území, ale některé živočišné a rostlinné druhy, které se nacházejí na atolu a v jeho vodách, jsouendemické, vzácné nebo ohrožené.
Běžnou vegetací na atolu jekokosová palma, která byla intenzivně vysázená po celé Francouzské Polynésii v první polovině 19. století za účelem těžbykopry.
Z vzácných druhů se zde vyskytuje ohrožený člen velké rodiny brodivých ptáků Scolopacidae,Prosobonia cancellata (vtahitštiněkiwi-kiwi), a také endemická Sesbania coccinea[12], která je podle IUCN také ohroženou rostlinou.[13]
Geograficky náleží atol Tahanea k největšímu seskupení ostrovů v Tuamotu, Ostrovem Raeffsky. Ty zahrnují ještě i atolyAnaa,Motutunga,Takuma,Raro,Taeng,Nihiru,Makemo,kati,Tuanake,Hiti,Tepoto Sud,Marutea Nord,Haraiki,Aratika,Kauehi,Taiaro aRaraku.
Administrativně spadá atol do komunity Anaa, do které patří ještě kromě stejnojmenného atolu i atolFaaite a neobydlený atolMotutunga.
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůTahanea na slovenské Wikipedii aTahanea na francouzské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuTahanea na Wikimedia Commons