| Tage Erlander | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. června1901 Ransäter |
| Úmrtí | 21. června1985 (ve věku 84 let) S:t Görans church parish |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Ransäter Cemetery |
| Alma mater | Lundská univerzita (od 1928) Tingvallagymnasiet |
| Povolání | politik |
| Ocenění | The KTH Great Prize (1979) čestný doktor Göteborské univerzity |
| Politická strana | Sociální demokraté |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Aina Erlander[1] |
| Děti | Sven Erlander Bo Erlander |
| Funkce | člen Druhé komory (1933–1944) státní tajemník (Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí; 1938–1944) ministr bez portfeje (1944–1945) člen První komory (1945–1948) švédský ministr kultu (1945–1946) … více naWikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Tage Fritiof Erlander (13. června1901 –21. června1985) bylšvédskýsociálnědemokratickýpolitik, dlouholetý předsedaŠvédské sociálně demokratické strany dělnické (Sveriges socialdemokratiska arbetareparti), klíčová postava švédské politiky ve20. století. Třiadvacet let byl nepřetržitě předsedou švédské vlády (1946–1969), což je švédský rekord a jeden z nejdelších premiérských mandátů v historii moderníchdemokracií. Ve stejné době vedl sociálnědemokratickou stranu.
Erlander byl otec švédského modelusociálního státu a švédského hospodářského zázraku podruhé světové válce. Odmítlznárodňování, ovšem trval na budování silného veřejného sektoru, zejména veřejného zdravotnictví a důchodového zabezpečení. Navzdory mohutným veřejným investicím, švédské hospodářství zažívalo v jeho epoše rekordní růst. Éra rekordních poválečných hospodářských přírůstků (končící ropnou krizí roku 1973) je ve Švédsku někdy nazývánaRekordåren (Éra rekordů), přivedla Švédsko do čela žebříčků kvality životaOECD i mezi skupinu ekonomicky nejsilnějších států světa (G 10).
V zahraniční politice se pokoušel o co největší sblížení s ostatními severskými státy, což se ale zcela nezdařilo. Typickým rysem Erlanderovy politiky byl rovněž důraz na švédskou suverenitu – Erlander odmítl vstoupit doNATO, avšak silně investoval do švédské armády, pod jeho vedením Švédsko investovalo do obrany nejvíce poUSA,Sovětském svazu aIzraeli. Vybudoval třetí nejsilnějšívojenské letectvo na světě. Odmítl ovšem budovatnukleární arzenál, roku 1968 podepsalSmlouvu o nešíření jaderných zbraní.
Začínal jako editor švédské encyklopedieSvensk Uppslabok (1928–1938). Roku 1933 byl prvně zvolen do švédského parlamentu (Riksdagu). Končil na vrcholu, když jeho strana získala ve volbách roku 1968 50,1 procenta hlasů. On pak předal premiérský post svému dlouholetému blízkému spolupracovníkoviOlofu Palmemu, který zemi vedl dalších 7 let. Stejně tak Palmemu předal vedení švédské sociální demokracie.
Obrázky, zvuky či videa k tématuTage Erlander na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
