Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Tadeusz Bór-Komorowski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tadeusz Bór-Komorowski
Narození1. června1895
Chorobrów
Úmrtí24. srpna1966 (ve věku 71 let)
Buckley nebo Bletchley
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníVojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Alma materLvovská polytechnika
Tereziánská vojenská akademie
Povolánídůstojník,politik a jezdec soutěže všestranné způsobilosti
Oceněnístříbrný kříž řádu Virtuti Militari (1921)
Stříbrný záslužný kříž (1925)
Zlatý záslužný kříž (1934)
důstojník Řádu znovuzrozeného Polska (1936)
zlatý kříž řádu Virtuti Militari (1944)
… více naWikidatech
RodKomorowští-Korczakové
Funkcepremiér Polska (1947–1949)
General Inspector of the Armed Forces
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

GenerálTadeusz Komorowski (1. června1895Chorobrów –24. srpna1966Londýn), v odboji používající mj. krycí jménoBór (výslovnost „Bur“) bylpolský důstojník, za2. světové války důstojník odbojovéZemské armády (Armia Krajowa, polské podzemní vojsko) a její velitel od roku 1943 do kapitulaceVaršavského povstání[1].

Mládí

[editovat |editovat zdroj]

Od roku1905 studoval gymnázium veLvově, kde v roce1913 maturoval. Od září1913 sloužil v rakouské armádě. Do března1915 studoval na vojenské akademii (Franz Jozef Militärakademie) veVídni, posléze byl velitelem čety na ruské a italské frontě.

Ikona zvukuPoslechnout si článek ·info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 26. 3. 2006, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článků •Nápověda

V Polsku

[editovat |editovat zdroj]

V samostatnémPolsku sloužil v armádě v kavalérii. NaVIII. letních olympijských hrách vPaříži v roce1924 startoval v jezdeckých soutěžích (24. místo). V roce1936 vedl přípravnou skupinu předLetními olympijskými hrami vBerlíně, na kterých jím vedené družstvo získalo stříbrnou medaili.

2. světová válka

[editovat |editovat zdroj]

Po napadení PolskaNěmeckem (1. září1939) aSovětským svazem (17. září1939) se nejprve podílel na obraně jednoho úseku naVisle a jeho brigáda se účastnila bojů do23. září. Pak se usadil vKrakově, kde byl jedním z organizátorů polského odboje v regionu. Organizace „Kaerge“, která se jmenovala podle počátečních písmen zakladatelů (Tadeusz Komorowski, plk. Klemens Rudnicki a plk. Edward Godlewski) navázala v lednu1940 kontakt s organizací ZWZ (Związek Walki Zbrojnej – Svaz ozbrojeného boje, přeměněný vZemskou armádu) (přesně česky: Armáda vlasti), od února téhož roku byl Bór-Komorowski velitelem Oblasti Krakov-Slezsko ZWZ a na podzim ho hlavní velitel ZWZ generál Rowecki určil za svého zástupce. Po rozpuštění velení ZWZ v krakovské oblasti z důvodu stále většího zatýkání odjel doVaršavy, kde působil jako velitel Západní oblasti zahrnující okruhyPoznaň aPomoří.

V čele Zemské armády

[editovat |editovat zdroj]

Po zatčení generálaStefana Grota-Roweckéhogestapem se stal velitelem Zemské armády. Dne31. července1944 spolu se zástupcem polské exilové vlády rozhodl o zahájeníakce Bouře (polskyBurza, výslovnost Buža) ve Varšavě, tedyVaršavského povstání.Hodina „W“ byla určena na1. srpna1944 v 17.00. Povstání vedl generálAntoni Chruściel, pseudonymMonter, kdežto Komorowski velel Zemské armádě v celé okupované zemi. Povstalci se bez významné pomoci zvenčí drželi dva měsíce, ale postupně prohrávali.1. října jmenoval Tadeusz Komorowski svým zástupcem na pozici velitele Zemské armády generálaLeopolda Okulického, pseudonymNiedźwiadek (výslovnost „Něďžvjadek“, česky Medvídek) a2. října1944 za přítomnostiEricha von dem Bach-Zelewski podepsal kapitulaci Varšavského sboru Zemské armády. Vydal vojákům Zemské armády rozkaz na rozloučenou a o tři dny později se odebral do zajetí.

Pobýval v zajateckém táboře pro důstojníky Langwasser nedalekoNorimberka, od února1945 v táboře Colditz a od dubna v Markt-Pongau v Tyrolských Alpách. Přes nátlak německých úřadů nevydal Zemské armádě rozkaz zastavit boj.

Po osvobození

[editovat |editovat zdroj]

Po osvobození4. května1945 se vydal do Londýna, kde se ujal funkce hlavního velitele polských ozbrojených sil v zahraničí, když se ukázalo, že SSSR učiní z Polska svůj komunistický satelit, ve které působil do listopadu1946.

Od července1947 do dubna1949 byl premiérem polské exilové vlády. Od prosince1949 do března1954 byl členem Politické rady. Od července 1954 spolu s gen.Władysławem Andersem aEdwardem Raczyńským členem tzv.Rady tří, která byla zvolenáProzatímní radou národní jednoty.

Pseudonymy

[editovat |editovat zdroj]

Během války používal postupně několik pseudonymů:Korczak (výslovnost Korčak),Prawdzic (výslovnost Pravďžic) vKrakově, ve VaršavěGajowy (česky hajný), po zatčení gen. Rowického pakBór (výslovnost "Bur", česky bor, tj. les) aZnicz (výslovnost "Znič", česky věčný oheň, věčné světlo, svíčka, která se dává na hroby a pomníky), v korespondenci s LondýnemLawina.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑Bór-Komorowski Tadeusz.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Premiéři Polska
Polské království
(1916–1918)
Polská lidová republika
(1918)
Druhá Polská republika
(1918–1939)

Jędrzej Moraczewski(1918–1919) •Ignacy Jan Paderewski(1919) •Leopold Skulski(1919–1920) •Władysław Grabski(1920) •Wincenty Witos(1920–1921) •Antoni Ponikowski(1921–1922) •Artur Śliwiński(1922) •Julian Nowak(1922) •Władysław Sikorski(1922–1923) •Wincenty Witos(1923) •Władysław Grabski(1923–1925) •Aleksander Skrzyński(1925–1926) •Wincenty Witos(1926) •Kazimierz Bartel(1926) •Józef Piłsudski(1926–1928) •Kazimierz Bartel(1928–1929) •Kazimierz Świtalski(1929) •Kazimierz Bartel(1929–1930) •Walery Sławek(1930) •Józef Piłsudski(1930) •Walery Sławek(1930–1931) •Aleksander Prystor(1931–1933) •Janusz Jędrzejewicz(1933–1934) •Leon Kozłowski(1934–1935) •Walery Sławek(1935) •Marian Zyndram-Kościałkowski(1935–1936) •Felicjan Sławoj Składkowski(1936–1939)

Exilové polské vlády
(1939–1990)

Władysław Sikorski(1939–1943) •Stanisław Mikołajczyk(1943–1944) •Tomasz Arciszewski(1944–1947) •Tadeusz Komorowski(1947–1949) •Tadeusz Tomaszewski(1949–1950) •Roman Odzierzyński(1950–1953) •Jerzy Hryniewski(1954) •Stanisław Mackiewicz(1954–1955) •Hugon Hanke(1955) •Antoni Pająk(1955–1965) •Aleksander Zawisza(1965–1970) •Zygmunt Muchniewski(1970–1972) •Alfred Urbański(1972–1976) •Kazimierz Sabbat(1976–1986) •Edward Szczepanik(1986–1990)

Polská lidová republika
(1944–1989)

Edward Osóbka-Morawski(1944–1947) •Józef Cyrankiewicz(1947–1952) •Bolesław Bierut(1952–1954) •Józef Cyrankiewicz(1954–1970) •Piotr Jaroszewicz(1970–1980) •Edward Babiuch(1980) •Józef Pińkowski(1980–1981) •Wojciech Jaruzelski(1981–1985) •Zbigniew Messner(1985–1988) •Mieczysław Rakowski(1988–1989) •Czesław Kiszczak(1989) •Tadeusz Mazowiecki(1989)

Třetí Polská republika
(od 1989)

Tadeusz Mazowiecki(1989–1991) •Jan Krzysztof Bielecki(1991) •Jan Olszewski(1991–1992) •Waldemar Pawlak(1992) •Hanna Suchocká(1992–1993) •Waldemar Pawlak(1993–1995) •Józef Oleksy(1995–1996) •Włodzimierz Cimoszewicz(1996–1997) •Jerzy Buzek(1997–2001) •Leszek Miller(2001–2004) •Marek Belka(2004–2005) •Kazimierz Marcinkiewicz(2005–2006) •Jarosław Kaczyński(2006–2007) •Donald Tusk(2007–2014) •Ewa Kopaczová(2014–2015) •Beata Szydłová(2015–2017) •Mateusz Morawiecki(2017–2023) •Donald Tusk(od 2023)

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Lidé |Druhá světová válka |Politika |Polsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tadeusz_Bór-Komorowski&oldid=25368079“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp