Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Tachov

Souřadnice:49°47′43″ s. š.,12°38′1″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v západních Čechách. O dalších místech stejného jména pojednává článekTachov (rozcestník).
Tachov
Tachovské náměstí s kostelem
Tachovské náměstí s kostelem
Znak města TachovVlajka města Tachov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTachov
Obec s rozšířenou působnostíTachov
(správní obvod)
OkresTachov
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČeskoČesko
Zeměpisné souřadnice49°47′43″ s. š.,12°38′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel14 468 (2024)[1]
Rozloha40,85 km²[2]
Nadmořská výška483 m n. m.
PSČ347 01
Počet domů1 916 (2021)[3]
Početčástí obce9
Početk. ú.6
PočetZSJ24
Kontakt
Adresa městského úřaduHornická 1695
347 01 Tachov
podatelna@tachov-mesto.cz
StarostaMgr. Petr Vrána
Oficiální web:www.tachov-mesto.cz
Tachov
Tachov
Další údaje
Kód obce560715
Geodata (OSM)OSM,WMF
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Jak číst infoboxZdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Tachov (německyTachau) jeměsto vokrese TachovPlzeňském kraji. Leží 54 km západně odPlzně, 20 km jižně odMariánských Lázní a 11 km východně od hranice s Německem, na řeceMži, v Tachovské brázdě. Žije zdepřibližně 14 tisíc[1] obyvatel, město má rozlohu 41 km².

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Středověk

[editovat |editovat zdroj]

Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. Zmínka o osadě Tachov z roku 1115 je falzum, proto první věrohodná písemná zmínka o Tachovu pochází z roku1126, kdy knížeSoběslav I. nechal přestavět některé důležité hraniční pevnosti – mezi nimi i Přimdu a Tachov. Zmínka z roku 1131 potom již uvádí hrad v blízkosti „vesnice Tachov“.

Osada zaznamenala bouřlivý rozvoj za vlády králePřemysla Otakara II., který zde nechal vystavět nový hrad a v jeho podhradí založil patrně kolem roku 1275 novékrálovské město Tachov, které nechal obehnat hradbami. Tyto se zachovaly ve velké míře dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na českém území. Ve 13. století se Tachov stal lokálním centrem, okolo města vznikaly statky, které podléhaly městskémupurkrabímu. Pod moc purkrabího spadalo také 10 až 15manů (rytířů), kteří tvořili tzv.tachovský manský obvod. Tito manové měli pevně stanovené vojenské povinnosti a za jejich plnění jim byly dány v léno drobné statky v okolí Tachova, např.Pořejov,Lesná,Dlouhý Újezd,Studánka neboŠtokov. Tachovský manský obvod měl spolu s chodskými vesnicemi sloužit především k obraně pohraničí.[4] Ponástupu Lucemburků na český trůn Tachov vykoupilJan Lucemburský a v roce 1335 zde zřídil speciální manský soud, který měl řešit jejich spory.[4] V Tachově také pobývalKarel IV. V doběhusitských válek 15. století se v Tachově třikrát střetlihusité a jejich odpůrci, z čehož nejvíce se zapsala do historiebitva u Tachova v roce 1427.

Novověk

[editovat |editovat zdroj]

Na konci 16. století v roce 1598 tachovští manové odkoupili svá léna do svého vlastnictví a tím zanikl tachovský manský obvod.[4] V roce 1616 město postihl ničivý požár. 17. století bylo pro Tachov vůbec velmi nešťastné. V roce 1623, když se ještě město nestačilo vzpamatovat z velkého požáru, bylo prodáno Janu Filipovi Hussmannovi z Namédy. Byl to trest císařeFerdinanda II. za účast v protihabsburském povstání. Tachov se tímto stalpoddanským městem s omezenými právy a byly mu zabaveny statky, které městu dříve patřily. Za Hussmanna navíc probíhala násilnárekatolizace obyvatelstva. V dobětřicetileté války bylo město poničeno a vypáleno Švédy. Po třicetileté válce se majiteli města staliLosyové z Losinthalu, kteří v roce 1784 město prodaliWindischgrätzům, za nichž Tachov a okolí vzkvétalo a pod tachovský velkostatek spadalo téměř 50 vsí (na dnešním území okresu Tachov je 51 obcí).

Světové války

[editovat |editovat zdroj]
Poštovní razítko z Tachova z roku 1940

V roce 1869 žilo ve městě 3 857 obyvatel, většinou Němců. V roce 1895 byla do města zavedena železnice na tratiPlaná–Tachov, roku 1910 prodloužená podČeským lesem až doDomažlic. Do roku 1930 se počet obyvatel zvýšil na 7 000. Poté přišlaVelká hospodářská krize adruhá světová válka. V roce 1938 prchla z Tachovska většina zdejší české menšiny, němečtí antifašisté a Židé. Oblast se stala součástíNěmecké říše.

Socialismus

[editovat |editovat zdroj]

Po válce bylo pohraničí navrácenoČeskoslovensku a došlo k odsunu německého obyvatelstva. Po něm rapidně klesl počet obyvatel a město bylo, stejně jako jiná pohraniční města, dosidlováno lidmi z českého vnitrozemí a ze Slovenska a také krajany dosud žijícími např. na Ukrajině a v Rumunsku. V roce 1950 žilo v již částečně dosídleném městě 4 073 lidí. V souvislosti s nástupemkomunistického režimu v roce 1948 došlo západně od Tachova v Českém Lese k vytvoření „zakázaného pásma“, velké množství vylidněných vsí tím zaniklo. Po roce 1948 počet obyvatel města začal opět stoupat a v 60. letech již převýšil počet obyvatel z roku 1930. Ve městě však chátraly významné památky, například jízdárna veSvětcích, a došlo také k velkým demolicím zchátralé historické zástavby.

Po reformě územního členění v roce 1960 město zůstalo okresním městem a stalo se střediskem pro území o rozloze 1 379 km² z bývalých okresů Tachov aStříbro. Okres Tachov se stal součástíZápadočeského kraje. Kvůli potřebě bytů ve městě začala být stavěna sídliště. Prvním sídlištěm se stalo koncem 50. let sídliště Západ při dnešní ulici Hornická. Kolem roku 1974 bylo vystavěno sídliště Východ při dnešní ulici Stadtrodská. Posledním panelovým sídlištěm se stalo kolem roku 1990 sídlištěRapotín na kopci na jižním okraji města, určené především pro armádu a policii. Došlo také k velkému rozvoji průmyslu. Ve Vítkově na severu města byly zřízenyuranové doly, nejvýznamnějšími průmyslovými podniky se staly Plastimat (dnes Strojplast), Teroz a Rybena. Socialistickým hospodářstvím vznikl podnik Státní statky Tachov. V roce 1974 byla na řeceMži dostavěna vodní nádrž Lučina, která zásobuje pitnou vodou celé Tachovsko. Pod její hladinou zůstala stejnojmenná obec.

Dnešní obchodní centrum vzniklo z nedostavěného kulturního domu

V roce 1980 mělo město již 11 000 obyvatel. V 80. letech byly v centru města postaveny tři výrazné stavby. Přímo na náměstí se jednalo o obchodní dům Jednota, v Hornické ulici o tehdejší Okresní výborKSČ (později byla stavba přestavěna na společenský areál Mže, knihovnu a kanceláře) a kulturní dům, který se začal stavět koncem 80. let a do roku 1989 nebyl dokončen. Po roce 1990 se dlouho nenašel nikdo, kdo by tuto rozestavěnou stavbu dokončil. Až v roce 2004 byla budova dostavěna a stalo se z ní obchodní centrum.

Po sametové revoluci

[editovat |editovat zdroj]

Posametové revoluci v roce 1989 došlok otevření státní hranice a Tachov přestal být „zapadlým pohraničním městem“, ale mohl začít těžit ze své polohy na hranicích s Německem. Došlo k privatizaci státních podniků a vzniku nových firem hlavně ve službách. Byla zrušena velkávojenská posádka, kasárna byla přestavěna na kanceláře a sídlo okresního ředitelství Policie. Některé podniky zanikly, ale často došlo k jejich odkoupení zahraničními podnikateli. Tím se podařilo udržet nezaměstnanost v celém okrese lehce pod celostátním průměrem. Ve městě se výrazně zlepšila kvalita služeb[zdroj?] a začalo docházet k opravám zchátralých historických památek. V roce 1997 došlo k prodlouženídálnice D5 o 88 km úsek Plzeň-Rozvadov. Tím se dálnice velmi přiblížila k městu (ze sjezdu EXIT 128Bor na 12 km). Dálnice podpořila hospodářský rozvoj města i okolí.

V roce 2000 vznikly nové kraje. Okres Tachov se stal součástíPlzeňského kraje. V roce 2003 se Tachov stalobcí s rozšířenou působností. V roce 2002 byl zastaven provoz jediné nemocnice v okrese, nemocnicePlaná, z důvodu nedostatku odborného personálu a financí. Nemocnice byla následně privatizována a byla znovu otevřena až po sedmi letech. V roce 2004 došlo k celkové rekonstrukci a přístavbě budovyOkresního soudu v Tachově.

Památky

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tachově.
Tachovský zámek v klasicistním stylu

Dominantou celého města jekostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. století rozšířen taktéž v gotickém slohu. Interiér kostela pochází z roku 1670. Kostel prošel v nedávné době rekonstrukcí, která byla z části hrazena evropskými fondy.

Tachovské městské hradby patří k nejzachovalejším v Česku. Jejich současná podoba pochází z přelomu 13. a 14. století. Hradby obklopují historický střed města v délce asi 700 m.

Významnou památkou jezámek Tachov, který vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. V roce 1770 vyhořel, v roce 1784 byl obnoven v klasicistním stylu. Zámek prošel velkou rekonstrukcí na sklonku 70. let 20. století a v roce 2014. Od té doby se mohou návštěvníci zúčastnit komentovaných prohlídek. Do areálu zámku původně patřil ibarokní mlýn.

Pozoruhodný je i gotický kostel svatého Václava, stojící na starém hřbitově.

Historii zachycuje také svými pozoruhodnými expozicemiMuseum Českého lesa v Tachově.

V lokalitě Vysoká nad městem stojí od roku 1971 památníkbitvy u Tachova. Na Třešnovce v severní části města je mohyla na místě posledního odpočinku 232 obětípochodů smrti, které na konci druhé světové války procházely územím Tachovska. Ve městě se také nachází dva židovské hřbitovy,starý anový.

VeSvětcích, které jsou vzdáleny 2 km severozápadně od středu města, jsoupozůstatky kláštera, který byl zrušen v roce 1786. Jediná zachovalá stavba je monumentálníWindischgrätzova jízdárna v pseudorománském stylu. Této krásné stavbě již hrozil po letech chátrání zánik, ale podařilo se ji zrekonstruovat. Rekonstrukce byla z velké části hrazena fondem pro záchranu významných památek ministerstva kultury a z rozpočtu města Tachova. V prostorách zrekonstruované jízdárny se pravidelně konají kulturní a společenské akce, jichž se zúčastňují i přední světoví umělci.

Museum Českého lesa

[editovat |editovat zdroj]

Museum, které bylo založeno v roce 1954 se nachází v prostoru bývaléhofrantiškánského kláštera a je členemAsociace muzeí a galerií. Museum má pro své návštěvníky připraveny tyto zajímavé expozice:

  • Bývalý klášternírefektář
  • Historii do roku 1945
  • Tachovsko v 2. polovině 20. století
  • Národopis Českého lesa – přelom 19. a 20. století
  • Příroda českého lesa
  • Živé museum – interaktivní stezka

Osobnosti

[editovat |editovat zdroj]

Obyvatelstvo

[editovat |editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 139 domech 7 075 obyvatel. 451 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 495 k německé. Žilo zde 6 722 římských katolíků, 69 evangelíků, 27 příslušníků Církve československé husitské a 180 židů.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Tachov[9]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel543355725680659078147902818948435606843511 84712 83312 69612 548
Počet domů7087337919371093114913601334110411601252145916161737
  • Věková struktura obyvatel roku 2011
    Věková struktura obyvatel roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel roku 2011
    Rodinný stav obyvatel roku 2011
  • Vzdělání obyvatel roku 2011
    Vzdělání obyvatel roku 2011

Doprava

[editovat |editovat zdroj]
Panoramatický snímek tachovského sídliště
ukázat jako 360° panorama


Město leží mimo hlavní silniční a železniční tahy. Hlavními silnicemi které procházejí městem jsousilnice II/198 aII/199. Asi jedenáct kilometrů jihovýchodně od města vededálnice D5.

Město leží naželezniční trati Domažlice–Planá u Mariánských Lázní. Dostanice Tachov trať vedeúvratí a jezdí na ní pouze osobní vlaky. Nádraží se nachází v severní části města u sídliště Východ. V Plané navazuje trať na hlavníželezniční trať Plzeň–Cheb.

Nedaleko nádraží je i nedávno zrekonstruované autobusové nádraží. Veřejnou autobusovou dopravu zajišťuje převážně společnostArriva Střední Čechy, provozovna Tachov. Na území okresu Tachov má ASČ provozovny v Tachově a ve Stříbře. Z Tachova se rozjíždějí autobusové linky do oblasti Rozvadova, Přimdy, Lesné, Chodského Újezda, Plané, Stříbra a Plzně. V roce 1988 byla v Tachově obnovena linkaměstské autobusové dopravy, kterou dnes provozuje dopravceVKJ.

Tvář města

[editovat |editovat zdroj]
Letecký pohled na Tachov

Tachov se nachází v údolí řekyMže a přilehlých kopců. Leží v relativně nepoškozené krajině v podhůříČeského lesa. Ve městě a jeho okolí se nachází množství zeleně, parků, lesů a alejí. Centrum města je klidné a v poslední době již pěkně opravené. Mezi oblíbené vycházkové cíle ve městě patří takéAlej k minerálnímu prameni v jihovýchodní části města. Budova okolo pramene je nově opravená.

Krásný kus přírody se nalézá v Aglaině údolí při řece Mži, směrem k jejímu prameni. V tomto údolí stojí takéklášter Světce. Rozhled na město se naskýtá odmohyly obětí pochodu smrti na Višňovce,památníku bitvy u Tachova na Vysoké, a také například z panelového sídliště Rapotín (v jehož blízkosti se nachází městský hřbitov).

Město nabízí možnosti kulturního (galerie, kino, muzeum, knihovna, kulturní a společenský sál) a sportovního (zimní stadion,fotbalový stadion, bazén, squash, bowling, skatepark) vyžití. V Tachově jsou rozličné možnosti ubytování i stravování.

Alej k minerálnímu prameni

Služby

[editovat |editovat zdroj]

V Tachově najdeme tři základní školy, šestileté gymnázium, základní školu speciální a základní uměleckou školu. V místní části Světce sídlí střední průmyslová škola, má zde takéinternát. Ve Václavské ulici se nacházípoliklinika. Pro děti byl v roce 1961 otevřenDům dětí a mládeže Mraveniště. Možnosti nákupu jsou poplatné velikosti města, najdeme zde cca pět větších samoobsluh, čtyři supermarkety a jeden hypermarket. Ve městě sídlí okresní pobočky spořitelen, pojišťoven a bank a také velké množství úřadů od okresní správyHZS,PČR atd. až po městskou radnici, která zároveň spravuje celý správní obvod obce s rozšířenou působností.

Místní části

[editovat |editovat zdroj]
Novorománská jízdárna ve Světcích

Tachov se kromě vlastního města skládá z osmi dalšíchčástí:

  • Světce najdeme 2 km západně od Tachova. Najdeme tam pozůstatky bývalého paulinského kláštera, jehož historie sahá do středověku. Klášter zanikl v roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a vybudoval si z něj honosné sídlo, v roce 1861 u něj byla vybudována krásná novorománská jízdárna, která se také jako jediná a spíše šťastnou shodou náhod zachovala do dneška. Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola.
  • Vilémov je bývalý panský dvůr, dnes v rekonstrukci. Leží asi 2 km východně od Tachova a 2 km jižně od Bíletína.
  • Bíletín, ves asi 4 km východně od Tachova na železniční trati Tachov-Planá, železniční zastávka. Založena okolo roku 1774, ves je upravená, má zachovalou zástavbu. Dnes přibližně 30 obyvatel.
  • Malý Rapotín na jihovýchodním okraji města, zástavbou s Tachovem téměř splývá. Železniční zastávka. První písemná zmínka z roku 1379. Do katastru obce patří část průmyslové zóny města (podnik ROTAREX). V současnosti tam žije okolo 40 lidí.
  • Mýto, ves asi 5 km západně od Tachova, nad vodní nádrží Lučina. Dnes tam žije asi 20 obyvatel, v obci je dřevozpracující podnik a farma.
Domy v západní části Oldřichova
  • Oldřichov je nejlidnatější a nejstarší místní část Tachova, dnes s ním již stavebně splynula (díky průmyslové zóně). První zmínka je z roku 1251. Vesnicí protéká řeka Mže. Do katastrálního území Oldřichova spadá většina tachovské průmyslové zóny s velkými podniky Strojplast (dříve Plastimat) a Inotech. Dnes ve vesnici žije asi 180 lidí, zajíždí tam pravidelně městská hromadná doprava.
  • Vítkov asi 1 km severovýchodně od Tachova, brzy zřejmě dojde ke splynutí zástavby vlivem postupující výstavby na severu města. Vesnice leží na hlavní silnici na Planou. Dnes ji obývá okolo 80 občanů, v její blízkosti vznikly podniky NOVASPORT a KDK. Mezi Vítkovem a Oldřichovem se těžil za socialismu uran.
  • Velký Rapotín, pěkná upravená ves asi 4 km jižně od centra města. Vsí protéká Brtný potok, první zmínka je z roku 1379. Dnes ve vsi žije okolo 80 obyvatel.

V letech 1980–1990 byly součástí Tachova i dnes samostatné obceDlouhý Újezd,Lom u Tachova aStudánka.[10]

Galerie

[editovat |editovat zdroj]
  • Náměstí Republiky
    Náměstí Republiky
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Městská hradba
    Městská hradba
  • Městské hradby s věží kostela Nanebevzetí Panny Marie z Panenské ulice
    Městské hradby s věží kostela Nanebevzetí Panny Marie z Panenské ulice
  • Ulice Dolní Předměstí
    Ulice Dolní Předměstí
  • Zámek
    Zámek
  • Boží muka a smírčí kříž u autobusového nádraží
    Boží muka a smírčí kříž u autobusového nádraží
  • Řeka Mže pod zámkem
    Řeka Mže pod zámkem
  • Městské hradby z Příhradební ulice
    Městské hradby z Příhradební ulice
  • Husmannův mlýn
    Husmannův mlýn
  • Kostel sv. Maří Magdaleny a františkánský klášter
    Kostel sv. Maří Magdaleny a františkánský klášter
  • Ulice K. H. Borovského
    Ulice K. H. Borovského
  • Kostel sv. Václava
    Kostel sv. Václava
  • Mohyla obětem pochodu smrti na Višňovce
    Mohyla obětem pochodu smrti na Višňovce

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. abČeský statistický úřad:Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024.Praha:Český statistický úřad. 17. května 2024.Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad:Malý lexikon obcí České republiky – 2017.Český statistický úřad. 15. prosince 2017.Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad:Výsledky sčítání 2021 – otevřená data.Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. abcPROCHÁZKA, Zdeněk.Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994.ISBN 80-901122-2-6. S. 13–15. 
  5. Dva dopisy Pospischielovi - V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016
  6. Old Toys, Oldwoodtoys.com
  7. Frank Kohner, CBDB.cz
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 359. 
  9. Český statistický úřad.Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-11]. S. 336, 337, záznam 43.Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006.ISBN 80-250-1311-1. S. 97, 290, 503.

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • ČADEK, Štěpán:Tachov v datech 1115–2015. Domažlice 2015.
  • FATKOVÁ, Gabriela et al.:Tachovsko. Krajina v paměti – paměť v krajině. Plzeň 2014.
  • GALLUS, Pavel – ČERNOCH, František:Tachov – Tachau. Plzeň 1997.
  • KOHNER, Frank:Tachovské historky. Domažlice 2010.
  • SCHMUTZER, Josef (ed.):Tachau. Eine deutsche Stadt in Böhmen. Eine Dokumentation. Weiden 1970.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Části městaTachov
Části obce
Města,městyse aobceokresu Tachov
legenda:město,městys.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tachov&oldid=24643933
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp