Tři mušketýři po dvaceti letech(Vingt ans après,1845),
Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne(Le vicomte de Bragelonne, ou Dix ans plus tard,1847–1850).
Všechny tři romány napsalAlexandre Dumas starší, stejně jako většinu svých nejznámějších děl, ve spolupráci s profesorem historieAugustem Maquetem. Jako podklad jim posloužily fiktivní paměti skutečnéhod'ArtagnanaLes Mémoires de Monsieur d'Artagnan, capitaine lieutenant de la première compagnie des Mousquetaires du Roi (1700, Paměti hraběte d'Artagnana, kapitána-lieutenanta první setniny královských mušketýrů, česky1930 a2013) francouzského spisovateleGatiena de Courtilz de Sandrase (1644–1712).
Pro postavu Athose posloužil jako vzor Armand de Sillègue d'Athos d'Autevielle (1615–1644), který byl rovněžmušketýrem. V románu jeho pravé jméno zníhrabě de la Fère. Athos je zhruba o deset let starší než ostatní jeho přátelé a je nejvznešenější z nich. D'Artagnana miluje jako svého syna.
Porthos je vrománu zprvu jmenován jako pan du Valon a později, když veTřech mušketýrech po dvaceti letech získalbaronský titul, jako baron du Valon de Bracieux de Pierrefonds. Je to obrovský silák a také tak trochu chvastoun. Jeho postava byla vytvořena podle skutečnéhomušketýra jménem Isaac de Portau.
Aramis má vrománu vlastní jméno abbé d'Herblay nebo rytíř d'Herblay. VeTřech mušketýrech ještě po deseti letech je znám jakobiskup zVannes a po návratu z exilu též jako španělský šlechtic,vévoda z Alamedy. Je to nejtajemnější muž ze všech čtyř přátel, později významný člen, dokonce generál řáduTovaryšstva Ježíšova (jezuitů) a člověk schopný spřádat velké politické intriky. Ze všech čtyř přátel zemře jako poslední. Jeho postava byla vytvořena rovněž podle skutečnéhomušketýra, který se jmenoval Henri d'Aramitz.
Jen o trochu méně slavní než d'Artagnan, Athos, Porthos a Aramis jsou jejich sluhové, kteří se svými pány víceméně dobrovolně prožívají jejich dobrodružství. Protřelý Planchet je sluha d'Artagnana a pochází zPikardie. Mlčenlivý až zasmušilý Grimaud jeBretaněc a věrně slouží Athosovi. Mousqueton, původem zNormandie, je postavou a silou podobný svému pánu Porthosovi. Bazin, který přišel do Paříže z hrabstvíBerry, má stejně jako jeho pán Aramis velkéklerikální sklony.
Raoul, vikomt de Bragelonne je postava z románůTři mušketýři po dvaceti letech aTři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne, kde vystupuje jako Athosův nemanželský syn. Jeho postava byla vytvořena podle syna intendanta princeGastona Orleánského, který se jmenoval Jacques Bragelonne a narodil se okolo roku1645. Jacques byl skutečně krátce zamilován do šlechtičnyLouisy de la Vallière, ale vztah byl po zásahu její matky ukončen. Datum jeho úmrtí není známo, ví se ještě, že se roku1662 oženil s Germaine Carrougeovou a měl s ní dceru Catherine.
Román Tři mušketýři(Les Trois Mousquetaires), první a také nejslavnější částtrilogie o osudech hraběte d'Artagnana, vycházel roku1844 nejprve na pokračování jako tzv.román-fejeton vpařížském deníkuLe Siècle a v tom samém roce se dočkal i knižního vydání (málokdo však ví, že druhý díl románu vyšel poprvé pod názvemLes Quantre Mousquetaires, tedy jakoČtyři mušketýři.).
Příběh začíná příjezdem mladého d'Artagnana doPaříže, kde se uchází o členství ve sboru královských mušketýrů, kterým velí pan de Tréville – přítel d'Artagnanova otce. Na cestě je mu však neznámým mužem ukraden otcův doporučující dopis, takže je mu cesta mezi mušketýry prozatím uzavřena. Svou mladickou ztřeštěností si proti sobě popudí hned tři z nejlepších mušketýrů, Athose, Porthose a Aramise. Když je však na místě jejich souboje přepadne gardakardinála Richelieua, postaví se neohroženě na jejich stranu a získá tak přátele na život a na smrt. Jejich přátelství charakterizuje slavná věta „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“
Hlavní zápletkou prvního dílurománu jsou pak intriky kardinála Richelieua, který chce zničit královnuAnnu Rakouskou. V tom mu vydatně pomáhají jeho pravá ruka, hrabě Rochefort (muž, který d'Artagnanovi vzal doporučující dopis), a krásná a tajemnámylady de Winter. Královna tajně milujeanglického vévodu z Buckinghamu a při jeho tajné návštěvě v Paříži mu na důkaz své lásky daruje dvanáct diamantových přívěsků, vzácný šperk, který dostala darem od krále. Kardinál, který tuto informaci získá od svých špehů, požádá krále, aby uspořádal ples, na který si má královna zmíněné přívěsky vzít. Královnina komorná, Constance Bonacieux, požádá d'Artagnana, který ji miluje, aby královně pomohl. D'Artagnan a jeho přátelé Athos, Porthos a Aramis se svými sluhy osedlají koně na cestu doAnglie. D'Artagnanovi přátelé po cestě postupně odpadají, jak je výprava napadána kardinálovými přisluhovači. V Anglii se mezitím milady de Winter, vyslaná kardinálem, zmocní dvou z dvanácti diamantových přívěsků. Do Londýna nakonec dorazí jen sám d'Artagnan. Vévoda z Buckinghamu však nechá vyrobit nové dva přívěsky a d'Artagnan celý šperk královně zavčas přiveze.
Převážná část druhého dílu se odehrává při obléhání pevnostiLa Rochelle. Vévoda z Buckinghamu sbírá v Anglii vojsko, aby mohl obleženým přispěchat na pomoc. Kardinál Richelieu vysílá do Anglie milady de Winter, aby všemi prostředky odjezdu vojska zabránila. Na cestu jí kardinál dává dopis, ve kterém je napsáno, že vše co nositel tohoto listu učiní, koná na kardinálův příkaz a pro blaho státu. Listiny se zmocní Athos, který v milady poznává svou bývalou ženu, ocejchovanou lilií jako bývalá prostitutka a trestankyně. Milady se dokáže dostat do Anglie, kde přemluví náboženského fanatika Feltona, aby zavraždil vévodu Buckinghama (vražda samotná je historickou skutečností). PevnostLa Rochelle se pomociAngličanů nedočká a je dobyta.
Milady de Winter jde ve své nenávisti k d'Artagnanovi tak daleko, že se jej pokusí otrávit a nakonec zavraždí jeho milou, Constanci Bonacieux. D'Artagnan a jeho přátelé ji však dopadnou. Athos, jenž má jako hrabě hrdelní právo, svou bývalou ženu odsoudí k smrti, přivolá kata z Lille a nechá milady popravit mečem. Když chce Richelieu přátele potrestat za tuto „vraždu“, prokáže se mu d'Artagnan listem odebraným milady, potvrzujícím, že kardinál schvaluje všechny činy nositele dopisu. Kardinál Richelieu se projeví jako velký muž, který dovede ocenit statečnost i u svých nepřátel a jako de facto první ministr krále povyšuje d'Artagnana na poručíka mušketýrů. Athos, Porthos i Aramis odcházejí ze služeb pana de Tréville na své statky. D'Artagnan se spřátelí s hrabětem Rochefortem, když zjistí, že je to v podstatě čestný muž.
Ilustrace k románuTři mušketýři po dvaceti letechIlustrace k románuTři mušketýři po dvaceti letech
Obrovský úspěch prvních dvou dílů románu „Tři mušketýři“ u čtenářů přimělAlexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníkaAugusta Maqueta, aby začali sepisovat jeho pokračování. Proto již roku1845 vydali (opět dvoudílný)román „Tři mušketýři po dvaceti letech“(Vingt ans après). Děj románu je situován do let1648 až1649, tedy do období povstánífrondy veFrancii a anglické občanské války.
Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého synaLudvíka XIV. jako regentka jeho matka královnaAnna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybralakardinálaJulese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v domácí i zahraniční politice svého předchůdce kardinálade Richelieu, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož názevfronda (La Fronde, prak) je odvozen od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.
Na tomto historickém pozadí se rozvíjejí další dobrodružství hlavních postav z první částitrilogie. Na počátkurománu se shledáváme s d'Artagnanem, který je po dvaceti letech služby stále jen poručíkem. Mazarin však ví, že d'Artagnan je velice schopný muž a snaží se z něj udělat svého agenta, který by mu pomohl zvládnout hrozící povstání. Pověří ho, aby našel své tři přátele a přesvědčil je, aby také vstoupili do jeho služeb. D'Artagnan však o svých přátelích nemá žádné zprávy. Pomůže mu ale štěstí, když se jeho bývalý sluha Planchet, nynípařížský měšťan, ukryje v jeho bytě, aby unikl zatčení za pomoc jednomu z povstalců (jde o hraběte Rocheforta). Planchet pomůže d'Artagnanovi nalézt Bazina, Aramisova sluhu, který jekostelníkem vkatedrále Notre-Dame. Jeho sledováním nalezne d'Artagnan Aramise, který je nyníknězem a do Mazarinových služeb vstoupit nechce. Pomůže mu však nalézti Porthose. Ten není navzdory svému bohatství šťastný. Přeje si totiž vyšší šlechtický titul, a pomocí této návnady jej d'Artagnan získá dokardinálových služeb. Nakonec najde d'Artagnan i Athose, hraběte de la Fère. Ten však o nabízenou službu také nemá zájem, neboť se snaží být dobrým poručníkem svého svěřence Raoula, vikomta de Bragelonne, který je ve skutečnosti jeho nemanželským synem z jeho krátkého setkání s vévodkyní de Chevreuse.
Brzy se však zjistí, že Aramis a Athos stojí na straněfrondy, když pomohou k útěku vévodovi de Beaufort, kterého Mazarin vězní. Kardinál pověří d'Artagnana a Porthose stíháním uprchlíků a mezi přáteli dojde téměř k souboji. Ovšem zejména Athosovou zásluhou se všichni čtyři znovu smíří a obnoví svůj slib přátelství.
Nyní se na scéně objevuje syn milady de Winter, Mordaunt, který se chce pomstít za smrt své matky. Ten nejprve zavraždí kata, který na konci románuTři mušketýři milady popravil, a pak následuje naše hrdiny do Anglie, kam byli vysláni na pomoc králiKarlu I. Král se po prohrané poslední bitvě stává zajatcem parlamentu a je odsouzen k smrti. Přes veškerou snahu našich čtyř přátel se jej nepodaří zachránit a Karel I. je30. ledna roku1649 popraven. Jeho katem se stal syn milady de Winter, který se tohoto strašného úkolu dobrovolně ujal poté, co nebyl žádný jiný kat k tomu ochoten.
Na útěku z Anglie zjistí naši hrdinové, že na lodi je také syn milady, který podplatil posádku, aby loď vyhodili do povětří. Přátelé však z lodi šťastně uniknou na člunu a po výbuchu naleznou v moři naživu pouze Mordaunta. Ten se snaží ještě zavraždit Athose, který mu chce pomoci do člunu, ale Athos jej v zápase o život zabije.
Po návratu do vlasti d'Artagnan zjistí, že ve Francii mezitím propuklo povstání frondy naplno. Ohrožen je život nejen kardinála Mazarina, ale dokonce i členů královské rodiny. Jejich zachráncem se stane d'Artagnan, který všem pomůže k útěku. V nastalých srážkách je zabit d'Artagnanův přítel, hrabě Rochefort. Nakonec naši hrdinové společně zajmou kardinála Mazarina a donutí jej k určitým ústupkům ve prospěch povstalců. Za své zásluhy se Porthos stává baronem a d'Artagnankapitánem královskýchmušketýrů.
Ilustrace k románuTři mušketýři ještě po deseti letech
Poslední částítrilogie, líčící osudy d'Artagnana a jeho tří přátel, je obsáhlýrománTři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne (Le vicomte de Bragelonne, ou Dix ans plus tard), kterýAlexandre Dumas starší se svým spolupracovníkemAugustem Maquetem vydal v letech1847–1850.Román se odehrává převážně na dvořefrancouzskéhokráleLudvíka XIV. v letech1660 až1673, svým rozsahem je veliký jako předcházející dvě částitrilogie dohromady a většinou je vydáván ve čtyřech dílech. Historickým pozadímrománu je postupná přeměna Ludvíka XIV. ze slabého chlapeckého krále ovládaného jeho ministry a matkouAnnou Rakouskou naabsolutistickéhokrále slunce, který získal úplnou kontrolu nadfrancouzským státem.
Na počátku románu vidíme Ludvíka XIV. ještě zcela v područíkardinálaJulese Mazarina. Ludvík by rád pomohlKarlu II., synovi popravenéhoKarla I., získat zpětanglický trůn. Nechá se však ovlivnit svými ministry natolik, že od pomoci upustí. To pobouří kapitána královskýchmušketýrů d'Artagnana natolik, že opustí královské služby. S Athosem, hrabětem de la Fère, se vydají doAnglie a vrátí Karlovi II. královskou korunu (rok1660). K tomu využijí poklad, jehož tajemství sdělil Athosovi Karel I. těsně před svou popravou.
Rovněž se seznámíme s titulní postavourománu, Athosovým synem Raoulem, vikomtem de Bragelonne, který byl již veTřech mušketýrech po dvaceti letech šíleně zamilován do šlechtičnyLouisy de la Vallière. Ta však dá před Raoulem přednost své lásce ke králi Ludvíkovi XIV. a stane se jeho milenkou (tou skutečně byla v letech1661 až1667). Raoul se nemůže vzpamatovat z toho, že jej Louisa opustila a nakonec se nechá zabít v bitvě.
Střední částrománu je věnována z velké části politickým i milostným intrikám na dvoře Ludvíka XIV. Ten se po smrti kardinála Mazarina roku1661 stává postupně silným panovníkem a snaží se zbavit vlivu ministra financíNicolase Fouqueta, který se chce stát královským rádcem namísto Julese Mazarina (tato část díla zabírá ve čtyřdílných vydáních druhý a třetí díl).
Na rozdíl od poněkud zdlouhavé střední části je poslední čtvrtý díl románu opět plný napětí i akce. Vyprávění je založeno na pověstech o existenci dvojčete Ludvíka XIV., které je svému bratrovi k nerozeznání podobno. Z důvodů možného ohrožení monarchie ve Francii případnými boji o trůn je toto dvojče uvězněno a tvář je mu skryta pod železnou masku, aby je nikdo nemohl poznat. Tohoto tajemství se zmocníjezuité a Aramis. Ten zosnuje spiknutí, do kterého zaplete i Porthose, a provede výměnu krále za jeho bratra, který má být dle názoru spiklenců lepším panovníkem. Spiknutí však odhalí Nicolas Fouquet a, ačkoliv je u pravého krále v nemilosti, zachrání jej. Aramis s Porthosem jsou nuceni prchnout. Král, přestože ho Nicolas Fouquet zachránil, přikáže d'Artagnanovi, který se mezitím vrátil do královských služeb, aby jej zatkl. D'Artagnanovi to připadá nečestné a chce znovu rezignovat. Když mu však Ludvík XIV. vysvětlí, že je to král, který je nucen řídit tuto zemi a dělat i nepopulární opatření, zůstává.
Aramis s Porthosem chtějí uprchnout doŠpanělska. Těsně před naloděním jsou ale dopadeni obrovskou přesilou vojska. Porthos vyhodí do povětří jeskyni plnou pronásledovatelů, čímž umožní Aramisovi útěk, sám však při tom zahyne. Aramis se však nakonec do Francie vrátí jako španělskývyslanec agrand (má titulvévoda z Alamedy). Athos umírá žalem nad ztrátou syna.
Nejslavnějšímu Dumasovu dílu se věnovalo mnoho napodobovatelů. Například FrancouzPaul Mahalin (1838–1899) napsal pokračováníTří mušketýrů ještě po deseti letech pod názvemLe Fils de Portos (1883,Porthosův syn) a románLe Filleul d'Aramis (1896,Aramisův kmotřenec).
K nejznámějším dílům, vážícím se ke Třem mušketýrům, patří ale romány francouzského spisovatelePaula Févala mladšího (1860–1933). Jsou toLe fils de d’Artagnan (1914,D’Artagnanův syn),La vieillesse d’Athos (1925,Athosovo stáří) a především čtyřdílný románD’Artagnan contre Cyrano (1925,D'Artagnan kontra Cyrano de Bergerac) a jeho třídílné pokračováníD’Artagnan et Cyrano réconciliés (1926,Hrabě d'Artagnan a Cyrano de Bergerac) odehrávající se zhruba deset let předTřemi mušketýry po dvaceti letech.
Všechny tři částitrilogie se dočkaly více či méně úspěšnýchfilmových zpracování. Ve filmových adaptacíchTří mušketýrů je Rochefort obvykle vylíčen jako strašlivý bídák a na konci filmu je d'Artagnanem ve vzájemném souboji zabit. Také je velmi zajímavé, že ke zfilmování lákala filmaře ze všech nejméně prostřední částtrilogie, tj.Tři mušketýři po dvaceti letech.
Návrat mušketýrů(1989, The Return of the Musketeers), britskýfilm, režieRichard Lester, snad jediné filmové zpracování románuTři mušketýři po dvaceti letech natočené v se stejnými herci, kteří hráli ve filmu z let1973–1974 a sPhilippem Noiretem jako skardinálemJulesem Mazarinem (namísto Miladina syna zde však vystupuje jeho dcera, a Rochefort, o kterém si diváci mohli myslet, že byl na konci filmuČtyři mušketýři zabit, své zranění přežil, pokračuje ve svém bíďáctví a snad definitivně hyne až při výbuchu lodi na útěku našich čtyř hrdinů zAnglie po popravěkráleKarla I.)
