TřídaAmphion
HMSArtful
Obecné informace
Uživatel	Britské královské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	16
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třídaV
Nástupce	třídaExplorer
Technické údaje po dokončení
Výtlak	1385 t (na hladině) 1620 t (pod hladinou)[1]
Délka	85,11 m
Šířka	6,78 m
Ponor	5,21 m
Pohon	diesel-elektrický
Rychlost	18,5 uzlů (na hladině) 8 uzlů (pod hladinou)
Posádka	61
Výzbroj	1× 102mm kanón 1× 20mm kanón 10× 533mmtorpédomet 20 torpéd
Technické údaje po modernizaci
Délka	85,9 m
Šířka	6,8 m
Ponor	5,5 m
Rychlost	19 uzlů (na hladině) 15 uzlů (pod hladinou)
Výzbroj	6× 533mmtorpédomet 18 torpéd
Radar	vyhledávací a navigační
Sonar	typ 186, typ 187, typ 197

Třída Amphion (jinak téžtřída A) bylatřída diesel-elektrickýchponorek postavených probritské královské námořnictvo zadruhé světové války. Celkem bylo postaveno 16 ponorek této třídy. Třída byla vyvinuta jako zvětšená verze ponorektřídyT pro operace na Dálném Východě proti Japonsku. Pro bojové nasazení za druhé světové války ale nebyly dokončeny včas. Vyřazeny byly v letech 1967–1977. PonorkaAlliance byla zpřístupněna jako muzejní loď.

Stavba této třídy byla objednána roku 1943. Původně bylo objednáno 46 ponorek, ale po skončení války byl jejich počet snížen na 16. Jejich kýly byly založeny v letech 1943–1945 a do služby byly zařazeny v letech1945–1948. Rozestavěné ponorkyAce aAchates byly použity jako cvičné cíle. Dalších plánovaných 20 člunů nebylo ani objednáno.^[1]

Jednotky třídyAmphion:^[1][2]

Ponorky byly dvoutrupé koncepce. Hloubka ponoru byla až 500 stop. Výzbroj tvořil jeden 102mm/40 kanón QF Mk.XXII, jeden 20mm protiletadlový kanón a deset 533mmtorpédometů. Čtyři torpédomety byly na přídi, dva na zádi a čtyři byly externí. Neseno bylo celkem 20 torpéd. Kromě deseti torpéd nabitých v torpédometech bylo šest náhradních torpéd na přídi a čtyři na zádi. Pohonný systém tvořily dva diesely (Vickers, Admiralty) o výkonu 4300 hp a elektromotory o výkonu 1250 hp, pohánějící dvalodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,5 uzlu na hladině a 8 uzlů pod hladinou.^[1]

Palubní 102mm kanón Mk.XXII byl později odstraněn. Na části ponorek jej nahradil 102mm/33 kanón QF Mk.XXIII.^[1]

V letech 1955–1956 byla na ponorceArtful provedena větší modernizace, zaměřená na zlepšení výkonů ponorky při plavbě pod hladinou. Do roku 1960 byly obdobně modernizovány jejísesterské ponorky, vyjmaAurochs (posledníAffray se už dříve potopila při nehodě). Mimo jiné byla zvětšena kapacita baterií, byl upraven tvar trupu a velitelská věž dostala proudnicový tvar. Odstraněny byly kanóny, záďové a externí torpédomety, takže ponorce zůstala šestice 533mm torpédometů v přídi. Neseno bylo až 18 torpéd Mk.8, které později nahradila torpéda Mk.23. Alternativně mohlo být naloženo 18 min Mk.2, nebo 26 min Mk.5.^[2] Instalován byl vyhledávací a navigační radar a sonary typů 186, 187 a 197.^[3]

PonorkaAeneas byla zapůjčena společnosti Vickers pro testováníprotiletadlového raketového kompletu SLAM (Submarine-Launched Airflight Missile). Na věži ponorky bylo instalováno čtyřnásobné odpalovací zařízení řízených střelBlowpipe, které měly ponorku chránit především protivrtulníkům. Po úspěšných testech byla ponorka vrácena a uvedena do původního stavu.^[2][4]

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš.Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s.ISBN 80-206-0357-3. 
• MCCARTNEY, Innes.British submarines 1939-45. Oxford: Osprey Publishing, 2006. 48 s.Dostupné online.ISBN 978-1-84603-007-9. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématutřída Amphion na Wikimedia Commons

• Třída Amphion

• Portál Loďstvo/Zapojené články