Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Télemachos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Télemachos
ChoťPolykasté[1]
Nausikaá[1]
Kirké[1][2]
Kassifóne
DětiPersepolis
Ptoliporthus
Polipórthes
Latinus[2][3]
RodičeOdysseus[4][5][6] aPénelopé[4][5][6]
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Odysseus, Télemachos a Eumaios masakrují nápadníky, červenofigurová malba na řeckém kratéru, přibližně 330 př. n. l.

Télemachos (řecky Τηλέμαχος, také přeložen jakoTelemachus čiTelémakhos; doslovně „daleký bojovník“) je postava z řeckémytologie, syn ithackého králeOdyssea a jeho manželkyPénelopy. Jeho dobrodružství jsou popsána vHomérových eposech „Ilias“ a „Odysseia“, ve kterých se o něm vypráví od dětství až po bujné mužství. Prvním čtyřem knihám Odyssey se také někdy říkáTelemachie.

Odyssea

[editovat |editovat zdroj]

Télemachos se narodil přesně v den, kdy jeho otec Odysseus byl povolán jít bojovat doTróje. Aby se vyhnulrukování,Odysseus začalsimulovat šílenství: zapřáhl do pluhuvola, zoral pole a oséval hosolí. Na tento trik mu však brzy přišli. RekPalamédés mu položil před spřežení malého Télemacha, zabaleného v plenkách, a Odysseus samozřejmě zastavil. Tím prozradil, že má všech pět pohromadě – a měl je po celou dobu války: byl nejlepším rádcem vrchního velitele a jeho prozíravosti se rovnala jen jeho odvaha, která mu vynesla titul „bořitel měst“.

Když Télemachos vyrostl a jeho otec byl pryč z domu více než 20 let, zjevila se mu náhlebohyněAthéna. Vzala na sebe podobu moudréhoMentóra, Odysseova přítele a Télemachova rádce, a odešla do přístavu. Tam přikázala plavciNoémonovi, aby připravil rychlou loď. Vyzvala Télemacha, aby do ní vstoupil, potom seslala příznivý vítr a celý den a celou noc s ním plula, až přistál v písečném Pylu. Starý králNestór se nad návštěvou velmi zaradoval, nebyl mu však s to pomoci, protože sám o Odysseovi nic neslyšel. Poradil mu však, aby se vypravil doSparty ke králi Meneláovi, a za průvodce mu dal svého synaPeisistrata.

Ve Spartě mu králMeneláos prozradil, co se dozvěděl od mořského starce Prótea: že jeho otec žije, ale na ostrověnymfyKalypsó, která mu brání, aby se vrátil domů.

Télemachos se zprávou nesmírně potěšil, ale protože nikdo z lidí nevěděl, kde leží Kalypsin ostrov, nevěděl si rady. Ve spánku se mu opět zjevuje bohyně Athéna a radí mu vrátit se zpětdoIthaky dříve než mu matčini ženichové rozkradou celý dům. Télemachos se spěšně vrátil do Pylu a nasedl na loď. Když připlul zpět k prvnímumysu skalnaté Ithaky, vystoupil na břeh a loď poslal obvyklou cestou domů. Pak se vypravil k chýši pastýře vepřů Eumaia, aby se u něho skryl, a poslal matce zprávu o návratu z daleké cesty.

Eumaios uvítal Télemacha s obrovskou radostí. Před jeho chatrčí seděl vetchý stařec,který ihned vstal, aby uvolnil místo královu synu. Télemachos po chvíli poznal, že je tojeho hledaný otec Odysseus. Nelze říci, kdo měl větší radost ze shledání, jestli syn nebootec. Společnými silami pak vytvořili plán, jak se zbavit všech nápadníků ve svém domě.

Télemachův příběh je odděleným článkem hlavních událostí, ale zároveň zobrazuje důležitýmoment v jeho životě. Vzhledem k tomu, že byl vychováván převážně matkou a služkou, nebylnikdy schopen se stát řádným dospělým mužem. Například, když přemýšlí jak se zbavit ženichů,poradí muMentés, syn tafijského krále, aby svolal sněm. Poprvé od Odysseova odjezdu setedy na Ithace koná sněm a v něm si Télemachos hořce stěžuje na své útrapy brekem. Télemachos se tedy nikdy nedočkal mužství podle řeckých tradic, a je tedy sporné, zda se vůbec stal „mužem“ do konce eposu.

Angelica Kaufmann: Télemachos mezi nymfami Kalypsó, 1782

Další osudy

[editovat |editovat zdroj]

Podle pozdějších bájí si vzal za ženu Nestorovu dceru Polykastu, podle jiných fajáckou princeznuNaušiku, nebo konečně kouzelniciKirké.

Télemachos v umění (výběr)

[editovat |editovat zdroj]
Jacques-Louis David,Loučení Télemacha a Eucharis, Paříž 1818

V umění bylo téma oblíbené především v klasickém řeckém umění, pak opět od barokní kultury až do klasicismu.

Literatura
Výtvarné umění
Hudba

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. abcТелемах. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIa.
  2. abTelemachus. In: Encyklopedie Britannica 1911.
  3. Телемах. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIa.
  4. abOdysseus. In:Реальный словарь классических древностей по Любкеру, 1885.
  5. abТелемах. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIa.
  6. abTelemachus. In: Encyklopedie Britannica 1911.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuTélemachos na Wikimedia Commons
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Télemachos&oldid=23714266
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp