 Táhlice přímořská | |
|---|---|
 Táhlice přímořská (Ruppia maritima) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
| Čeleď | táhlicovité (Ruppiaceae) |
| Rod | táhlice (Ruppia) |
| Binomické jméno | |
| Ruppia maritima L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Táhlice přímořská (Ruppia maritima) jedruh rostlin z rodutáhlice; jsou to rostliny submerzní, tj. rostoucí ponořené ve vodě.
Rostlina vyrůstá ve všech světadílech, od tropického po subantarktické podnebné pásmo. Její výskyt je zhruba limitován 70° severnízeměpisné šířky (přibližně úroveň městTromsø v severnímNorsku aMurmansk napoloostrově Kola v Rusku) a 55° jižní zeměpisné šířky (zhrubamys Horn v chilské částisouostrovíOhňová země). Místy je rozšířena hojně, jinde neroste vůbec, např. v Česku.
Tatosladkovodní rostlina má velkoutoleranci k salinitě vody, byla zjištěna v prostředí špičkově obsahující až 390 g/l, tj. 390 ‰ (slanostmořské vody je v průměru 36 ‰). V našem případě však byla salinita z převážné části způsobenasíranem hořečnatým (MgSO4), který máosmotický účinek jen poloviční oprotichloridu sodnému (NaCl).
Roste v rozličných vodních prostředích, např. ve vyloženýchslaniscích kde dochází k periodickému poklesu vody (až k vysychání a tím i zvyšování slanosti), v místech se stabilní výškou hladiny i slanosti (jezerech,lagunách), v ústí řek do moře kde vlivempřílivu dochází k pravidelné změně výšky hladiny i koncentrace mořské vody (např. v mangrovech) nebo v zátokách na mořském pobřeží, v místech blízkorovníku i v chladnýchsubantarktických vodách, s průměrnou výškou hladiny od 0,4 do 4,5 m (omezení vzdálenosti výskytu od pobřeží).
Všem těmto podmínkách se dokáže táhlice přímořská přizpůsobit, ale tyto rozdíly mají podstatný vliv na variabilní vzhled, na velikost a rychlost přírůstků, množství vyzrálýchsemen najednoletost nebodlouhověkost rostliny. Dospělé rostliny tolerují mnohem tvrdší podmínky, všechny však požadují hodně slunečního světla a proto špatně rostou v zakalené vodě. Všeobecně nesnáší prudké vlnobití a silné vodní proudy které ji vytrhávají ze stanovišť. Semena, schopná přežít i zamrznutí vody až na dno,klíčí asi od +15 °C výše, rostliny přirůstají od +12 °C akvetou od +20 °C.[2][3]
Je to rostlina jednoletá nebo víceletá, která má svékořeny ilisty skryté pod vodní hladinou. Lze zobecnit, že v místech s vysychající vodou nebo tam kde se v průběhu roku příliš zvedá slanost vyvíjí se rostlina velice rychle a po vytvoření semen s nástupem kritického období usychá. Naopak z rostlin žijících ve stabilnějším, příliš neproměnlivém prostředí po vytvoření semen zahynou jen některé ramety (klony) a ostatní přežívají dále a za příznivých tepelných a světelných podmínek vytvářejí semena celoročně.
Rostlina je lehce upevněna ve dnu tenkým, stále přirůstajícím rozvětvenýmoddenkem ležícím jen do 1 cm hluboko ve dnu, z něho vyrůstá velký počet jemných kořínků zajišťující ukotvení v podkladu, nepronikají však hluboko. Na 1 m čtverečním může v počátku vegetace růst až 100 tenkých, vzpřímených a dále horizontálně větvenýchlodyh, které leží jen několik málo centimetrů pod hladinou. V období kvetení (asi o 8 až 20 týdnů později) vyroste na 1 m čtverečním dalších asi 200 reprodukčních lodyh. Lodyhy jsou většinou jen o něco málo tlustší než 1 mm a mohou být dlouhé až 3 m, jejich odbočné větve mají v průměru délku asi 50 cm; v nižšíchuzlinách vypouštějí vláskovité kořínky. Jsou zaznamenány případy, že u víceletých rostlin vyrostlo na čtverečním metru i 30 000 lodyh. Střídavě vyrůstající listy jsou 6 až 10 cm dlouhé, nitkovité,jednožilné s tupými špičkami a zubatými okraji. Majípochvy a kratičképalisty.
Klasovitékvětenství je tvořeno dvěmahydrogamními,bezobalnými (achlamydními),oboupohlavnými, přisedlými květy. Každý květ má dvětyčinky (beznitek) s prašníky se široce rozloženými prašnými váčky. Většinou až ze šestiplodolistů je složenogyneceum, z kterého vyrůstá stejný početpestíků, ty jsou nejprve přisedlé a později až 2 cm dlouhé; nemajíčnělku, jen mírně deštníkovitě rozšířenoubliznu. Po otevření prašníků sepylová zrna ledvinovitého tvaru spojují do řetízků a stoupají (s pomoci plynovýchbublin nashromážděných v prašnících) vzhůru, tam se zachycují na blizně; většinou dochází k samoopylení květů. U některých rostlin, převážně jednoletých, jsou květyopyleny pod hladinou. U většiny vytrvalých jsou při opylení květy na hladině a následně se stopky s opylenými květy stáhnou pod hladinu.Chromozómové číslo: 2n = 20, 40.[2][4][5][6]
Plody vždy dozrávají ve vodě, jsou to krátce stopkaté černépeckovice vyrůstající v oplodí. Jedna bývá asi 3 mm dlouhá a 1,5 mm široká, hruškovitého tvaru se zobáčkem. Semena jsou zralá asi za 14 dnů po opylení. Na krátké vzdálenosti jsou roznášena plovoucí vegetaci hnanou větrem a ve střevech některých ryb, na dlouhé v zažívacím traktu vodního ptactva. Semena zapadlá v sedimentu si podržují klíčivost tři roky; nevyklíčí, pokud jsou hlouběji než 10 cm nebo jsou-li jen na vlhké půdě a ne ve vodě.
Táhlice přímořská se rozmnožuje takévegetativně, oddělené části lodyh s vyrostlými kořínky v uzlinách klesají ke dnu kde zakořeňují a vytvářejí nové oddenky. U některých rostlin byly také zjištěny takéturiony veliké 2,5 mm vznikající na oddencích.[2]
Taxonomie celého rodu táhlice není jasná a táhlice přímořská je pravděpodobně zastřešující název pro více druhů. Podle různorodých podmínek prostředí ve kterém vyrůstá je to druh velice variabilní a je pravděpodobné, že po podrobnějších morfologických a genetických výzkumech dojde k jeho rozdělení.[2][3]
Rostliny a plody jsou důležitou potravou pro vodní ptactvo (hlavně kachny, husy a labutě) i ryby, ve výživné táhlici přímořské mají bohatou zásobárnou. Rostliny slouží také jako výborný úkryt prohnízda a výchovumláďat. Odumřelábiomasa, přinášená na břehy vodou hnanou větrem, zvyšujeúživnost tamní půdy.
Přílišná hustota vzrostlých rostlin, které vytvářejí hrubé vrstvy lodyh (rohože), je na druhé straně nepříjemným prvkem vevodních kanálech s malýmspádem. Táhlice přímořská je ptactvem zanášena i dorýžovišť, kde je nevítanýmplevelem.[2]
Galerietáhlice přímořská na Wikimedia CommonsObrázky, zvuky či videa k tématutáhlice přímořská na Wikimedia Commons