| Synagoga v Karlových Varech | |
|---|---|
Karlovarská synagoga 1877–1938, celkový pohled | |
| Místo | |
| Místo | Karlovy Vary, Česko |
| Souřadnice | 50°13′32,88″ s. š.,12°52′41,16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Kraj | Karlovarský |
| Zánik | 1938 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Adolf Wolff |
| Sloh | novorománský a novogotický eklektický |
| Výstavba | 1877 |
| Délka | 36 |
| Šířka | 22 |
| Výška | 40 |
| Odkazy | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |


Synagoga v Karlových Varech, neboliTempel, stála v lázeňském městěKarlových Varů mezi lety1877–1938. Během tzv.Křišťálové noci 10. listopadu 1938 v pozdním odpoledni byl vypleněn vzácný interiér, synagoga vypálena a srovnána se zemí nacisty.[1]
Není známo, zda před rokem1499, kdy tokrálVladislav II. zakázal, žilo ve městě nějaké židovské obyvatelstvo. Do revolučního roku1848Židé, povětšinou obchodníci zásobující lázeňské hosty, směli ve městě pobývat pouze přes letní sezonu. Místní židovskákomunita tak měla své centrum zejména v nedalekémHroznětíně. Například roku1834 policie zjistila 30 osob židovského vyznání tajně sídlících ve městě.
Ovšem již roku1847 byl pro židovské lázeňské hosty na návrší nad městem zřízen malý zděný domek, který sloužil jako modlitebna (dnes zde stojíhotel Imperial).[zdroj?] V témže roce byla zprovozněna i škola, chrámový sbor zpěváků, spolek židovských žen,špitál,chudobinec, starobinec apohřební bratrstvo. Roku1864 byl ustanoven židovský náboženský spolek, který byl již o čtyři roky později, roku1868,[zdroj?] změněn na samostatnounáboženskou obec. Roku1869 žilo v Karlových Varech již přes 100 židovských rodin a jejich počet neustále stoupal. Posléze došlo k reorganizaci systému sociální péče a vznikla celá židovská nemocnice, židovská rituální restaurace, domov stáří, nedlouho poté byl zřízen vShlaggenwaldu i židovský rekreační dům. Roku1930 se ve sčítání lidu k židovskému vyznání přihlásilo 2120 občanů města, což bylo 10 % tehdejších obyvatel. Ve skutečnosti ale v Karlových Varech žilo Židů více, jelikož zde pobývalo mnoho židovských lázeňských hostí.
Židovská rodinaMoserů vybudovala v Karlových Varech sklárnu vyrábějící světově proslulé umělecké sklo, rodinná firma Davida Bechera založila světoznámou výrobnulikéruBecherovka.
Vzhledem k nebývalému rozkvětu místní židovské obce bylo rozhodnuto postavit novou, reprezentativní stavbu synagogy, kam by se věřící pohodlně vešli všichni. Chrám byl vystavěn podle návrhustuttgartského architektaAdolfa Wolffa vnovorománském anovogotickémeklektickém stylu v Sadové třídě v letech1875–1877 a ještě téhož roku slavnostně vysvěcena. Stavbu provádělo stavební podnikatelství pražského staviteleFranze Schöna. Budova měřila na délku 36, na šířku 22 a na výšku 40metrů. Měla jednu hlavní a dvě menší, postranní kopule. Dodala lesk nejen celé ulici, ale stala se jednou z dominant celého města. Náklad na celou stavbu, hrazený místními a hosty, byl 155 000 zlatých. Dovnitř se pohodlně vešlo až 1200 věřících.
V synagoze působil mezi lety 1888 až 1938, tedy plných padesát let, význačný československý reformní rabíndr. Ignác Ziegler.
Synagoga sloužila místní židovské obci až do připojeníSudet k nacistickému Německu na základěmnichovské dohody. V rámcikřišťálové noci z 9. na 10. listopadu1938 byla budova vypleněna a zapálena, celá vyhořela a v roce 1939 byly její trosky odstraněny.[2][3] Stejný osud potkal židovskou nemocnici a několik dalších budov připomínajících židovský element. Židé, kteří se včas nezachránili útěkem za hranice, byli v naprosté většině vyvražděni v hrůzáchšoa běhemdruhé světové války.
Na místě bývalé synagogy byl v Sadové ulici v letech 1984–1985 postaven hotel Družba, dnes nazvaný Bristol.[3] Na hotelu je vlevo umístěna pamětní deska připomínající synagogu, nedaleko je památník židovských obětí nacismu.[3]
Po osvobození v roce1945 byla ŽNO obnovena a čítala několik stovek věřících, převážně starých lidí. Dnešní židovská obec má pouze již několik desítek členů a schází se sporadicky, pouze k oslavám větších svátků.