| Svatováclavská smlouva | |
|---|---|
 PanVilém II. z Pernštejna namlouvá stavy k mírnému narovnání o sněmu Svatováclavském roku 1517 (Česko-moravská kronika, 1872) |
Svatováclavská smlouva je nazýván dokument uzavřený mezi šlechtou a královskými městy roku1517. Jeho uzavření předcházelo přijetí nového zemského zákoníku roku1500 známém jakoVladislavské zřízení zemské, v němž se šlechtě podařilo zformulovat své výsadní postavení vČeském království. Následně mezi oběma tábory propukl otevřený boj. Až nové ohrožení šlechty i měst selským povstáním přivedlo obě strany k jednacímu stolu a nakonec po mnohaletých jednáních se roku1517 obě znepřátelené strany dohodly na narovnání.
Šlechta přiznala zástupcům měst právo třetího hlasu nazemských sněmech. Města zase musela přiznat šlechtěprávo na vaření piva a jinou hospodářskou činnost. Tak si sice měšťanstvo udrželo své politické pozice, ale za cenu podstatných ústupků v hospodářské oblasti. Smlouva také upravovala osobní příslušnost zemských aměstských soudů a s tím související soustavu kolizních norem. Byla potvrzena zásada, že každý má být souzen příslušníky svého stavu jen s několika výjimkami. Měšťan mohl být pohnán před zemský nebo krajský soud, jen byl-li polapen při „horkém skutku na právě cizím“, či provinil-li se proti králi a nebo týkala-li se věc zemských statků. Naopak šlechta příslušela před městské soudy, jen když o to sama požádala, nebo jednalo-li se o městské nemovitosti.
Svatováclavská smlouva byla tedy reakcí na stále větší narušování stavovského principupersonality práva. Neustále se rozvíjející společenský a hospodářský život přiváděl jak šlechtice tak měšťany do čilého obchodního styku, k účasti na úvěrových obchodech a v neposlední řadě i do kontaktů, které nezřídka končily trestními aférami, což vedlo ke zpochybnění uzavřenosti v právu jednotlivých stavů. Právní řád na to z nezbytnosti reagoval soustavou kolizních norem, které měly umožnit činnost soudů a řešení otázek soudní příslušnosti jak šlechty, tak i měšťanů.
Většina ustanovení Svatováclavské smlouvy však měla význam toliko formální, zejména pokud jde o sporné otázky hospodářské, proto boj mezi stavy nebyl smlouvou zdaleka uzavřen a dále ještě docházelo nejenom k politickým, ale dokonce ozbrojeným střetům. Smlouva svatováclavská přes jisté ústupky šlechty byla ve skutečnosti prvou velkou porážkou královských měst a jakási malá předehra k mocenskému pádu měst, spojeném s porážkouStavovského odboje v roce 1547.
