Svatopetrské náměstí (italskyPiazza San Pietro) je hlavnívatikánskénáměstí ležící předbazilikou sv. Petra. Dnešní monumentální podobu dostalo za papežeAlexandra VII. (1655–1667). Ještě v ten den, kdy byl zvolen papežem, požádalGiana Lorenza Berniniho, aby zpracoval nové úpravy náměstí. Náměstí se skládá ze dvou prostranství, většího elipsovitého a menšího lichoběžníkového. Sedmnáct metrů širokou kolonádu tvoří vždy čtyři toskánské sloupy v řadě o výšce patnácti metrů (celkem pak 284 sloupů a 88 pilířů). Na horní římse kolonády jsou umístěny sochy svatých, po sedmdesáti na každé straně. Ideovým svorníkem sochařské výzdoby je socha Krista Spasitele nad středem fasády baziliky sv. Petra. Náměstí má kapacitu zhruba 400 000 lidí. Vedle obelisku jsou na náměstí fontány odCarla Maderna a Giana Lorenza Berniniho.
Ve středu náměstí se tyčíobelisk vysoký 25,5 m (s podstavou 41 m) a vážící 331 t. Nejsou na něm zachovány žádnéegyptské hieroglyfy. Původně byl vztyčen vIunu dnes neznámýmfaraonem z5. dynastie. CísařAugustus nechal obelisk přemístit na Forum Julianum vAlexandrii. Roku37 jej nechal císařCaligula podruhé přemístit, tentokrát po moři do Říma, kde byl znovuvztyčen na Neronově/Caligulově circu. Roku1586 byl obelisk potřetí přesunut a to na svoji současnou pozici, přesun si objednal papežSixtus V. a realizován byl pod vedením architektaDomenica Fontany.
