SvatýFabián,latinskyFabianus (†20. ledna250), byl 20.římskýmbiskupem (papežem). Jehopontifikát se datuje do let236–250, slaví se jako světec amučedník.
Když se po smrti papežeAntera konala volba novéhořímského biskupa, Fabián k ní přišel jako prostý křesťan bez ambic a šancí na zvolení. Podle legendy, zapsanéEusebiem z Caesareje, v průběhu volby usedla na Fabiánovu hlavu holubice. To bylo všeobecně přijato jako Boží znamení a Fabián byl zvolen papežem. Ukázalo se, že to nebyla volba špatná, neboť svatý Fabián se zařadil mezi nejvýznamnější papeže v raných dějinách církve.
Rostoucí počet věřících vyžadoval reorganizaci církve. Fabián tedy rozdělilŘím na sedm obvodů – jáhenství. V čele každého z nich stáljáhen, který se staral o tamějšíkaple a útulky a pečoval o chudé, vdovy i sirotky. Vyslal rovněžsvatého Dionýsia,svatého Austremona a dalšívěrozvěsty šířit křesťanství doGalie, kde založili tehdy ještě malé křesťanské komunity (Paříž,Tours,Arles,Narbonne,Toulouse,Clermont aLimoges). Kromě toho se ostře postavil protiherezi přicházející z africké církve, jejímž hlasatelem byl biskup Privatus z Lambaesy. Dále nechal převézt ostatky papežePonciána zeSardinie do Říma a pohřbít je v Kalixtovýchkatakombách.
PodleEusebia z Caesareje papež Fabián také pokřtil císařeFilipa Arabského, který se tak prý stal prvním křesťanským římským císařem. Tato zpráva z jiných zdrojů potvrzena není, ale je fakt, že v době panování císaře Filipa pronásledování křesťanů ustalo.
Fabián řídil církev 14 let. Byl umučen při prvním systematickém pronásledování křesťanů20. ledna250. CísařDecius tehdy nařídil, aby každý občan před pětičlennou komisí obětoval bohům. Po obětování dostal potvrzení zvané„libellus“. Ti, kdo se nařízení vzepřeli, riskovali mučení, konfiskaci majetku, vězení, a někdy i smrt. Papež Fabián byl patrně sťat.
Byl pohřben v Kalixtových katakombách vŘímě. Jeho hrob s řeckým nápisem „FABIANOS EPI, UTR“ (Fabián, biskup a mučedník) nalezl archeolog Giovanni de Rossi v roce1850. Nápis „UTR“ byl podle všeho připojen až později. Tyto ostatky byly přeneseny a jsou dosud uctívány vbazilice sv. Praxedy v Římě. Menší část ostatků je uložena v hlavním oltáři dómu veFuldě. Relikvie z hlavy sv. Fabiána a Šebestiána uchovával císař Karel IV. naKarlštejně, odkud byly roku1645 převezeny do Martinické kaple v katedrále sv. Víta v Praze[1].
Památku svatého Fabiána si katolická církev připomíná v den jeho úmrtí,20. ledna, stejně jako svatého Šebestiána, proto oběma bývají zasvěceny některé kostely. V řeckokatolické a pravoslavné církvi se památky slaví 5. srpna.
- řádový patron benediktinů;
- patron hrnčířů a konvářů;
- patron německého města Selm ve Vestfálsku;
- patron italských měst Valsinni (kde se pořádá procesí se sochou v den translace těla), Montottone, Fiamignano, Aiello del Sabato;
- patron několika měst španělských a portugalských;
- patron toskánských vinic[2].
Bývá vyobrazen v kasuli či pluviálu s palliem na prsou a s papežskou tiárou, v ruce drží berlu (která může mít místo voluty v nástavci kříž) a knihu, někdy drží v ruce tiáru na znamení křesťanské pokory. Dále může držet meč, palmu mučedníka a kříž, někdy také šíp. Šíp jako údajný mučednický nástroj byl připsán do Fabiánova životopisu dodatečně v 11. století, když měl Fabián vytvořit dvojici s mučedníkem sv. Šebestiánem, který byl mučen střelami ze šípů. Fabián může být také vyobrazen ve dvojici se svatým Venanciem (kostel sv. Fabiána a Venancia v Římě je z let 1936–1938) nebo ve skupině svatých papežů.
- Románská relikviářová busta sv. Fabiána, nalezena roku 1986 při archeologickém výzkumu u kostela sv. Jana Křtitele vCasévelu, nyní uložena v pokladu Basílica Real de Castro Verde,Portugalsko
- Barokní sochy sv. Fabiána a Šebestiána –Manětín, při Vysoké cestě; J.J. Herscher a dílna, 1729–1734
- Mariánská statue mezi sochami sv. Fabiána a Šebestiána –Radomyšl
- Barokní sochy sv. Fabiána a Šebestiána –Zákupy, Mostecká ulice
- Novogotická socha sv. Fabiána – v kapli sv. Jana Křtitele,Kudlovice, okres Uherské Hradiště
- GELMI, Josef.Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha:Mladá fronta, 1994. 328 s.ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G.Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s.ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio.Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha:Volvox Globator, 2005. 714 s.ISBN 80-7207-574-8.
- VONDRUŠKA, Isidor.Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. Praha:Ladislav Kuncíř, 1930.Dostupné online.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael.Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří:Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s.ISBN 80-7192-304-4.
.jpg)
