Svastika (něm.Swastika; zesanskrtu: स्वस्तिकsuastika - su=dobrý, asti=býti – značí "něco dobrého", také "přízeň osudu", požehnání[1]) je symbolkříže s ohnutými či zalomenými rameny (většinou v polovině a do pravého úhlu), a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika 卐), nebo proti němu (levotočivá svastika 卍). Vtantře se pravotočivá svastika používá jako symbol mužského a levotočivá jako symbol ženského principu.[zdroj?]
Svastika se vyskytuje v mnoha kulturách po celém světě buď jakonáboženskýsymbol, symbol různých organizací a politických směrů, nebo prostě jako dekorativní prvek. Dnes je vzápadní kultuře pravotočivá svastika známá především jakohákový kříž (něm.Hakenkreuz), symbolnacismu.
Jako dekorativní prvek, možná i se symbolickým významem, se svastika objevuje již v doběneolitu. Nejstarší nálezy svastiky jsou nakeramických střepech z dnešníhoÍránu a zBalkánu – oba asi z 5. tisíciletí př. n. l. (levotočivá jako jeden z více než 200 symbolů/znaků písma kultury Vinča). Z ranédoby bronzové jsou známy nálezy svastiky v lokalitěSintašta na jižnímUralu vRusku. Svastika byla známá také vHarappské kultuře (2.–3. tisíciletí př. n. l.), odkud se snad dostala do hinduismu a buddhismu, kde se dodnes užívá jako symbol štěstí. Později se svastika objevuje uChetitů, u různýchSemitských národů a dalších. Svastika se vyskytuje v Africe, v tradicích předků Etiopie a Ghany u národů Akanů.[3]
V Řecku se tento symbol nazývalgammadion (tj. složený ze čtyř písmengamma, Γ) nebotetraskelion (řecky τετρασκελης tetraskelés, „čtyřramenný“), neužíval se však příliš často.Anglosasové jej nazývalifylfot („čtyřnoh“).[4] Podobný symbol jetriskelion, téžtriskelés (zřeckého τρισκελης „trojnohý“). Na americkém kontinentu se svastika používala jako symbol např. v kultuřeČibčů zKolumbie aKunů zPanamy.[5]
Svastika se jako náboženský symbol používala v mnoha kulturách po celém světě, dodnes se užívá prakticky ve všech filozoficko-náboženských učeních indického původu – vbuddhismu,hinduismu i vdžinismu (dharmová náboženství). Ve všech těchto náboženstvích je to mnohoznačný symbol, obecně je chápána jako symbol štěstí.
Svastika se užívá také vzoroastrismu, jako Mithrovo kolo, oheň…Pravotočivá svastika znázorňovala mj. denní oběh Slunce na obloze a levotočivá noční pohyb hvězd. Jako náboženský symbol byla (a někde dodnes je) používána některými kmeny amerických indiánů. Například severoamerický kmenNavahů používal svastiku jako posvátný symbol při některýchrituálech.
Mnoho evropských národů používalo před přijetímkřesťanství svastiku jako náboženský symbol. Mj. je doložená uSlovanů (zKyjevské Rusi, naVelké Moravě na dnech keramických nádob či z přemyslovských Čech na rouše sv. Ludmily a uPolabských Slovanů; v polské částiTater se svastika používala jako lidový ornament až do 20. století), uGermánů (je zde známa jakofylfot, jedná se ovikingský symbol – „Thorovo kladivo“,[chybí zdroj] doložená je i u Anglosasů), u baltských národů atd.
Vhinduismu je svastika považována za výjimečně svatý a pozitivní symbol, je proto velice často používána při všech možných příležitostech. Lze ji vidět na zdech hinduistických chrámů, na oltářích, oblečení, špercích.Sbastik (bengálsky „svastika“) je také běžné bengálské jméno.
Symbolický význam svastiky je v hinduismu mnohoznačný: obě formy svastiky (tj. levotočivá a pravotočivá) zde značí jednotlivé formy bohaBrahmy (pravotočivá – vyvíjení vesmíru, levotočivá – zanikání vesmíru). Vedle toho se svastika používá jako sluneční symbol bohaSúrji nebo jako symbol stability (čtyři světové strany). Svastika je navíc jeden ze 108[zdroj?] symbolů bohaVišnua a značí životodárné sluneční paprsky.
Symbol školyFa-lun-kung (Fa-lun-kung), „kolo zákona“, složené z pěti svastik, které představují buddhismus
Vbuddhismu je opět svastika mnohoznačný symbol. Reprezentuje zdedharmu, univerzální harmonii a rovnováhu protikladů. Levotočivá svastika dále značí lásku a milosrdenství, pravotočivá sílu a inteligenci. Svastika je také označována jako znamení Buddhy. Sochy Buddhů, jako socha sedícího Buddhy na ostrově Lanthau vHongkongu nebo socha spícího Buddhy v chrámu v Číně, mají na hrudi symbol svastiky. Symbol svastiky se také nově objevil v roce 1992 ve znakučchi-kungové buddhovské školyFa-lun-kung (Fa-lun-kung).
Vkřesťanství se svastika používala jen v minulosti, a to jen dosti okrajově. V době pronásledování křesťanů vŘímské říši se svastika někdy používala jako zástupný symbol místo pronásledovaného latinského či řeckéhokříže (podobně se však používaly i jiné symboly – např. znak kotvy).
Později se (opět okrajově) svastika používala jako symbol vítězstvíKrista nad smrtí – takto je použita v některýchrománských agotických kostelech.
V některých starověkých a středověkýchžidovskýchsynagogách se svastika také objevuje, jedná se však pouze o dekorativní prvek.
Archeologické nálezy svastiky u mnoha starověkých indoevropských národů (Řekové, mj. i v Tróji), Chetité, Germáni, Peršané) vedly k teorii, že svastika byla původně obecně indoevropský symbol. Tato teorie (původně navrženáSchliemannem) se na přelomu 19. a 20. století velmi rozšířila a svastika získala v Evropě a v USA velkou popularitu. Byla chápána jako symbol štěstí, a tak se používala v mnoha různých emblémech jak civilních organizací, tak i vojenských jednotek.
Svastika byla za první světové války sporadicky používána na strojích obou válčících stran jako letcův osobní symbol pro štěstí či talisman, stejně jako čtyřlístek, karetní eso nebo jakýkoli jiný obrázek. Nebyla ještě symbolem zlověstným a zdá se, že měla šanci stát se symbolem neutrality. V roce 1917 Ruská prozatímní vláda natiskla bankovky, na kterých byla zobrazena pravotočivá svastika. Bankovky se však nedostaly nikdy do oběhu.
Modrá svastika "hakaristi" se v letech 1918–1945 používala jako výsostný znak vefinské armádě, v omezené míře (s mírně změněnou geometrií, aby se odlišila od nacistické) se ve finském letectvu používala i později. Finům dokonce symbolizovala boj za svobodu, když byli napadeni Sovětským svazem.Lotyšské letectvo používalo v letech 1926 až 1940 červenou svastiku jako výsostný znak na svých letadlech. Některé americké vojenské jednotky měly jako svůj emblém svastiku (např. 45. pěší divize používala do 30. let žlutou svastiku na červeném pozadí, která se chápala jako domorodý indiánský symbol). Svastika byla oblíbená i v Polsku a některé jednotky polské armády používaly ve 20. letech svastiku jako součást svého emblému. Ve 20. a 30. letech 20. století byla svastika v kruhu symbolem kanadského hokejového týmu.[6]
Hakaristi – znak finského válečného letectva v letech 1918–1945
Vzápadní kultuře je dnes svastika známá hlavně jako symbolnacismu. Užití svastiky jako nacistického symbolu vycházelo z dobové teorie, že svastika byla společný symbol domněléárijské rasy. Jako svůj symbol ji proto nyní přijímaly hlavně organizace s nacistickou ideologií spřízněné. Pravotočivá svastika byla oficiálně přijata jako symbolNSDAP v roce 1920, neoficiálně se však používala už dříve. Toho roku se též objevila na helmách vojáků v průběhu tzv.Kappova puče. Svastiku používala takéDeutsche Arbeiterpartei – přímý předchůdce nacistické strany.
Nacisté obecně používali pravotočivou černou svastiku (vykreslenou v mřížce 5 krát 5 čtverců) v bílém kruhu, jednotlivé nacistické organizace měly však tento znak mírně pozměněn. Na vlajcenacistického Německa byla černá pravotočivá svastika pootočena o 45° v bílém kruhu na červeném pozadí. Podobně pootočenou černou svastiku v bílém čtverci postaveném nakoso používala mládežnická organizaceHitlerjugend.Luftwaffe používala na směrových plochách svých letadel bíle orámovanou černou svastiku (opět nakoso).
Následkem zneužití svastiky jako nacistického symbolu většina západních uživatelů tento symbol již během 30. let opustila, např. britský spisovatelKipling přestal používat svastiku na obalech svých knih. Užívání svastiky začalo být totiž veřejností vnímáno jako projev sympatií kHitlerovu režimu. Povypuknutí války v Evropě mnohé státy bojující proti silámOsy veřejné nošení svastiky zakázaly. Také dnes je v západní kultuře svastikatabuizována a její používání je v některých zemích trestné.
V japonském mládežnickém slangu se znak mandži (píše se jako levotočivá svastika – 卍) často používá jako synonymum pro slova typu "hustý", "cool", "supr" a podobně.[7] Tuto skutečnost reflektuje například populárníanime seriálTokyo Revengers jehož hlavním subjektem jeTokyo Manji Gang – fiktivní gang, který má tento znak nejenom jako své logo ale i jako svůj průkaz totožnosti.[8]
↑MANWOMAN.Mírumilovná svastika: navrácení nevinnosti. Žďár nad Sázavou: Sowulo Press, 2008. S. 20.
↑MORRISON, Lyddon Sarah.Moderní čarodějná kniha zaklínadel (původním názvem:The modern witch spellbook (1971, The Citadel Press)). První. vyd. Brno: Petr Schneider, 1977. 154 s.ISBN80-901315-7-3. S. 132–133.
FIKSA, Radek.Svastika a její historie v Čechách. Žďár nad Sázavou: Bodyart Press, 2011. 70 s.ISBN978-80-87525-01-2.
Ottův slovník naučný nové doby, heslo Hákovitý kříž. Sv. 4, str. 1001
MORRISON, Lyddon Sarah.Moderní čarodějná kniha zaklínadel (původním názvem:The modern witch spellbook (1971, The Citadel Press)). První. vyd. Brno: Petr Schneider, 1977. 154 s.ISBN80-901315-7-3. S. 132–133.
.jpg)
.svg)
