| Svaljava Свалява | |
|---|---|
 Pohled na město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°32′50″ s. š.,22°59′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 204 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Mukačevo |
  Svaljava | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 16 871 |
| Hustota zalidnění | 1626,720 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jurij Hryha |
| Oficiální web | svaliava |
| Adresa obecního úřadu | Duchnovyče 2 Svaljava |
| Telefonní předvolba | 3133 |
| PSČ | 89300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Svaljava (ukrajinsky arusínskyСвалява;maďarskySzolyva,slovenskySvaľava,českySvalava) je město ležící vZakarpatské oblastiUkrajiny. Je součástíokresu Mukačevo, do července 2020 bylo sídlemokresu Svaljava. Město je sídlemsvaljavské městské komunity (ukrajinsky Свалявська міська громада). Částí města Svaljava jeDračyno. V roce 2025 žilo ve Svaljavě 16 871 obyvatel; v celém městě pak 17 797 obvatel.[1]
Den21. září se slaví každoročně jako tzv. "den města".[2]
Město se nachází v centrální části Zakarpatské oblasti v údolí řekyLatorica pod pohořím zvanéPoloniny. Nachází se přibližně 23 km severovýchodně odokresního městaMukačevo a přibližně 50 km odoblastního městaUžhorodu. Město také sousedí s obcemiČernyk,Nelipyno,Holubyne aDračyno.
Město leží v údolí řekyLatorica[3], resp. na ústí říčkySvaljavka do Latorice. Je obklopeno různými vrchy, jejichž nadmořská výška se pohybuje okolo 600–700 m n. m., a které jsou pokryté hustými lesy.
V centru města se nachází dub starý přes 500 let.[2]
Název města jeslovanského původu a vznikl podle označení pro sůl.[4][2] Je tak dochován hlavně vmaďarské podobě názvu (Szolyva), v ostatních slovanských jazycích se postupně vyvinul do jiné podoby. Vněmčině se historicky objevuje také názevSchwallbach.[2]
První písemná zmínka o městě se objevuje na počátku12. století,[2] tehdy bylo sídlo ve vlastnictvíuherského šlechtického rodu. Roku1263 je doložen název sídla v podoběZoloa. Město se rozvinulo nejspíše na přirozeně vzniklé obchodní stezce z Uher doHaliče. Vařením místní minerální vody s vysokým obsahem soli se zde sůl také vyráběla.[2] Od13. století bylo součástí berehovské farnosti.
Začátkem18. století se místní obyvatelstvo zapojilo do Rakócziho povstání. Svaljava se později dostala do vlastnictví šlechtického roduSchönbornů. V 90. letech 18. století se město stalo významným hospodářským centrem regionu, byl zprovozněn lihovar a postavena úzkorozchodná železnice. Město obdrželo povolení na pořádání trhů (1798), na kterých se prodávaly převážně proutěné výrobky a keramika. Byla zahájena výstavby silnic a mostů. V roce1834 zde žilo okolo pěti set lidí.[5]
V roce1881 byla přes Svaljavu postavenaželezniční trať ve směruVídeň–Lvov. Tento čin dal impuls k vývozu zdejší minerální vody po rakouských zemích, což vedlo k vybudování sklárny na výrobu láhví. Vzniklo také překladiště na sušení dřeva.[6] Až do roku1918 bylo město sídlem vlastního okresu (maďarskySzolvyai járás). Bylo součástí župyBereg.[7]
V roce1910 bylo v posledním sčítání lidu, které bylo uskutečněno za Rakousko-Uherska, ve Svaljavě 3802 obyvatel, z toho 1698 Rusínů, 1115 Němců, 735 Maďarů a 195 Slováků.
Po rozpadu Rakouska-Uherska[8], téměř rok po skončení1. světové války (11. 11. 1918), se v roce 1919Podkarpatská Rus tím i Svaljava připojily k Československu. Zatímco v roce1920 žilo ve městě 4,4 tisíce obyvatel, v roce1939 to bylo již sedm tisíc obyvatel. Během první československé republiky se zde rozvíjel chemický průmysl.[9] Bylo zde gymnázium[10] a od roku1921 i odborná škola.[10] Slibný vývoj ukončila maďarská anexe a druhá světová válka.
Před příchodem Rudé armády nechala německá a maďarská vojska strhnout všechny mosty a dále zničila místní nádraží.[11] Jednotky Rudé armády dosáhly Svaljavy dne24. října1944.[12]
Roku 1945 na základě zfalšovaného[zdroj?]referenda které organizovalSSSR pod dohledem sovětských vojsk, bylaPodkarpatská Rus spolu s městem Svaljava připojeny kUkrajinské SSR. Po skončení druhé světové válkyRudá armáda v blízkosti města vybudovalakoncentrační tábor, ve kterém byla vězněná převážně maďarská a německá menšina. Dnes se na jeho místě nachází památník v podobě rozlehlého parku.
Po skončení války se stala oficiálněsídlem městského typu[13] a práva města získala Svaljava roku1957.[14] V 50. letech zde vzniklo kino, které neslo názevTarase Ševčenka (později zaniklo, dnes se zde nachází restaurace Evropa[15]). V 60. letech20. století zde žilo 10,1 tisíce obyvatel.[4] V této době zde také byl postavenPalác kultury se sochouIvana Franka. Vznikla zde i organizace pro kulturní aktivitymaďarské národnostní menšiny.[16] Rozvíjela se zde sklářská výroba.[17]
Od roku 1991 je město součástí nezávislé Ukrajiny. Roku1994 zde byl dokončen památník obětemStalinových represí (z období po připojení bývalé Podkarpatské Rusi kSSSR).[18]
V souvislosti sruskou invazí na Ukrajinu v roce2022 sem byl přemístěn dětský táborArtěk.[19]
V okolí je stáčena minerální voda.[20][21] Zastoupen je zde také potravinářský průmysl. Díky procházející železniční trati se většina místních provozů rozvíjela v její blízkosti. To je případ bývalého závodu Lesokombinátu (ukrajinskyЛісокомбінат), který nicméně po rozpaduSSSR zanikl a jeho objekty byly postupně ničeny zubem času.[22]
Místní řeckokatolický kostel pochází z roku1758. Dřevěný kostel sv. Michaela vznikl v16. století a je ukázou tzv. lemkovské architektury.[2] Další pravoslavné kostely zde vznikly v19. století, v první polovině století dvacátého a třetí potom byl vysvěcen v roce2010.[2]
Svaljavský Cyrilo-Metodějský ženský klášter (monastýr), postavený v 90. letech 20. století, je blízkoDračyna.[23]
Nachází se zde stanice na hlavníželezniční trati Lvov – Stryj – Čop, která spojujeZakarpatskou oblast se zbytkem Ukrajiny. V obci stojíjediné nádraží.
Pochází tudy také silnice z Mukačeva kVoloveckému sedlu (M-06), která je součástíevropské silnice E50. Samotný střed města obchází po obchvatu, který vede severně od středu Svaljavy.
Ve městě stojí internátní škola,[24] několik základních škol a gymnázium.
Svaljava má vlastní nemocnici, které během války v letech2022–2023 pomáhaly také humanitární dodávky z Česka.
Stará Ľubovňa (Slovensko)Veľké Kapušany (Slovensko)
Židlochovice (Česko)
Polaniec (Polsko)
Ďarmoty (Maďarsko)V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůСвалява na ukrajinské Wikipedii aСвалявська міська громада na ukrajinské Wikipedii.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuСвалява na rusínské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSvaljava na Wikimedia Commons Okres Mukačevo | ||
|---|---|---|
| Též znám jakoMukačevský rajón | ||
| Města |  | |
| Městyse | ||
| Vesnice | ||
 Zakarpatská oblast | ||
|---|---|---|
| Okresy |  | |
| Města | ||
| Městyse | ||
| Bývalé okresy | ||
