| Suché Vrbné | |
|---|---|
 Suché Vrbné s kostelem sv. Cyrila a Metoděje | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′16″ s. š.,14°30′14″ v. d. |
  Suché Vrbné | |
| Další údaje | |
| KódZSJ | 022284 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Suché Vrbné je městskou čtvrtí na východním okrajiČeských Budějovic, vkatastrálním území aměstské částiČeské Budějovice 5. Čtvrť byla známa pod dřívějšími názvySuché Vrbny,Německé Vrbné,Dürnfellern (Dirnfellern). Do roku1850 bylo městskou vsí. Suchým Vrbným protékáDobrovodský potok.
Suché Vrbné je především obytnou čtvrtí, jejímž přirozeným středem je urbanisticky nedořešenéSuchovrbenské náměstí, na jehož severozápadní straně se nacházela původní stavení staré vesnice. V prostoru náměstí je nyní točnatrolejbusů městské hromadné dopravy, ve východní části náměstí bylo v 70. letech 20. století vybudováno nákupní středisko. Obytnou zástavbu v Suchém Vrbném tvoří z velké většiny rodinné domy, především řadové, z menší části pak činžovní a panelové domy.[1]
V průmyslovém obvodu v severní části čtvrti mají své sídlo a výrobní prostory Českobudějovické pekárnyPekast (od roku 2008Penam), dále jsou zde především sklady, z části též administrativní budovy některých firem.[zdroj?]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku1380, kdy je uváděna jako poddanská ves s pěti usedlostmi. NázevVrbné dostala podle zdejšího typického porostu, původní pojmenováníNěmecké Vrbné vzniklo podle převažujícího jazyka obyvatel, důvodem bylo ale zejména odlišení odČeského Vrbného. Mladší je názevSuché Vrbné, který pochází od pojmenováníSuchý Dvůr, patřící nedalekémušosovnímu dvoru. Poprvé je tento název uváděn v roce1490, německy jakoDürnfellern v roce1654.
Vesnice sestávala stále jen z pěti selských usedlostí ještě na počátku18. století. V roce1789 uváděno 16 domů, v roce1843 pak pouze 12. Od roku1850 byla ves součástí obceMladé jako osadaSuché Vrbny. V roce1903 se stala samostatnou obcí. Od poloviny19. století zde začala prudce růst výstavba a s ní i počet obyvatel. Roku1900 vykázalo Suché Vrbné 1215 obyvatel, roku1930 pak 4354 obyvatel, roku1947 poodsunu německého obyvatelstva 3428 obyvatel.
Mezi Suchým Vrbným aDobrou Vodou bylakřížová cesta, z které se zachovala pouze jedna kaplička.[1]
Vprvní světové válce padlo 85 zdejších mužů. Jejich jména jsou uvedena na pomníku padlých, který je umístěn v Ledenické ulici, nedaleko Suchovrbenského náměstí; je zde uložena zem z bojišťčeskoslovenských legií, a to zeZborova,Terronu aDoss Allta. V dolní části pomníku jsou uvedena jména 22 obětínacismu.[2]
U současnéDobrovodské silnice stávala dřívekovárna, kterou dodnes připomíná místní označeníU Kovárny, dále na východ pak známázvonařská dílna rodinyPernerů (do r.1945) a dvěcihelny, nyní již zaniklé.[1] Zatopením jam vzniklých zde těžbou hlíny vznikl současný rybník v místě označovaném jakoNa Hlíně (neboHliník).
V roce1952 bylo přičleněno k městuČeské Budějovice jako osada,[3] od roku1970 je část Suchého Vrbnéhozákladní sídelní jednotkou (ZSJ) části obceČeské Budějovice 5. Počet obyvatel ZSJ Suché Vrbné od roku 1991 klesá: v roce 1991 měla 4008 obyvatel, přisčítání lidu v roce2001 vykázala ZSJ Suché Vrbné 3685 obyvatel v 666 domech, v roce 2011 podle trvalého bydliště 3343 a podle obvyklého pobytu jen 3286 obyvatel. Naopak s výstavbou nových domů v lokalitáchNa Jelením vršku aV Hluboké cestě roste počet obyvatel v sousedních ZSJ, které společně vytvářejí souvislou zástavbu. Nárůst počtu obyvatel je především v ZSJ U Dobrovodského potoka (2 obyvatelé v roce 1991, 505 obyvatel v roce 2011) a v ZSJ U Vrbného (87 obyvatel v roce 2001, 255 obyvatel v roce 2011). V ZSJ Pětidomí se počet obyvatel vyvíjel následovně – v roce 1991 vykázala 2846 obyvatel, roku 2001 2765 obyvatel a roku 2011 podle trvalého bydliště 2655 obyvatel, podle obvyklého pobytu 2829 obyvatel. Domovní zástavba v minulosti postupně spojila Suché Vrbné s osadamiPětidomí (ze západu) a nově vzniklouNovou Pohůrkou na východě, která v současnosti víceméně dále navazuje na vesStarou Pohůrku, která již nenáleží k městu České Budějovice.
Ve třicátých letech20. století byl v Suchém Vrbném vystavěnřímskokatolickýkostel sv. Cyrila a Metoděje sklášterem těšitelů. ModlitebnaCírkve československé husitské byla postavena začátkem padesátých let.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSuché Vrbné na Wikimedia Commons| Statutární město České Budějovice | |
|---|---|
| místní části | |
| připojené obce | |
| Sídliště a nové čtvrti | |
| katastrální území | |
| Seznam náměstí v Českých Budějovicích | |
