Stefka Kostadinovová (bulharskyСтефка Костадинова; *25. března1965Plovdiv) je bývalábulharskáatletka, olympijská vítězka, dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy veskoku do výšky.
Ve své disciplíně jednou vyrovnala a dvakrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a třikrát v hale.[1][2] Od30. srpna1987 (téměř 37 let) držela výkonem 209 cm světový rekord, když byla překonána 7. července 2024 na mítinku Diamantové ligy v Paříži výkonem 210 cm ukrajinské závodniceJaroslavy Mahučichové.[3]
Byla jednou z nejlepších výškařek celé atletické historie a20. století. V říjnu roku2012 byla společně s další někdejší výškařkouJolandou Balaşovou z Rumunska uvedena doSíně slávy IAAF.[4]
Zúčastnila se tří Olympijských her. První olympiádu zažila v roce1988 v jihokorejskémSoulu, kde získala za výšku 201 cm stříbrnou medaili. O čtyři roky později se musela vBarceloně spokojit s "bramborovou" medailí, když předvedla 194 cm. Na olympijské zlato ale přece jenom dosáhla. Podařilo se ji to vAtlantě, kde dokázala skočit 205 cm, což tehdy znamenalo nový olympijský rekord, který byl později překonán na olympiádě vAthénách Jelenou Slesarenkovou.
Zlaté medaile si odvezla rovněž z ME 1986 zeStuttgartu a o rok později i z MS vŘímě. Tehdy dokázala v hlavním městěItálie 30. srpna skočit neuvěřitelných 209 cm a stala se světovou rekordmankou. Její rekord byl platný až do roku 2024.
Rovněž velmi úspěšná byla i v hale. Z halových MS si odvezla hned pět zlatých medailí (1985, 1987, 1989, 1993 a 1997). Nejvýše dokázala skočit v roce 1987 vIndianapolisu, kde překonala 205 cm. Hned čtyři zlaté medaile a jednu stříbrnou si pak odvezla i z halových ME.
Již coby devatenáctiletá zvládla pod širým nebem vSofii skočit rovné dva metry. V roce 1985 si výkon vMoskvě vylepšila o dalších šest centimetrů. 31. května 1986 dokázala v Sofii skočit nový světový rekord 208 cm. Z prvního místa světových tabulek tím vymazala svoji krajanku, BulharkuLudmilu Andonovovou, která skočila 20. července 1984 vBerlíně 207 cm. O rok později dokázala na MS v Římě svůj vlastní světový rekord vylepšit až na 209 cm.
V hale rovněž držela světový rekord. Nejdříve vymazala z prvního místa tabulek RuskuTamaru Bykovovou, která překonala laťku ve výšce 203 cm 6. března 1983 vBudapešti. Její rekord vydržel na prvním místě do 31. ledna 1987, tehdy Stefka Kostadinovová skočila 204 cm, o několik týdnů později 205 cm (8. března 1987) a nejvýše dokázala v hale skočit 206 cm v řeckém městěPireus20. února 1988. O čtyři roky později dokázala NěmkaHeike Henkelová skočit 207 cm a až4. února 2006 předvedla Švédka Kajsa Bergqvistová v Arnstadtu 208 cm, rekord dodnes platný.
Stefka Kostadinovová se dokázala přenést přes laťku ve výšce 200 cm a výše hned ve 130 případech.[5] V roce1995, jen pár měsíců po triumfu na MS vGöteborgu se ji narodil syn Nikolaj. Svoji atletickou kariéru oficiálně ukončila v roce1999, i když poslední atletické soutěže, které se zúčastnila bylohalové MS 1997 vPaříži.
Od roku1999 pracovala jako viceprezidentka bulharské atletické federace a později jako viceprezidentka bulharského olympijského výboru. V letech2003 –2005 působila jako náměstkyně na ministerstvu sportu. Dne11. listopadu 2005 byla zvolena předsedkyní bulharského olympijského výboru.
Patří mezi devět výškařek celé historie, které mají skočeno v hale i pod širým nebem 205 cm a více. Totéž dále dokázaly NěmkyHeike Henkelová aAriane Friedrichová, ŠvédkaKajsa Bergqvistová, BelgičankaTia Hellebautová, ChorvatkaBlanka Vlašičová, RuskyAnna Čičerovová aMarija Lasickeneová a UkrajinkaJaroslava Mahučichová.
Dráha
Hala