Jakostandardní teplota a tlak (často anglicky zkracováno naSTP) se označují standardizované referenční podmínky, pro které platí údaje uváděné vefyzikálních achemických tabulkách. Vtermodynamickém popisu chování většiny systémů jsou používané fyzikální a fyzikálně chemickéveličiny závislé na okolních podmínkách, jako jsou např.teplota atlak, proto je potřeba u naměřených i vypočtených hodnot uvádět podmínky, pro které uvedené hodnoty platí. Vprůmyslu aobchodu je často potřeba uvádět teplotu a tlak při uváděníobjemuplynů akapalin a odvozených veličin (např.objemového průtoku).
Existuje více sad standardních podmínek. Často se v chemii dnes používají standardy definovanéMezinárodní unií pro čistou a užitou chemii (IUPAC), kde je standardní teplotou 0 °C a tlakem 100 kPa. Kromě IUPAC definovalo vlastní standardní podmínky mnoho dalších organizací (Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku). V některých standardech (např.NIST, ale i starší doporučení IUPAC) se např. používá tlak 1 atm, tj. 101,325 kPa. Mimo teplotu 0 °C se objevují hodnoty 15 °C (ISO 13443), 20 °C (ISO 1), 23 °C (IEC) či 25 °C (CIE), případně 60 °F (zhruba 15 °C).
Někdy se používá termín „laboratorní podmínky“, které odkazují zpravidla na teplotu 20 °C, 23 °C, či 25 °C.
