| Stadio Luigi Ferraris | |
|---|---|
| Marassi | |
 | |
| Ocenění | UEFA |
| Poloha |  Janov,Itálie |
| Souřadnice | 44°24′59,15″ s. š.,8°57′8,74″ v. d. |
| Otevření | 22. ledna 1911 |
| Přestavění | 1987–1989, 2015, 2018 |
| Vlastník | město Janov |
| Povrch | tráva |
| Architekt | Vittorio Gregotti (v roce 1987–1989) |
| Týmy | |
| Janov (od roku 1911) Sampdoria (od roku 1946) | |
| Kapacita | |
| 36 598 diváků | |
| Rozměry | |
| 105x68m | |
| Web | Oficiální web |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Stadio Luigi Ferraris jefotbalový stadion vitalském městěJanov, v regionuLigurie. Známý je pod názvemStadio di Marassi nebo jednodušeMarassi, podle názvu janovské čtvrti, ve které se nachází. Je to nejstarší stadion vItálii který se stále používá, protože byl slavnostně otevřen v roce1911.
Jeho momentální kapacita je přibližně 37 000 diváků, i když v období své maximální kapacity dosahoval 60 000 diváků. Stadion je dvou hlavních fotbalových týmů města:Janov aSampdoria. Za svoji více než stoletou existenci prošel několika úpravami, z nichž nejvýznamnější bylo v letech1987 až1989, kdy byl upraven pro pořádání zápasůMS 1990, jehož pořadatelskou zemí byla Itálie. Při této příležitosti se stal kompletně krytým stadionem. Příležitostně zde také hrajeItalská fotbalová reprezentace i ragbyová reprezentace, občas zde jsou i hudební koncerty.
Začátek výstavby stadionu je nejistý, ale jako symbolický den je obecně zvolen10. červenec1910. Toho dne přijal prezident klubuJanova Edoardo Pasteur návrh markýze Musso Piantelliho, partnera mladého anglo-italského týmu, vybudovat fotbalové hřiště uvnitř jezdecké dráhy umístěné na pozemku, který vlastnil, v komplexu Villa Centurione Musso Piantelli, rezidenci ze16. století. Dne22. ledna1911, u příležitosti zápasu mezi Janovem aInterem, byl stadion oficiálně slavnostně otevřen pod názvemCampo del Genoa na Via del Piano. Nové hřiště se tyčilo kolmo k nedalekému potokuBisagno a sousedilo se staršímCampo sportivo della Cajenna, které využíval klubAndrea Doria. Dvě hřiště byla oddělena plotem, za který Janov obdržel od Andrea Doria 1000lir jako kompenzaci plus 200 lir ročně na údržbu.[1]
Dne1. ledna1933 bylo dokončeno zvětšení stadionu, které bylo díky odkoupení hřištěCampo del Genoa na Via del Piano za 20 000 lir[2] a slavnostně otevřeno při příležitosti bylo pojmenováno poLuigi Ferrarisovi, kapitánovi týmu, který padl běhemprvní světové války. Stal se jedním z nejmodernějších stadionů té doby, přešel z původní kapacity 20 000 na novou 30 000 diváků. Z tohoto důvodu bylo vybráno, že bude hostit zápasMS 1934 meziŠpanělskem aBrazílií, který skončil 3:1. Absolutní rekordní návštěvnost byla zaznamenána27. února1949 u příležitosti přátelského utkáníItálie –Portugalsko 4:1, kdy se na utkání přišlo podívat více než 60 000 diváků.[3]
Při příležitosti pořádáníMS 1990 byl starý stadion zbořen, sektor po sektoru, a přestavěn podle projektu architekta Vittoria Gregottiho, který se setkal s kontroverzí především kvůli otázkám viditelnosti, protože si fanoušci stěžovali, že je obtížné sledovat zápas. Aby mohly oba městské týmy nadále hrát své zápasy vMarassi, byly práce provedeny po jednotlivých sektorech a trvaly 26 měsíců (od července 1987 do září 1989). Ze starého stadionu zůstal pouze vchod na tribunu. Postavil se nový moderní stadion v anglickém stylu s tribunami blízko hřiště, kam se vešlo něco málo přes 40 000 diváků. Stadion byl vybaven dvěma obřími obrazovkami; sektory pro hosty byly vybudovány v Parteru, spodní části tribun, které nebyly zakryty baldachýnem, a před tribunou byl postaven altán, který byl využíván jako tisková místnost proMS 1990.
Následně stadion prošel malými úpravami, které vedly k tomu, taký jaký je. Altán, který byl nákladný na údržbu byl zbořen, venkovní fanoušci byli přemístěni do klecí umístěných na dvou krajních stranách tribuny, přiléhajících ke dvěma tribunám (severní klec pro fanouškyJanova a jižní klec pro fanouškySampdorie). Mezinárodní ocenění máUEFA 3, proto je vhodná pro národní a mezinárodní soutěže, jako jeLiga mistrů UEFA aEvropská liga UEFA, z nichž však nemůže hostit finále, které se musí mítUEFA 4 (které v Itálii jsou čtyři).
| 22. leden1911 | Janov | 1 – 2 |  Inter | Campo di Via del Piano | ||
| 28. listopad1982 | Janov | 1 – 1 |  Sampdoria | Stadio Luigi Ferraris | ||
| 14:30 | Fioreini 80' | 9'Mancini | Diváci: 57 815 Rozhodčí: Luigi Agnolin | |||
| 27. únor1949 | Itálie | 4 – 1 |  Portugalsko | Stadio Luigi Ferraris | ||
| 15:00 | Menti 57' Carapellese 67'Mazzola 75'Maroso 81' | 21' Lourenço | Diváci: 60 000 Rozhodčí:  Victor Sdez | |||
Kromě domácích zápasů Janova a Sampdorie, byl stadion využíván při fináleCoppa Italia 1935/1936 (Turín protiAlessandrii) iSupercoppa italiana 1991 (Sampdoria protiŘímu).
Hrálo se tady fináleSuperpohár UEFA 1990 meziSampdorii aMilánem. Utkání skončilo 1:1 a opakovaný zápas se konal již na stadionuStadio Renato Dall'Ara vBoloni.
Stadion hostil dva ročníkyMistrovství světa ve fotbale konaných v Itálii a to v letechMS 1934 aMS 1990.
Kostarika –
Skotsko 1:0 (skupina C) 11. června
Švédsko –Skotsko 1:2 (skupina C) 16. červnaŠvédsko –Kostarika 1:2 (skupina C) 20. června
Irsko –
Rumunsko 0:0 (5:4 napen.) (osmifinále) 25. červnaV tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuStadio Luigi Ferraris na italské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuStadio Luigi Ferraris na Wikimedia CommonsStadiony pro.svg){kind=icon} Mistrovství světa ve fotbale 1934 | |
|---|---|
| Stadiony proMistrovství světa ve fotbale 1990 | |
|---|---|
.svg)
