

Stabilní motor (resp. stacionární) je obvyklespalovací motor zážehový (nejčastějipetrolejový, dálebenzolový, pozdějibenzínový) nebovznětový.Motory, v naprosté většině jednoválcové, pracovaly na čtyřtaktním principu a měly těžkésetrvačníky, které zajišťovaly jejich pravidelný chod.
Využíval se pro pohon různých stojících (stabilních) zařízení, jako napříkladcirkulárky, vodníčerpadlo,mlátičky obilí a jiných strojů.Jejich předchůdcem byla parnílokomobila, která sloužila ke stejnému účelu.
K největšímu rozšíření těchto strojů došlo vČesku v meziválečném období. Nejznámější výrobci v éře ČSR byly firmySlavia,Lorenc Kroměříž,Wikov,Ježek Blansko,Benz Třebíč,Svoboda. Výkonové rozpětí činilo od 3 HP až k největším strojům přes 10 HP, které již zvládly pohánět tehdy největšízemědělský stroj –mlátičku. Nejvíc rozšířenými byly střední a malé stroje o výkonu od tří do šesti koňských sil sloužící k řezání dřeva, čerpání vody atp.Někdy byly montovány na rám s koly pro jejich snadnější transport.Montovaly se též doprvních traktorů.
| Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |