| Střelice | |
|---|---|
 Střelice, centrum obce | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šlapanice |
| Obec s rozšířenou působností | Šlapanice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′8″ s. š.,16°30′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 283 (2025)[1] |
| Rozloha | 14,67 km²[2] |
| Katastrální území | Střelice u Brna |
| Nadmořská výška | 278 m n. m. |
| PSČ | 664 47 |
| Počet domů | 863 (2021)[3] |
| Početčástí obce | 1 |
| Početk. ú. | 1 |
| PočetZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | náměstí Svobody 111/1 664 47 Střelice u Brna strelice@streliceubrna.cz |
| Starosta | Jiří Vašulín |
| Oficiální web | www |
  Střelice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583910 |
| Kód části obce | 157431 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Střelice jsouobec vokrese Brno-venkov vJihomoravském kraji. Rozkládají se v katastrálním území Střelice u Brna, vBobravské vrchovině. Žije zdepřibližně 3 300[1] obyvatel.
Původní podoba jména vsi bylaStřelci a vyjadřovala zaměstnání jejích obyvatel.[4]
První písemná zmínka o obci, která byla markraběcím statkem, pochází z roku1375. Už roku 1229 však král Přemysl Otakar I. vyňal obec z pravomoci královského úředníka a soudil je brněnský sudí. Markrabě Jan po založení kartuziánského kláštera v Králově Poli roku 1375 daroval ves tomuto klášteru. Do jeho vlastnictví patřily Střelice až do zrušení kláštera roku 1782.
Na počátku 17. století zde bylo 48 domů, pouze jeden z nich byl po třicetileté válce pustý. Roku 1750 zde bylo 57 domů. V roce 1790 zde bylo už 101 domů s 624 obyvateli, roku 1834 to bylo 122 domů a 747 obyvatel. Škola zde byla už před třicetiletou válkou. Po jejím zániku byla postavena roku 1819 nová.[5]
Od roku 1918 působily v areálu západně od centra Střelic sestry dominikánky, které si zde zřídilyvlastní klášter. V roce 2023 klášter koupila Komunita Blahoslavenství a sestry dominikánky Střelice opustily.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 052 | 1 037 | 1 177 | 1 261 | 1 517 | 1 840 | 2 266 | 2 432 | 2 661 | 2 542 | 2 697 | 2 453 | 2 537 | 2 801 | 3 046 |
| Počet domů | 159 | 181 | 195 | 220 | 273 | 321 | 465 | 584 | 583 | 599 | 632 | 678 | 701 | 761 | 863 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedyPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. února 1998.[8]
V roce 2003 se uskutečnil 1. ročník Střelického Strunobraní, které každoročně předvede odrůdovou přehlídkucountry afolk kapel ze širokého okolí.
Střelice patří k několik obcím, v nichž se dodnes aspoň zčásti udrželo kulturní dědictví minulých generací, projevující se dosud živým místním nářečím, písněmi, tanci a některými dochovanými zvyky. Nositelemfolklorních tradic zůstává především původní rolnické jádro nejstarší obce. Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. V obci se tradičně konají počátkem léta na svátek Nejsvětější Trojice = mladé hody. A vždy třetí neděli v říjnu = staré hody (císařské posvícení zavedené císařemJosefem II.).
Hody vypadají následovně: Ve čtvrtek jede částstárků do vinného sklepa pro víno. V pátek ráno jedou stárci do lesa pro máji, poté strom odkůrují a vykope se díra. V podvečer za pomoci příbuzných a starších semáje postaví a následuje volná zábava, zpívání pod májou a následné hlídání máje. V sobotu ráno děvčata ozdobí taneční parket a po obědě jdou všichni dům od domu každého pozvat. Večer se koná zábava, na kterou často přijedou i krojovaní z jiných vesnic. Novinkou je půlnoční překvapení stárků. V neděli ráno se všichni účastní slavnostnímše v kostele. Samotná slavnost začíná odpoledne průvodem od sokolovny k hasičce na mladé hody a na staré od hasičky do sokolovny. Na mladé hody se navíc při průvodu dělají zastávky u stárek. Odpolední hodová veselice je spjata především s tančením besed, mašličkovým sólem a dětskými tanečky.
Další akcí jsoudožínky, které se konají jednou za pět let, na konci srpna. Jde o oslavu sklizně, kdysi spojenou s výjezdem pro poslední úrodu. Nyní akce probíhá formou průvodu s ozdobenými srpy, cepy, kosami a věnci, následuje předávání obilného věnce hospodáři.
Střelickýkroj v dnešní podobě se nosí od doby po první světové válce a patří do skupiny západomoravských krojů. Kroj se nosí při různých slavnostech, ale převážně na hodech.
Střelické lidové písně z let 1865–1951 sbírala a zaznamenávala Františka Kyselková, učitelka v Ořechově a spolupracovnice Františka Bartoše a Leoše Janáčka. V letech 1978–1980 zařadili některé z nich, popřípadě jejich varianty ze sousedních obcíZdenka Jelínková a Jaroslav Jurášek do svých edic lidových písní a tanců z Brněnska. Kromě toho shromáždili místní sběratelé záznamy asi 150 lidových, školních a jiných písní ve Střelicích zpívaných, a to v období od konce první světové války až současnosti.
Ke Střelicím se vztahují tyto písně: „Ty střelický láne“, „Ta střelická dědinečka“, „Ten střelické mlén“, „Ta střelická věž“, „Ta střelická mája tenká“.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
Obrázky, zvuky či videa k tématuStřelice na Wikimedia Commons