| Středozemní moře |
|---|
 |
| Maximální hloubka | 5111 m |
|---|
| Šířka | 600 – 1800 km |
|---|
| Délka | 3700 km |
|---|
| Rozloha | 2 600 000 km² |
|---|
| Zeměpisné souřadnice | 38°0′0″ s. š.,17°0′0″ v. d. |
|---|
| Nadřazený celek | Atlantský oceán |
|---|
| Sousední celky | Marmarské moře |
|---|
| Podřazené celky | Ligurské moře,Tyrhénské moře,Jaderské moře,Jónské moře,Krétské moře,Egejské moře |
|---|
| Světadíl | Evropa,Afrika,Asie |
|---|
| Stát | Gibraltar Gibraltar
Španělsko Španělsko
Francie Francie
Monako Monako
Itálie Itálie
Malta Malta
Slovinsko Slovinsko
Chorvatsko Chorvatsko
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Černá Hora Černá Hora
Albánie Albánie
Řecko Řecko
Turecko Turecko
Kypr Kypr
Sýrie Sýrie
Libanon Libanon
Izrael Izrael
Palestina Palestina
Egypt Egypt
Libye Libye
Tunisko Tunisko
Alžírsko Alžírsko
Maroko Maroko |
|---|
| Přítoky | Segura,Ebro,Rhône,Tibera,Pád,Neretva,Drin,Vjosë,Achelóos,Evrótas,Axios,Strýmonas,Néstos,Marica,Gediz,Büyük Menderes,Göksu,Ceyhan,Nil,Mulúja |
|---|
|
Středozemní moře je rozsáhlévnitřní mořeAtlantského oceánu, které se rozkládá meziEvropou,Asií aAfrikou. S oceánem je propojeno 13 km širokýmGibraltarským průlivem. Přes průlivyDardanely aBospor (aMarmarské moře) na něj navazujeČerné moře. Uměle je propojeno také s Rudým mořem (a potažmoIndickým oceánem) prostřednictvímSuezského průplavu.
Ačkoliv z definice je Středozemní moře součástí Atlantiku, často je bráno jako samostatná částsvětového oceánu, neboťhydrologicky igeologicky je na Atlantském oceánu prakticky nezávislé a nadto má samo řadu vlastních okrajových moří.
Severní (evropské) pobřeží je členité s množstvím ostrovů a velkými poloostrovyPyrenejským,Apeninským,Balkánským aMalou Asií. Jižní (africké) pobřeží je členité poměrně málo. Oblast okolo Středozemního moře se označuje jako Středozemí nebo Středomoří.Středozemí je kolébkou řady vyspělýchstarověkých kultur, např.Egypta,Řecka neboŘíma. V moderní době se jedná především o jednu ze světově nejvyhledávanějšíchturistických destinací.
Pojemstředozemní moře má voceánografii také obecný význam značící část světového oceánu, která je převážně obklopena pevninou a má jen zanedbatelnou výměnu vody s okolním oceánem. Konkrétní Středozemní moře se v tomto kontextu specifikuje jako „evropské“, „africké“ nebo „euroafrické středozemní moře“.
Středozemní moře má řadu označení v jazycích národů obývajících jeho pobřeží, převážně ale téhož významu. Označení pro moře jelatinskyMare Internum („Vnitřní moře“) neboMare Mediterraneum,španělskyMar Mediterráneo,katalánskyMar Mediterrània,francouzskymer Méditerranée,korsickyMare Mediterraniu,italskyMar Mediterraneo,slovinskySredozemsko morje,chorvatskySredozemno more,černohorsky asrbskyСредоземно море,albánskyDetit Mesdhe,řeckyΜεσόγειο Θάλασσα(Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa),tureckyAkdeniz,arabskyالبحر الأبيض المتوسط(al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt),hebrejskyהים התיכון(ha-jam ha-tichon) amaltskyBaħar Mediterran.
V minulosti bylo nazýváno téžBílé moře, což je význam jeho tureckého pojmenování (z pohleduTurků jde o protiváhuČernému moři).Římané ho nazývaliMare nostrum, tedy „Naše moře“.
- rozloha 2,6 mil. km²
- maximální hloubka 5 267 m
- objem 3,7 mil. km³
- teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 až 28 °C
- salinita vody od západu k východu stoupá a pohybuje se mezi 3,60 až 3,95 % (36 – 39,5 promile)
- příliv nízký, většinou do 0,5 m
Středozemní moře má na severní straně svá vlastníokrajová moře (s Atlantským oceánem jsou spojena pouze jeho prostřednictvím), která mohou a nemusejí být považována za jeho součást. Rozdíl mezi mořem a zálivem tkví v některých případech jen v názvu.
Černé moře se obvykle za součást Středozemního moře nepovažuje, ačkoliv i ono souvisí sesvětovým oceánem pouze skrze něj (díky své izolaci však má také prakticky nezávislý hydrologický systém a např. výrazně nižšísalinitu).
* – součásti systému Středozemního moře v širším smyslu
Ve Středozemním moři se nacházejí četné ostrovy a souostroví. Cestou od západu na východ jsou to zejménaBaleáry,Korsika,Sardinie,Sicílie,Malta,Džerba,Kréta aKypr. V okrajových mořích se dále nacházejíToskánské ostrovy,Liparské ostrovy,Kvarnerské ostrovy,Dalmatské ostrovy,Jónské ostrovy čiEgejské ostrovy. Nejvíce středomořských ostrovů patří Řecku, na celkovou rozlohu ostrovů vede Itálie. Ostrovy nebo jejich skupiny vymezují některá středomořská okrajová moře (Ligurské,Tyrhénské,Egejské,Krétské,Thrácké).
Zejména na členitém severním pobřeží se nachází i mnohopoloostrovů. Největší jsouApeninský aBalkánský poloostrov (z nějž vybíháPeloponéský a řada dalších) aMalá Asie. Velký strategický význam má výběžekGibraltar. Na jižním pobřeží jsou významné poloostrovyBon aKyrenaika.
Zdaleka největší řekou ústící do Středozemního moře je africkýveletokNil.
Další významné přítoky jsou z Evropy:Júcar,Ebro,Rhôna,Tibera,Pád,Adiže,Piava,Soča,Neretva,Drin,Aliákmon,Vardar,Struma,Marica.
Z asijské strany jsou největšími přítokyGediz,Velký Menderes,Seyhan,Ceyhan,Orontes.
Díky své rozloze a členitosti omývá Středozemní moře břehy mnoha států (přes 20); pro většinu z nich tvoří jedinýpřístup k moři. To jsou:Albánie,Alžírsko,Bosna a Hercegovina,Černá Hora,Chorvatsko,Itálie,Libanon,Libye,Monako,Palestina (skrzePásmo Gazy),Řecko,Slovinsko,Sýrie,Tunisko aTurecko. Rovněž dvě zBritských zámořských teritorií,Gibraltar a vojenská základnaAkrotiri a Dekelia na Kypru, jsou omývány pouze Středozemním mořem. Dva ostrovní státy leží celé přímo v tomto moři:Kypr,Malta.
Pět států na pobřeží má přístup do oceánu i jinou cestou:Egypt,Francie,Izrael,Maroko aŠpanělsko.
Středozemní moře je také jedinounámořní cestou dosvětového oceánu pro tyto státy u Černého moře:Bulharsko,Gruzie,Rumunsko,Ukrajina.
Největšími městy na pobřeží jsou (tučněhlavní města):Alexandrie,Alžír,Antalya,Athény,Barcelona,Bejrút,Benghází,Janov,Málaga,Marseille,Neapol,Oran,Palermo,Smyrna,Soluň,Tel Aviv,Tripolis,Tunis,Valencie. Blízko pobřeží se nachází takéŘím. Pokud bychom za součást Středozemního moře považovali iMarmarské moře, byl by největším městem na pobřežíIstanbul.
Nejrušnějšími středomořskými přístavy co dokontejnerové dopravy jsouPireus,Valencie,Algeciras aPort Said.
Mezi nejvýznamnější přístavy dále patří (z dosud neuvedených)Alicante,Bar,Bari,Bastia,Benátky,Cagliari,Civitavecchia,Drač,Gioia Tauro,Gozo,Haifa,Iraklion,Koper,La Spezia,Limassol,Mersin,Messina,Nice,Palma de Mallorca,Patra,Pula,Reggio Calabria,Rijeka,Rhodos,Salamis,Savona,Sfax,Split,Taranto,Terst,Valletta,Zadar.
- ↑Velký atlas světa. Praha : Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1988.
