O tom, zda je legitimní dávat pojem středověk do souvislosti s mimoevropským prostorem, se někdy pochybuje. Důležité byly každopádně státní útvary na hranicích Evropy, které ji silně ovlivňovaly a nezřídka část evropského území ovládaly, v raném středověku to byly zejménaarabské chalífáty, pozdějiOsmanská říše. Z vyloženě mimoevropských středověkých států evropské dějiny nejvíce ovlivnilaMongolská říše, jejíž nájezdy Evropu málem rozvrátily, a která přibrzdila rozmach Ruska. Ze států, které nebyly s Evropou v téměř žádném kontaktu, lze jmenovatAztéckou aInckou říši v Americe, nebosuejskou,sungskou amingskouČínu (s níž ovšem byla Evropa v letmém kontaktu díky cestěMarca Pola).
Velkou roli ve středověku hrálo náboženství, na západě Evropy pak zejménařímskokatolická církev, její vůdcepapež a vyššíduchovenstvo, jehož síť (arcibiskupství a biskupství) ovlivňovala dění ve všech státech evropského západu (na východě stál v čele církve císař, což byl zásadní rozdíl, jehož vliv je znát na státní struktuře východních zemí dosud). Mnoho válečných konfliktů mělo náboženskou podstatu, k nejznámějším takovým patříkřížové výpravy. Ekonomicko-sociální systém středověku je někdy nazývánfeudalismus. Spočíval v tom, že vesnice obývané rolníky dlužily šlechtici nájemné a pracovní služby, zatímco rytíři a šlechtici dlužili vojenskou službu panovníkovi výměnou za právo pronajmout pozemky a panství (systémlenních závislostí).[2] Do této struktury se vklínila města aměšťanstvo, zprvuřemeslnické acechovní, posléze stále víceobchodnické. To si postupně vydobylo jistou autoritu, která podle mnohých historiků vedla vývoj směrem k novověku.
Středověký společenský systém byl silně hierarchický asociální mobilita byla nízká – přechod z jedné třídy do jiné byl výjimečný. Naději na společenský vzestup z nižších tříd skýtalo částečněvzdělání (i nauniverzitách, které ve středověku vznikly), kariéru bylo možno udělat hlavně v církvi. Západní vzdělanost byla spjata slatinou, východní sřečtinou. Jejich ústup na úkor národních jazyků bývá považován za jeden ze symptomů konce středověku. Nejvlivnějšímfilozofickým systémem se stalascholastika usilující o spojení víry a rozumu. Architektonickým symbolem středověku jehrad (opevněné sídlo šlechtice) akatedrála (velký,vícelodní kostel stranseptem achórovým ochozem). Strohárománská architektura postupně přešla ve zdobnější a často až velkolepougotiku, v níž klíčovým stavebním prvkem byllomený oblouk.
Zranitelnost středověké společnosti dokazovaly ničivémorové epidemie (tzv. černá smrt), které při svém úderu dokázaly vyhubit třetinu až polovinu komunit.
Historická disciplína, která se specializuje na studium středověku, se nazývámedievalistika (někdy též medievistika).
Agrikulturní kalendář k rukopisuRuralia commoda ze 14. století
Pro vznik středověké civilizace je klíčovýmkontinentemEvropa, která se stává namístoStředomoří těžištěm veškerého politického, ekonomického a kulturního dění zásadního významu. Na důležitosti nabývázápadní astřední Evropa, ale i odlehlejší regiony (severní a východní Evropa).
Na podkladech antické kultury vzniká nová společnost, která má své duchovní kořeny vkřesťanství. Středověká společnost se formuje na základě římské státnosti, řecké kultury, křesťanství a nových prvků „barbarského“ původu (germánských neboslovanských).
V průběhu středověkého rozvoje dochází k vymezení tří důležitých kulturních okruhů, které byly ve vzájemném omezeném kontaktu, vyvíjely se ale odděleně, přesto si zachovaly základní společné charakteristiky:
Vymezení středověku není zcela jednoznačná záležitost a používané letopočty mívají zpravidla pouze orientační hodnotu. Přerod z jednoho údobí do následujícího neprobíhal ze dne na den, ale šlo o plynulý proces transformace společnosti a kultury, přizpůsobující se novým skutečnostem. Tento proces však nezačal všude v téže době a ne všude probíhal stejným tempem. Proto jsou vymezení středověku spíše jen orientační a vyskytuje se vícero dat s různými zdůvodněními.
Za počátek středověku se nejobvykleji stanovuje pádzápadořímské říše roku476, za jeho konec se nejčastěji udává rok1492, což je rokobjevení Ameriky, ale také zároveň rok dobytí poslední arabské pevnosti naPyrenejském poloostrově. Jako alternativy konce středověku se také uvádějí např. pádKonstantinopole roku1453 či vyvěšení Lutherových tezí roku1517. V českém prostředí se pak konec středověku většinou posouvá k roku1526, kdy zde končí vládaJagellonců a nastupuje rodHabsburků a končí vrcholné obdobístavovské monarchie.
Nastoupil proces majetkové diferenciace (feudalizace, lenní systém), který sama středověká společnost reflektovala učením otrojím lidu. Prohlubovaly se též kulturní rozdíly mezi jednotlivými evropskými teritorii, přičemž západ se rozvíjel rychleji než východ. Rodové zřízení se rozpadlo, ve Středomoří zanikla antická otrokářská společnost. Vznikly samostatné raněfeudální státy, ovlivněné římskou kulturou, ale i germánským dědictvím. Nejvýznamnějším z nich se stalaFrancká říše, jejíž vrcholná éra je někdy nazývánakarolinská renesance.
K významným mezníkům patřil rok 800, kdyKarel Veliký obnovil ideu "západního císařství" či "západní říše římské".[3] Karlova Franská říše se tak stala jakýmsi protipólem východní Byzance, byť její vztahy k moci duchovní,papežství, byly mnohem volnější. Idea západní říše Franský stát přežila, což zesilovalo napětí mezi západním a východním křesťanstvím. Roku 1054 pak došlo k tzv.velkému schizmatu, kdy vzala za své dlouho přetrvávající fikce o existenci jednotné křesťanské církve.[4] Následovalo formování dvou církevních organizací a rozdělení napravoslaví akatolicismus. Velké schizma se také někdy označuje za mezník, jímž raný středověk končí.
Významným jevem raného středověku byly také výpadyVikingů, které silně poznamenaly zvláště sever Evropy.[5] Důležitým jevem byla rovněžarabská expanze, Arabům se podařilo v Evropědobýt Pyrenejský poloostrov aSicílii. Pro křesťany to bylo pokořující, na druhé straně Arabové do Evropy přinesli, paradoxně, mnohovědeckých plodů antické civilizace, které byly v západní Evropě ztraceny a zapomenuty. Symbolem raného středověku je takébenediktinský řád, který byl až do konce 11. století jedinýmmnišským řádem v Evropě.[6] S ním se objevil institutkláštera (viz téžclunyjská reforma). V intelektuální sféře se prosadila nejprvepatristika a posléze povstala prvníscholastika.
Pojmem, který se s raným středověkem částečně překrývá, jepozdní antika. Raný středověk se někdy dále rozděluje na:
Ve vrcholném středověku (asi od poč.11. století do počátku14. století) začal do základní struktury středověké společnosti, jež byla tvořena z větší části rolnictvem, převážně feudálně závislým, a feudálními vlastníky pozemků (šlechtou, duchovenstvem), pronikat další prvek, středověkéměšťanstvo, jehož počet rostl v důsledku zakládání a rozvoje měst, center řemesla a obchodu.
Pozoruhodný byldemografický vývoj. Za tři století, od roku 1000 do roku 1300, se počet obyvatel Evropy téměř zdvojnásobil, vzrostl ze 42 na 73 miliónů.[7] Populační růst byl pozastaven až ve 14. století (vlivem negativních klimatických změn amorových epidemií). Jediná morová vlna v letech 1347 až 1352 zabila 30 milionů Evropanů.[8]
Základní stavební jednotkou státu ve vztahu k jednotlivci byla rodina. Ve feudálním státě probíhaly mocenské konflikty mezi panovníkem snažícím se ocentralistické řízení ašlechtou (stavy) snažící se o autonomii. Vzrostlo též napětí mezi mocí politickou a papežstvím (boj o investituru,avignonské zajetí), přičemž světská moc pozvolna získávala navrch.[9][10] I ve vrcholném středověku byl znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších, západních, se výrazně prosazovalagotická kultura. Ale i jih se znovu vzmohl, Itálie se díky svým městským státům znovu stala místem vrcholné kultury.
Technologický pokrok v zemědělství zapříčinil od 11. stoletíagrární revoluci (spolu sdočasným oteplováním).[18] Staršíjařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazenochomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola. Navíc se místo rádla, které vyrývalo jen mělké rýhy, postupně uplatnil těžší, ale výkonnějšípluh, který díky kolům polní práce navíc usnadňoval. Také byl zavedentrojpolní systém hospodaření. Vyznačoval se rozdělením polí do tří honů. Do jedné vysévali sedláciozimé obilí, do druhého jarní a třetí část, zvanouúhor, ponechávali jako pastvinu pro dobytek.
Přechodné období pozdního středověku (14. století –15. století) znamenalo krizi středověké společnosti a přineslo konec izolace evropské civilizace od okolního světa. V jihovýchodní Evropě došlo k mohutné vojenské expanziosmanské říše, zaniklabyzantská říše a slovanské státy naBalkáně, pod stálou tureckou hrozbou bylyUhry i další státy střední Evropy. Jedním z mála pozitivních dopadůpádu Byzance byla emigrace východní elity na západ. Tato elita sebou přinesla znalostřečtiny a s tím i zájem ostarořecké dědictví.[19]
Zámořské cesty Portugalců a Španělů
Ze západní Evropy se uskutečnily prvnízámořské objevy, vedenéPortugalci,Španěly a pozdějiHolanďany aAngličany.[20] To byl počátek evropskéhokolonialismu. Posílil vliv měšťanstva (např. v Zemích Koruny české byl zaveden titul tzv. erbovního měšťana), což mělo za následek úpadek středověké feudální společnosti. Měšťansko-obchodnický duch, který na jihu reprezentovalynámořní republiky, na severu představovalahanzovní města.[21][22]
V severníItálii se zformovalarenesance ahumanismus, na přelomu 15. a 16. století se již renesance šířila po celém evropském kontinentě. Humanismus naboural staré představy o postavení člověka ve světě. Tomu napomáhal i nový revoluční vynález –Gutenbergůvknihtisk.[23] Mimořádně zrychlil oběh nových myšlenek a umožnil bezprostřední a osobní přístup křesťana kbibli. S tím úzce souvisel nástupreformace.[24] Za příznak krize a rozpadu středověké společnosti bývá označována vlnačarodějnických procesů, která počíná v 15. století.[25]
V důsledku vynálezu palných zbraní došlo k velkým změnám i ve vojenství, což navzdory vynálezu nové plátové zbroje snížilo důležitostrytířů – těžkooděnců v bitvě. Díky silným dělům se začal vytrácet také význam tvrzí a hradů, neboť se jejich dobytí stalo mnohem jednodušším. Hrady tak byly proto často přestavovány na výhradně šlechtická sídla, spíše než na modernější vojenská obranná místa. Vznikaly i šlechtická sídla zcela nového typu –zámky (byť ne ve všech jazycích se tyto dva typy panského sídla rozlišují).[26] Zámky již neměly sloužit k obraně, ale byly určeny k pohodlnému životu a reprezentaci.
↑ Origins of the Three-Period Framework of History: Ancient, Middle Ages, and Modern.History of Information [online]. [cit. 2025-02-15].Dostupné online.
↑ZELENKA, Jan.Beneficium et feudum: podoba a proměny lenního institutu. [s.l.]: Historický ústav 227 s.Dostupné online.ISBN978-80-7286-264-1. Google-Books-ID: az0OkAEACAAJ.
↑ How did Charlemagne become emperor of the Holy Roman Empire?.Britannica.com [online]. 2025-02-10 [cit. 2025-02-15].Dostupné online. (anglicky)
↑FIŠAROVÁ, Blanka. Církevní schizma trvá již téměř 1 000 let: Co rozdělilo východ a západ?.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-06-01 [cit. 2025-02-15].Dostupné online.
↑BIMKA, David. Když Vikingové drancovali Evropu: Vzestup seveřanů umožnila slabost jejich protivníků.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2022-06-07 [cit. 2025-02-15].Dostupné online.
↑GĄSSOWSKI, Jerzy.Christianization of the Baltic Region. [s.l.]: Wyższa Szkoła Humanistyczna im. Aleksandra Gieysztora 182 s.Dostupné online.ISBN978-83-89709-05-9. (anglicky) Google-Books-ID: W_sPAQAAIAAJ.
↑SETTON, Kenneth Meyer.A History of the Crusades. [s.l.]: Univ of Wisconsin Press 752 s.Dostupné online.ISBN978-0-299-04834-1. (anglicky) Google-Books-ID: RfO1J6hjcdgC.
↑PETERS, Edward.Heresy and Authority in Medieval Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 321 s.Dostupné online.ISBN978-0-8122-0680-7. (anglicky) Google-Books-ID: U7iHTdZD2O8C.
↑GIVEN, James Buchanan; GIVEN, James B.Inquisition and Medieval Society: Power, Discipline, and Resistance in Languedoc. [s.l.]: Cornell University Press 276 s.Dostupné online.ISBN978-0-8014-8759-0. (anglicky) Google-Books-ID: 1vefN9Fmu3YC.
↑ Sedm svobodných umění.Cojeco.cz [online]. [cit. 2025-02-16].Dostupné online.
↑HAMEROW, Helena; MCKERRACHER, Mark.New Perspectives on the Medieval ‘Agricultural Revolution’: Crop, Stock and Furrow. [s.l.]: Liverpool University Press 308 s.Dostupné online.ISBN978-1-80207-904-3. (anglicky) Google-Books-ID: LDaYEAAAQBAJ.
↑MARTIN, Marcel.Světlo z Byzance: řecká studia v renesanční Itálii, 1360-1534. [s.l.]: Pavel Mervart 477 s.Dostupné online.ISBN978-80-7465-295-0. Google-Books-ID: Qjm0xAEACAAJ.
↑ROMANCOV, Michael. Nejpádnějším argumentem bylo dělo. Portugalci díky úspěchům v Asii drželi Benátky pod krkem.Deník N [online]. 2020-01-31 [cit. 2025-02-15].Dostupné online.
↑ Co byla hanza? Neměla vlastní stát ani krále, přesto měla ve středověku vliv na politiku.Radiožurnál [online]. 2018-06-07 [cit. 2025-02-15].Dostupné online.
↑STELLNER, František. Zlatý věk hanzy: Gigantická obchodní říše ovládala středověkou Evropu.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2022-09-26 [cit. 2025-02-15].Dostupné online.
↑GILMONT, Jean François.La Réforme et le livre: l'Europe de l'imprimé (1517-v. 1570). [s.l.]: Editions du Cerf 548 s.Dostupné online.ISBN978-2-204-04130-0. (francouzsky) Google-Books-ID: lUcVAQAAIAAJ.
↑BEN-YEHUDA, Nachman. The European Witch Craze of the 14th to 17th Centuries: A Sociologist's Perspective.American Journal of Sociology. 1980-07, roč. 86, čís. 1, s. 1–31.Dostupné online [cit. 2025-02-16].ISSN0002-9602.doi:10.1086/227200.
↑ Jaký je rozdíl mezi hradem a zámkem?.Ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2025-02-16].Dostupné online.
_(cropped).jpg)
.jpg)
