Na tento článek jepřesměrováno heslo Středozemí. Tento článek je o oblasti kolem Středozemního moře. O bájné zemiJ. R. R. Tolkiena pojednává článekStředozem.
Středomoří, téžStředozemí čimediterán je oblast okoloStředozemního moře.Klimaticky se vyznačuje suchým teplým létem a mírnou deštivou zimou. Je jednou z oblastí, kde vznikly prvnícivilizace.
Z hlediskafytogeografie patří do Středomoří oblasti, které byly kdysi pokryty stále zelenými lesy, tedy většina středomořského pobřeží kromědelty Nilu a nejspíše také některých částí pobřežíLibye. Úzký pás těchto lesů se nacházel v dnešníFrancii, severníItálii,Chorvatsku, na jižním pobřežíTurecka a vEgyptě aLibyi, jinak ale pokrývaly většinuIberského poloostrova, jižní Itálii,Řecko, západníSýrii, většinuLibanonu,Izrael a široký pás pobřeží vMaroku,Alžírsku aTunisku a také všechny středomořské ostrovy. Lze jej také vymezit možností pěstováníolivovníku evropského, který prospívá přibližně do výšky 800 m n. m. a nesnáší pokles teploty pod 13 °C.
Pro Středomoří jsou typické především hnědé půdy –kambisoly, především vMaghrebu, Izraeli a v Libanonu takéluvisoly, včetně suššíchchromosolů červené či žluté barvy. Vyskytují se také půdy patřící mezi leptosoly jako úrodnějšírendziny a na pobřeží Chorvatska a Tureckarankery. Mezi velmi úrodné středozemní půdy patříandosoly, vzniklévulkanickou činností, afluvisoly na březích dolních toků řek a jezer. Středozemní půdy jsou zpravidla alkalické či mírně kyselé, silně kyselé půdy se vyskytují výjimečně.
Původně bylo Středomoří pokryto stálezelenými lesy, v současnosti je však většina z nich zničena a místo toho vzniklo několik typů sekundární vegetace. Mezi nejdůležitější patří:
Středomoří je typické vysokým počtemendemitů, což je způsobeno i množstvím izolovaných ostrovů. Například v Řecku roste 323 endemitů, naKrétě 131 a vSierra Nevadě 40.[1]
VLevantě těžili dřevo od3. tisíciletí př. n. l.Féničané a vyváželi ho do Egypta a Mezopotámie. Jednalo se především o oblíbenécedrové dřevo. Řecko bylo výrazně odlesněno kolem roku500 př. n. l. Zničení lesů vedlo k výrazné větrné a vodníerozi, což vedlo k rozsáhlému odplavení půdy, který bylo mimo jiné jedním z faktorů, které způsobily zanesení starověkých přístavů jakoEfes,Théby neboAthény.[2] V současnosti se zachovaly především na nedostupných místech jako jsou prudké svahystrží. Souvislé zachovalé stálezelené lesy lze stále nalézt například vkatalánské oblastiGirona nebo na Krétě. Existují snahy o obnovení těchto porostů, ale zalesňování listnatými stromy je velmi složité. Úspěšnější je výsadba jehličnatých stromů, především borovicí halebskou.
.png)
