Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Srpen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
<<srpen >>
PoÚtStČtSoNe
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
2025

Srpen je podlegregoriánského kalendáře osmýměsíc vroce. Má 31 dní. Český název pochází pravděpodobně od zemědělského nástrojesrpu, užívaného při sklizni obilí. Vřímském kalendáři měl měsíc názevSextilis od latinskéhosextus (tj. šestý), neboť do roku 153 př. n. l. byl srpen šestým měsícem v roce. KdyžJulius Caesar v roce 46 př. n. l. zavedljuliánský kalendář, srpen byl prodloužen na 31 dní. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň převeden jeden den zezáří doříjna a jeden den zlistopadu doprosince, a tak bylo rozrušenoSósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců. V roce 8 př. n. l. byl měsíc pojmenován po císařiAugustovi naAugust. Z latiny pak název převzaly další evropské jazyky a používají ho dodnes (anglickyAugust,německyAugust,slovenskyAugust).

Podle patrně nepravdivé legendy měl srpen v juliánském kalendáři jen 30 dní a o jeden den byl prodloužen až v roce 8 př. n. l. proto, aby měsíc pojmenovaný po současném císaři byl rovnocenný předchozímu červenci, který byl zase pojmenován po Juliu Caesarovi (Julius). Získaný den byl údajně odebrán zúnora.

Vpřestupných letech začíná srpen stejným dnem v týdnu jako únor. V běžných letech však žádný jiný měsíc nezačíná stejným dnem v týdnu jako srpen. Podležidovského kalendáře připadá srpen obvykle na měsíceav aelul.

Astrologicky jeSlunce asi první dvě třetiny srpna ve znameníLva a zbytek měsíce ve znameníPanny. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Raka a končí v souhvězdí Lva.

Během srpna se naseverní polokouli zkracuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku50. rovnoběžky a15. poledníku, je první srpnový den dlouhý okolo 15 hodin a 13 minut. Slunce vychází přibližně v 5.29 a zapadá ve 20.42 hodinstředoevropského letního času. Poslední den v srpnu je kratší o hodinu a 41 minut. Slunce vychází okolo 6.14 a zapadá v 19.46 hodin.

Podle meteorologických měření v pražskémKlementinu byla od 18. století nejvyšší srpnová teplota zaznamenána 13. srpna 2003 a 8. srpna 2015 (36,8 °C) a nejnižší 26. srpna 1980 (6,4 °C). Průměrné srpnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 17,3 do 20,9 °C.[1] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 20. srpna 2012 vDobřichovicích u Prahy (40,4 °C). Byla to také vůbec nejvyšší teplota v historii měření v Česku. Nejnižší teplota byla 20. srpna 1991 naHorské Kvildě na Šumavě (−5 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 12. srpna 2002 vČeském Jiřetíně na Mostecku (226,8 mm).[2]

Teplotní průměr v srpnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

V České republice připadá na srpen jeden významný den: Den památky obětíinvaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy (21. srpna).

Podle srpna jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. V srpnu 1789 schválilo francouzskéÚstavodárné národní shromážděníSrpnové dekrety, kterými zrušilo výsady šlechty a duchovenstva. Ve dnech19.–21. srpna 1991 proběhl v Sovětském svazuSrpnový puč, při kterém se skupina komunistických funkcionářů pokusila svrhnout generálního tajemníka stranyMichaila Gorbačova.

Pranostiky

[editovat |editovat zdroj]
Srpen (Přebohaté hodinky vévody z Berry)
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
  • V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Historická data – Praha Klementinum [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online. 
  2. Historické extrémy [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Kalendář
LedenÚnorBřezenDubenKvětenČervenČervenecSrpenZáříŘíjenListopadProsinec
Srpen

12345678910111213141516171819202122232425262728293031

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Srpen&oldid=24318654
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp