Sporangium (téžvýtrusnice) je struktura, v níž vznikajíspory (výtrusy). Sporangium jediploidní (obsahuje dvě sadychromozomů, u rostlin je tedy součástísporofytu) a spory jsouhaploidní, ve sporangiu tedy probíhá tzv.redukční dělení (meiózou).[1] Sporangium se vyskytuje například urostlin,hub a dalších organizmů.
U každého ze tří rozlišovaných oddělenímechorostů másporangium (výtrusnice) typické znaky. Sporangium mechorostů nazývámetobolka.
Hlevíky (Anthocerotophyta) mají špičatou válcovitoutobolku vyrůstající na lupenité lodyžce. Hlevíky nemají štět, tobolka je ve stélce ukotvena pomocí nohy (pseudopodium). Uprostřed tobolky je sterilnísloupek, kolem něj je sporogenní tkáň, ze které se diferencují ornamentované výtrusy (spory) a sterilní pseudoelatery. Výtrusy dozrávají postupně, růst sporangia je neukončený. Tobolka se otevírá čtyřmi chlopněmi.
Játrovky (Marchantiophyta) mají kulatoutobolku na bezbarvém (hyalinním)štětu. V tobolce se tvoří výtrusy amrštníky (elatery). Elatery mají spirální ztluštěniny, které se za vlhka natahují, čímž vystrkají spory ven z tobolky. Tobolka obvykle puká čtyřmi chlopněmi, výtrusy dozrávají najednou.
Mechy (Bryophyta) mají obvykle tobolku umístěnou na pigmentovaném štětu (urašeliníků aštěrbovek štět chybí).Tobolka bývá kulatá či podlouhlá, v horní části uzavřenavíčkem (operculum), pod nímž býváobústí (peristom).Obústí je obvykle tvořeno dvěma řadamiobústních zubů. Ty regulují vypadávání výtrusů. Výtrusy se tvoří ve výtrusorodém pletivu kolem sterilníhosloupku (columella). Některé skupiny mechů jakorašeliníky,štěrbovky neboploníky mají stavbutobolky lehce odlišnou.
Kapraďorosty byly tradičně děleny naplavuně,přesličky akapradiny. V současném pojetí patří přesličky do oddělení kapradin, jako jedna z jeho tříd. Tvar a uložení výtrusnic se mezi skupinami kapraďorostů značně liší. Dva hlavní typy výtrusnic kapraďorostů jsoueusporangiátní (evolučně starší typ) aleptosporangiátní.
Plavuně (Lycopodiophyta)mají ledvinité sporangium eusporangiátního typu, které se nachází v paždí lístků (mikrofylů). Vzniká z většího počtu buněk, stěna sporangia je vícevrstevná, všechny buňky ve stěně stejného vzhledu. Ušídlatek avranečků jsou sporangia rozlišena na samčímikrosporangia (obsahují velké množství malých samčíchspor) a samičímegasporangia (obsahují 4 velké megaspory).
Kapradiny dělíme na skupiny s eusporangiátní výtrusnicí a s leptosporangiátní výtrusnicí.
Eusporangiátní výtrusnici majíprutovky (Psilotopsida),hadilky (Ophioglossopsida) apřesličky (Equisetopsida). Eusporangiátní výtrusnice je vývojově původnější, obsahuje velký a různý počet výtrusů, vzniká z více iniciálních buněk, je vícevrstevná a není rozlišena na prstenec a stomium.
Leptosporangiátní výtrusnici mají vlastní kapradiny třídyPolypodiopsida a několik menších skupin, z nichž za zmínku stojí především vodní heterosporické kapradiny (řádySalviniales aMarsileales).Leptosporangiátní výtrusnice kapradin třídyPolypodiopsida (kam patří například kapraď samec) je vývojově odvozenější, vzniká z 1 iniciální buňky, je pouze jednovrstevná a je rozlišena na prstenec (anulus), který ji otvírá, astomium (otvor kterým vypadávají spory).Výtrusů je v jedné výtrusnici 64. Výtrusnice často rostou po skupinkách ve výtrusných kupkách (sori).Vodní heterosporické kapradiny (řádySalviniales aMarsileales) mají výtrusnice chráněny pevným obalems(p)orokarp.
U nahosemenných ikrytosemenných rostlin slouží sporangia též k pohlavnímu rozmnožování, nicméně není zvykem mluvit o výtrusnicích, ale o prašném pouzdru a zárodečném vaku. Samčímikrosporangium jsou vlastněprašná pouzdra, v nichž vznikápyl a samičímegasporangium jezárodečný vak obsahujícívajíčko („jediný velký výtrus samičí“).
Sporangia se vyskytují také v životním cyklu dalších skupin organizmů, napříkladhlenek,hnědých řas a podobně.[2] Sporangia mnohýchřas ahub jsou zpravidla jednobuněčná a výtrusy v nich vznikají dělenímprotoplastu.
Obrázky, zvuky či videa k tématusporangium na Wikimedia Commons