Spojivka (lat.:tunica conjunctiva) je tenká, vlhká, dobře prokrvenásliznice, pokrývající povrch oka a vnitřní stranu víček. Začíná na vnějším okrajirohovky, pokrývá viditelnou část vnějšíbělimy a vystýlá vnitřní povrchvíčka až k jeho okraji. Prostor mezi okem a víčkem, který je krytý spojivkou, nazýváme spojivkový vak.[1]
Spojivka je souvislým pokračovánímepitelu rohovky. Nazývá se tak proto, že spojuje oční bulvu s očním víčkem. Je vyživována velmi tenkýmicévami, které jsou prostým okem takřka neviditelné. Ve velkých cévách před bílousklérou můžeme přes průhledné cévy vidětkrev.
Dělí se na části pojmenované podle anatomických rozdílností.
| Část | Poloha |
|---|---|
| Bulbární spojivka (lat.:conjunctiva bulbi) | pokrývá oční bulvu přes bělimu. Průběžně navazuje na epitel rohovky v místě nazvaném (lat.:limbus corneae)(1) a dále pokračuje přes viditelnou část bělimy (2) do fornixu, klembového prostoru mezi okem a víčkem. |
| Přechodní řasa (lat.:fornix) | Přechodní řasou se nazývá spojivka tam, kde přechází z oční bulvy na vnitřní stranu víčka. Rozlišujeme horní přechodní řasu (lat.:fornix superior), která je umístěna mezi spojivkou horního víčka a horní polovinou bulbární spojivky. A dolní přechodní řasu (lat.:fornix inferior), která má pod epitelem řídkévazivo umožňující lehkou pohyblivost dolního víčka. Vnitřní část přechodní řasy končíkarunkulou (7) asemilunární řasou (6) ve vnitřním koutku.[3] |
| Víčková spojivka(lat.:palpebral conjuctiva) | pokrývá vnitřek víčka -okrajová zóna je ta kde epitel spojivky začíná býtkeratinizován (5) |
Spojivka má význam z hlediska svéelasticity, která umožňuje hladké pohybybulbu. Má také funkci ochrannou, jakmechanickou, tak i jako sídlo buněkimunity alokálníholymfatického systému. Současně má spojivka funkcisekreční. V epitelu spojivky jsou tři různé typy buněk, které produkujíhlen, důležitou součástslzného filmu. V epitelu tarzální spojivky tvoří pohárkové buňky seskupení, tzv.Henleovy krypty. V horním i dolním fornixu jsou ve spojivce přídatnéKrauseovy a Wolfringovy žlázy.Spojivka je citlivá na různé druhy podráždění. Ve spojivce jsou četné cévy, které se při podráždění spojivky rychle rozšíří a překrvené spojivky zrudnou. Je také velice citlivá, protože je bohatěsenzitivněinervována. Je-li podrážděnazánětem, mechanicky nebo například nějakouchemickou látkou, vyvolává bolestivé pocity zahrnující pocit řezání, pálení, slzení apod.Pod spojivkovým epitelem leží spojivkovátkáň, která má rozličnou stavbu závisející na umístění. Jsou v ní umístěnymukózní pohárkové buňky, které se nacházejí zejména u víčkového okraje a ulimbu. Tyto buňky během svého stěhování na povrch spojivky zvětšují svůjobjem a pukají. Produkujímucin, který se vyprazdňuje na povrch spojivky. Dojde-li k poruše jejich činnosti, dochází k osychání spojivky a předních partií oka i přesto, že je činnost slzných žláz neporušena.
Spojivka je pevně spojena jen s tarzálními ploténkami, zbývající část je spojena s podkladovou vrstvou řídkéhovaziva volně. Mezi oběma oddíly spojivky (očnicovou a víčkovou spojivkou) je vytvořen úzký štěrbinový spojivkový vak (lat.:saccus conjunctivae), který obsahujeslzy. Do spojivkového vaku vyúsťují vývodyslzné žlázy (lat.:ductuli excretorii glandulae lacrimalis), jimiž sem přitékají slzy. V oblasti vnitřního koutku je vak poněkud rozšířen a tvoříslzné jezírko (lat.:lacus lacrimalis).
Obrázky, zvuky či videa k tématuSpojivka na Wikimedia Commons| Smyslová soustava –oko | ||
|---|---|---|
| Zevní vazivová vrstva |  | |
| Střední cévnatá vrstva | ||
| Vnitřní nervová vrstva | ||
| Přední segment | ||
| Zadní segment | ||
| Nitrooční svaly | ||
| Ostatní | ||
