V první fázi onemocnění se vyskytují horečky, bolesti hlavy, svědění a bolesti kloubů.[2] Tyto počáteční příznaky se začnou projevovat jeden až tři týdny po kousnutí.[3] O několik týdnů nebo měsíců později se začne projevovat druhá fáze, a to zmateností, špatnou koordinací, strnulostí a potížemi se spánkem.[2][3] Diagnóza se provádí prostřednictvím zjištění parazita vkrevním roztěru nebo v tekutině z mízních uzlin.[3] K rozlišení mezi první a druhou fází nemoci je často nutné provéstlumbální punkci.[3]
Prevence vážného onemocnění zahrnuje sledování rizikové populace pomocí krevních testů na T.b.g.[2] Léčba je snazší, pokud je nemoc odhalena brzy a před nástupem neurologických symptomů.[2] Léčba první fáze nemoci se provádí pomocí lékůpentamidin nebosuramin.[2] Pro léčbu druhé fáze nemoci se používáeflornithin nebo kombinacenifurtimoxu a eflornithinu v případě T.b.g.[3] Ačkolimelarsoprol zabírá u obou typů, kvůli vážnýmvedlejším účinkům se obvykle používá pouze na T.b.r.[2]
Nemoc se pravidelně vyskytuje v některých regionechSubsaharské Afriky, přičemž ohrožená populace čítá přibližně 70 milionů osob v 36 zemích.[4] V roce 2010 spavá nemoc způsobila přibližně 9 000 úmrtí, v roce 1990 to bylo 34 000 úmrtí.[5] V současné době je nakaženo odhadem 30 000 osob, z toho 7 000 nových případů nákazy v roce 2012.[2] Více než 80 % těchto případů je vDemokratické republice Kongo.[2] V nedávné historii vypukly tři velké epidemie: první od roku 1896 do roku 1906 především vUgandě a vKonžské pánvi a další dvě ve 20. a 70. letech 20. století v několika afrických zemích.[2] Nositeli i oběťmi nemoci mohou být i další zvířata, například krávy.[2]
↑abcdefghijklmWHO Media centre. Fact sheet N°259: Trypanosomiasis, Human African (sleeping sickness).www.who.int. June 2013.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcdeKENNEDY, PG. Clinical features, diagnosis, and treatment of human African trypanosomiasis (sleeping sickness)..Lancet neurology. 2013 Feb, s. 186-94.PMID23260189.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Simarro PP, Cecchi G, Franco JR, Paone M, Diarra A, Ruiz-Postigo JA, Fèvre EM, Mattioli RC, Jannin JG. Estimating and Mapping the Population at Risk of Sleeping Sickness.PLoS Negl Trop Dis. 2012, s. e1859.doi:10.1371/journal.pntd.0001859.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LOZANO, R. Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010..Lancet. Dec 15, 2012, s. 2095–128.doi:10.1016/S0140-6736(12)61728-0.PMID23245604.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
