Souboj neboduel je dobrovolné střetnutí dvou osob se zbraněmi, které se řídí pravidly a má poskytnoutsatisfakci uraženému, to jest odčinit předchozí urážku, resp. obnovit jehočest. Výzvou k souboji („hozenou rukavicí“) uražený prokázal, že si své cti cení víc než života a tím se urážky zbavil. Pro satisfakci nebylo důležité, kdo v souboji zvítězí a taková otázka se ani nekladla. Souboje patřily ke starému kodexu cti bojovníků, šlechty a později zejménadůstojníků. V doběromantismu se souboje rozšířily i mezi měšťany a hlavně studenty.
Souboje se konaly za účasti sekundantů, přátel obou účastníků, kteří se pokusili spor urovnat smírem, případně vyjednali podmínky souboje. Souboje se konaly šavlemi, pistolemi nebo někdy i okovanými holemi. U soubojů s pistolemi sekundanti vyjednali vzdálenost (obvykle kolem 50 m) a počet výstřelů a dbali na to, aby obě zbraně byly stejné. U souboje šavlemi se bojovalo buď do první krvavé rány, anebo až do zneschopnění protivníka.
Křesťanská církev souboje od roku1215 zakazovala a klasifikovala jakovraždu (respektive dvojí pokus o vraždu), podobně jako pozdější právní systémy států, v důstojnických sborech se však za jistých okolností pokládaly za povinnost, v Německu a v Rakousku až doprvní světové války. Protože však byly už v 19. století většinou zakázané, konaly se brzy ráno na nějakém odlehlém místě. V Jižní Americe docházelo k soubojům ještě v polovině 20. století, jedním ze slavných duelantů bylSalvador Allende.
