Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Sokoli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno zSokolovití)
Jak číst taxoboxSokoli
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsokoli (Falconiformes)
Sharpe, 1874
Čeleďsokolovití (Falconidae)
Vigors, 1824
Podčeledi

sokolovci (Herpetotherinae), kárancové (Polyborinae), sokolíci (Polihieracinae), sokoli (Falconinae)

Sesterská skupina
Psittacopasserae
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Sokoli (Falconiformes) jsouřádptáků.

Taxonomie

[editovat |editovat zdroj]

Sokoli (Falconiformes) spolu spěvci (Passeriformes) apapoušky (Psittaciformes) jsou na základě poznatkůmolekulární biologie agenomiky řazeni do skupiny ptákůEufalconimorphae. Pěvci a papoušci tvořínadřádPsittacopasserae (syn. Psittacimorphae, Passerimorphae). Psittacopasserae jesesterská skupina sokolů (Falconiformes).[1]

Falconiformes byl donedávna název řádudravců, do něhož byla řazena jako jedna zčeledí čeleď sokolovití (Falconidae). Na základě publikovaných fylogenetických analýz (2006, 2008)[2][3][4] dokládajících, že sokolovití nejsou přímo příbuzní s dravci, vznikl řád Falconiformes čili sokoli a řád Accipitriformes čilidravci.

Řád sokoli má dvěčeledi:

  • Falconidae (Leach, 1820) – sokolovití (viz níže);
  • Horusornithidae (Mourer-Chauviré, 1991) s jediným rodem a druhem, vyhynulýmHorusornis vianeyliaudae.

Popis

[editovat |editovat zdroj]

Společné znaky sokolovitých:

Nejmenším zástupcem sokolovitých jedřemlík tundrový (hmotnost 180–230 g).[8]Největšímraroh lovecký (hmotnost samce 960–1300 g, samice 1400–2000 g).[9]

  • Ptáci roduFalco (sokol) mají výborně vyvinutýzrak a jsou rychlými letci, někteří loví převážně ve vzduchu, kořist stíhají střemhlavým letem.
  • Obratnými letci jsou i příslušníci rodůMicrastur aHerpetotheres (sokolec),Polihierax aSpiziapteryx (sokolík).
  • Sokolci roduMicrastur mají mimořádně dobrý sluch a obratně létají mezi stromy v hustých lesích; někteří mají končetiny přizpůsobené i k lovu po zemi.
  • Dobře vyvinutýčich mají ptáci, kteří se živí významnou měroumršinami – rodyIbycter,Milvago,Phalcoboenus (čimango) aCaracara (karančo).
  • Ptáci roduCaracara (karančo) mají dobře vyvinuté nohy,potravu hledají i při chůzi a loví v běhu.
  • Sokol stěhovavý je nejrychlejším tvorem současného světa, při střemhlavém letu dosahuje rychlosti až kolem 389 km/h.[10]

Výskyt

[editovat |editovat zdroj]

Sokolovití jsou rozšířenikosmopolitně. KroměAntarktidy žijí na všech kontinentech. Zcela chybějí pouze v nejhustějších lesních porostech středníAfriky, na některýchostrovech, na samém krajiArktidy a vAntarktidě. Některé druhy jsou široce rozšířené, zejménasokol stěhovavý, typický zástupce čeledi, který se vyskytuje odGrónska poFidži, a má tedy ze všech dravých ptáků nejrozsáhlejšíareál.[11]Sokolci roduMicrastur jsouendemické druhy naamerickém kontinentu.

Ekologie

[editovat |editovat zdroj]

Sokolovití obývají všechny typy suchozemského prostředí. Osídlili řadubiotopů odtropických deštných pralesů popouště, přičemž dávají přednost otevřené krajině, okrajům lesů a lesnímmýtinám, kde mají vhodné podmínky klovu.

Některé druhy jsou stálé, některé – zejména zástupci roduFalco – jsou alespoň částečně tažné, přičemž ptáci hnízdící vEurasii obvykle migrují doAfriky. Tažným druhem je např.dřemlík tundrový, jehož pravidelná zimoviště jsou v jižní a západní Evropě.[8]

Hnízdo stavějí ve skalních stěnách, na římsách či ve skalních výklencích,poštolka seychelská i ve skalních puklinách.[12] Dále hnízdí na stromech (v bezlesých oblastech i na křovinách, např.karančo jižní[13]), v různých dutinách včetněptačích budek, v budovách či výklencích budov;poštolka jižní zahnízdí také v hlinitých stěnách. Na zemi hnízdídřemlík tundrový,[8] jiní na zemi zahnízdit mohou (karančo jižní,[13]ostříž novozélandský,[14]sokol stěhovavý). Někteří nestavějí vlastní hnízdo, ale obsazují stará hnízda po jiných ptácích, zejm. podravcích a pokrkavcovitých (poštolka obecná,[15]p. šedá[16] aj.,raroh lovecký,[9]r. velký,[17]sokol stěhovavý,[18]sokolík kropenatý[19]). Hnízdí nejen ve volné krajině, ale někteří již i ve městech (poštolka obecná,[15]sokol stěhovavý aj.).

Převážně hnízdí jednotlivě, některé druhy někdy i v koloniích (poštolka obecná,[15]ostříž jižní,[20]ostříž arabský,[21]sokolík kropenatý[19]). Značně společenským druhem je např.poštolka rudonohá, která má tendenci hnízdit ve volných koloniích, jež mívají někdy až 200 párů.[22]

Jsou zpravidlamonogamní. Usokolíka malého byla zaznamenánapolyandrie.[23]

Velké druhy snášejí většinou 2–4vejce, na kterých sedí obvykle jen samice, snůška menších druhů je početnější. Mláďata jsou nidikolní (krmivá).

Sokolovití se živí drobnýmisavci, jinými druhyptáků,plazy, nejrůznějšímibezobratlými, případněmršinami (např. čimangové, karančové). Někteří také obírají o potravu jiné ptáky (kleptoparazitismus), např.karančo jižní.[13]

Loví zpravidla samostatně, ale např.karančo jižní dokáže lovit i v párech nebo ve skupinách.[24]

Žijící druhy sokolovitých

[editovat |editovat zdroj]

(11 rodů, 65 druhů)

Chov

[editovat |editovat zdroj]

Některé druhy sokolovitých jsou využívány vsokolnictví. Velice ceněný sokolnický dravec je např.raroh lovecký,[9]sokol stěhovavý čiraroh jižní.
Řada druhů je chována v soukromých chovech azoo.

Ochrana

[editovat |editovat zdroj]

Díkyrepatriaci v sousedních zemích – zejména vSRN aRakousku – a zákazupesticidů první generace (zejm.DDT) se na našem území vyskytujesokol stěhovavý v počtu ±65 hnízdících párů (z odhadovaných 0 až 3 párů v letech 1985–1989).[25][26]

Živočišný druh zachráněný před vyhynutím v poslední chvíli jepoštolka mauricijská. Kvůli ničení životního prostředí včetně používáníDDT a kvůli působení introdukovaných druhů přežívali v roce1974 poslední čtyři ptáci. Byl zahájen záchranný program a po 10 letech se počet zvýšil přibližně na 50 jedinců. Do roku 1994 se vypuštění ptáci namnožili na 220–290 jedinců. Chov v zajetí je provozován nadále jako pojistka proti nenadálým událostem, které by volně žijící populace mohly ohrozit. V současnosti čítají divoképopulace 800–1000 jedinců na třech lokalitách (podleIUCN ohrožený druh).[27]

Důvody k ochraně

  • ničení biotopů obecně
  • ztráta hnízdních míst
  • ztráta přirozených lovišť
  • ohrožení pesticidy
  • ohrožení úrazy elektrickým proudem
  • ohrožení záměrným zabíjením či sekundární otravou
  • ohrožení úmyslným poškozováním, odstraňováním či vybíráním hnízd
  • držení a chov druhů, jejichž lov a odchyt jsou zakázány
  • ohrožení neznalostí jednotlivých druhů a jejich chování

Základní relevantní právní předpisy

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. JARVIS Erich D. et al. Whole-genome analyses resolve early branches in the tree of life of modern birds.Science. 2014, vol. 346, iss. 6215, s. 1320–1331. Dostupné také z:http://science.sciencemag.org/content/346/6215/1320
  2. CHESSER, R. T.; BANKS, R. C.; BARKER, F. K.; CICERO, C.; DUNN, J. L.; KRATTER, A. W.; LOVETTE, I. J.; RASMUSSEN, P. C.; REMSEN, J. V. Jr; RISING, J. D.; STOTZ, D. F. a WINKER, K. Fifty-first supplement to the American Ornithologists’ Union Check-list of North American birds.The Auk. 2010, vol. 127, iss. 3, s. 726–744. Dostupné také z:https://www.biodiversitylibrary.org/content/part/AOU/AOU_checklist_suppl_51.pdf
  3. HACKETT, S. J. et al. A phylogenomic study of birds reveals their evolutionary history.Science. 2008, vol. 320, iss. 5884, s. 1763–1768.
  4. ERICSON, Per G. P.; ANDERSON, Cajsa Lisa; BRITTON, Tom; ELŻANOWSKI, Andrzej; JOHANSSON, Ulf S.; KÄLLERSJÖ, Mari; OHLSON, Jan I.; PARSONS, Thomas J.; ZUCCON, Dario a MAYR, Gerald. Diversification of Neoaves: Integration of molecular sequence data and fossils.Biology letters. 2006, no. 2, s. 543–547. Published online 9 August 2006. Přístup také z:https://www.researchgate.net/publication/6651431_Diversification_of_Neoaves_Integration_of_molecular_sequence_data_and_fossils
  5. POŘÍZ, Jindřich. Ostříž australský. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id137239/
  6. POŘÍZ, Jindřich. Ostříž rudobřichý. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id137236
  7. POŘÍZ, Jindřich. Sokolec volavý. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21365
  8. abcPOŘÍZ, Jindřich. Dřemlík tundrový. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8546/
  9. abcPOŘÍZ, Jindřich. Raroh lovecký. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8551/
  10. https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1251-nejrychlejsi-ptak-sveta-nenapadny-dravec-pri-stremhlavem-letu-prekonava-rychlosti-zavodni-formule.html
  11. FERGUSON-LEES, J.; CHRISTIE, D.A.Raptors of the World. Londýn: Christopher Helm, 2001.ISBN 0-7136-8026-1.
  12. POŘÍZ, Jindřich. Poštolka seychelská. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id137226
  13. abcPOŘÍZ, Jindřich. Karančo jižní. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21361/
  14. POŘÍZ, Jindřich. Ostříž novozélandský. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21356
  15. abcPOŘÍZ, Jindřich. Poštolka obecná. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 30. 9. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8544
  16. POŘÍZ, Jindřich. Poštolka šedá. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 30. 9. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id137229
  17. POŘÍZ, Jindřich. Raroh velký. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8550
  18. POŘÍZ, Jindřich. Sokol stěhovavý. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 30. 9. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8552
  19. abPOŘÍZ, Jindřich. Sokolík kropenatý. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21369
  20. POŘÍZ, Jindřich. Ostříž jižní. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 30. 9. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8548
  21. POŘÍZ, Jindřich. Ostříž arabský. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 30. 9. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id137234
  22. Poštolka rudonohá. In: ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel.Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009, s. 432.ISBN 978-80-86858-88-3.
  23. POŘÍZ, Jindřich. Sokolík malý. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 30. 9. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21371
  24. BAMBOUSEK, Petr. Rychlonohý chytrák: Lovecké taktiky karanča jižního. In:100 + 1 zahraniční zajímavost. 11.04.2017 [cit. 16. 8. 2018]. Dostupné z:https://www.stoplusjednicka.cz/rychlonohy-chytrak-lovecke-taktiky-karanca-jizniho
  25. MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy.Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 6 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z:http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/
  26. ZVOLÁNEK, Petr a VANĚK, Stanislav. Sokolové jsou nejušlechtilejší všech dravců, živíce se jedině živou kořistí, kterou si toliko sami ulovili. [Rozhovor.]Vesmír [online]. 2006, roč. 85, č. 1, s. 36. Zpříst. 16. 1. 2006 [cit. 18. 1. 2022]. Dostupné z:https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-1/sokolove-jsou-nejuslechtilejsi-vsech-dravcu.html
  27. POŘÍZ, Jindřich. Poštolka mauricijská. In:BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 30. 9. 2018]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21352

Literatura, chronologicky

[editovat |editovat zdroj]
  • STERNBERG, Zdeněk a PELÍŠEK, Jaroslav, ed. Sokolnictví. [Česko]: [s. n.], [2020]. 273 s.ISBN 978-80-87684-54-2. [1. vyd. 1969, Státní zemědělské nakl.]
  • SVENSSON, Lars.Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s.ISBN 978-80-7291-246-9.
  • ŠŤASTNÝ, Karel.Dravci, sokoli & sovy: v ilustracích Pavla Procházky. Praha: Aventinum, 2017. 336 s. Artia.ISBN 978-80-7442-086-3.
  • MRKÁČEK, Zdeněk:Ptáci skalních měst Českého ráje : výr, krkavec, sokol. Turnov 2017,ISBN 978-80-270-3182-5
  • MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy.Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 2–8 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z:http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/
  • KRIVJANSKÝ, Tomáš.Sokoliarstvo. 2. diel, Naše dravce a sovy. Ružomberok: Epos, 2009. 336 s.ISBN 978-80-89191-83-3 [chybné 978-80-89191-83-81].
  • ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel.Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl.ISBN 978-80-86858-88-3.
  • KRIVJANSKÝ, Tomáš.Sokoliarstvo. 1. diel, História sokoliarstva. Bratislava: Epos, 2007. 208 s.ISBN 978-80-89191-68-0.
  • SPEJCHAL, Vladimír.Dotkni se sokolnictví. [Praha]: Myslivost, 2007. 47 s.ISBN 978-80-254-1006-6. [Vydáno ke 40. výročí založení Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ).]
  • ZVOLÁNEK, Petr a VANĚK, Stanislav. Sokolové jsou nejušlechtilejší všech dravců, živíce se jedině živou kořistí, kterou si toliko sami ulovili. [Rozhovor.]Vesmír [online]. 2006, roč. 85, č. 1, s. 36. Zpříst. 16. 1. 2006 [cit. 18. 1. 2022]. Dostupné z:https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-1/sokolove-jsou-nejuslechtilejsi-vsech-dravcu.html
  • ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel.Svět zvířat. IV., Ptáci (1): pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví. Praha: Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat, sv. 4.ISBN 80-00-00579-4.

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Ptáci
Běžci
Letci
Galloanserae
Neoaves
Identifikátory taxonu
Portály:Ptáci
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sokoli&oldid=25264129
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp