| Socialistická autonomní oblast Kosovo Socijalistička Autonomna Pokrajina Kosovo Социјалистичка Аутономна Покрајина Косово Krahina Socialiste Autonome e Kosovës
| |||||||
Geografie
| |||||||
10 686 km² | |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
1 584 441 | |||||||
| Státní útvar | |||||||
socialistická autonomní oblast | |||||||
Vznik | |||||||
Zánik | |||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Socialistická autonomní oblast Kosovo (zkráceněSAO Kosovo;srbochorvatsky Socijalistička Autonomna Pokrajina Kosovo, SAP Kosovo; Социјалистичка Аутономна Покрајина Косово, САП Косово;albánsky Krahina Socialiste Autonome e Kosovës) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástíSocialistické republiky Srbsko. Svým postavením se nelišila od jednotlivých republik federace, nejviditelnějším rozdílem byla absence vlajky a znaku. SAO Kosovo vznikla v roce1968 v souvislosti s dodatkypět let staré ústavy.2. července1990 se místní parlament pokusil vyhlásit Kosovo svazovou republikou, za což ho srbský parlament5. července rozpustil.[1] Za konec její existence bývá považováno28. září1990, kdy srbský parlament přijal novou ústavu, která fakticky zrušila politickou autonomii obou autonomních oblastí.[2]
Již v roce1945 rozhodlo Národní shromážděníLidové republiky Srbsko o vytvoření dvou autonomních oblastí: Kosova aVojvodiny.[4] Významným mezníkem ve vývoji autonomních oblastí však byla ažústava z roku 1974, která autonomním oblastem poskytovala širší rozsah autonomie.Tito ve svém projevu ke špičkám státu,armády astrany vKarađorđevu na konci roku1979 kritizoval politiku kosovských představitelů po přijetíústavy z roku1974 – podleTita sekosovští Albánci domnívali, že dostali víc práv a část státnosti, což využili k přímému jednání s představiteliAlbánie, kdy tak obešli republikové i federální reprezentace.[5]
Z důvodů rozporů meziJugoslávií aSovětským svazem začala vzrůstat obava z případné infiltrace místního obyvatelstva odHodžovaalbánského režimu. Represe vyústily v roce1956 v takzvanémprizrenském procesu, který byl po páduRankoviće označen za nezákonný.[6]
Vlistopadu1968 otřásly některými kosovskými a západomakedonskými městy demonstraceAlbánců, které požadovaly vytvoření vlastní republiky v rámci jugoslávskéfederace, která měla zahrnovat území nejen Kosova, ale také část západníMakedonie aČerné Hory.[7] Vláda za pomociarmády nepokoje potlačila, odmítla možnost vzniku samostatné republiky, ale formou ústavních dodatků rozšířila v roce1971 kompetence autonomních oblastí na faktickou úroveň republik.[7][8]
Vbřeznu1981 propukly v Kosovubouřlivé demonstrace, na nichž demonstranti volali po vlastní republice, sjednocení všech albánských území a velebili soudobý režim vAlbánii.[9] Následovalo vyhlášení mimořádného stavu v některých městech a vyhlášení krizové situace (podle tehdejšího jugoslávského názvosloví se jednalo o mírnějšístanné právo) v oblasti na dvacet měsíců. Vlistopadu1981 přijal ústřední výborSvazu komunistů Jugoslávie materiálPředsednictva federace, který analyzoval příčiny nepokojů a pokoušel se vytvořit osnovu, jak podobným situacím v budoucnosti politicky předcházet.[9]
Vlednu1986 otiskl literární týdeníkKniževne novine petici kosovského slovanského obyvatelstva, v níž si stěžují na diskriminaci ze strany místníchAlbánců.[10] Vdubnu1987 dochází k obratu v politiceSlobodana Miloševiće: dosavadní odpůrce projevů srbského nacionalismu podpořil při návštěvě Kosova požadavky místní srbské a černohorské minority památnými slovy: "Nikdo vás nesmí bít". Jeho projev na Kosově Poli je počátkem přechodu srbských komunistů k velkosrbskému nacionalismu.[11] Vlednu1988 začíná proces ústavních reforem vSrbsku, na jehož konci jsou vbřeznu1989 omezeny pravomoci autonomních oblastí. Oblasti přišly o právo veta na ústavní změny v republice a částečně také o svou zákonodárnou, správní a soudní pravomoc.[12] Přestože hlasování Kosovského parlamentu nedosáhlo požadované dvoutřetinové většiny, bylo prohlášeno za platné. Ještě vříjnu1988 demonstrujíAlbánci proti srbskému nacionalismu a zásahů do autonomie Kosova.[12]
Definitivní konec autonomie přinesla nová srbská ústava z28. září1990.[2]
Je vhodné však také dodat, že ačkoliv Kosovo patřilo mezi ekonomicky nejzaostalejší oblastiSFRJ[13], místní životní úroveň se oproti meziválečnému období nebývale zvýšila a to také díky fondům, přes které do Kosova proudily finanční prostředky – pravdou ale zůstává, že jejich využití bylo neefektivní.[14],[15] Pravdou také je, že životní úroveň obyvatele Kosova dosahovala zhruba jedné osminy průměrného standardu veSlovinsku.[16]
Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektiveSvaz komunistů.
Po pokusu o vyhlášení vlastní svazové republiky byl včervenci1990 rozpuštěn kosovský parlament, jehož pravomoci převzal parlament srbský, což bylo vbřeznu1991 stvrzeno zákonem.[17]
V čele státu je po roce1974, po vzoru federálníhoPředsednictva, Předsednictvo SAO Kosovo.
Republiky a autonomní oblastiSFRJ (1963–1991) | |
|---|---|
%2c_Flag_of_Serbia_(1947%25E2%2580%25931992).svg)
