Sobota je označení proden vtýdnu, který je v českém občanskémkalendáři považován za šestý, ale v tradičním židovském a křesťanském kalendáři je dnem sedmým a posledním. Ve většině zemí, které zavedly pětidenní pracovní týden, je součástívíkendu, tedy dnem odpočinku.
Vhebrejské tradici je sobota sedmým dnem, dnem odpočinku nebolišabat, svátek připomínající odpočinek Boha přistvoření světa. Vřímském kalendáři byly dny pojmenovány podle nebeských těles a jim odpovídajících bozích, sobotadies Saturni, „denSaturnu aSaturna“, boha času (řeckýKronos, resp.Chronos).Hebrejské שבת se dořečtiny přepisovaloσαββαθsabbath a z něj bylo odvozenosabbaton asambaton, v latiněsabbatum nebosabbata apod. V křesťanském prostředí pozdníantiky byla tendence pohanskédies Saturni nahradit názvemdies sabbati, dies sambati („den šabatu“, řečtina ani latina nezná hlásku [š]). Římský kalendář se pak šířil spolus křesťanstvím a ovlivnil názvy dnů v řadě jazyků.
Z latinskéhodies Saturni vychází Saturday vangličtině,Satertag vevestfálských nářečích němčiny anizozemskéZaterdag. Pojmenování po planetě Saturn proniklo i do jazyků jiných civilizačních okruhů.
AnglickéSunday a německéSonntag „neděle“ je překlad latinskéhodies Solis, „den slunce“. Od něho jsou odvozeny germánské názvy „předvečer slunce“ s významem „den před nedělí“:staroanglickésunnanæfen, starohornoněmeckéhosunnunaband a dnešní německé alternativníSonnabend, které je používané zvláště v severní a východní části Německa a bylo úředním názvem pro sobotu v bývaléNěmecké demokratické republice.
Podlerumunské legendy název vznikl z pojmu Svatá Sobota. Byla to dobrá stařena, která napravuje zbloudilé duše zde i na onom světě a přivádí je na správnou cestu. Chodí stále a bez oddychu, a proto nosí na nohou železné topánky. Svatá Sobota žije sama, jejím příbytkem je Půlnoc.[zdroj?]
V některýchskandinávských zemích se sobota nazývá Lördag nebo Löverdag apod., což je odvozeno ze starého slova laugr (protoislandský název Laugardagur), míněno ve významu koupele, takže Lördag znamená koupelový den. Ten vděčí svému názvu za to, ževikingové používali koupel každou sobotu.[zdroj?]
Příklad kalendáře s týdnem začínajícím nedělí (1952)
Judaismus,křesťanství aislám pohlížejí na sobotu jako na sedmý a poslední den týdne. Počátkem 20. století začalo mnoho Evropanů považovat sobotu za šestý (předposlední) den týdne a neděli za den poslední. Tato nynějšípracovně orientovaná koncepce byla formálně schválena v norměISO 8601.
Vžidovské tradici je sobota začínající pátečním večeremšabatem, svátečním dnem odpočinku. Díky tomu je v mnoha jazycích sobota pojmenována právě po šabatu. Křesťané tuto tradici přenesli na neděli,den Páně, tedy denzmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista.Kvakeři tradičně nazývají sobotu „sedmým dnem“, aby se tak vyhnuli anglického slovupohanského původu. Vislámských zemích je svátečním dnem pátek.
Sobota je v mnoha státech obvyklým dnem pro volby, v některých státech dokonce jen jediným možným (Nový Zéland).
