Sněhové vyležisko je místo v horách či v arktické zóně, obvykle terénní sníženina, v níž se extrémně dlouho držísněhová pokrývka. Například pravděpodobně nejznámějším sněhovým vyležiskem v České republice je tzv.Mapa republiky na úbočíStudniční hory vKrkonoších, dalšími jsou napříkladSněhový žleb vÚpské jámě,Jelení důl na východním svahuSněžky nebo sněhová pole veVelké kotlině vJeseníkách.
Sněhová vyležiska se tvoří v terénních sníženinách alpínského stupně (tedy nad lesní hranicí) hor, a to převážně na závětrných svazích, nejčastěji vkarech. Vítr vanoucí z okolních plání zde ukládá mimořádně velké množství sněhu (vrstvy o mocnosti několika metrů), který zde posléze leží často až do pozdního léta, než odtaje. Přitom svým tlakem půdu jednak stlačuje, jednak při odtávání způsobuje jejívodní erozi a vyplachuje z ní živiny. Půdy ve sněhovém vyležisku jsou tedy typicky mělké, kamenité, živinami chudé.
Rostliny vyrůstající v prostoru sněhových vyležisek se musí vyrovnat s řadou nepříznivých faktorů; krom výše zmíněné eroze a výplachu živin je to především extrémně krátkávegetační doba, řádově několik týdnů. Jde obvykle o nízké, nezapojené, druhově poměrně chudé porosty. Na místech s nejkratší vegetační dobou převládajímechorosty, dále se mohou vyskytovat trsnaté traviny jakosmilka tuhá,metlička křivolaká,bezkolenec modrý nebopsineček skalní. Je-li vegetetační doba delší, objevují se ikapradiny (papratka horská,jinořadec kadeřavý) nebo specializované dvouděložné rostliny, typicky napříkladvrba bylinná neboprotěž nízká. Druhově bohatší jsou společenstva na vápencovém podloží, která se v České republice nevyskytují; zde může růst například modře kvetoucíCrocus veluchensis, bíle kvetoucípryskyřníkyRanunculus crenatus čiRanunculus alpestris,huseník modrý (Arabis caerulea),prvosenka nejmenší (Primula minima) a řada dalších druhů rostlin, jako jsourozchodníky,lomikameny ad.Fytocenologicky se tato vegetace řadí do třídySalicetea herbaceae.
V rámci Evropy patří vegetace sněhových vyležisek k zranitelným biotopům zasluhujícím cílenou ochranu. Mezi škodlivé vlivy patří kromě postupujícího globálního oteplování, a tedy snižování mocnosti sněhu, také sešlapávání turisty, úprava terénu pro sjezdové lyžování atd.