Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Slovensko

Souřadnice:49° s. š.,20° v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek jepřesměrováno heslo Slovenská republika. O dalších významech pojednává článekSlovenská republika (rozcestník).
Slovenská republika
Slovenská republika
vlajka Slovenska
Vlajka
znak Slovenska
Znak
Hymna
Nad Tatrou sa blýska
Geografie

Poloha Slovenska
Poloha Slovenska

Hlavní městoBratislava
Rozloha49 036 km² (127. na světě)
z toho 1,9 % vodní plochy
Nejvyšší bodGerlachovský štít (2 654 m n. m.)
Časové pásmoUTC+1 (SEČ)
UTC+2 (SELČ,letní čas)
Poloha49° s. š.,20° v. d.
Geodata (OSM)OSM,WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel5 449 270[1] (115. na světě, 2021)
Hustota zalidnění111,13 obyv./km² (98. na světě)
HDI 0,848 (velmi vysoký) (45. na světě, 2022)
Jazykslovenština (úřední), regionálněmaďarština,romština,rusínština
Národnostní
složení
Slováci (83,8 %),Maďaři (7,8 %),Romové (1,2 %),Rusíni (0,5 %),Češi (0,4 %),Ukrajinci (0,2 %),Němci (0,1 %), jiní a neuvedeno (6 %)[2]
Náboženstvířímští katolíci (62 %),luteráni (6,9 %),řečtí katolíci (4,1 %),kalvinisté (2 %),pravoslavní (0,9 %),bez vyznání (13 %)
Státní útvar
Státní zřízeníunitárníparlamentní republika
Vznik (ustavena v roce 1969 jako jedna ze součástí československé federace, samostatnou se stala roku 1993)
Prezident (s)Peter Pellegrini
Předseda vlády (s)Robert Fico
Měnaeuro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)34 815[3]USD (41. na světě, 2021)
Giniho koeficient26.0[4] (2009)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1703 SVKSK
MPZSK
Telefonní předvolba+421
Národní TLD.sk
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Slovensko, plným názvemSlovenská republika, jevnitrozemský stát ležící vestřední Evropě. Na východě sousedí sUkrajinou, na jihu sMaďarskem, na jihozápadě sRakouskem, na západě sČeskem a na severu sPolskem. Sever a střed území vyplňujeKarpatský oblouk, jih z velké částiPanonská nížina. Nejdelší slovenskou řekou jeVáh a nejvyšší horou jeGerlachovský štít veVysokých Tatrách. Dělí se na 8krajů. Na ploše asi 49 000 km² žije 5,4 milionu obyvatel. Hlavním a největším městem jeBratislava, mezidalší velká města patříKošice,Prešov aŽilina. Úředním jazykem jeslovenština. Většina obyvatel jsouSlováci (84 %), významnými menšinami jsouMaďaři (8 %) aRomové (2 %).

Před příchodemSlovanů v 5. století žili na území Slovenska předevšímKeltové aGermáni. V 7. století se obyvatelstvo stalo součástíSámovy říše a poté hrály oblasti západního Slovenska významnou roli především jako jedno z krystalizačních centerVelké Moravy. Po zániku tohoto státního útvaru bylo téměř celé území postupně začleněno douherského státu, který se v roce 1526 stal součástíhabsburské monarchie, od roku 1867 nazývanéRakousko-Uhersko. S příchodemosvícenství a později během 19. století proběhloslovenské národní obrození. Do roku 1918 trvaly snahy o prosazení slovenské jazykové autonomie a povznesení slovenské kultury, které byly soustavně potíránymaďarizační politikou uherských vlád.

Porozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se Slovensko stalo součástíČeskoslovenska, v rámci něhož získali Slováci status státotvorného národa. Na území Slovenska existovala běhemdruhé světové války mezi lety 1939–1945Slovenská republika, která bylasatelitním státemnacistického Německa. Roku 1945 byl obnoven československý stát. Po převratu v roce 1948, který podpořil Sovětský svaz, se Československo stalokomunistickým státem v rámcivýchodního bloku,satelitním státemSovětského svazu a členemVaršavské smlouvy. Pokusy oliberalizaci komunismu vyvrcholilyPražským jarem, které bylo potlačenoinvazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V roce 1989sametová revoluce pokojně ukončila komunistickou vládu v Československu. Neshody mezi českými a slovenskými politickými elitami vyústily roku 1993 vrozdělení Československa, důsledkem čehož vzniklo Slovensko jakožto suverénní stát.

Slovensko jeunitárníparlamentní republikou sprezidentem jako ceremoniálníhlavou státu,zákonodárnou moc má jednokomorovánárodní rada. Jedná se orozvinutý trh avysokopříjmovou ekonomiku, má 44. nejvyšší nominálníhrubý domácí produkt na obyvatele. Slovensko je největším světovým výrobcem automobilů na obyvatele, například v roce 2019 vyrobilo celkem 1,1 mil. automobilů, což představuje 43 % celkové průmyslové produkce.[5] Vindexu lidského rozvoje se umístilo na 45. místě, poskytuje velmi vysokou bezpečnost a ekonomickou svobodu, stejně jako bezplatné vzdělávání a všeobecný systém zdravotní péče a jednu z nejdelších placenýchrodičovských dovolených v zemích OECD. V zemi se nachází osm památeksvětového dědictví. Slovensko je členemEvropské unie,eurozóny,schengenského prostoru,Organizace spojených národů,Severoatlantické aliance,Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),Světové obchodní organizace,Světové banky,Rady Evropy,Visegrádské skupiny aOrganizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Etymologie

[editovat |editovat zdroj]

Vznik názvu Slovensko aetnonymaSlováci je pevně spjat s existencíuherského státu. Tím, že předkové Slováků žili na vymezeném území odděleném státní hranicí od jim jazykově blízkýchČechů,Moravanů aPoláků a zároveň je od zdejšíhoněmeckého amaďarského obyvatelstva odlišovaly jiný jazyk a kultura, došlo v rámci uherského státu k vytvoření zárodků slovenského povědomí. V oficiálních pramenech většinou byli obyvatelé dnešního Slovenska nazývániSlavus čiSclavus, aby tak byli odlišeni odChorvatů, Poláků, Čechů a dalších slovanských národů. Termínslovenský se často užíval například v názvech obcí a utoponym, a to především v místech, kde se ve větší míře spolu stýkaly jednotlivé neslovanské národy Uher s původní slovanskou populací Slovenska.[6]

Dějiny

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Slovenska.
ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že jivylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Moravanská venuše

Nejstarší osídlení předchůdci člověka je na území Slovenska doloženo z období před zhruba 240 000 lety, klíčové objevy byly učiněny poblížNového Mesta nad Váhom, kde bylo nalezeno množství kamenných oštěpů zestarší doby kamenné.[7][8] Doloženo je osídleníneandrtálci v období okolo 200 000 př. n. l., neandrtálská lebka tohoto stáří byla nalezena například uGánovců na severním Slovensku.[9] Významné jsou nálezy zgravettienu (tedy asi 30 000-20 000 př. n. l.), zdaleka nejslavnějším z nich je soška zmamutoviny známá jakoMoravanská venuše. Byla nalezena na tábořišti lovců mamutů vMoravanech nad Váhom, poblížPiešťan.[10][11]

Vdobě bronzové byla na jižním Slovensku významná větevúnětické kultury zvanáhurbanovský typ. Pojmenovaná je podle pohřebiště u městaHurbanovo, které bylo prozkoumáno slovenskýmiarcheology Antonem Točíkem a Pavolem Čaplovičem.[12] Významná byla též těžbamědi veŠpania Dolině.[13][14] V mladší době bronzové se rozšířily kulturylužická,velatická ačakanská (čačianská), u nichž nalézáme již velké stálé budovy a správní centra. Bohatství a rozmanitost hrobů se značně zvýšila. Obyvatelé vyráběli zbraně, štíty, šperky, nádobí a sochy.

Keltská mince a odkaz na ní na moderní slovenské pětikoruně

Lid lužické kultury se nakonec smísil sKelty, prvním známým etnikem slovenské historie, jehož příchod je předpokládán ve druhé polovině4. století př. n. l. Keltská kultura má na Slovensku specifickou větev zvanoupúchovská kultura (2. století př. n. l. – 2. století).[15] Pravděpodobným tvůrcem této kultury byl kmen zvanýKotinové. Nejznámější a nejlépe prozkoumanou keltskou lokalitou je opevněná soustavaHavránok nadLiptovskou Marou. Kotinové prý okolo roku172 nepomohliŘímanům protiMarkomanům, za což jeMarcus Aurelius nechal přestěhovat do DolníPanonie. V okolí Bratislavy se na krátkou dobu usadil také jiný keltský kmen,Bójové. Jemu je připisována ražba mincí typubiatec (též nazývaných „hexadrachmy bratislavského typu“). Na zadní straně mají tyto mincelatinské nápisy, které představují nejstarší použití písma na území dnešního Slovenska.[16]

Římský nápis na hradní skále vTrenčíně z přelomu let178/179 po Kr.[17]

Na přelomu letopočtu pronikli na slovenské územíGermáni soupeřící sŘímskou říši, jejíž hranici zde tehdy tvořila řekaDunaj. Nejvýznamnějším germánským kmenem na Slovensku byliKvádové. Ve 2. třetině 1. století založili pod vedenímVannia útvar nazývanýVanniovo království, jehož centrum bylo východně odMalých Karpat na jihozápadě Slovenska.[18][19] Lze ho považovat za první státní útvar na území Slovenska. Kvádové ovládli částJantarové stezky, čímž se stali zprostředkovateli obchodu mezi Římskou říší a oblastmi na sever od Karpat. Ve2. století byli Kvádové pod velenímAriogaesa jedni z hlavních protagonistůMarkomanských válek, po nichž zůstalo jejich království vůči Římu vevazalském poměru. Na Markomanské války upomíná iřímský nápis na trenčínské skále.[20] Je to nejvýznamnější římskáepigrafická památka na sever od Dunaje zachovanáin situ. Nejznámější římská pohraniční pevnost na Slovensku jeGerulata nedalekoRusovců.[21] Počátkem5. století se část Kvádů připojila kVandalům při jejich tažení doHispánie. Zbylí byli patrně podrobeniLangobardy.

Pribina

Slované osidlovali slovenské území přibližně od5. století.[22] Od roku568 byla země pod nadvládou nomádskýchAvarů a v7. století se stala součástíSámovy říše. V roce791Karel Veliký Avary porazil a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy vytvořili samostatnéMoravské aNitranské knížectví. Vládce tohoto knížectvíPribina nechal roku 828 vysvětit první známý křesťanský kostel na území dnešního Slovenska. Po roce833 následovala integrace obou knížectví do celkuVelké Moravy, nazývaného v období vládySvatoplukaVelkomoravská říše.[23]Cyrilometodějská mise na Moravu, která založila slovanské písemnictví, měla zásadní vliv i na Slovensko a položila základy slovenské vzdělanosti – jeden ze žáků Cyrila a Metoděje,Gorazd, byl patrně rodilým Slovákem.[24] Pod tlakemmaďarských kmenů však došlo k zániku Velkomoravské říše, načež území dnešního Slovenska připadlo nově vytvořenémuuherskému státu, jehož součástí zůstalo až do roku1918.

Matúš Čák Trenčanský

Oblast dnešního Slovenska známá jakoHorní Uhry byla vestředověku součástíUherského království (s výjimkou krátkých ovládnutí Poláky v letech 1001–1030 a Čechy v letech 1030–1044). Určitou míru autonomie v rámci Uher si zachovávalo, jakožto Nitranské vévodství, zhruba do roku 1108. Někteří z nitranských vévodů v10. a11. století se stávali i uherskými králi (Béla I. neboLadislav I.). Etnické složení Slovenska se stalo rozmanitějším s příchodemkarpatských Němců ve 13. století aŽidů ve 14. století. Němci rychle získávali velký vliv, což vedlo k národnostním třenicím – uherský králLudvík I. Veliký musel jednu takovou řešit vydánímPrivilegia pro Slavis (Privilegia pro Slováky) v roce 1381. Podle tohoto dokumentu měli Slováci a Němci obsadit polovinu míst v městské radě městaŽiliny a Slovák a Němec se měli pravidelně každý rok střídat ve funkci starosty. K významnému populačnímu poklesu došlo poinvazi Mongolů v roce 1241 a následnémhladomoru. Na začátku 14. století se do pozice téměř nezávislého vládce Slovenska dostal šlechticMatúš Čák Trenčanský.[25] V roce 1465 založil králMatyáš Korvín v Bratislavě univerzituAcademia Istropolitana, vedenouJanem Vitézem, ale ta byla v roce 1490, po králově smrti, uzavřena.

Pamětní tabule na domě v Košicích, odkudŠtěpán Bočkaj řídil své povstání (1604-1606)
Obléhání turecké pevnostiNové Zámky vojsky křesťanskéSvaté ligy roku1685

Pobitvě u Moháče roku1526 nastoupil na uherský trůnFerdinand I. Habsburský a Slovensko se tak stalo součástíhabsburského soustátí. Poosmanské expanzi v16. a17. století, která zasáhla i území Slovenska,[26] se uherské území dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska, dnešnírakouskou spolkovou zemi Hradsko (Burgenland) a západníMaďarsko. Slovensko se tak stalo jádrem zbývajícíchKrálovských Uher.[27]Bratislava se stala hlavním (15361784,1848) i korunovačním městem (15631830) a také sídlem sněmu Královského Uherska (15421848).Trnava se pak následně stala sídlemostřihomskéhoarcibiskupa, čili centrálním městem uherskéřímskokatolické církve. Důsledkem migrace dvou třetin maďarské šlechty na Slovensko byla však také jazyková a kulturnímaďarizace. I protihabsburskástavovská povstání v Uhrách se odehrávala většinou na území dnešního Slovenska. Z těchto povstání vzešla i postava legendárního zbojníkaJuraje Jánošíka, který se stal do značné míry slovenským národním symbolem.[28]

Již pohusitských válkách našlo na Slovensku azyl několik českýchhusitských rodin. To vytvořilo podhoubí šířeníprotestantismu. Toto šíření se stalo po návratu několika slovenských žákůMartina Luthera na Slovensko skutečně velmi rychlé a na krátkou dobu byla v 17. století většina Slovákůluterány. Po roce 1648 všakprotireformace přivedla většinu obyvatel od luteránství zpět k římskému katolicismu.

Ľudovít Štúr
Vlajka slovenských dobrovolníků běhempovstání v letech 1848/1849

Ke zformování moderníhoslovenského národa došlo v průběhu19. století během procesu, který je znám jako tzv.Slovenské národní obrození.[29] Klíčovou osobností první fáze obrození bylAnton Bernolák, který prosadil kodifikaci spisovnéslovenštiny na základě západoslovenského nářečí (bernolákovština) na úkor snah evangelíků učinit spisovným jazykem na Slovenskučeštinu (přesnějibibličtinu).[30] Druhá fáze obrození bylaslavjanofilská a reprezentovali jiJan Kollár aPavel Josef Šafařík. Ve třetí fázi se generace vedenáĽudovítem Štúrem jednak definitivně rozhodla pro nezávislou slovenskou identitu i jazyk, a také dorostla k požadavkům politickým a zapojila se dorevoluce v letech18481849. Revolučním orgánem bylaSlovenská národní rada řízená Štúrem,Jozefem Miloslavem Hurbanem aMichalem Miloslavem Hodžou. V revoluci podporovali titoSlováci centrální vládu veVídni protiuherským povstalcům, neboť si slibovali, že by Vídeň po revoluci mohla uznat nezávislost Slovenska na Uhrách v rámciRakouské monarchie.[31] Po porážce uherského povstání však naopak došlo k centralizaci státu a požadavky Slováků na federalizaci monarchie či národní autonomii nebyly vyslyšeny.[32]

zakladateléMatice slovenské

Nejhoršímu tlakumaďarizace čelili Slováci po uzavřenírakousko-uherského vyrovnaní v roce1867. Maďarizaci se snažila čelitMatice slovenská založená roku 1863 vMartině. V roce 1875 byla činnost Matice slovenské zakázána a její majetek byl zabaven. Až do roku1918 pak uherská vláda rozhodovala i nad územím Slovenska a maďarizační tlak zesilovala (vizApponyiho školní zákony,černovská tragédie). Běhemprvní světové války slovenská protirakouská emigrace usoudila, že projekt samostatného státu po válce by byl nerealistický a rozhodla se spolupracovat sTomášem Garriguem Masarykem na vzniku společného státu Slováků a Čechů (viz téžClevelandská dohoda,Pittsburská dohoda,Washingtonská deklarace).

Milan Rastislav Štefánik (v uniformě) veWashingtonu

PozánikuRakousko-Uherska v roce1918 se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo skutečně součástí nově vznikléČeskoslovenské republiky a vymanilo se tak z vlivuBudapešti.[33] Historickým dokumentem se stalaMartinská deklarace, jíž se domácí slovenská politická reprezentace do společného státu s Čechy přihlašovala. Velké zásluhy na vzniku republiky měl SlovákMilan Rastislav Štefánik. I jiní Slováci dosáhli významných pozic v rámci nového státu. V prvních letech republiky sehrál důležitou úlohuVavro Šrobár, jeden čas neomezený vládce nad Slovenskem (tzv.ministr pro správu Slovenska). Sehrál klíčovou roli v době, kdy československá vláda bojovala proti pokusu komunistického Maďarska (Maďarské republiky rad) Slovensko obsadit (vizMaďarsko-československá válka). AgrárníkMilan Hodža se stal jako první Slovák československým premiérem.

Andrej Hlinka (1937)

Nesprávně interpretovaná ideačechoslovakismu u českých politiků a neochota Prahy udělit Slovensku autonomii však daly na Slovensku vzniknout autonomistickému politickému směru vedenémuAndrejem Hlinkou. SamosprávnáSlovenská země sice existovala v letech 1928–1938,autonomní postavení získala však až po pádu tzv.první republiky, kterou zničilamnichovská dohoda. Oslabený, okleštěný a spojenci opuštěný československý stát (tzv.druhá republika) nakonec nedokázal ochránit územní integritu ani Slovenska, a to muselo poprvní vídeňské arbitrážiodstoupit Maďarsku jižní oblasti.[34] Slovenská politická reprezentace se pokusila zachránit přímým jednáním a spojenectvím s německým diktátoremHitlerem, na jehož přání se spolupodílela na rozbití Československa, vyhlášením nezávislosti 14. března 1939. O den později zánik státu dovršilaokupace českých zemínacistickým Německem.[35]

BojovníciSNP

V dobáchdruhé světové války (19391945) získalo Slovensko formální samostatnost jakoSlovenská republika, neoficiálně Slovenský štát, fakticky však bylosatelitemnacistického Německa.[36] Stát byl vedenJozefem Tisem.Slovenská armáda se zúčastnilaútoku na Polsko ainvaze do Sovětského svazu.[37] Tisův režim také umožnil Němcům perzekucižidovské komunity, během války bylo zabito asi 70 tisíc slovenských Židů.[38] Přesto NěmciSlovensko nakonec okupovali. V reakci na to vypuklo v létě roku 1944 na SlovenskuSlovenské národní povstání (SNP). Hlavními veliteli povstání byli generálovéRudolf Viest aJán Golian. Centrem povstaleckého území se stalaBanská Bystrica. Po jejím obsazení německými silami27. října1944 přešla menší část povstalců se svými základnami v pohořích středního Slovenska kpartyzánskému způsobu boje. Na následných represích vůči obyvatelstvu se vedle jednotekSS aHeimatschutzu podílely iPohotovostní oddíly Hlinkovy gardy. SlovákJozef Gabčík se naopak podílel na odbojové akci, při níž byl v Praze zlikvidován nacistický pohlavárReinhard Heydrich.[39] Slovenská republika zanikla na počátku května1945, kdy slovenské území osvobodilaRudá armáda (spolu sarmádou Rumunska a1. československým armádním sborem).[40]

Laco Novomeský aVladimír Clementis

Roku 1945 došlo k obnoveníČeskoslovenska a Slovensko získalo zpět svá jižní území. K uvažovanému odsunu Maďarů z něj ale nakonec nedošlo, jen k menšívýměně obyvatel mezi Československem a Maďarskem a ještě menšímupřesídlení některých Maďarů do českých zemí.[41][42] Slovensku tak poměrně velkámaďarská menšina zůstala. Slovenská snaha o národnostní zrovnoprávnění vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí, například samostatného slovenského sněmu a vlády (sbor pověřenců). Pokomunistickém převratu roku1948 však byly všechny otázky stejně řešeny hlavně na půděkomunistické strany. Československo se změnilo vsocialistický stát, který spadal do sféry vlivuSovětského svazu. Slovensko bylo ovlivněno zejména masivním plánemindustrializace a jako silně agrární zemi ho zasáhla rozsáhlákolektivizace zemědělství. Slovenští národně orientovaní komunisté (Vladimír Clementis,Laco Novomeský,Gustáv Husák) se v 50. letech stali obětí represí (vizproces s buržoazními nacionalisty).[43] Jinak byli oběťmi politických procesů na Slovensku hlavně katoličtí kněží a řeholníci.

Alexander Dubček roku 1968
Gustáv Husák (zcela vlevo) s ostatními komunistickými vůdci

Na konci 60. let se slovenští komunisté zásadním způsobem podíleli na pokusu o liberalizaci režimu, který je znám jakopražské jaro. Do čela KSČ se roku 1968 postavil SlovákAlexander Dubček. Po rozdrcení těchto snahsovětskou vojenskou invazí se slovenským reformním komunistům podařilo alespoň prosadit federalizaci Československa. Od1. ledna1969 tak byla na základěústavního zákona o československé federaci ustavenaSlovenská socialistická republika (SSR), která spolu sČeskou socialistickou republikou (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku (ČSSR). Vedení KSČ se chopil SlovákGustáv Husák, v roce 1975 se pak stal prvním Slovákem v úřadu československého prezidenta. Byl také ústřední postavou tzv.normalizace, tedy návratu režimu do mantinelů vyžadovaných sovětskými okupanty. Normalizace na Slovensku měla nicméně mírnější průběh.[44] Opoziční hnutí bylo na Slovensku především katolické, k představitelům patřil napříkladJán Čarnogurský. První velkou akcí, kterou se opozici podařilo uspořádat, byla tzv.svíčková demonstrace 25. března 1988.[45]

SummitEU v Bratislavě roku 2016. Slovensko do unie vstoupilo roku 2004

V roce 1989 vypuklasametová revoluce, která svrhla komunistický režim. Na Slovensku sehrálo klíčovou roli hnutíVerejnosť proti násiliu. Následně došlo k demokratizaci Československa a ze Slovenska se začalo ozývat volání po většíautonomii, ba isvrchovanosti.Ústavním zákonemSlovenské národní rady ze dne1. března1990 se název země změnil na Slovenská republika. V témž období byl změněn i název České republiky a federace. Změnu názvu federálního státu ovšem provázely značné spory, známé jakopomlčková válka. Naznačily, že představy o uspořádání federace se v obou jejích částech stále více rozcházejí.[46] To bylo ještě evidentnější po volbách v létě roku 1992. Následná jednání vedená za českou stranuVáclavem Klausem a za slovenskouVladimírem Mečiarem nakonec vyústila v dohodu o poklidnémrozdělení federace na dva samostatné státy ke konci roku. Pro poklidnost procesu je rozdělení někdy nazýváno "sametový rozvod".[47] K 1. lednu 1993 takČeská a Slovenská Federativní Republika zanikla a vznikla současná Slovenská republika.[48] Prvním slovenským premiérem se stal Vladimír Mečiar, prvním prezidentemMichal Kováč. Slovensko se 29. března 2004 stalo členemSeveroatlantické aliance a dne 1. května 2004 také členemEvropské unie.[49] V roce 2009 přijalo společnou evropskou měnueuro.[50] Slovensko je spolu s Českem, Maďarskem a Polskem členemVisegrádské čtyřky. Země se v éře samostatnosti stala ekonomicky velmi úspěšnou,[51] vprvním desetiletí 21. století si dokonce vysloužila přezdívkuTatranský tygr.[52][53][54][55][56]

Státní symboly

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní symboly Slovenska.

Slovenské státní symboly jsou stanoveny zákonem NR SR č. 63/1993 Z. z. o štátnych symboloch Slovenskej republiky a ich používaní v znení neskorších predpisov.

Vlajka

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Slovenská vlajka.

Slovenská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: bílým, modrým a červeným. Při žerďovém okraji, ve vzdálenosti 1/3 délky vlajky, je umístěn státní znak s bílým lemem.

Znak

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Slovenské republiky.

Slovenský státní znak je tvořen červenýmštítem, na němž je modré trojvrší, s oblými vrchy. Z prostředního, vyvýšeného vrchu vyrůstá stříbrný dvojramenný kříž. Kůl i ramena kříže jsou na koncích rozšířená a zaoblená dovnitř.

Hymna

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Slovenská hymna.

Slovenská hymna je píseňNad Tatrou sa blýska (českyNad Tatrou se blýská). Text napsal básník, prozaik a dramatikJanko Matúška na melodii slovenské lidové písničkyKopala studienku. Od roku 1920 byla prvnísloka součástíčeskoslovenské hymny, po vzniku Slovenska v roce 1993 jsou slovenskoustátní hymnou první dvě sloky.

Pečeť

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní pečeť Slovenska.

Slovenská státní pečeť je kruhová, její průměr je 45 mm. Ve středu je státní znak a v mezikruží okolo něj nápis „SLOVENSKÁ REPUBLIKA”. V dolní části pečeti jelipový lístek.

Geografie

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Slovenska.
Vysoké Tatry
Topografická mapa Slovenska

Slovensko je vnitrozemský stát nacházející se vestřední Evropě. Celkový rozsah jeho území čítá 49 036 km2.[57] Sousedí na severu sPolskem, na východě sUkrajinou, na jihu sMaďarskem, na jihozápadě sRakouskem a na západě sČeskem.[pozn. 1]

Severním a středním oblastem Slovenska dominují na především rozsáhlé horské masivy,[59] které jsou součástíZápadních Karpat.[60] Ty se dělí na tři části – Vnější, Střední a Vnitřní.[61]Vnější Západní Karpaty se nacházejí na severu a zahrnujíMalé Karpaty,Javorníky aBeskydy.Střední Západní Karpaty se skládají zVysokých aNízkých Tater.Vnitřní Karpaty postupují dále na jih do Maďarska. Jejich součástí je předevšímSlovenské rudohoří. V západních oblastech převládají spíše kopce.[58] Níže položené oblasti jsou ve velké většině na jihu při hranicích s Maďarskem. Dvě nejvýznamnější z nich představujíPodunajská aVýchodoslovenská nížina.[60] Nejvyšším bodem jeGerlachovský štít ve Vysokých Tatrách, dosahující výšky 2 654 m.[62]

Přes 31,9 % půdy se využívá kzemědělské činnosti. Přetrvávajícími ekologickými problémy zůstávajíznečištěné ovzduší akyselé deště.[59] Ačkoliv byl původnílesní porost vážně narušen intenzivním kácením a zemědělskou činností, stále lesy pokrývají více než dvě pětiny povrchu.[60]Národní parky, chráněné krajinné oblasti a další přírodní rezervace spravujeStátní ochrana přírody Slovenské republiky, vytvořená roku 2000. Nejstarší chráněné oblasti byly ustavovány od roku 1895, první národní park byl zřízen o více než 50 let později, roku 1948.[pozn. 2] V současnosti se na Slovensku nachází 9 národních parků a 14 chráněných krajinných oblastí.[63] V roce 2004 zasáhla Vysoké Tatryvětrná smršť, která silně poškodila zdejší lesní porost a způsobila škody v hodnotě několika miliard korun.[64]

ŘekaVáh

Jednu z nejvýznamnějších řek protékajících Slovenskem představujeDunaj, který spolu s Moravou tvoří slovenskou jihozápadní hranici.[60] Nejdelším slovenským vodním tokem jeVáh.[65] Mezi další významné řeky patříHron,Hornád,Bodrog aPoprad.[60] Na Slovensku jsou častá rovněž horská jezera a minerální i termální prameny.[60][pozn. 3] Převážná část slovenského státu spadá dočernomořského úmoří.[65]

Na Slovensku se vyskytují rozličné druhyfauny aflóry. Existuje zde na 29 tisíc druhů živočichů, 11 tisíc druhů rostlin a přes tisíc druhů prvoků.[64] Vedle běžných domácích zvířat žijí ve slovenských národních parcíchmedvědi,vlci,rysi,divoké kočky,svišti,vydry,kuny,norci akamzíci (kteří jsou celostátně chránění). V lesích a v nížinách se nacházejí takékoroptve,bažanti,divoké husy akachny.[60] Co se týče rostlinstva, ze stromů převládají v nížináchduby, na úpatích horbuky, ve vyšších poloháchsmrky a na nejvyšších místech převažuje co dobiomůtajga atundra.[60]

Podnebí

[editovat |editovat zdroj]

Slovensko se nachází vmírném podnebném pásu. Většinou na jeho území převládají studenější léta a chladné vlhké zimy s vysokou oblačností.[59] Průměrná teplota ve vyšších polohách, především v Tatrách, činí kolem -4 °C a naopak v nížinách se pohybuje kolem 10 °C. V červenci se v nížinách teploty v průměru blíží či přesahují hodnotu i 20 °C. Zatímco v nížinách při Dunaji průměrné srážky dosahují 570 mm, při návětrných stranách hor se šplhají až na 1100 mm. Na vyšších vrcholcích hor zůstává sníh až do letních měsíců.[60]

Vláda a politika

[editovat |editovat zdroj]

Politický systém

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Politický systém Slovenska,Seznam prezidentů Slovenska aSeznam premiérů Slovenska.
Letní arcibiskupský palác, sídlo vlády
Budova parlamentu
Grasalkovičův palác, sídlo prezidenta
Prezident republikyPeter Pellegrini
Předseda vládyRobert Fico

Slovensko jeparlamentní republikou.[60]Výkonnou moc představuje vláda, v jejímž čele stojípředseda vlády. Hlavou státu jeprezident, volený přímou volbou občanů na 5 let.[pozn. 4]Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový parlament zvanýNárodní rada Slovenské republiky, v němž zasedá 150 poslanců. Volby do Národní rady se konají každé 4 roky[66] a volit může každý občan starší 18 let.[60] Prezidentem republiky je od roku 2024Peter Pellegrini.[67]Vládu vede od roku 2023Robert Fico ze stranySMER – sociálna demokracia.[68] V rámcijustice zastává významnou poziciÚstavní soud, tvořený 13 soudci jmenovanými prezidentem na 12 let, aNejvyšší soud. Dále na Slovensku funguje systém okresních a krajských soudů, doplněný specializovanými trestními a vojenskými soudy.[66]

Poslední volby do Národní rady se konaly 30. září 2023. Vítězem se stala do té doby opoziční stranaSMER – sociálna demokracia, pro kterou hlasovalo 22,94 % voličů. Na druhém místě se umístilo hnutíProgresívne Slovensko s 17,96 %, třetí skončila stranaHLAS – sociálna demokracia (14,70 %). Dosud vládnoucí hnutíOBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (krátce po volbách přejmenováno naSlovensko) oproti předchozím volbám výrazně propadlo a skončilo, v koalici se stranamiKresťanská únia aZA ĽUDÍ, až čtvrté (8,89 %). Do parlamentu se dále dostaloKresťanskodemokratické hnutie (6,82 %) a stranySloboda a Solidarita (6,32 %) aSlovenská národná strana (5,62 %).[69]Vládu vytvořila vítězná strana SMER – sociálna demokracia se stranami HLAS – sociálna demokracia a Slovenská národná strana.[70]

NěmeckánadaceBertelsmann Stiftung aamerická organizaceFreedom House konstatovaly, že se na Slovensku konají svobodné volby a funguje oddělení jednotlivých státních mocí, tedy moci výkonné, soudní a zákonodárné.[71][72] Dále tyto organizace konstatovaly, že jsou na Slovensku respektoványnáboženská svoboda,svoboda projevu,právo na shromažďování i svobodaodborů.[71][73] Podle jejich názoru ale ve slovenské společnosti nadále přetrvává silnákorupce.[pozn. 5] Mezery v zákonech a ne zcela dostatečná politická kultura zabraňují, aby byli případní provinilci za korupční aktivity vždy odsouzeni.[73] Opakují se také případy zastrašování soudců. Proti zneužívání moci a braní úplatků uzákonila především vládaIvety Radičové několik opatření.[71] Soudní systém jako celek je velmi zatížený a někteří soudci nemají dostatečnou kvalifikaci. Důsledkem toho mnohé soudní procesy trvají neúměrně dlouhou dobu, takže jejich účastníci se obracejí naÚstavní soud, který je těmito záležitostmi zahlcen. V minulosti se tento soud z důvodu svého zatížení nemohl věnovat některým kontroverzním tématům, například otázce legality potratů.[73]

Administrativní systém

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Slovenska.

Roku 1996 zavedla slovenská vláda nový systém rozdělení krajů a okresů.[pozn. 6] V současnosti se Slovensko dělí na 8 samosprávných krajů, jimiž jsouBratislavský,Košický,Nitranský,Prešovský,Žilinský,Trenčínský,Trnavský aBanskobystrický.[59][75] Mimoto je na Slovensku celkem 79 okresů. Hlavním městem jeBratislava, jejíž populace dosahovala k roku 2010 celkem 446 819 obyvatel. Mezi další velká města patříKošice (240 915 obyvatel),Prešov (92 687),Nitra (87 357),Žilina (86 685), aBanská Bystrica (84 919).[75]

Zahraniční vztahy

[editovat |editovat zdroj]
ŠéfkaEKUrsula von der Leyen se slovenským premiérem Eduardem Hegerem

Od roku 2004 je Slovensko členem NATO a Evropské unie, o tři roky později se Slovensko stalo součástí Schengenského prostoru. Rovněž za svou více než dvacetiletou existenci získalo členství v mnoha nadnárodních společenstvích jako jeOrganizace spojených národů (OSN),Světová obchodní organizace (WTO),Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) aOrganizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).[58] V letech 2006–2007 zastávala Slovenská republika pozici nestálého člena Rady bezpečnosti OSN.[76] Vedle toho se slovenská vláda angažuje například veVisegrádské čtyřce, která sdružuje vlády Polska, Česka, Slovenska a Maďarska s cílem prosazování společných zájmů a prohlubováním spolupráce. Z dalších regionálních uskupení se Slovensko zapojilo doStředoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) aStředoevropské iniciativy (SEI).[77]

Slovenský premiér Eduard Heger a polský premiérMateusz Morawiecki. Polsko je klíčový regionální partner Slovenska veVisegrádské skupině

Ze svých sousedů udržuje Slovenská republika víceméně korektní a stabilní vztahy s Rakouskem[76] a Polskem.[78] Vztahy s Ukrajinou nehrály po dlouhou dobu ve slovenské zahraniční politice významnější úlohu, jisté zlepšení přinesl nástup ukrajinského politikaViktora Juščenka a zejménaoranžová revoluce, kterou podporovaly jak slovenské nevládní organizace tak média. Po znovuzískání moci Viktora Janukoviče vzájemná kulturní a hospodářská spolupráce ale opět upadla.[78] Z velmocí jsou důležitým partnerem především Spojené státy americké. Slovenská vláda se na straně Američanů účastnila války v Iráku a ačkoliv po nástupuRoberta Fica v roce 2006 vztahy mezi oběma zeměmi opadly a slovenské jednotky byly z Iráku staženy, došlo k tomu až po vzájemné dohodě obou vlád.[79] Z dalších velmocí se Slovensko podílí na hospodářské spolupráci s Ruskem, přičemž důsledným proponentem silnější orientace na Rusko byl v minulosti právě premiér Robert Fico.[77] Komplikované vztahy zůstávají s Maďarskem. Vzhledem k tomu, že v obou zemích fungují vlády, které pro svou agendu využívají ve velké míře nacionalistických hesel, obě strany opakovaně vyostřují národnostní konflikty pro svoji vlastní potřebu.[80]

Vztahy s Českem

[editovat |editovat zdroj]
Slovenská premiérkaIveta Radičová a prezidentIvan Gašparovič nastátním pohřbuVáclava Havla

Češi a Slováci mají dodnes blízké kulturní a jazykové rysy. Nicméně vzhledem k vývoji v rozdílných státních útvarech se postupně od raného středověku vytvořily dva rozdílné etnické celky, které si přes časté kontakty navzájem udržely vlastní výlučnost.[81] V průběhu historického vývoje probíhaly mezi Čechy a Slováky četné kulturní kontakty, projevující se například v užívání češtiny jako literárního a liturgického jazyka především slovenskými protestanty. V dobáchnárodního obrození, zvláště v první polovině 19. století, do jisté míry obě etnika spolupracovala a po první světové válce společně dala vzniknout novému společnému státnímu útvaru –Československu. Následující vztahy během 20. století ovlivnila rozdílná pojetí fungování československého státu politickými představiteli obou národů a s nimi spojené i slovenské autonomní hnutí. Toto hnutí souviselo i se vznikem prvního samostatného slovenského státu, který byl vyhlášen na popudAdolfa Hitlera, což nacistickému diktátorovi umožnilo ospravedlnit rozbití Československa. Mnozí Češi v čele sEdvardem Benešem proto chápali Slováky jako nespolehlivý element, jakkoliv byl tento názor oslaben například událostmiSlovenského národního povstání. Poválečné období tak nebylo využito k žádné formě česko-slovenského vyrovnání a naopak zakomunistického režimu byl nastolen přísně centrálně spravovaný systém řízenýKomunistickou stranou.Federalizace Československa v roce 1969 zůstala prakticky jen na papíře a vzájemné problémy soužití v jednom státě tak byly pouze odsunuty do pozadí. Otázka kompetencí mezi federální vládou a jednotlivými částmiČeské a Slovenské Federativní Republiky po roce 1990 byla předmětem dlouhých a náročných jednání, které nakonec v roce 1992 vyústily v rozhodnutí politických špiček o odluce obou států a ve vznik dvou samostatných suverénních státních útvarů, České a Slovenské republiky.[82] Paradoxně od rozpadu Československa roku 1993 se vzájemné vztahy mezi oběma státy pohybují na výjimečné úrovni. Oba spolu úzce spolupracují na prosazení společných cílů, a to i v případech, kdy stojí v jejich čele strany opačné politické orientace (například pravicováODS a levicový SMER).[83][84] Po Maďarech a Romech je česká komunita s počtem 44 600 osob třetí největší menšinou na Slovensku, Slovensko je také druhým největším obchodním partnerem České republiky.[85] Oba státy mají navzájem ve svých zemích velvyslanecké úřady.[86][87]

Obrana a bezpečnost

[editovat |editovat zdroj]
Slovenský voják během společných cvičení s americkou jednotkou před jejich vysláním doAfghánistánu

Ozbrojené síly Slovenské republiky se skládají ze dvou částí,pozemních avzdušných sil,[59] a silami zaměřenými na výcvik a podporu.[58] Celkem má slovenská armáda 14 000 mužů a žen ve zbrani. Vzdušné síly mají k dispozici letouny typuL-39, vrtulníkyMi-17 aUH-60 a dále transportní letounyC-27 aL-410. Vzhledem ke vstupu do NATO provedlo Slovensko řadu reforem ozbrojených sil, především přechod od vojenské služby k plně profesionální armádě, k čemuž došlo roku 2006.[60] Slovenské armádní jednotky momentálně operují v několika zahraničních misích, především společně s NATO vAfghánistánu, v rámci mírových silOSN naKypru aStředním východě a pod vedením Evropské unie vGruzii aBosně a Hercegovině. Celkem se v současnosti těchto misí účastní asi 500 slovenských vojáků. Vedle armády a armádní policie jsou ve správěMinisterstva obrany Slovenské republiky dvě výzvědné služby,Slovenská informační služba aVojenská zpravodajská služba. Na ozbrojené síly vydává vláda 1,1 % HDP.[58]

Policie je rozdělena na lokální a státní a tak jako například vČeské republice byla silně zatížena rozvojem kriminality v průběhu demokratizace a liberalizace země.[60] Mimo jiné v současnosti zůstávají problémem mezinárodní gangy[60] a produkce syntetických drog, předevšímExtáze.[59] Dlenadace Bertelsmann nedochází k ovlivňování vlády ze strany bezpečnostních sil – všichni významní političtí a sociální aktéři respektují legitimitu demokratických institucí.[88]

Ekonomika

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Slovenska.
Moderní obchodní centrum v BratislavěEurovea
Slovenský vývoz

Jakožto otevřená ekonomika zaměřená na export je Slovensko silně hospodářský závislé na svém největším obchodním partneru, Německu.[89] Relativně levná a schopná pracovní síla, vhodná zeměpisná poloha, daňová politika vlády a vcelku liberální zákoník práce jsou pro zahraniční investory velká pozitiva.[59] Zatímco v devadesátých letech se země potýkala s velkým zahraničním dluhem, rostoucím schodkem rozpočtu, rozsáhlounezaměstnaností a vysokouinflací, v době vstupu doEvropské unie v roce 2004 již Slovensko nastoupilo úspěšný hospodářský růst a stát mohl fungovat s vyrovnanějším rozpočtem. V současnosti je jednou z nejúspěšnějších zemí bývaléhoVýchodního bloku.[60] Ačkoliv i Slovensko zasáhlasvětová ekonomická krize, díky obnovené zahraniční poptávce od roku 2010 slovenské hospodářství opět roste. Zatímco v roce 2009 pokleslhrubý domácí produkt Slovenska o 4,9 %, v následujícím roce byl obnoven růst ve výši 4,2 %. K roku 2011 pak dosáhl 3,3 %.[59] Některé populistické krokyprvní Ficovy vlády, které většinou spočívaly ve státních dotacích často neperspektivním podnikům s cílem udržení umělé zaměstnanosti, způsobily nadměrné zatížení státního rozpočtu, které poté musela následujícívláda Ivety Radičové řešit drastickým omezením výdajů a zvýšením některých daní.[90] Za rok 2011 dosáhl HDP podleparity kupní síly výše 128,5 miliardy dolarů celkově a 23 600 dolarů na jednoho obyvatele.[59][pozn. 7] Inflace činila ve stejném období zhruba 3,9 %.[58] Do roku 2009 se užívaly v zemislovenská koruna a halíř (1 koruna = 100 haléřů), poté je nahradilyeuro a eurocent (1 euro = 100 eurocentů).

Land Rover Discovery 5 vyráběný na Slovensku

Slovenský vývoz dosáhl za rok 2011 podle odhadů 75,3 miliardy dolarů.[59] V exportovaných produktech převažovaly zejménastrojírenská aelektronická výroba, dáleautomobily, běžnékovy,chemikálie,minerály aplasty.[58] Od roku 2009 obsadily první místo v obchodovaném zboží namísto automobilůpočítače.[91] Automobily jsou nicméně stále pilířem slovenské ekonomiky, Slovensko je jejich největším výrobcem na světě (z hlediska počtu vyrobených vozů na jednoho obyvatele).[92] Podíl automobilového průmyslu na celkovém průmyslu v zemi je 49,5 procenta a podíl na exportu 46,6 procenta (k roku 2020). V roce 2018 bylo na Slovensku vyrobeno 1,09 milionu nových aut.

Hlavními exportními partnery v roce 2010 bylyNěmecko (s podílem 19,2 % vývozu),Česko (13,7 %),Polsko (7,3 %),Francie (6,8 %),Rakousko (6,8 %),Maďarsko (6,6 %) aItálie (5,5 %).[58] S dovozem ve výši 72,03 miliardy dolarů si Slovensko k roku 2011 udrželo kladnou platební bilanci.[59] Dovážely se stroje, automobily, elektronické zařízení,ropa azemní plyn, běžné kovy, dále také audio a video zařízení.[58] Roste dovozfarmaceutických výrobků.[91] V roce 2010 byli hlavními dovozci především Německo (15,8 %), Česko (10,2 %),Rusko (9,8 %),Jižní Korea (8 %),Čína (6,1 %) a Maďarsko (4,3 %).[58]

Na Slovensku se nacházejí zásobyhnědého uhlí alignitu, především v předhůří kolemHandlové na západě a poblížModrého Kameňa na jihu. Od roku 1985 se poblíž městaGbely těží zemní plyn.[60] Dále jsou k dispozici menší nalezištěželezné rudy,manganu,mědi,[59]antimonu,rtuti,olova,zinku,magnezitu,vápence auranu, jehož ložiska jsou však prozatím převážně nevyužita.[58]

Zemědělství

[editovat |editovat zdroj]
Obecní pole po žni, obec Sedlice

Slovensko má rozvinutýzemědělský sektor, který do značné míry zajišťuje zemi dostatek produkce obvyklých zemědělských výrobků.[93] K roku 2009 zaměstnávalo zemědělství celkem 3,5 % slovenské pracovní síly.[59] Podstatné zastoupení v tomto sektoru mají zejména zemědělská družstva a firmy, zatímco samostatní zemědělci disponují pouze 8 % obdělávané půdy.[94] Nejvíce je zemědělská činnost rozšířená na jihu a jihovýchodě země, především vPodunajské aVýchodoslovenské nížině. V rostlinné výrobě převažuje zejménapšenice akukuřice.[94][95] Dále se pěstujíbrambory,cukrová řepa,ječmen,ovoce,vinná réva, využívají se také lesní produkty.[58] V údolí řeky Váh se pěstujetabák. Produkcevína je značně rozšířená v podhůří Karpat,[60] vedle toho je co do pěstování vinné révy významným regionemTokajská oblast.[95] V rámci živočišné výroby jsou chovánaprasata,skot adrůbež, ve vyšších polohách převažuje chovovcí.[60]

Průmysl

[editovat |editovat zdroj]
Bratislavská rafinérie

V době komunistického režimu se na Slovensku nacházely jedny z nejméně výkonných průmyslových závodů Československa.[60] Přestože byl přechod k efektivnějšímu hospodářství v devadesátých letech zpomalenklientelismem a nezodpovědnými krokyMečiarovy vlády,[58] na počátku 21. století zaměstnává úspěšně se rozvíjejícíslovenský průmysl značnou část pracovní síly – k roku 2009 se jednalo o 27 %.[59] Významně se podílí i na tvorbě HDP.[60] Průmyslová centra představují předevšímBratislava aKošice spolu s dalšími městy kolem povodí řeky Váhu.[60] Významné odvětví představujeautomobilový průmysl, v němž dominují největší firmy bratislavskáVolkswagen Slovakia, trnavskáStellantis Slovakia, žilinskáKia Motors Slovakia a nitranskáJaguar Land Rover Slovakia.[96] Ve východní části země postupně obnovily svou výrobuVýchodoslovenské železárny v Košicích, jeden z pozůstatků sovětského průmyslového plánování ve střední Evropě, které koupila v roce 2000 americká firmaU.S. Steel.[60] Vedle těchto významných firem mají na Slovensku zastoupení takéchemický aelektrochemický,ropný,potravinářský,papírenský a strojírenský průmysl. Vyrábí se rovněžkeramika, přírodní i umělétextilie,materiály potřebné nastavebnictví,zbraně a další produkty.[58][59][60] Na druhou stranu v poslední době upadá například stavebnictví.[96]

Služby

[editovat |editovat zdroj]
HotelPatria uŠtrbského plesa

Nejsilnější zastoupení co do HDP i podílu pracovní síly másektor služeb. Právě služby prošly od dob pádu komunismu nejrozsáhlejší proměnou a v současnosti je do velké míry většina firem tohoto sektoru v soukromém vlastnictví.[97] Velký rozkvět zažil předevšímcestovní ruch. K dispozici jsou zahraničním návštěvníkům mnohé historické památky, umělecké festivaly, přírodní krásy či minerální a termální prameny.[60] Úspěšný je ipojišťovací abankovní sektor, v němž mají silné zastoupení zahraniční společnosti.[96] Dále se rozvíjejítelekomunikace amaloobchod.[97] Zpočátku se v oblasti obchodu vytvořilo velké množství samostatných jednotek, které byly postupně sdružovány do větších celků a výrazněji se v nich začal prosazovat zahraniční kapitál. Od počátku 21. století se ve velké míře objevujísupermarkety ahypermarkety, stavěné nejčastěji na okrajích měst.[97]

Infrastruktura

[editovat |editovat zdroj]
Železniční most v Hanušovcích.

Doprava na Slovensku má do značné míry moderní strukturu, avšak především důsledkem členitého terénu je dopravní síť relativně řídce rozložená.[60] Rozsáhlá je zejména silniční síť, měřící 43 761 km, z toho zaujímají 38 085 km zpevněné cesty.[59] Prvnídálnice, dostavěná roku 1980, spojovala Bratislavu s Brnem a Prahou. Ke konci 20. století byla dálniční síť dále rozšířena[60] a do roku 2014 se plánuje dokončení dálničního spojení mezi Bratislavou a Košicemi.[98] Dále se na Slovensku nachází 3 622 kmželezničních tratí, z toho téměř polovina je elektrifikovaná.[59] V současnosti trpí železniční doprava neefektivností, avšak probíhají práce na jejím dalším zlepšování.[60] Významným dopravním uzlem je především Bratislava, zejména díky své poloze na řece Dunaji, letišti, napojení na silniční a dálniční síť a blízkosti k maďarským i rakouským hranicím.[99] Dalšími významnými silničními i železničními uzly jsou předevšímKošice,Zvolen aŽilina. Vedle Bratislavy je významným přístavem takéKomárno.[59][60] Slovenské obchodní loďstvo k roku 2010 čítalo 11 lodí, z nichž všechny byly vlastněny zahraničními společnostmi.[59]

Letiště Bratislava

Rychle roste podíl letecké dopravy. K roku 2012 bylo na Slovensku na 37 letišť, z toho 19 se zpevněnou přistávací plochou. Významná mezinárodní letiště se nacházejí vBratislavě aKošicích.[60][pozn. 8]

Vevýrobě elektřiny zastávají přední místojaderné elektrárny, následovanétepelnými avodními.[60] V případě jaderné energetiky se především realizuje dostavba elektrárnyMochovce a také se plánuje výstavba dalších bloků elektrárnyJaslovské Bohunice.[100] Vodní elektrárny se nalézají na řekáchVáh,Orava,Hornád,Slaná a rovněž také na Dunaji.[60] V případěobnovitelných zdrojů vláda namístosolárních elektráren upřednostňuje využitíbiomasy.[100] Z Ruska se dováží ropa a zemní plyn.[60]

Telekomunikace se od počátku nového tisíciletí významně modernizují a rozvíjejí, především pak využití mobilních telefonů.[60] K roku 2009 bylo v zemi používáno celkem 5,9 milionumobilních telefonů a přes 4 miliony lidí používalointernet.[59] Celkově je rozšíření těchto služeb a přístrojů srovnatelné s ostatními zeměmi v regionu.[60] V zemi vysílá celkem asi 40 národních, regionálních i místníchtelevizních stanic, většinou v soukromém vlastnictví. Dva celonárodní televizní programy jsou vysílány pod taktovkou státní společnostiRozhlas a televize Slovenska. Rovněž na Slovensku funguje zhruba 20radiových programů. Přestože je v zemi nadále užíván analogový systém, postupně se přechází na digitální vysílání. Zavádí se také využitíoptických vláken.[59]

Věda a školství

[editovat |editovat zdroj]
Ján Jesenský

Prvním velkým vědcem, který se dá považovat za slovenského, byl lékařJán Jesenský.[101] Zakladatelem moderní slovenské vzdělanosti byl osvícenecMatej Bel. Největších úspěchů dosáhl fyzik a vynálezceAurel Stodola, který rozvinul technologii parních turbín.[102] K rozvoji optiky výrazně přispělJosef Maximilián Petzval.[103] Na konstrukci padáku pracovalŠtefan Banič.[104] Průkopníkem bezdrátové telekomunikace bylJozef Murgaš. AstronomPeter Kušnirák objevil přes 230 planetek. V Bratislavě se narodil německý nositel Nobelovy ceny za fyziku a nacistický exponentPhilipp Lenard.[105]

Slovensko na vědu přispívá relativně málo – například v roce 2022 činily státní výdaje na vědu a výzkum 0,98 % HDP, přičemž průměr v EU byl 2,23 %.[106]Slovenská věda tak patří mezi finančně chudší v Evropě, byť slovenský stát vydává na vědu relativně více než některé země bývaléhozápadního bloku, jako jeIrsko,Malta neboPortugalsko, a také více nežLitva,Lotyšsko,Maďarsko,Bulharsko aRumunsko.[107]Slováci se například podílejí na výzkumu alternativního zdroje elektrické energie[108] nebo na nových technologiích ve zdravotnictví.

Univerzita Komenského v Bratislavě

Povinná, původně 6letá školní docházka byla na území dnešního Slovenska zavedena v roce 1868. Od roku 1922 byla 8letá, později v průběhu éry socialismu rozšířena na 10letou povinnou školní docházku, kterou mohou žáci absolvovat nazákladních astředních školách, respektive na8letých gymnáziích.Negramotnost obyvatelstva se pohybuje okolo 0,6 % populace nad 15 let. Nacházejí se zde státní, církevní i soukromé školy. Vzdělávaní je poskytované i v jazycíchnárodnostních menšin. Základní školu navštěvují děti ve věku 6 až 14 (či 7 až 15) let.

Žilinská univerzita

Všechny standardní stupně vzdělávání, včetně vysokoškolského jsou státem poskytované bezplatně. Na Slovensku existuje několik desítekvysokých škol auniverzit. V roce 2006 absolvovalo vysokoškolské studium na Slovensku 34 535 osob.[109] Ani jedna ze slovenských univerzit se nedostala mezi 500 nejlepších univerzit na světě.[110]

Mezi nejkvalitnější univerzity a vysoké školy v rámci východoevropského regionu (podle hodnocení vědeckého publikování na internetu) na Slovensku patříUniverzita Komenského,Technická univerzita v Košiciach,Slovenská technická univerzita v Bratislave,Poľnohospodárska univerzita v Nitre aUniverzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.[111] Podle žebříčkuQS World University Rankings z roku 2023 patří do první pětky nejlepších slovenských univerzit ještěŽilinská univerzita.[112]

Demografie

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Slovenska.
Historie počtu obyvatel
RokObyv.±% p.a.
18482 442 000—    
18692 481 811+0,08 %
18802 477 521−0,02 %
18902 595 180+0,47 %
19002 782 925+0,7 %
19102 916 657+0,47 %
19212 993 859+0,24 %
19303 324 111+1,17 %
19463 327 803+0,01 %
19503 442 317+0,85 %
19614 174 046+1,77 %
19704 537 290+0,93 %
19804 991 168+0,96 %
19915 274 335+0,5 %
20015 379 455+0,2 %
20115 397 036+0,03 %
20215 449 270+0,1 %
Zdroj: INFOSTAT[113]
Etnická struktura obcí a měst Slovenska podle sčítání z roku 2021

Populace Slovenska čítala k 30. červnu 2018 podle oficiálních údajů 5 445 087 obyvatel, z toho 51,2 % žen.[114] Podle odhadů za rok 2012 dosahuje růst populace 0,104 %,[59] zatímco přirozený přírůstek dosáhl 1,65 narozených na 1000 obyvatel.[115] Ve městech žije celkem 55 % populace, urbanizace stoupá zhruba 0,1 % za rok.[59] Hustota osídlení se pohybuje kolem 111 obyvatel na km2. V roce 2021 se celkem 83,8 % obyvatelstva hlásilo keslovenské národnosti, 7,8 % k maďarské, 1,2 % k romské, 0,5 % k rusínské, 0,4 % k české, 0,2 % k ukrajinské a 0,1 % k německé.[2][pozn. 9] Úředním jazykem jeslovenština, jejíž používání je upravenozákonem o státním jazyce; z dalších jazyků je především na jihu rozšířenámaďarština. V některých oblastech se mluví irusínsky,romsky,německy ačesky.[75][pozn. 10] Lékařská péče je ve velké části v rukou státu, ačkoliv existují i soukromé kliniky a další zdravotnická zařízení.[60] Průměrná délka života dosahuje 72 let u mužů a 80 let u žen.[59] Na 1000 obyvatel připadají v průměru 3 lékaři a na zdravotnictví slovenská vláda vydala v roce 2009 celkem 8,5 % hrubého domácího produktu.[59] Podle odhadů z roku 2011 bylo 15,6 % obyvatelstva mladší 15 let, mezi 15. a 65. rokem věku bylo 71,6 % lidí a starších 65 let bylo 12,8 %. K roku 2002 zhruba 14,3 % slovenského obyvatelstva trpělo obezitou.[59] Většina obyvatel Slovenska mající zaměstnání si udržuje průměrný životní standard. Problémy přetrvávají v nedostatečném množství bytových jednotek a ve špatném stavu mnoha výškových budov postavených většinou v sedmdesátých letech 20. století. Převážná část městské populace má přístup k elektřině a pitné vodě. V některých oblastech na venkově jsou však dodávky elektrické energie a vody na horší úrovni.[60]

Náboženství

[editovat |editovat zdroj]
Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítaní z roku 2021
Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítaní z roku 2011
Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítání z roku 2001
Náboženské složení obcí Slovenska z roku 1930

Na Slovensku je na základě ústavyoddělena církev od státu.[116]KŘímskokatolické církvi se v roce 2010 hlásilo 68,9 % obyvatel, v roce 2021 pak 55,76%, kEvangelické církvi augšpurského vyznání (luteránům) 6,9 %, ale v roce 2021 jen 5,27%, kŘeckokatolické církvi 4,1 % ale v roce 2021 jen 4%, kReformované křesťanské církvi (kalvínistům) 2,0 %, v roce 2021 jen 1,56% a kPravoslavné církvi 0,9 % ale v roce 2021 0,93% obyvatel. Celkem 13 % obyvatel bylo v roce 2011bez vyznání, nicméně v roce 2021 to bylo již 23,79% .[60][85] Církve a náboženské organizace s alespoň 20 000 členy mají právo na úlevy od daní a finanční podporu od státu.[71] Vztah mezi katolickou církví a státem je upraven na základěkonkordátu s Vatikánem.

Registrované církve a náboženské společnosti na Slovensku:

Různá minoritní náboženská společenství kritizují ztížený přístup k registraci podle zákona.[117]

Slovenské akademické instituce i různá občanská sdružení se účastnímezináboženského dialogu a věnují se odbornému výzkumu náboženské scény.[118][119]

Lidská práva

[editovat |editovat zdroj]
Romská osada u obceRichnava

Přetrvává diskriminaceromské[71] a v některých ohledech imaďarské menšiny.[120] V praxi jsou Romové ve školství často segregováni, kolem romských sídlišť jsou stavěny zdi na oddělení neromské populace, došlo též k vynucenésterilizaci několika romských žen.[121] Romská populace má rovněž větší podíl nezaměstnaných než ostatní etnické skupiny.[60] Postavení maďarské menšiny nepřestává být problémem, zejména proto, že maďarská vláda vystupuje jako její protektor a opakovaně podporuje agresivnější a nacionalističtější části maďarské menšiny. Národnostně laděné konflikty rozdmýchává i část slovenských stran, především SMER.[122] Ačkoliv ženám jsou zaručovánajejich práva, stále jen málo z nich dostane příležitost pracovat na vyšších stupních v podnikání a státní správě.[71] V oblasti ochrany právgayů aleseb došlo k jistým zlepšením – v dubnu 2012 byla do slovenského zákoníku práce zakomponována i práva na ochranu před diskriminací v zaměstnání na základěsexuální orientace.[121]

Kultura

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Slovenská kultura.
Kroje z východního Slovenska

Slovenská kultura je složka evropské kultury, specificky slovenský způsob přeměňování zla na dobro, ošklivého na krásu především Slováky na Slovensku v podmínkách intenzivní interakce s ostatními středoevropskými národními kulturami, zejménačeskou, moravskou, maďarskou, rakouskou, polskou, německou a ukrajinskou kulturou. Významný podíl na slovenské kultuře má židovská kultura.

Na Slovensku se nachází mnoho hradů, zámků, kostelů a dalších kulturních památek. Součástí lidové kultury jsou hmotné i nehmotné prvky, hudba, písně, zvyky, tance a další duchovní výtvory označované jako folklór, které přetrvávají zejména díky folklorním skupinám.

Kulturní památky jako hrad Devín, Národní hřbitov v Martině, Dóm sv. Alžběty v Košicích a podobně, které jsou důležitou součástí celého kulturního dědictví Slovenska, nesou označení národní kulturní památka a stát jim věnuje zvýšenou pozornost. Na Slovensku jsou však i památky, která jsou zařazeny do Seznamu světového kulturního dědictví. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přijatého v roce 1972 v Paříži, patří od roku 1993 do tohoto seznamu osm míst na Slovensku – historické město Banská Štiavnica a technické památky jejího okolí, památková rezervace lidové architektury Vlkolínec a Spišský hrad s okolními památkami (Spišské Podhradie, Spišská Kapitula, a kostel sv. Ducha v Žehře), v roce 2000 bylo přidáno historické šarišské město Bardejov a v roce 2008 dřevěné kostely Karpatského oblouku. Dne 28. června 2009 bylo do Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno historické centrum Levoče.

Mezi přírodními památkami v seznamu UNESCO reprezentují Slovensko jeskyně a propasti Slovenského krasu a Dobšinská ledová jeskyně. V roce 2007 byli na seznam přidány i karpatské pralesy v Bukovských a Vihorlatských vrších na východě Slovenska. Fujara, která je nejtypičtějším slovenským hudebním nástrojem, byla zapsána v listopadu 2005 do Seznamu mistrovských díl ústního a nehmotného dědictví UNESCO. Seznam byl založen v roce 2001.

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Slovenská literatura.
Pavol Országh Hviezdoslav

Dějiny slovenské literatury začínají už příchodemsoluňských věrozvěstůCyrila a Metoděje naVelkou Moravu, tedy roku 863 našeho letopočtu.Cyril a Metoděj totiž jako první sestavili slovanské písmo, čímž ve Velkomoravské říši zavedli mj. jazyk kulturní, spisovný, liturgický a jazyk státní administrativy. Fakticky tak položili základy slovanské literární tradice, k čemuž sami přispěli několika psanými díly. Kromě mnoha překladů evangelií a jiných náboženských textů napsali oba bratři několik vlastních knih a pojednání, mezi něž patří zejména Konstantinův úvod k evangeliu (Proglas), což byla vůbec první slovanská báseň. Dalším významným slovanským autorem byl žák bratrůKliment Ochridský, další z důležitých žákůGorazd se narodil, pravděpodobně, u Nitry.

ZánikVelkomoravské říše se stal událostí, která proSlováky znamenala tisíciletý útlak poduherským státem. K zákazu slovanské liturgie došlo již za vládySvatopluka.Slovenská literatura tak začala skoro zanikat. Menší obnovu zažila vrenesanci,baroku a nejvíce oživila koncem 18. století, od té doby funguje až dodnes. Po rozpadu Uherska nastává pro slovenskou literaturu období zvanéslovenská moderna, ve kterém dochází k novému zvýraznění reálného sociologického a psychologického rozměru literatury.

Mezi známé slovenské autory patří napříkladJán Kollár,Pavel Josef Šafařík,František Švantner,Peter Karvaš,Rudolf Fabry,Rudolf Sloboda,Ľudovít Štúr,Ján Kalinčiak,Samo Chalupka (autor známé básněMor ho!),Andrej Sládkovič,Janko Kráľ,Ján Botto,Janko Matúška (autor textu slovenské národní hymnyNad Tatrou sa blýska),Michal Miloslav Hodža,Jozef Miloslav Hurban neboPavol Országh Hviezdoslav.[123] Ve 20. století se výrazně prosadil prozaikLadislav Mňačko. Po roce 1989 napříkladMilan Rúfus,Peter Pišťanek neboPavel Vilikovský. Významným představitelem detektivní literatury jeDominik Dán.

Výtvarné umění

[editovat |editovat zdroj]
Oltář vKostele sv. Jakuba v levoči

Výtvarné umění na Slovensku sahá hluboko do minulosti. Nejstarším uměleckým dílem jsou například Venuše zdoby kamenné, kresby neolitických lidí, šperky a další nalezené předměty. Současné slovenské výtvarné umění vytvářejí stovky autorů, povětšinou absolventůbratislavskéVysokej školy výtvarných umení. Výtvarné dění organizuje hlavněSlovenská výtvarná únia a kromě ní iSpolok výtvarníkov Slovenska aUmelecká beseda Slovenska, která navazuje na tradice jednoho z nejstarších uměleckých spolků v zemi. Po odborné stránce mapují současnou uměleckou situacičasopisyD'Art,Profil,Výtvarnicke noviny a především pak desítky katalogů vydávaných při příležitosti výstav a sympozií. Možnost prezentace současného výtvarného umění poskytuje síťgalerií a výstavních síní. Současný obraz výtvarného dění na Slovensku je neobyčejně pestrý. Prolíná se v něm úsilí několika generačních vrstev. Kvality závěsného malířství tak nadále rozvíjejí především příslušníci starší generace výtvarníků, zatímco mladší generace hledá nové možnosti výtvarné transformace.[124]

Nejvýznamnějším středověkým tvůrcem bylMistr Pavel z Levoče, tvůrce nejvyššího dřevěného oltáře na světě, který se nachází v levočskémChrámu sv. Jakuba.[125] Průkopníkem modernistické malby bylMartin Benka, v jeho stopách šliMikuláš Galanda čiJanko Alexy. Jako grafici prosluliKoloman Sokol čiAlbín Brunovský, mj. autor posledních československých bankovek, jako sochařArpád Račko. Nejznámějším výtvarným umělcem, narozeným slovenským emigrantům v USA, byl bezpochyby zakladatel pop artuAndy Warhol. V roce 1991 bylo poblíž rodné vesnice jeho rodičů, ve městěMedzilaborce, otevřeno muzeum věnované jeho tvorbě.[126]

Památky

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hradů na Slovensku.
Spišský hrad
Bojnický zámek
Katedrála svaté Alžběty v Košicích
Památník SNP v Banské Bystrici

K nejvýznamnějším architektonickým památkám patříBratislavský hrad. Neméně významným jeSpišský hrad, nejrozsáhlejší hradní zřícenina ve střední Evropě, zapsaná na seznamSvětového dědictví UNESCO.

Významnou zříceninou jsou iDevín, jedna z nejstarších staveb na Slovensku, aČachtický hrad, spojený s legendární „krvavou hraběnkou“Alžbětou Báthoryovou, v Česku známý též z filmuTajemství hradu v Karpatech.[127]Bojnický zámek Češi zase dobře znají jako scenérii filmové pohádkyŠíleně smutná princezna a žil na němMatúš Čák Trenčanský.[128] Tomu patřil iOravský hrad neboTrenčínský hrad. Historie místa, na kterém později vznikl Trenčínský hrad, začíná už v období Římského impéria, což dokazujenápis na hradní skále hlásající vítězství II. římské legie nad Germány u římského tábora Laugarício v roce 179.[129]Grasalkovičův palác je dnes sídlem prezidenta republiky.[130]

Na seznam Světového dědictví se dostaly iDřevěné chrámy slovenských Karpat. Z ostatních sakrálních staveb patří k nejvýznamnějšímKatedrála svatého Martina v Bratislavě, neboKatedrála svaté Alžběty v Košicích, největší kostel na Slovensku. Z moderních staveb patří k největším symbolům SlovenskaMost SNP neboBudova Slovenského rozhlasu (obě stavby jsou v Bratislavě). Originálním projevembrutalismu ve slovenské architektuře jePamátník SNP v Banské Bystrici z roku 1969, z dílnyDušana Kuzmy.[131]

Hudba

[editovat |editovat zdroj]
SídloSlovenské filharmonie

Vývoj slovenské hudby představuje tisíciletý proces, bezprostředně související s dějinnými událostmi na Slovensku a jejich kulturně-společenským vývojem. Z tohoto pohledu lze slovenskou hudební tvorbu rozdělit do několika kategorií, které více či méně odpovídají obecně uznávaným dějinným epochám. V poválečnémČeskoslovensku (1918) stál před hudebními umělci Slovenska náročný úkol, jehož cílem bylo překonat tradiční zaostalost země i po stránce hudebního umění. Kvůli vytvoření sice, národní avšak formou moderní hudby, seSlováci vydali cestou profesionalizace hudebního života a začala zakládat hudebně-kulturní instituce. Vznikající organizovaný hudební život se však neomezoval pouze na slovenskou metropoli. Na vesnicích a menších městech vznikají hudební školy, kam byli vysláni učit studentibratislavské akademie a místní umělci. Díky vzniku mnoha důležitých hudebních institucí se tak Slovensko může pochlubit nejenom vlastníoperou, ale i svýmdivadlem, konzervatoří, orchestry a dalšími.Slovenská filharmonie založená roku 1949Laco Novomeským sídlí vbratislavskéRedutě (budova z roku1773). Jejím prvním šéfdirigentem bylVáclav Talich. Druhým slovenským symfonickým orchestrem jeStátní filharmonie Košice. Založena byla roku 1968. Nejvýznamnějším festivalem vážné hudby na Slovensku jsouBratislavské hudební slavnosti, které se konají od roku 1964.

ZpěvačkaKatarína Knechtová

Nejstarším představitelem slovenské hudební moderny byl skladatelAlexander Moyzes, jehož mladším současníkem byl iEugen Suchoň.[132] Významným autorem byl iJán Cikker. Výrazně se prosadily i operní pěvkyněEdita Gruberová,Lucia Poppová,Gabriela Beňačková, z mužůPeter Dvorský.

Královnou československého šansonu se stalaHana Hegerová. V 80. letech 20. století přišla silná vlna slovenské pop-music, která začala dobývat nově i české země:Marika Gombitová,Miroslav Žbirka,Peter Nagy,Richard Müller, skupinyElán (Vašo Patejdl,Jožo Ráž,Ján Baláž),Team (Pavol Habera) čiTublatanka. Po rozpadu federace se objevily nové hvězdy, jako jsou zpěvačkyKatarína Knechtová,Kristína,Zuzana Smatanová,Jana Kirschner, nebo skupinaNo Name. Oblíbenou písňovou soutěží populární hudby jeBratislavská lyra. Její tradice sahá do roku 1966.[133][134] Největším letním rockovým festivalem jePohoda vTrenčíně.[135]

Divadlo

[editovat |editovat zdroj]
Budova národního divadla

Jedno z nejvýznamnějších kulturních institucí Slovenska –Slovenské národné divadlo vBratislavě, vzniklo roku 1920, krátce po vznikuČeskoslovenska. Do roku 1938 v něm významnou roli sehrávali i čeští divadelníci. V letech 1939–1945, v době existenceSlovenského štátu, odrážela složitou společenskou situaci, zejménačinohra. Umělecká tvorba Slovenského národního divadla však zjevně ještě vyzrávala. V posledních letech se začala rozvíjet i sféra nezávislých divadelních souborů. Také divadelní festivaly nezůstávají na Slovensku stranou. Nejvýznamnějším je mezinárodní festivalDivadelní Nitra s mezinárodní účastí, který se koná každoročně koncem září. Tradici má také středoevropský loutkářský festivalBábkarská Bystrica. AsociaceBratislava v pohybe každoročně organizuje mezinárodní taneční festival současného hudebního tance zvaný Bratislava v pohybe. Roli výzkumného, dokumentačního, informačního, propagačního a analytického střediska hraje na SlovenskuDivadelný ústav Bratislava. Jeho základním posláním je cílevědomě shromažďovat hmotné dokumenty divadelní tvorby.[136]

Kinematografie

[editovat |editovat zdroj]
Juraj Jakubisko

Slovenská kinematografie patří mezi ty mladší. Jako samostatná část místní kultury se zformovala až ve čtyřicátých letech 20. století a ihned se stala propagandistickým nástrojem vládnoucíKomunistické strany Československa. V izolovaném socialistickém prostředí tak vznikaly převážně filmy s budovatelskými náměty a výpovědí ze života dělnického lidu. První slovenský film natočilEduard Schreiber ještě před rokem 1910, jednalo se o záběry z lyžování, nakládání dobytka na vagony, modernizace pily, novýautomobil apod. Vyvrcholením Schreiberovy filmařské činnosti se stala hraná dobrodružnáanekdota zvanáÚnos.[137]

Ján Kadár je prvním a dosud jediným Slovákem, který získal filmovou cenuOscar. K tzv.československé nové vlně patřilŠtefan Uher. Originální vizuální výraz našelJuraj Jakubisko. V Hollywoodu se prosadilIvan Reitman, režisér mnoha populárních komedií (Krotitelé duchů,Dvojčata,Policajt ze školky,Junior aj.)

V éře federace se proslavila řada slovenských herců:Marián Labuda,Emília Vášáryová,Magdaléna Vášáryová,Milan Lasica,Július Satinský,Milan Kňažko,Ladislav Chudík,Michal Dočolomanský,Jozef Kroner,Štefan Kvietik,Vladislav Müller,František Dibarbora,Zdena Studenková čiJúlius Pántik. Po rozpadu federace se v českých produkcích prosadilyTatiana Pauhofová,Vica Kerekes čiZuzana Norisová. V zahraničních produkcích se prosadilaBarbora Bobuľová, neboBarbara Nedeljáková. V modelinguAdriana Karembeu.

Kuchyně

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Slovenská kuchyně.
Brynzové halušky

Nejtradičnější polévkou na Slovensku jekapustnica vyrobená obvykle z kysaného zelí, uzeného masa, sušených hub, sušených švestek, klobásy a zahuštěná trochou mouky a kysané smetany. Nejtypičtější specialitou jsoubrynzové halušky se smaženou slaninou. Podobně populární jsou také strapačky – halušky s kysaným zelím a osmaženou slaninou, nebo furmanské halušky – halušky s uzeným sýrem a osmaženou slaninou či klobásou. Existují i další, regionální verze.

Nejznámějšími sýry jsoubryndza,oštiepok,korbáčik,parenica nebokoliba.

Mezi typické nápoje patřila v minulostižinčica vyrobená z ovčího mléka, která se často podávala k brynzovým haluškám. Z destilátů je nejtypičtějšíborovička.

Sport

[editovat |editovat zdroj]
Slovenská hokejová reprezentace oslavuje výhru v zápase proti Švédsku naZOH 2010
Ondrej Nepela
Peter Sagan
Petra Vlhová
Bratři Hochschornerové

Vzhledem k tomu, že se Slovensko nachází v mírném podnebném pásmu, je možné vykonávat sporty s letním stejně jako se zimním zaměřením. Mezi populární sporty na Slovensku patří:fotbal,lední hokej,tenis,házená,basketbal,vodní slalom,lyžování,cyklistika a další.

Nejpopulárnějším sportem je jako ve většině Evropyfotbal.Slovenská fotbalová reprezentace se zúčastnilaMistrovství světa ve fotbale 2010 a probojovala se do elitní šestnáctky, ale vypadla s pozdějším finalistou Nizozemskem.[138][139] Dvakrát postoupila našampionát evropský a v roce2016 postoupila do osmifinále, kde vypadli s Německem.[140][141] Jejím domácím hřištěm jeNárodný futbalový štadión v Bratislavě, který byl dokončen v roce2019 a postaven na místě zbouranéhoTehelného pole.[142] V éře samostatného Slovenska se z fotbalistů nejvíce prosadiliPeter Dubovský,Marek Hamšík,Martin Škrtel,Róbert Vittek aMilan Škriniar. V dresuČeskoslovenska se vicemistry světa staliŠtefan Čambal,Viliam Schrojf,Ján Popluhár,Jozef Štibrányi,Adolf Scherer,Jozef Adamec,Titus Buberník,Andrej Kvašňák aJozef Bomba. Mistry Evropy pakKarol Dobiaš,Jozef Čapkovič,Anton Ondruš,Ján Pivarník,Ladislav Jurkemik,Jozef Móder,Marián Masný,Koloman Gögh,Jozef Barmoš,Pavol Biroš,Ján Švehlík,Dušan Galis,Ladislav Petráš aAlexander Vencel. Také oba trenéři mistrů Evropy z roku 1976,Václav Ježek aJozef Vengloš, byli Slováci.František Kunzo aStanislav Seman mají olympijské zlato zMoskvy 80. Slovenské rodiče měl také slavný hráčLadislav Kubala.Slovan Bratislava v roce1969 vyhrálPohár vítězů pohárů a stal se tak jediným slovenským i československým klubem, který některý z evropských pohárů získal. Nejvyšší domácí fotbalovou soutěží jeFortuna liga.

Slovenská hokejová reprezentace si připsala řadu úspěchů. V roce 2002 vyhrálamistrovství světa.[143] Dvakrát z něj přivezla stříbro (2000,2012) a dvakrát bronz (2003). Krom toho Slováci vybojovali bronzovou medaili nazimních olympijských hrách 2022.[144] Titul mistrů světa v hokeji vybojovali mj.Miroslav Šatan,Peter Bondra,Žigmund Pálffy čiJán Lašák, dvě stříbra máZdeno Chára.Juraj Slafkovský byl vyhlášen nejlepším hráčem olympijského turnaje 2022.[145] Slováci se ale podíleli i načeskoslovenských úspěších: Trojnásobným mistrem světa v hokeji se s československou reprezentací stalVladimír Dzurilla, dvojnásobnýmVincent Lukáč,Marián Šťastný aPeter Šťastný, jeden titul získaliIgor Liba,Dušan Pašek,Dárius Rusnák,Jerguš Bača,Július Haas aRudolf Tajcnár. Trojnásobným vítězemStanley Cupu jeMarián Hossa. VNHL se prosadili iStan Mikita neboMarián Gáborík. V roce 2011 Slovensko vBratislavě aKošicích uspořádalomistrovství světa v ledním hokeji. Za tím účelem došlo k rekonstrukciZimního stadionu Ondreje Nepely v Bratislavě, který se tak stal jedním z nejmodernějších sportovních stánků v zemi. Nejvyšší domácí soutěží jeTipos extraliga.Slovan Bratislava hrál v letech 2012-2019KHL.[146]

Mezi úspěšné sporty na Slovensku patří ibasketbal.MBK Ružomberok dvakrát vyhrál basketbalovouEuroligu žen (1999, 2000).Slovenská ženská basketbalová reprezentace má stříbro (1997) a bronz (1993) zmistrovství Evropy.Slovenské tenistky Husárová, Hantuchová, Suchá a Nagyová vyhráli v roce 2002 Fed Cup (dnesPohár Billie Jean Kingové).[147]Mužská házenkářská reprezentace byla na 2 světových a 4 evropských šampionátech,ženy byly na dvou světových i evropských mistrovstvích.

Slovensko se prosadilo i na olympijských hrách. Tři zlaté olympijské medaile mají deblkanoistéPavol Hochschorner aPeter Hochschorner, dvě zlaté jejich kolegovéMichal Martikán aElena Kaliská a takéLadislav Škantár aPeter Škantár vybojovali slalomářské olympijské zlato.[148] V chůzi ho získalMatej Tóth, ve střelběZuzana Rehák Štefečeková, v alpském lyžováníPetra Vlhová.[149][150][151] Tři zlaté medaile z olympijských her vybojovala pro Slovensko též biatlonistkaAnastasia Kuzminová, původem Ruska.[152] Olympijské cenné kovy sbírali Slováci ovšem již pod vlajkou Československa. Zlatou olympijskou medaili získali boxeřiJúlius Torma aJán Zachara, cyklistaAnton Tkáč, veslařPavel Schmidt, krasobruslařOndrej Nepela, chodecJozef Pribilinec a tenistaMiloslav Mečíř.

Trojnásobným mistrem světa v silniční cyklistice se stalPeter Sagan.[153] Mistrem světa v atletice se stal diskařImrich Bugár. K významným šachistům narozeným na Slovensku patřilRichard Réti čiIgnaz Kolisch.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. Celková délka hranic činí 1 524 km. Z toho Maďarsko 677 km, Polsko 444 km, Česko 215 km, Ukrajina 97 km a Rakousko 91 km.[58]
  2. Jednalo se oTatranský národní park.[63]
  3. Největším slovenským jezerem jeVeľké Hincovo pleso.[65]
  4. Dodatek k ústavě, který zavedl přímou volbu prezidenta, byl uzákoněn v lednu 1999.[58]
  5. V rámciindexu vnímání korupce z roku 2014 se Slovensko umístilo na 54. místě ze 182 zemí světa.[74]
  6. Zejména v jižních okresech měla tato reorganizace původ ve snazeMečiarovy vlády omezit maďarské zastoupení v samosprávě, protože tyto okresy byly reorganizovány tak, aby většinou zasahovaly ze severu, kde převažovala etnicky slovenská populace, na jih, kde naopak žijí Maďaři. Tento plán však nevyšel a volby do zastupitelstev nepřinesly výraznou změnu v etnickém zastoupení obyvatelstva.[60]
  7. Podíl hospodářských sektorů na tvorbě HDP: zemědělství 3,8 %; průmysl 35,5 %; služby 60,7 %. Stav k roku 2011.[59]
  8. Přesto mnoho zahraničních návštěvníků spíše využívá letiště ve Vídni, která je od Bratislavy vzdálená asi 60 km.[60]
  9. Ačkoliv bývá většinou uvedeno ve statistikách kolem 2 % romské populace, dle odhadů Romové představují až 10 % slovenského obyvatelstva.[58]
  10. Dlezákona o státním jazyce může občan uplatňovat právo na užívání dané řeči v úředním styku v jakékoliv obci, kde jej jako svůj mateřský jazyk používá alespoň 20 % trvale žijících obyvatel.[75] Postavení češtiny je vzhledem k její podobnosti se slovenštinou definováno v tomto zákoně jako nadstandardní a pro účely tohoto zákona se jí proto ostatní ustanovení o jazycích menšin netýkají.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Sčítanie obyvatel'ov, domov a bytov 2021 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2021-01-01 [cit. 2022-12-30].Dostupné online. (slovensky) 
  2. ab SODB2021 - Obyvatelia - Základné výsledky.www.scitanie.sk [online]. [cit. 2025-05-19].Dostupné online. 
  3. Světová banka.GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2021-01-14].Dostupné online. 
  4. GINI index [online].The World Bank [cit. 2012-08-25].Dostupné online. 
  5. A.S, Petit Press. Slovakia beats record in car production, again - The Slovak Spectator.www.sme.sk [online]. [cit. 2024-11-28].Dostupné online. (anglicky) 
  6. KOVÁČ, Dušan, a kol.Dějiny Slovenska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011.ISBN 978-80-7422-099-9. S. 50. [Dále jen: Dějiny Slovenska]. 
  7. Dějiny Slovenska, s. 12
  8. História mesta.www.nove-mesto.sk [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  9. EISOVÁ, Stanislava; VELEMÍNSKÝ, Petr; BRUNER, Emiliano. The Neanderthal endocast from Gánovce (Poprad, Slovak Republic).Journal of anthropological sciences = Rivista di antropologia: JASS. 2019-12-31, roč. 96, s. 139–149.PMID 31589589.Dostupné online [cit. 2021-08-30].ISSN2037-0644.doi:10.4436/JASS.97005.PMID31589589. 
  10. KUKUČKA, Martin. Moravianska venuša: Idol ženskej krásy lovcov mamutov.www1.pluska.sk [online]. 2017-05-19 [cit. 2021-08-30].Dostupné online. (slovensky) 
  11. MORAVČÍK, Štefan.Moravianska Venuša. [s.l.]: Smena 118 s.Dostupné online. (slovensky) Google-Books-ID: _iRhAAAAMAAJ. 
  12. FURMÁNEK, Václav; VELIAČIK, Ladislav; VLADÁR, Jozef.Slovensko v dobe bronzovej. [s.l.]: Veda 434 s.Dostupné online.ISBN 978-80-224-0350-4. (slovensky) Google-Books-ID: V4M5AAAAMAAJ. 
  13. Baníctvo na Španej Doline.historia.szm.com [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  14. SITAR, A.; KVIETOK, M. As we smelted copper in Spania dolina. And what with it.....inis.iaea.org. 2013-10-01.Dostupné online [cit. 2021-08-30]. (Slovak) 
  15. PIETA, Karol.Keltské osídlenie Slovenska: mladšia doba Laténska. [s.l.]: Archeologický ústav SAV 384 s.Dostupné online.ISBN 978-80-89315-05-5. (slovensky) Google-Books-ID: WwOmZwEACAAJ. 
  16. ONDROUCH, Vojtech.Keltské Mince Typu Biatec Z Bratislavy. Poklad Velkých Strieborných Mincí Z Roku 1942. (Celtic Coins of the Biatec Type from Bratislava. Treasure of Tetradrachmas Found in the Year 1942.) [With a Summary in English.].. [s.l.]: [s.n.] 207 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: i0b2MgEACAAJ. 
  17. KOVÁČ, D., a kol.:Kronika Slovenska 1. Bratislava: Vydala Fortuna Print pre Adox, 1998, s. 76.
  18. Dějiny Slovenska, s. 16–17
  19. SCHMIDT, Ludwig. Das Regnum Vannianum.Hermes. 1913, roč. 48, čís. 2, s. 292–295.Dostupné online [cit. 2021-08-30].ISSN0018-0777. 
  20. JOHN, Čestmír. Laugaritio: An Attempt to Locate the Roman Camp.Listy filologické / Folia philologica. 1992, roč. 115, čís. 1, s. 125–130.Dostupné online [cit. 2021-08-30].ISSN0024-4457. 
  21. Antická Gerulata Rusovce.VisitBratislava.com [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  22. Dějiny Slovenska, s. 21
  23. Dějiny Slovenska, s. 23–28
  24. Gorazd – kňaz, určený nástupca arcibiskupa Metoda, svätec (9. storočie).www.nitra.sk [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-30. 
  25. Matúš Čák Trenčiansky zomrel pred 700 rokmi.mytrencin.sme.sk [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné online. (slovensky) 
  26. Krvavá masakra pri Nitre. Turci v roku 1530 zavraždili stovky detí.Aktuality.sk [online]. 1. října 2016.Dostupné online. 
  27. Dějiny Slovenska, s. 57–59
  28. Jánošík: zbojničil jen dva roky, ale stal se hrdinou.iDNES.cz [online]. 2018-01-20 [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  29. Dějiny Slovenska, s. 85
  30. Anton Bernolák - CoJeCo.cz.www.cojeco.cz [online]. [cit. 2021-08-31].Dostupné online. 
  31. Dějiny Slovenska, s. 115–117
  32. Dějiny Slovenska, s. 118
  33. Dějiny Slovenska, s. 172
  34. PLACHÝ, Jiří. Dne 5. listopadu 1938 začala okupace jižního Slovenska na základě rozhodnutí Vídeňské arbitráže.Vhu.cz [online]. Vojenský historický ústav, 5. 11. 2014 [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  35. Dějiny Slovenska, s. 196–207
  36. Dějiny Slovenska, s. 209
  37. Dějiny Slovenska, s. 216
  38. Smutná likvidace s příplatkem. Slovensko si připomnělo první transporty.ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  39. Jozef Gabčík: Urostlý fotbalista srdečné povahy a přirozený velitel | Lidé.Lidovky.cz [online]. 2017-06-18 [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  40. Dějiny Slovenska, s. 224–233
  41. SÁPOSOVÁ, Zlatica; ŠUTAJ, Štefan.Povojnové migrácie a výmena obyvateľstva medzi Československom a Maďarskom. Prešov: Universum, 2010. 221 s.ISBN 978-80-89046-64-5. 
  42. ŠUTAJ, Štefan.Nútené presídlenie Maďarov do Čiech. Prešov: Universum, 2005. 156 s.ISBN 80-89046-29-0. 
  43. Gustav Husák na pranýři: Chybělo málo a budoucí prezident dostal trest smrti.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-08-31 [cit. 2021-08-30].Dostupné online. (anglicky) 
  44. Rok 1968 mají Slováci spojený s federalizací. I normalizaci měli mírnější, říká historik.Plus [online]. Český rozhlas, 2018-06-15 [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  45. Slovensko: klikatá cesta od totality k samostatnosti.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2021-08-30].Dostupné online. 
  46. Pomlčková válka. Před 30 lety se Češi a Slováci přeli o nový název státu.iDNES.cz [online]. 2020-04-19 [cit. 2021-08-31].Dostupné online. 
  47. Bude československý sametový rozvod inspirací pro Belgii?.ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-08-31].Dostupné online. 
  48. Dějiny Slovenska, s. 306
  49. Dějiny Slovenska, s. 333
  50. PALATA, Luboš. Před deseti lety Slovensko přijalo euro. Chválí si to dodnes.Deník.cz. 2018-12-31.Dostupné online [cit. 2021-08-30]. 
  51. PRAVEC, Josef. Slovensko se na Česko už v podstatě dotáhlo, a to díky rychlejšímu ekonomickému růstu. Jak to bude dále, je však otázkou.ekonom.cz [online]. 2018-01-03 [cit. 2021-08-31].Dostupné online. 
  52. EHRENKRANZ, Andrew. Taming Slovakia’s Tatra Tiger?.World Politics Review [online]. 2006-08-28 [cit. 2023-04-26].Dostupné online. 
  53. POGÁTSA, Zoltán. Tatra Tiger growth miracle or belated recovery?.Acta Oeconomica. 2009-12-28, roč. 59, čís. 4, s. 377–390.Dostupné online [cit. 2023-04-26].ISSN1588-2659.doi:10.1556/aoecon.59.2009.4.1. (anglicky) 
  54. ANDERSON, Robert; TSUI, Enid. Tatra Tiger, burning bright.Financial Times [online]. 2007-02-16 [cit. 2023-04-26].Dostupné online. 
  55. Tatra tiger on the ropes.The Economist.Dostupné online [cit. 2023-04-26].ISSN0013-0613. 
  56. MUSILOVÁ, Alžběta. „Tatranský tygr“ rekordně rostl, i díky cigaretám.ČT24 [online]. Česká televize, 2008-02-14 [cit. 2023-04-26].Dostupné online. 
  57. Souhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 2.
  58. abcdefghijklmnopBureau of European and Eurasian Affairs.Background Note: Slovakia [online]. U.S. Department of State, 2011-01-24 [cit. 2012-08-10].Dostupné online. (anglicky) 
  59. abcdefghijklmnopqrstuvwxyzaaCIA.The World Factbook - Slovakia [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2012-08-10].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-07. (anglicky) 
  60. abcdefghijklmnopqrstuvwxyzaaabacadaeafagahaiajakalamanAUTY, Robert, a kol.Slovakia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21].Dostupné online. (anglicky) 
  61. Slovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Geologická stavba.Dostupné online. 
  62. Geomorfologické členenie Tatier [online]. Tatranský národný park [cit. 2024-12-04].Dostupné online. (slovensky) 
  63. abSlovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Ochrana přírody.Dostupné online. 
  64. abSlovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Rostliny a živočichové.Dostupné online. 
  65. abcSlovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Vodstvo.Dostupné online. 
  66. abSouhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 7–8.
  67. VOTRUBA, Viktor. Jasným vítězem slovenských prezidentských voleb je Peter Pellegrini. Korčok přiznal porážku.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-04-06].Dostupné online. 
  68. HAVLICKÁ, Kateřina. Čaputová jmenovala novou vládu, Fico je premiérem už počtvrté.iDNES.cz [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-31].Dostupné online. 
  69. Výsledky voleb na Slovensku 2023 | Sčítání hlasů.e15.cz [online]. [cit. 2023-12-12].Dostupné online. 
  70. Čaputová jmenovala novou slovenskou vládu v čele s Ficem, parlament povede Pellegrini.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-12].Dostupné online. 
  71. abcdefSlovakia (2011) [online].Freedom House [cit. 2012-08-10].Dostupné online. (anglicky) 
  72. BTI 2010 — Slovakia Country Report, s. 6.
  73. abcBTI 2010 — Slovakia Country Report, s. 7.
  74. Corruption Perceptions Index [online]. Transarency International [cit. 2016-03-09].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-18. (anglicky) 
  75. abcdSouhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 3.
  76. abSouhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 10.
  77. abDějiny Slovenska, s. 336
  78. abDějiny Slovenska, s. 337
  79. Dějiny Slovenska, s. 335
  80. Dějiny Slovenska, s. 338
  81. Dějiny Slovenska, s. 346.
  82. Dějiny Slovenska, s. 345–365.
  83. Dějiny Slovenska, s. 336–337.
  84. Češi a Slováci se sešli na slavnosti bratrství,přijeli i premiéři, FinančníNoviny.cz
  85. abSouhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 2
  86. Velvyslanectví České republiky v Bratislavě
  87. Veľvyslanectvo Slovenskej republiky v Prahe.www.praha.mfa.sk [online]. [cit. 25-08-2012].Dostupné v archivu pořízeném dne 11-05-2013. 
  88. BTI 2010 — Slovakia Country Report, s. 8
  89. Souhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 13.
  90. Souhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 13, 16.
  91. abSouhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 27.
  92. Slovensko jako automobilová velmoc. Vyrobí nejvíc vozů na osobu na světě.Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-01-10 [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  93. Agriculture and Agri-Food Sector Profile- Slovak Republic (Slovakia).www.ats-sea.agr.gc.ca [online]. [cit. 2012-08-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-22. 
  94. abRegionální geografie Slovenska – elektronická učebnice
  95. abRegionální geografie Slovenska – elektronická učebnice
  96. abcSouhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 19.
  97. abcRegionální geografie Slovenska – elektronická učebnice
  98. Souhrnná teritoriální informace, s. 21.
  99. Regionální geografie Slovenska – elektronická učebnice
  100. abSouhrnná teritoriální informace, s. 22.
  101. Mistr skalpelu: Jan Jesenius provedl v Praze první veřejnou pitvu.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-06-05 [cit. 2019-07-03].Dostupné online. (anglicky) 
  102. Otec parných turbín Aurel Stodola sa narodil pred 160 rokmi.TERAZ.sk [online]. 1970-01-01 [cit. 2019-07-03].Dostupné online. 
  103. Jozef Petzval | Eduportál Techmania.edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-07-03].Dostupné online. 
  104. Létal jako Batman. Slovák, co před 100 lety "vymyslel" padák.Aktuálně.cz [online].Economia, 2014-08-28 [cit. 2019-07-03].Dostupné online. 
  105. Jediný nositeľ Nobelovej ceny narodený v Bratislave: Slávny fyzik mal pletky s nacizmom.Topky.sk [online]. 2017-01-30 [cit. 2019-07-03].Dostupné online. (anglicky) 
  106. Na vedu a výskum Slovensko vynakladá menej ako polovicu priemeru EÚ – Inštitút pre stratégie a analýzy (ISA) [online]. [cit. 2025-04-06].Dostupné online. (slovensky) 
  107. https://www.czso.cz/documents/10180/142872058/21100121e05.pdf/cadc5181-51c6-43a7-b242-c840276ec742?version=1.1[nedostupný zdroj]
  108. aktuálne.sk [online]. 4. listopadu 2007.Dostupné online. 
  109. Řádek, M. a kolektív, 2007:Vysoké školstvo na Slovensku. Realita, problém, možné riešenia. EPPP, 38 s.
  110. Academic Ranking of World Universities - 2008 - Top 500 World Universities [online]. arwu.org [cit. 2009-10-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-25. 
  111. Top Eastern Europe Universities [online]. webometrics.info [cit. 2009-07-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 08-05-2010. 
  112. QS World University Rankings 2023: Top Global Universities.Top Universities [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online. (anglicky) 
  113. http://sodb.infostat.sk/sodb/sk/1848-2001/tab.III.2-1_sk.htm
  114. PLECHÁČ, Jan.Počet obyvatel SR k 30. červnu 2018 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2018-09-18 [cit. 2018-10-07].Dostupné online. (slovenština) 
  115. Štatistický úrad SR :: Základné charakteristiky obyvateľstva (relatívne údaje).portal.statistics.sk [online]. [cit. 2012-08-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-13. 
  116. BTI 2010 — Slovakia Country Report, s. 5.
  117. Na Slovensku jsou karty rozdány jinak: vychází nový Dingir :Náboženský infoservis, 14. 9. 2021
  118. Pozvánka: Náboženstvá pod lupou 2024 :Náboženský infoservis, 16. 2. 2024
  119. Religionistické pracoviská na Slovensku :Náboženský infoservis, 22. 9. 2021
  120. Dějiny Slovenska, s. 340.
  121. abSlovakia - Amnesty International Report 2012 [online].Amnesty International [cit. 2012-08-11].Dostupné online. (anglicky) 
  122. Dějiny Slovenska, s. 319, 341–342
  123. HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN 978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Literatura, s. 224–234. 
  124. HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN 978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Výtvarné umění a architektura, s. 240–242. 
  125. Spišské kostely se pyšní vzácnými dřevořezbami Mistra Pavla z Levoče.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-07-03].Dostupné online. 
  126. Za Warholem do Medzilaborců, na konec světa.iDNES.cz [online]. 2013-09-29 [cit. 2019-07-03].Dostupné online. 
  127. Skvělé slovenské překvapení. Hrad čachtické sadistky se změnil k nepoznání.iDNES.cz [online]. 2019-06-29 [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  128. Bojnice: nejkrásnější zámek ve střední Evropě.iDNES.cz [online]. 2005-07-18 [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  129. Tip na výlet: Nejstarší římský nápis na Slovensku není v Trenčíne! A kde se vzal na poštovní známce most?.Reflex.cz [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  130. ŠUPÍKOVÁ, Barbora. Grasalkovičův palác: sídlo slovenského prezidenta.Radynacestu.cz [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  131. Stavby století: Pamätník SNP v Banskej Bystrici.stavbystoleti.cz [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  132. Eugen Suchoň bol tvorcom prvej slovenskej národnej opery.Vtedy.sk [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  133. Rok 1966: Historicky prvú zlatú lýru si vyspieval Karel Gott.Vtedy.sk [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  134. ROHÁL, Robert. Před půl stoletím odstartoval první ročník mezinárodního písňového festivalu Bratislavská lyra.Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-06-28 [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  135. V Trenčíně mají festival na pohodu, pro Liama Gallaghera i Zuzanu Čaputovou.ČT24 [online]. Česká televize, 2019-07-12 [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  136. HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN 978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Divadlo, s. 233–235. 
  137. HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN 978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Film, s. 235–236. 
  138. TRUNEČKA, Ondřej. Slovenská euforie: dojatý kouč slzel, hráči s vlajkou obíhali stadion.iDNES.cz [online]. 2010-06-24 [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  139. Slovenské tažení Afrikou v osmifinále skončilo: Nizozemsko - Slovensko 2:1.iDNES.cz [online]. 2010-06-28 [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  140. Slováci slaví, mají jisté osmifinále Eura. Postupuje i Maďarsko a Sev. Irsko.Deník.cz. 2016-06-21.Dostupné online [cit. 2023-04-25]. 
  141. Německo - Slovensko 3:0, úřadující mistři světa zápasu dominovali.iDNES.cz [online]. 2016-06-26 [cit. 2023-04-25].Dostupné online. 
  142. Slováci otevřeli národní stadion. Místo oslav teď řeší rasismus.Sport.cz [online]. [cit. 2022-04-18].Dostupné online. 
  143. Slováci jsou mistry světa v hokeji.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-04-18].Dostupné online. 
  144. Slovenské Nagano. Hokejisté porazili Švédy a 4:0 berou historický olympijský bronz.cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-04-18].Dostupné online. 
  145. HEDBÁVNÝ, Marek. MVP turnaje je Slafkovský. Jak vypadá olympijský All-Star tým?.Hokej.cz [online]. [cit. 2022-04-18].Dostupné online. 
  146. Bratislavský Slovan končí v KHL, vrací se do domácí soutěže.iDNES.cz [online]. 2019-05-27 [cit. 2022-04-18].Dostupné online. 
  147. Tenisový Fed Cup vyhrály Slovenky.iDNES.cz [online]. 2002-11-03 [cit. 2022-04-18].Dostupné online. 
  148. Slovensko má z Ria prvú zlatú medailu, získali ju Škantárovci.sportnet.sme.sk [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online. (slovensky) 
  149. Slovensko má druhé zlato díky Mateji Tóthovi, Drahotová skončila desátá.Aktuálně.cz [online].Economia, 2016-08-19 [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  150. Slovensko má olympijské zlato. Střelkyně Rehák Štefečeková ovládla trap.iDNES.cz [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  151. Vlhová po kolapsu v prvním kole senzačně vybojovala zlato. Dubovská je třináctá.iDNES.cz [online]. 2022-02-09 [cit. 2022-02-09].Dostupné online. 
  152. Je první biatlonistkou se zlatem ze tří olympiád. 'Jsem vděčná Slovensku,' říká Kuzminová.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 
  153. Sagan se stal potřetí v řadě mistrem světa! O vítězství spurtoval i Štybar.iDNES.cz [online]. 2017-09-24 [cit. 2021-08-04].Dostupné online. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • FRÝDECKÝ, František.Mladé Slovensko: literární nástin let 1890-1914. Praha: F. Topič, 1918. 121 s. 
  • HONZÁK, František, a kol.Dejiny Slovenska : dátumy, udalosti, osobnosti. Bratislava: Slovart, 2007. 882 s.ISBN 80-8085-596-X. (slovensky) 
  • KAMENEC, Ivan.Po stopách tragédie. Bratislava: Archa, 1991. 285 s.Dostupné online.ISBN 80-7115-015-0. (slovensky) 
  • KLÍMA, Stanislav.Osvobozené Slovensko. Praha: J. Otto, 1926. 237 s.Dostupné online. 
  • KOVÁČ, Dušan.Dějiny Slovenska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 434 s.ISBN 978-80-7422-053-1. 
  • KREKOVIČ, Eduard; MANNOVÁ, Elena; KREKOVIČOVÁ, Eva.Mýty naše slovenské. 2. vydání. vyd. Bratislava: Premedia, 2013. 248 s.ISBN 978-80-8159-026-9. (slovensky) 
  • LETTRICH, Jozef.Dejiny novodobého Slovenska. Bratislava: Archa, 1993. 224 s.ISBN 80-7115-045-2. (slovensky) 
  • LIPSCHER, Ladislav.Židia v slovenskom štáte 1939–1945. Banská Bystrica: Print-servis, 1992. 254 s.ISBN 8090047025. (slovensky) 
  • MRÁZ, Josef.Slovensko ve světle statistik. Praha: Hejda & Tuček, 1920. 100 s.Dostupné online. 
  • PETROV, Aleksej Leonidovič.Příspěvky k historické demografii Slovenska v XVIII.-XIX. století. Praha: Česká akademie věd a umění, 1928. 402 s.Dostupné online. 
  • RYCHLÍK, Jan.Češi a Slováci ve 20. století : spolupráce a konflikty 1914-1992. Praha: Vyšehrad, 2012. 688 s.ISBN 978-80-7429-133-3. 
  • STEINHÜBEL, Ján.Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s.ISBN 80-224-0812-3. (slovensky) 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Slovensko – (SK)
Kraje a jejich správní centra
Československo – administrativní dělení (1918–1992)Československo
přechodné období
1918–1928
Česko
země 1918–1928
Slovensko
župy 1918–1922
župy 1923–1928
Podkarpatská Rus
župy 1919–1928

Berežská (1919–1926) •Marmarošská (1920–1926) •Mukačevská (1919–1921) •Podkarpatoruská (1926–1928) •Užhorodská (1919–1926)

země 1928–1948
samosprávné

ČeskáMoravskoslezskáSlovenská (1928–1939) •Podkarpatoruská (1928–1939)

autonomní území

Slovenská země (1938–1939) •Karpatská Ukrajina (1938–1939)

kraje 1948–1960
české
slovenské
kraje 1960–1992
české

Středočeský •Jihočeský •Západočeský •Severočeský • Východočeský •Jihomoravský •Severomoravský
samostatná města na úrovni krajů:hlavní město PrahaBrno (1969–1971) •Ostrava (1969–1971) •Plzeň (1969–1971)

slovenské

Západoslovenský •Středoslovenský •Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992)
samostatné město na úrovni kraje:Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)

republiky 1969–1992

Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) •Česká republika (ČR, 1990–1992)

Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) •Slovenská republika (SR, 1990–1992)

Země v ČeskoslovenskuŽupy v ČeskoslovenskuHistorie krajů v ČeskuFederalizace Československa
Státy a území v Evropě
Suverénní státy
Státy bez plného uznání
Závislá území
Dánsko
Spojené království
Zvláštní oblasti vnitřní suverenity
Finsko
Norsko
Spojené království
  • 1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.
  • 2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.
  • 3 Stát leží větší částí v Asii.
Členství v mezinárodních organizacích
Visegrádská skupina (V4)

ČeskoČeskoČeskoMaďarskoMaďarskoMaďarskoPolskoPolskoPolskoSlovenskoSlovenskoSlovensko

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Slovensko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slovensko&oldid=25433168
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp