Před příchodemSlovanů v 5. století žili na území Slovenska předevšímKeltové aGermáni. V 7. století se obyvatelstvo stalo součástíSámovy říše a poté hrály oblasti západního Slovenska významnou roli především jako jedno z krystalizačních centerVelké Moravy. Po zániku tohoto státního útvaru bylo téměř celé území postupně začleněno douherského státu, který se v roce 1526 stal součástíhabsburské monarchie, od roku 1867 nazývanéRakousko-Uhersko. S příchodemosvícenství a později během 19. století proběhloslovenské národní obrození. Do roku 1918 trvaly snahy o prosazení slovenské jazykové autonomie a povznesení slovenské kultury, které byly soustavně potíránymaďarizační politikou uherských vlád.
Vznik názvu Slovensko aetnonymaSlováci je pevně spjat s existencíuherského státu. Tím, že předkové Slováků žili na vymezeném území odděleném státní hranicí od jim jazykově blízkýchČechů,Moravanů aPoláků a zároveň je od zdejšíhoněmeckého amaďarského obyvatelstva odlišovaly jiný jazyk a kultura, došlo v rámci uherského státu k vytvoření zárodků slovenského povědomí. V oficiálních pramenech většinou byli obyvatelé dnešního Slovenska nazývániSlavus čiSclavus, aby tak byli odlišeni odChorvatů, Poláků, Čechů a dalších slovanských národů. Termínslovenský se často užíval například v názvech obcí a utoponym, a to především v místech, kde se ve větší míře spolu stýkaly jednotlivé neslovanské národy Uher s původní slovanskou populací Slovenska.[6]
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že jivylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Nejstarší osídlení předchůdci člověka je na území Slovenska doloženo z období před zhruba 240 000 lety, klíčové objevy byly učiněny poblížNového Mesta nad Váhom, kde bylo nalezeno množství kamenných oštěpů zestarší doby kamenné.[7][8] Doloženo je osídleníneandrtálci v období okolo 200 000 př. n. l., neandrtálská lebka tohoto stáří byla nalezena například uGánovců na severním Slovensku.[9] Významné jsou nálezy zgravettienu (tedy asi 30 000-20 000 př. n. l.), zdaleka nejslavnějším z nich je soška zmamutoviny známá jakoMoravanská venuše. Byla nalezena na tábořišti lovců mamutů vMoravanech nad Váhom, poblížPiešťan.[10][11]
Vdobě bronzové byla na jižním Slovensku významná větevúnětické kultury zvanáhurbanovský typ. Pojmenovaná je podle pohřebiště u městaHurbanovo, které bylo prozkoumáno slovenskýmiarcheology Antonem Točíkem a Pavolem Čaplovičem.[12] Významná byla též těžbamědi veŠpania Dolině.[13][14] V mladší době bronzové se rozšířily kulturylužická,velatická ačakanská (čačianská), u nichž nalézáme již velké stálé budovy a správní centra. Bohatství a rozmanitost hrobů se značně zvýšila. Obyvatelé vyráběli zbraně, štíty, šperky, nádobí a sochy.
Keltská mince a odkaz na ní na moderní slovenské pětikoruně
Lid lužické kultury se nakonec smísil sKelty, prvním známým etnikem slovenské historie, jehož příchod je předpokládán ve druhé polovině4. století př. n. l. Keltská kultura má na Slovensku specifickou větev zvanoupúchovská kultura (2. století př. n. l. – 2. století).[15] Pravděpodobným tvůrcem této kultury byl kmen zvanýKotinové. Nejznámější a nejlépe prozkoumanou keltskou lokalitou je opevněná soustavaHavránok nadLiptovskou Marou. Kotinové prý okolo roku172 nepomohliŘímanům protiMarkomanům, za což jeMarcus Aurelius nechal přestěhovat do DolníPanonie. V okolí Bratislavy se na krátkou dobu usadil také jiný keltský kmen,Bójové. Jemu je připisována ražba mincí typubiatec (též nazývaných „hexadrachmy bratislavského typu“). Na zadní straně mají tyto mincelatinské nápisy, které představují nejstarší použití písma na území dnešního Slovenska.[16]
Na přelomu letopočtu pronikli na slovenské územíGermáni soupeřící sŘímskou říši, jejíž hranici zde tehdy tvořila řekaDunaj. Nejvýznamnějším germánským kmenem na Slovensku byliKvádové. Ve 2. třetině 1. století založili pod vedenímVannia útvar nazývanýVanniovo království, jehož centrum bylo východně odMalých Karpat na jihozápadě Slovenska.[18][19] Lze ho považovat za první státní útvar na území Slovenska. Kvádové ovládli částJantarové stezky, čímž se stali zprostředkovateli obchodu mezi Římskou říší a oblastmi na sever od Karpat. Ve2. století byli Kvádové pod velenímAriogaesa jedni z hlavních protagonistůMarkomanských válek, po nichž zůstalo jejich království vůči Římu vevazalském poměru. Na Markomanské války upomíná iřímský nápis na trenčínské skále.[20] Je to nejvýznamnější římskáepigrafická památka na sever od Dunaje zachovanáin situ. Nejznámější římská pohraniční pevnost na Slovensku jeGerulata nedalekoRusovců.[21] Počátkem5. století se část Kvádů připojila kVandalům při jejich tažení doHispánie. Zbylí byli patrně podrobeniLangobardy.
Slované osidlovali slovenské území přibližně od5. století.[22] Od roku568 byla země pod nadvládou nomádskýchAvarů a v7. století se stala součástíSámovy říše. V roce791Karel Veliký Avary porazil a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy vytvořili samostatnéMoravské aNitranské knížectví. Vládce tohoto knížectvíPribina nechal roku 828 vysvětit první známý křesťanský kostel na území dnešního Slovenska. Po roce833 následovala integrace obou knížectví do celkuVelké Moravy, nazývaného v období vládySvatoplukaVelkomoravská říše.[23]Cyrilometodějská mise na Moravu, která založila slovanské písemnictví, měla zásadní vliv i na Slovensko a položila základy slovenské vzdělanosti – jeden ze žáků Cyrila a Metoděje,Gorazd, byl patrně rodilým Slovákem.[24] Pod tlakemmaďarských kmenů však došlo k zániku Velkomoravské říše, načež území dnešního Slovenska připadlo nově vytvořenémuuherskému státu, jehož součástí zůstalo až do roku1918.
Oblast dnešního Slovenska známá jakoHorní Uhry byla vestředověku součástíUherského království (s výjimkou krátkých ovládnutí Poláky v letech 1001–1030 a Čechy v letech 1030–1044). Určitou míru autonomie v rámci Uher si zachovávalo, jakožto Nitranské vévodství, zhruba do roku 1108. Někteří z nitranských vévodů v10. a11. století se stávali i uherskými králi (Béla I. neboLadislav I.). Etnické složení Slovenska se stalo rozmanitějším s příchodemkarpatských Němců ve 13. století aŽidů ve 14. století. Němci rychle získávali velký vliv, což vedlo k národnostním třenicím – uherský králLudvík I. Veliký musel jednu takovou řešit vydánímPrivilegia pro Slavis (Privilegia pro Slováky) v roce 1381. Podle tohoto dokumentu měli Slováci a Němci obsadit polovinu míst v městské radě městaŽiliny a Slovák a Němec se měli pravidelně každý rok střídat ve funkci starosty. K významnému populačnímu poklesu došlo poinvazi Mongolů v roce 1241 a následnémhladomoru. Na začátku 14. století se do pozice téměř nezávislého vládce Slovenska dostal šlechticMatúš Čák Trenčanský.[25] V roce 1465 založil králMatyáš Korvín v Bratislavě univerzituAcademia Istropolitana, vedenouJanem Vitézem, ale ta byla v roce 1490, po králově smrti, uzavřena.
Pamětní tabule na domě v Košicích, odkudŠtěpán Bočkaj řídil své povstání (1604-1606)Obléhání turecké pevnostiNové Zámky vojsky křesťanskéSvaté ligy roku1685
Již pohusitských válkách našlo na Slovensku azyl několik českýchhusitských rodin. To vytvořilo podhoubí šířeníprotestantismu. Toto šíření se stalo po návratu několika slovenských žákůMartina Luthera na Slovensko skutečně velmi rychlé a na krátkou dobu byla v 17. století většina Slovákůluterány. Po roce 1648 všakprotireformace přivedla většinu obyvatel od luteránství zpět k římskému katolicismu.
PozánikuRakousko-Uherska v roce1918 se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo skutečně součástí nově vznikléČeskoslovenské republiky a vymanilo se tak z vlivuBudapešti.[33] Historickým dokumentem se stalaMartinská deklarace, jíž se domácí slovenská politická reprezentace do společného státu s Čechy přihlašovala. Velké zásluhy na vzniku republiky měl SlovákMilan Rastislav Štefánik. I jiní Slováci dosáhli významných pozic v rámci nového státu. V prvních letech republiky sehrál důležitou úlohuVavro Šrobár, jeden čas neomezený vládce nad Slovenskem (tzv.ministr pro správu Slovenska). Sehrál klíčovou roli v době, kdy československá vláda bojovala proti pokusu komunistického Maďarska (Maďarské republiky rad) Slovensko obsadit (vizMaďarsko-československá válka). AgrárníkMilan Hodža se stal jako první Slovák československým premiérem.
Na konci 60. let se slovenští komunisté zásadním způsobem podíleli na pokusu o liberalizaci režimu, který je znám jakopražské jaro. Do čela KSČ se roku 1968 postavil SlovákAlexander Dubček. Po rozdrcení těchto snahsovětskou vojenskou invazí se slovenským reformním komunistům podařilo alespoň prosadit federalizaci Československa. Od1. ledna1969 tak byla na základěústavního zákona o československé federaci ustavenaSlovenská socialistická republika (SSR), která spolu sČeskou socialistickou republikou (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku (ČSSR). Vedení KSČ se chopil SlovákGustáv Husák, v roce 1975 se pak stal prvním Slovákem v úřadu československého prezidenta. Byl také ústřední postavou tzv.normalizace, tedy návratu režimu do mantinelů vyžadovaných sovětskými okupanty. Normalizace na Slovensku měla nicméně mírnější průběh.[44] Opoziční hnutí bylo na Slovensku především katolické, k představitelům patřil napříkladJán Čarnogurský. První velkou akcí, kterou se opozici podařilo uspořádat, byla tzv.svíčková demonstrace 25. března 1988.[45]
SummitEU v Bratislavě roku 2016. Slovensko do unie vstoupilo roku 2004
Slovenské státní symboly jsou stanoveny zákonem NR SR č. 63/1993 Z. z. o štátnych symboloch Slovenskej republiky a ich používaní v znení neskorších predpisov.
Slovenská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: bílým, modrým a červeným. Při žerďovém okraji, ve vzdálenosti 1/3 délky vlajky, je umístěn státní znak s bílým lemem.
Slovenský státní znak je tvořen červenýmštítem, na němž je modré trojvrší, s oblými vrchy. Z prostředního, vyvýšeného vrchu vyrůstá stříbrný dvojramenný kříž. Kůl i ramena kříže jsou na koncích rozšířená a zaoblená dovnitř.
Slovenská hymna je píseňNad Tatrou sa blýska (českyNad Tatrou se blýská). Text napsal básník, prozaik a dramatikJanko Matúška na melodii slovenské lidové písničkyKopala studienku. Od roku 1920 byla prvnísloka součástíčeskoslovenské hymny, po vzniku Slovenska v roce 1993 jsou slovenskoustátní hymnou první dvě sloky.
Slovenská státní pečeť je kruhová, její průměr je 45 mm. Ve středu je státní znak a v mezikruží okolo něj nápis „SLOVENSKÁ REPUBLIKA”. V dolní části pečeti jelipový lístek.
Přes 31,9 % půdy se využívá kzemědělské činnosti. Přetrvávajícími ekologickými problémy zůstávajíznečištěné ovzduší akyselé deště.[59] Ačkoliv byl původnílesní porost vážně narušen intenzivním kácením a zemědělskou činností, stále lesy pokrývají více než dvě pětiny povrchu.[60]Národní parky, chráněné krajinné oblasti a další přírodní rezervace spravujeStátní ochrana přírody Slovenské republiky, vytvořená roku 2000. Nejstarší chráněné oblasti byly ustavovány od roku 1895, první národní park byl zřízen o více než 50 let později, roku 1948.[pozn. 2] V současnosti se na Slovensku nachází 9 národních parků a 14 chráněných krajinných oblastí.[63] V roce 2004 zasáhla Vysoké Tatryvětrná smršť, která silně poškodila zdejší lesní porost a způsobila škody v hodnotě několika miliard korun.[64]
Jednu z nejvýznamnějších řek protékajících Slovenskem představujeDunaj, který spolu s Moravou tvoří slovenskou jihozápadní hranici.[60] Nejdelším slovenským vodním tokem jeVáh.[65] Mezi další významné řeky patříHron,Hornád,Bodrog aPoprad.[60] Na Slovensku jsou častá rovněž horská jezera a minerální i termální prameny.[60][pozn. 3] Převážná část slovenského státu spadá dočernomořského úmoří.[65]
Na Slovensku se vyskytují rozličné druhyfauny aflóry. Existuje zde na 29 tisíc druhů živočichů, 11 tisíc druhů rostlin a přes tisíc druhů prvoků.[64] Vedle běžných domácích zvířat žijí ve slovenských národních parcíchmedvědi,vlci,rysi,divoké kočky,svišti,vydry,kuny,norci akamzíci (kteří jsou celostátně chránění). V lesích a v nížinách se nacházejí takékoroptve,bažanti,divoké husy akachny.[60] Co se týče rostlinstva, ze stromů převládají v nížináchduby, na úpatích horbuky, ve vyšších poloháchsmrky a na nejvyšších místech převažuje co dobiomůtajga atundra.[60]
Slovensko se nachází vmírném podnebném pásu. Většinou na jeho území převládají studenější léta a chladné vlhké zimy s vysokou oblačností.[59] Průměrná teplota ve vyšších polohách, především v Tatrách, činí kolem -4 °C a naopak v nížinách se pohybuje kolem 10 °C. V červenci se v nížinách teploty v průměru blíží či přesahují hodnotu i 20 °C. Zatímco v nížinách při Dunaji průměrné srážky dosahují 570 mm, při návětrných stranách hor se šplhají až na 1100 mm. Na vyšších vrcholcích hor zůstává sníh až do letních měsíců.[60]
NěmeckánadaceBertelsmann Stiftung aamerická organizaceFreedom House konstatovaly, že se na Slovensku konají svobodné volby a funguje oddělení jednotlivých státních mocí, tedy moci výkonné, soudní a zákonodárné.[71][72] Dále tyto organizace konstatovaly, že jsou na Slovensku respektoványnáboženská svoboda,svoboda projevu,právo na shromažďování i svobodaodborů.[71][73] Podle jejich názoru ale ve slovenské společnosti nadále přetrvává silnákorupce.[pozn. 5] Mezery v zákonech a ne zcela dostatečná politická kultura zabraňují, aby byli případní provinilci za korupční aktivity vždy odsouzeni.[73] Opakují se také případy zastrašování soudců. Proti zneužívání moci a braní úplatků uzákonila především vládaIvety Radičové několik opatření.[71] Soudní systém jako celek je velmi zatížený a někteří soudci nemají dostatečnou kvalifikaci. Důsledkem toho mnohé soudní procesy trvají neúměrně dlouhou dobu, takže jejich účastníci se obracejí naÚstavní soud, který je těmito záležitostmi zahlcen. V minulosti se tento soud z důvodu svého zatížení nemohl věnovat některým kontroverzním tématům, například otázce legality potratů.[73]
Ze svých sousedů udržuje Slovenská republika víceméně korektní a stabilní vztahy s Rakouskem[76] a Polskem.[78] Vztahy s Ukrajinou nehrály po dlouhou dobu ve slovenské zahraniční politice významnější úlohu, jisté zlepšení přinesl nástup ukrajinského politikaViktora Juščenka a zejménaoranžová revoluce, kterou podporovaly jak slovenské nevládní organizace tak média. Po znovuzískání moci Viktora Janukoviče vzájemná kulturní a hospodářská spolupráce ale opět upadla.[78] Z velmocí jsou důležitým partnerem především Spojené státy americké. Slovenská vláda se na straně Američanů účastnila války v Iráku a ačkoliv po nástupuRoberta Fica v roce 2006 vztahy mezi oběma zeměmi opadly a slovenské jednotky byly z Iráku staženy, došlo k tomu až po vzájemné dohodě obou vlád.[79] Z dalších velmocí se Slovensko podílí na hospodářské spolupráci s Ruskem, přičemž důsledným proponentem silnější orientace na Rusko byl v minulosti právě premiér Robert Fico.[77] Komplikované vztahy zůstávají s Maďarskem. Vzhledem k tomu, že v obou zemích fungují vlády, které pro svou agendu využívají ve velké míře nacionalistických hesel, obě strany opakovaně vyostřují národnostní konflikty pro svoji vlastní potřebu.[80]
Češi a Slováci mají dodnes blízké kulturní a jazykové rysy. Nicméně vzhledem k vývoji v rozdílných státních útvarech se postupně od raného středověku vytvořily dva rozdílné etnické celky, které si přes časté kontakty navzájem udržely vlastní výlučnost.[81] V průběhu historického vývoje probíhaly mezi Čechy a Slováky četné kulturní kontakty, projevující se například v užívání češtiny jako literárního a liturgického jazyka především slovenskými protestanty. V dobáchnárodního obrození, zvláště v první polovině 19. století, do jisté míry obě etnika spolupracovala a po první světové válce společně dala vzniknout novému společnému státnímu útvaru –Československu. Následující vztahy během 20. století ovlivnila rozdílná pojetí fungování československého státu politickými představiteli obou národů a s nimi spojené i slovenské autonomní hnutí. Toto hnutí souviselo i se vznikem prvního samostatného slovenského státu, který byl vyhlášen na popudAdolfa Hitlera, což nacistickému diktátorovi umožnilo ospravedlnit rozbití Československa. Mnozí Češi v čele sEdvardem Benešem proto chápali Slováky jako nespolehlivý element, jakkoliv byl tento názor oslaben například událostmiSlovenského národního povstání. Poválečné období tak nebylo využito k žádné formě česko-slovenského vyrovnání a naopak zakomunistického režimu byl nastolen přísně centrálně spravovaný systém řízenýKomunistickou stranou.Federalizace Československa v roce 1969 zůstala prakticky jen na papíře a vzájemné problémy soužití v jednom státě tak byly pouze odsunuty do pozadí. Otázka kompetencí mezi federální vládou a jednotlivými částmiČeské a Slovenské Federativní Republiky po roce 1990 byla předmětem dlouhých a náročných jednání, které nakonec v roce 1992 vyústily v rozhodnutí politických špiček o odluce obou států a ve vznik dvou samostatných suverénních státních útvarů, České a Slovenské republiky.[82] Paradoxně od rozpadu Československa roku 1993 se vzájemné vztahy mezi oběma státy pohybují na výjimečné úrovni. Oba spolu úzce spolupracují na prosazení společných cílů, a to i v případech, kdy stojí v jejich čele strany opačné politické orientace (například pravicováODS a levicový SMER).[83][84] Po Maďarech a Romech je česká komunita s počtem 44 600 osob třetí největší menšinou na Slovensku, Slovensko je také druhým největším obchodním partnerem České republiky.[85] Oba státy mají navzájem ve svých zemích velvyslanecké úřady.[86][87]
Policie je rozdělena na lokální a státní a tak jako například vČeské republice byla silně zatížena rozvojem kriminality v průběhu demokratizace a liberalizace země.[60] Mimo jiné v současnosti zůstávají problémem mezinárodní gangy[60] a produkce syntetických drog, předevšímExtáze.[59] Dlenadace Bertelsmann nedochází k ovlivňování vlády ze strany bezpečnostních sil – všichni významní političtí a sociální aktéři respektují legitimitu demokratických institucí.[88]
Moderní obchodní centrum v BratislavěEuroveaSlovenský vývoz
Jakožto otevřená ekonomika zaměřená na export je Slovensko silně hospodářský závislé na svém největším obchodním partneru, Německu.[89] Relativně levná a schopná pracovní síla, vhodná zeměpisná poloha, daňová politika vlády a vcelku liberální zákoník práce jsou pro zahraniční investory velká pozitiva.[59] Zatímco v devadesátých letech se země potýkala s velkým zahraničním dluhem, rostoucím schodkem rozpočtu, rozsáhlounezaměstnaností a vysokouinflací, v době vstupu doEvropské unie v roce 2004 již Slovensko nastoupilo úspěšný hospodářský růst a stát mohl fungovat s vyrovnanějším rozpočtem. V současnosti je jednou z nejúspěšnějších zemí bývaléhoVýchodního bloku.[60] Ačkoliv i Slovensko zasáhlasvětová ekonomická krize, díky obnovené zahraniční poptávce od roku 2010 slovenské hospodářství opět roste. Zatímco v roce 2009 pokleslhrubý domácí produkt Slovenska o 4,9 %, v následujícím roce byl obnoven růst ve výši 4,2 %. K roku 2011 pak dosáhl 3,3 %.[59] Některé populistické krokyprvní Ficovy vlády, které většinou spočívaly ve státních dotacích často neperspektivním podnikům s cílem udržení umělé zaměstnanosti, způsobily nadměrné zatížení státního rozpočtu, které poté musela následujícívláda Ivety Radičové řešit drastickým omezením výdajů a zvýšením některých daní.[90] Za rok 2011 dosáhl HDP podleparity kupní síly výše 128,5 miliardy dolarů celkově a 23 600 dolarů na jednoho obyvatele.[59][pozn. 7] Inflace činila ve stejném období zhruba 3,9 %.[58] Do roku 2009 se užívaly v zemislovenská koruna a halíř (1 koruna = 100 haléřů), poté je nahradilyeuro a eurocent (1 euro = 100 eurocentů).
Land Rover Discovery 5 vyráběný na Slovensku
Slovenský vývoz dosáhl za rok 2011 podle odhadů 75,3 miliardy dolarů.[59] V exportovaných produktech převažovaly zejménastrojírenská aelektronická výroba, dáleautomobily, běžnékovy,chemikálie,minerály aplasty.[58] Od roku 2009 obsadily první místo v obchodovaném zboží namísto automobilůpočítače.[91] Automobily jsou nicméně stále pilířem slovenské ekonomiky, Slovensko je jejich největším výrobcem na světě (z hlediska počtu vyrobených vozů na jednoho obyvatele).[92] Podíl automobilového průmyslu na celkovém průmyslu v zemi je 49,5 procenta a podíl na exportu 46,6 procenta (k roku 2020). V roce 2018 bylo na Slovensku vyrobeno 1,09 milionu nových aut.
Hlavními exportními partnery v roce 2010 bylyNěmecko (s podílem 19,2 % vývozu),Česko (13,7 %),Polsko (7,3 %),Francie (6,8 %),Rakousko (6,8 %),Maďarsko (6,6 %) aItálie (5,5 %).[58] S dovozem ve výši 72,03 miliardy dolarů si Slovensko k roku 2011 udrželo kladnou platební bilanci.[59] Dovážely se stroje, automobily, elektronické zařízení,ropa azemní plyn, běžné kovy, dále také audio a video zařízení.[58] Roste dovozfarmaceutických výrobků.[91] V roce 2010 byli hlavními dovozci především Německo (15,8 %), Česko (10,2 %),Rusko (9,8 %),Jižní Korea (8 %),Čína (6,1 %) a Maďarsko (4,3 %).[58]
Slovensko má rozvinutýzemědělský sektor, který do značné míry zajišťuje zemi dostatek produkce obvyklých zemědělských výrobků.[93] K roku 2009 zaměstnávalo zemědělství celkem 3,5 % slovenské pracovní síly.[59] Podstatné zastoupení v tomto sektoru mají zejména zemědělská družstva a firmy, zatímco samostatní zemědělci disponují pouze 8 % obdělávané půdy.[94] Nejvíce je zemědělská činnost rozšířená na jihu a jihovýchodě země, především vPodunajské aVýchodoslovenské nížině. V rostlinné výrobě převažuje zejménapšenice akukuřice.[94][95] Dále se pěstujíbrambory,cukrová řepa,ječmen,ovoce,vinná réva, využívají se také lesní produkty.[58] V údolí řeky Váh se pěstujetabák. Produkcevína je značně rozšířená v podhůří Karpat,[60] vedle toho je co do pěstování vinné révy významným regionemTokajská oblast.[95] V rámci živočišné výroby jsou chovánaprasata,skot adrůbež, ve vyšších polohách převažuje chovovcí.[60]
Nejsilnější zastoupení co do HDP i podílu pracovní síly másektor služeb. Právě služby prošly od dob pádu komunismu nejrozsáhlejší proměnou a v současnosti je do velké míry většina firem tohoto sektoru v soukromém vlastnictví.[97] Velký rozkvět zažil předevšímcestovní ruch. K dispozici jsou zahraničním návštěvníkům mnohé historické památky, umělecké festivaly, přírodní krásy či minerální a termální prameny.[60] Úspěšný je ipojišťovací abankovní sektor, v němž mají silné zastoupení zahraniční společnosti.[96] Dále se rozvíjejítelekomunikace amaloobchod.[97] Zpočátku se v oblasti obchodu vytvořilo velké množství samostatných jednotek, které byly postupně sdružovány do větších celků a výrazněji se v nich začal prosazovat zahraniční kapitál. Od počátku 21. století se ve velké míře objevujísupermarkety ahypermarkety, stavěné nejčastěji na okrajích měst.[97]
Doprava na Slovensku má do značné míry moderní strukturu, avšak především důsledkem členitého terénu je dopravní síť relativně řídce rozložená.[60] Rozsáhlá je zejména silniční síť, měřící 43 761 km, z toho zaujímají 38 085 km zpevněné cesty.[59] Prvnídálnice, dostavěná roku 1980, spojovala Bratislavu s Brnem a Prahou. Ke konci 20. století byla dálniční síť dále rozšířena[60] a do roku 2014 se plánuje dokončení dálničního spojení mezi Bratislavou a Košicemi.[98] Dále se na Slovensku nachází 3 622 kmželezničních tratí, z toho téměř polovina je elektrifikovaná.[59] V současnosti trpí železniční doprava neefektivností, avšak probíhají práce na jejím dalším zlepšování.[60] Významným dopravním uzlem je především Bratislava, zejména díky své poloze na řece Dunaji, letišti, napojení na silniční a dálniční síť a blízkosti k maďarským i rakouským hranicím.[99] Dalšími významnými silničními i železničními uzly jsou předevšímKošice,Zvolen aŽilina. Vedle Bratislavy je významným přístavem takéKomárno.[59][60] Slovenské obchodní loďstvo k roku 2010 čítalo 11 lodí, z nichž všechny byly vlastněny zahraničními společnostmi.[59]
Rychle roste podíl letecké dopravy. K roku 2012 bylo na Slovensku na 37 letišť, z toho 19 se zpevněnou přistávací plochou. Významná mezinárodní letiště se nacházejí vBratislavě aKošicích.[60][pozn. 8]
Telekomunikace se od počátku nového tisíciletí významně modernizují a rozvíjejí, především pak využití mobilních telefonů.[60] K roku 2009 bylo v zemi používáno celkem 5,9 milionumobilních telefonů a přes 4 miliony lidí používalointernet.[59] Celkově je rozšíření těchto služeb a přístrojů srovnatelné s ostatními zeměmi v regionu.[60] V zemi vysílá celkem asi 40 národních, regionálních i místníchtelevizních stanic, většinou v soukromém vlastnictví. Dva celonárodní televizní programy jsou vysílány pod taktovkou státní společnostiRozhlas a televize Slovenska. Rovněž na Slovensku funguje zhruba 20radiových programů. Přestože je v zemi nadále užíván analogový systém, postupně se přechází na digitální vysílání. Zavádí se také využitíoptických vláken.[59]
Prvním velkým vědcem, který se dá považovat za slovenského, byl lékařJán Jesenský.[101] Zakladatelem moderní slovenské vzdělanosti byl osvícenecMatej Bel. Největších úspěchů dosáhl fyzik a vynálezceAurel Stodola, který rozvinul technologii parních turbín.[102] K rozvoji optiky výrazně přispělJosef Maximilián Petzval.[103] Na konstrukci padáku pracovalŠtefan Banič.[104] Průkopníkem bezdrátové telekomunikace bylJozef Murgaš. AstronomPeter Kušnirák objevil přes 230 planetek. V Bratislavě se narodil německý nositel Nobelovy ceny za fyziku a nacistický exponentPhilipp Lenard.[105]
Slovensko na vědu přispívá relativně málo – například v roce 2022 činily státní výdaje na vědu a výzkum 0,98 % HDP, přičemž průměr v EU byl 2,23 %.[106]Slovenská věda tak patří mezi finančně chudší v Evropě, byť slovenský stát vydává na vědu relativně více než některé země bývaléhozápadního bloku, jako jeIrsko,Malta neboPortugalsko, a také více nežLitva,Lotyšsko,Maďarsko,Bulharsko aRumunsko.[107]Slováci se například podílejí na výzkumu alternativního zdroje elektrické energie[108] nebo na nových technologiích ve zdravotnictví.
Povinná, původně 6letá školní docházka byla na území dnešního Slovenska zavedena v roce 1868. Od roku 1922 byla 8letá, později v průběhu éry socialismu rozšířena na 10letou povinnou školní docházku, kterou mohou žáci absolvovat nazákladních astředních školách, respektive na8letých gymnáziích.Negramotnost obyvatelstva se pohybuje okolo 0,6 % populace nad 15 let. Nacházejí se zde státní, církevní i soukromé školy. Vzdělávaní je poskytované i v jazycíchnárodnostních menšin. Základní školu navštěvují děti ve věku 6 až 14 (či 7 až 15) let.
Všechny standardní stupně vzdělávání, včetně vysokoškolského jsou státem poskytované bezplatně. Na Slovensku existuje několik desítekvysokých škol auniverzit. V roce 2006 absolvovalo vysokoškolské studium na Slovensku 34 535 osob.[109] Ani jedna ze slovenských univerzit se nedostala mezi 500 nejlepších univerzit na světě.[110]
Etnická struktura obcí a měst Slovenska podle sčítání z roku 2021
Populace Slovenska čítala k 30. červnu 2018 podle oficiálních údajů 5 445 087 obyvatel, z toho 51,2 % žen.[114] Podle odhadů za rok 2012 dosahuje růst populace 0,104 %,[59] zatímco přirozený přírůstek dosáhl 1,65 narozených na 1000 obyvatel.[115] Ve městech žije celkem 55 % populace, urbanizace stoupá zhruba 0,1 % za rok.[59] Hustota osídlení se pohybuje kolem 111 obyvatel na km2. V roce 2021 se celkem 83,8 % obyvatelstva hlásilo keslovenské národnosti, 7,8 % k maďarské, 1,2 % k romské, 0,5 % k rusínské, 0,4 % k české, 0,2 % k ukrajinské a 0,1 % k německé.[2][pozn. 9] Úředním jazykem jeslovenština, jejíž používání je upravenozákonem o státním jazyce; z dalších jazyků je především na jihu rozšířenámaďarština. V některých oblastech se mluví irusínsky,romsky,německy ačesky.[75][pozn. 10] Lékařská péče je ve velké části v rukou státu, ačkoliv existují i soukromé kliniky a další zdravotnická zařízení.[60] Průměrná délka života dosahuje 72 let u mužů a 80 let u žen.[59] Na 1000 obyvatel připadají v průměru 3 lékaři a na zdravotnictví slovenská vláda vydala v roce 2009 celkem 8,5 % hrubého domácího produktu.[59] Podle odhadů z roku 2011 bylo 15,6 % obyvatelstva mladší 15 let, mezi 15. a 65. rokem věku bylo 71,6 % lidí a starších 65 let bylo 12,8 %. K roku 2002 zhruba 14,3 % slovenského obyvatelstva trpělo obezitou.[59] Většina obyvatel Slovenska mající zaměstnání si udržuje průměrný životní standard. Problémy přetrvávají v nedostatečném množství bytových jednotek a ve špatném stavu mnoha výškových budov postavených většinou v sedmdesátých letech 20. století. Převážná část městské populace má přístup k elektřině a pitné vodě. V některých oblastech na venkově jsou však dodávky elektrické energie a vody na horší úrovni.[60]
Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítaní z roku 2021Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítaní z roku 2011Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítání z roku 2001Náboženské složení obcí Slovenska z roku 1930
Přetrvává diskriminaceromské[71] a v některých ohledech imaďarské menšiny.[120] V praxi jsou Romové ve školství často segregováni, kolem romských sídlišť jsou stavěny zdi na oddělení neromské populace, došlo též k vynucenésterilizaci několika romských žen.[121] Romská populace má rovněž větší podíl nezaměstnaných než ostatní etnické skupiny.[60] Postavení maďarské menšiny nepřestává být problémem, zejména proto, že maďarská vláda vystupuje jako její protektor a opakovaně podporuje agresivnější a nacionalističtější části maďarské menšiny. Národnostně laděné konflikty rozdmýchává i část slovenských stran, především SMER.[122] Ačkoliv ženám jsou zaručovánajejich práva, stále jen málo z nich dostane příležitost pracovat na vyšších stupních v podnikání a státní správě.[71] V oblasti ochrany právgayů aleseb došlo k jistým zlepšením – v dubnu 2012 byla do slovenského zákoníku práce zakomponována i práva na ochranu před diskriminací v zaměstnání na základěsexuální orientace.[121]
Slovenská kultura je složka evropské kultury, specificky slovenský způsob přeměňování zla na dobro, ošklivého na krásu především Slováky na Slovensku v podmínkách intenzivní interakce s ostatními středoevropskými národními kulturami, zejménačeskou, moravskou, maďarskou, rakouskou, polskou, německou a ukrajinskou kulturou. Významný podíl na slovenské kultuře má židovská kultura.
Na Slovensku se nachází mnoho hradů, zámků, kostelů a dalších kulturních památek. Součástí lidové kultury jsou hmotné i nehmotné prvky, hudba, písně, zvyky, tance a další duchovní výtvory označované jako folklór, které přetrvávají zejména díky folklorním skupinám.
Kulturní památky jako hrad Devín, Národní hřbitov v Martině, Dóm sv. Alžběty v Košicích a podobně, které jsou důležitou součástí celého kulturního dědictví Slovenska, nesou označení národní kulturní památka a stát jim věnuje zvýšenou pozornost. Na Slovensku jsou však i památky, která jsou zařazeny do Seznamu světového kulturního dědictví. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přijatého v roce 1972 v Paříži, patří od roku 1993 do tohoto seznamu osm míst na Slovensku – historické město Banská Štiavnica a technické památky jejího okolí, památková rezervace lidové architektury Vlkolínec a Spišský hrad s okolními památkami (Spišské Podhradie, Spišská Kapitula, a kostel sv. Ducha v Žehře), v roce 2000 bylo přidáno historické šarišské město Bardejov a v roce 2008 dřevěné kostely Karpatského oblouku. Dne 28. června 2009 bylo do Seznam světového kulturního dědictvíUNESCO zapsáno historické centrum Levoče.
Mezi přírodními památkami v seznamu UNESCO reprezentují Slovensko jeskyně a propasti Slovenského krasu a Dobšinská ledová jeskyně. V roce 2007 byli na seznam přidány i karpatské pralesy v Bukovských a Vihorlatských vrších na východě Slovenska. Fujara, která je nejtypičtějším slovenským hudebním nástrojem, byla zapsána v listopadu 2005 do Seznamu mistrovských díl ústního a nehmotného dědictví UNESCO. Seznam byl založen v roce 2001.
Dějiny slovenské literatury začínají už příchodemsoluňských věrozvěstůCyrila a Metoděje naVelkou Moravu, tedy roku 863 našeho letopočtu.Cyril a Metoděj totiž jako první sestavili slovanské písmo, čímž ve Velkomoravské říši zavedli mj. jazyk kulturní, spisovný, liturgický a jazyk státní administrativy. Fakticky tak položili základy slovanské literární tradice, k čemuž sami přispěli několika psanými díly. Kromě mnoha překladů evangelií a jiných náboženských textů napsali oba bratři několik vlastních knih a pojednání, mezi něž patří zejména Konstantinův úvod k evangeliu (Proglas), což byla vůbec první slovanská báseň. Dalším významným slovanským autorem byl žák bratrůKliment Ochridský, další z důležitých žákůGorazd se narodil, pravděpodobně, u Nitry.
ZánikVelkomoravské říše se stal událostí, která proSlováky znamenala tisíciletý útlak poduherským státem. K zákazu slovanské liturgie došlo již za vládySvatopluka.Slovenská literatura tak začala skoro zanikat. Menší obnovu zažila vrenesanci,baroku a nejvíce oživila koncem 18. století, od té doby funguje až dodnes. Po rozpadu Uherska nastává pro slovenskou literaturu období zvanéslovenská moderna, ve kterém dochází k novému zvýraznění reálného sociologického a psychologického rozměru literatury.
Výtvarné umění na Slovensku sahá hluboko do minulosti. Nejstarším uměleckým dílem jsou například Venuše zdoby kamenné, kresby neolitických lidí, šperky a další nalezené předměty. Současné slovenské výtvarné umění vytvářejí stovky autorů, povětšinou absolventůbratislavskéVysokej školy výtvarných umení. Výtvarné dění organizuje hlavněSlovenská výtvarná únia a kromě ní iSpolok výtvarníkov Slovenska aUmelecká beseda Slovenska, která navazuje na tradice jednoho z nejstarších uměleckých spolků v zemi. Po odborné stránce mapují současnou uměleckou situacičasopisyD'Art,Profil,Výtvarnicke noviny a především pak desítky katalogů vydávaných při příležitosti výstav a sympozií. Možnost prezentace současného výtvarného umění poskytuje síťgalerií a výstavních síní. Současný obraz výtvarného dění na Slovensku je neobyčejně pestrý. Prolíná se v něm úsilí několika generačních vrstev. Kvality závěsného malířství tak nadále rozvíjejí především příslušníci starší generace výtvarníků, zatímco mladší generace hledá nové možnosti výtvarné transformace.[124]
Nejvýznamnějším středověkým tvůrcem bylMistr Pavel z Levoče, tvůrce nejvyššího dřevěného oltáře na světě, který se nachází v levočskémChrámu sv. Jakuba.[125] Průkopníkem modernistické malby bylMartin Benka, v jeho stopách šliMikuláš Galanda čiJanko Alexy. Jako grafici prosluliKoloman Sokol čiAlbín Brunovský, mj. autor posledních československých bankovek, jako sochařArpád Račko. Nejznámějším výtvarným umělcem, narozeným slovenským emigrantům v USA, byl bezpochyby zakladatel pop artuAndy Warhol. V roce 1991 bylo poblíž rodné vesnice jeho rodičů, ve městěMedzilaborce, otevřeno muzeum věnované jeho tvorbě.[126]
Vývoj slovenské hudby představuje tisíciletý proces, bezprostředně související s dějinnými událostmi na Slovensku a jejich kulturně-společenským vývojem. Z tohoto pohledu lze slovenskou hudební tvorbu rozdělit do několika kategorií, které více či méně odpovídají obecně uznávaným dějinným epochám. V poválečnémČeskoslovensku (1918) stál před hudebními umělci Slovenska náročný úkol, jehož cílem bylo překonat tradiční zaostalost země i po stránce hudebního umění. Kvůli vytvoření sice, národní avšak formou moderní hudby, seSlováci vydali cestou profesionalizace hudebního života a začala zakládat hudebně-kulturní instituce. Vznikající organizovaný hudební život se však neomezoval pouze na slovenskou metropoli. Na vesnicích a menších městech vznikají hudební školy, kam byli vysláni učit studentibratislavské akademie a místní umělci. Díky vzniku mnoha důležitých hudebních institucí se tak Slovensko může pochlubit nejenom vlastníoperou, ale i svýmdivadlem, konzervatoří, orchestry a dalšími.Slovenská filharmonie založená roku 1949Laco Novomeským sídlí vbratislavskéRedutě (budova z roku1773). Jejím prvním šéfdirigentem bylVáclav Talich. Druhým slovenským symfonickým orchestrem jeStátní filharmonie Košice. Založena byla roku 1968. Nejvýznamnějším festivalem vážné hudby na Slovensku jsouBratislavské hudební slavnosti, které se konají od roku 1964.
Jedno z nejvýznamnějších kulturních institucí Slovenska –Slovenské národné divadlo vBratislavě, vzniklo roku 1920, krátce po vznikuČeskoslovenska. Do roku 1938 v něm významnou roli sehrávali i čeští divadelníci. V letech 1939–1945, v době existenceSlovenského štátu, odrážela složitou společenskou situaci, zejménačinohra. Umělecká tvorba Slovenského národního divadla však zjevně ještě vyzrávala. V posledních letech se začala rozvíjet i sféra nezávislých divadelních souborů. Také divadelní festivaly nezůstávají na Slovensku stranou. Nejvýznamnějším je mezinárodní festivalDivadelní Nitra s mezinárodní účastí, který se koná každoročně koncem září. Tradici má také středoevropský loutkářský festivalBábkarská Bystrica. AsociaceBratislava v pohybe každoročně organizuje mezinárodní taneční festival současného hudebního tance zvaný Bratislava v pohybe. Roli výzkumného, dokumentačního, informačního, propagačního a analytického střediska hraje na SlovenskuDivadelný ústav Bratislava. Jeho základním posláním je cílevědomě shromažďovat hmotné dokumenty divadelní tvorby.[136]
Slovenská kinematografie patří mezi ty mladší. Jako samostatná část místní kultury se zformovala až ve čtyřicátých letech 20. století a ihned se stala propagandistickým nástrojem vládnoucíKomunistické strany Československa. V izolovaném socialistickém prostředí tak vznikaly převážně filmy s budovatelskými náměty a výpovědí ze života dělnického lidu. První slovenský film natočilEduard Schreiber ještě před rokem 1910, jednalo se o záběry z lyžování, nakládání dobytka na vagony, modernizace pily, novýautomobil apod. Vyvrcholením Schreiberovy filmařské činnosti se stala hraná dobrodružnáanekdota zvanáÚnos.[137]
Ján Kadár je prvním a dosud jediným Slovákem, který získal filmovou cenuOscar. K tzv.československé nové vlně patřilŠtefan Uher. Originální vizuální výraz našelJuraj Jakubisko. V Hollywoodu se prosadilIvan Reitman, režisér mnoha populárních komedií (Krotitelé duchů,Dvojčata,Policajt ze školky,Junior aj.)
Nejtradičnější polévkou na Slovensku jekapustnica vyrobená obvykle z kysaného zelí, uzeného masa, sušených hub, sušených švestek, klobásy a zahuštěná trochou mouky a kysané smetany. Nejtypičtější specialitou jsoubrynzové halušky se smaženou slaninou. Podobně populární jsou také strapačky – halušky s kysaným zelím a osmaženou slaninou, nebo furmanské halušky – halušky s uzeným sýrem a osmaženou slaninou či klobásou. Existují i další, regionální verze.
Mezi typické nápoje patřila v minulostižinčica vyrobená z ovčího mléka, která se často podávala k brynzovým haluškám. Z destilátů je nejtypičtějšíborovička.
↑Zejména v jižních okresech měla tato reorganizace původ ve snazeMečiarovy vlády omezit maďarské zastoupení v samosprávě, protože tyto okresy byly reorganizovány tak, aby většinou zasahovaly ze severu, kde převažovala etnicky slovenská populace, na jih, kde naopak žijí Maďaři. Tento plán však nevyšel a volby do zastupitelstev nepřinesly výraznou změnu v etnickém zastoupení obyvatelstva.[60]
↑Podíl hospodářských sektorů na tvorbě HDP: zemědělství 3,8 %; průmysl 35,5 %; služby 60,7 %. Stav k roku 2011.[59]
↑Přesto mnoho zahraničních návštěvníků spíše využívá letiště ve Vídni, která je od Bratislavy vzdálená asi 60 km.[60]
↑Ačkoliv bývá většinou uvedeno ve statistikách kolem 2 % romské populace, dle odhadů Romové představují až 10 % slovenského obyvatelstva.[58]
↑Dlezákona o státním jazyce může občan uplatňovat právo na užívání dané řeči v úředním styku v jakékoliv obci, kde jej jako svůj mateřský jazyk používá alespoň 20 % trvale žijících obyvatel.[75] Postavení češtiny je vzhledem k její podobnosti se slovenštinou definováno v tomto zákoně jako nadstandardní a pro účely tohoto zákona se jí proto ostatní ustanovení o jazycích menšin netýkají.
↑A.S, Petit Press. Slovakia beats record in car production, again - The Slovak Spectator.www.sme.sk [online]. [cit. 2024-11-28].Dostupné online. (anglicky)
↑KOVÁČ, Dušan, a kol.Dějiny Slovenska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011.ISBN978-80-7422-099-9. S. 50. [Dále jen: Dějiny Slovenska].
↑FURMÁNEK, Václav; VELIAČIK, Ladislav; VLADÁR, Jozef.Slovensko v dobe bronzovej. [s.l.]: Veda 434 s.Dostupné online.ISBN978-80-224-0350-4. (slovensky) Google-Books-ID: V4M5AAAAMAAJ.
↑ Baníctvo na Španej Doline.historia.szm.com [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné online.
↑SITAR, A.; KVIETOK, M. As we smelted copper in Spania dolina. And what with it.....inis.iaea.org. 2013-10-01.Dostupné online [cit. 2021-08-30]. (Slovak)
↑PIETA, Karol.Keltské osídlenie Slovenska: mladšia doba Laténska. [s.l.]: Archeologický ústav SAV 384 s.Dostupné online.ISBN978-80-89315-05-5. (slovensky) Google-Books-ID: WwOmZwEACAAJ.
↑ONDROUCH, Vojtech.Keltské Mince Typu Biatec Z Bratislavy. Poklad Velkých Strieborných Mincí Z Roku 1942. (Celtic Coins of the Biatec Type from Bratislava. Treasure of Tetradrachmas Found in the Year 1942.) [With a Summary in English.].. [s.l.]: [s.n.] 207 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: i0b2MgEACAAJ.
↑KOVÁČ, D., a kol.:Kronika Slovenska 1. Bratislava: Vydala Fortuna Print pre Adox, 1998, s. 76.
↑SCHMIDT, Ludwig. Das Regnum Vannianum.Hermes. 1913, roč. 48, čís. 2, s. 292–295.Dostupné online [cit. 2021-08-30].ISSN0018-0777.
↑JOHN, Čestmír. Laugaritio: An Attempt to Locate the Roman Camp.Listy filologické / Folia philologica. 1992, roč. 115, čís. 1, s. 125–130.Dostupné online [cit. 2021-08-30].ISSN0024-4457.
↑ Gorazd – kňaz, určený nástupca arcibiskupa Metoda, svätec (9. storočie).www.nitra.sk [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-30.
↑ Matúš Čák Trenčiansky zomrel pred 700 rokmi.mytrencin.sme.sk [online]. [cit. 2021-08-30].Dostupné online. (slovensky)
↑ Krvavá masakra pri Nitre. Turci v roku 1530 zavraždili stovky detí.Aktuality.sk [online]. 1. října 2016.Dostupné online.
↑PLACHÝ, Jiří. Dne 5. listopadu 1938 začala okupace jižního Slovenska na základě rozhodnutí Vídeňské arbitráže.Vhu.cz [online]. Vojenský historický ústav, 5. 11. 2014 [cit. 2021-08-30].Dostupné online.
↑SÁPOSOVÁ, Zlatica; ŠUTAJ, Štefan.Povojnové migrácie a výmena obyvateľstva medzi Československom a Maďarskom. Prešov: Universum, 2010. 221 s.ISBN978-80-89046-64-5.
↑ Gustav Husák na pranýři: Chybělo málo a budoucí prezident dostal trest smrti.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-08-31 [cit. 2021-08-30].Dostupné online. (anglicky)
↑ Rok 1968 mají Slováci spojený s federalizací. I normalizaci měli mírnější, říká historik.Plus [online]. Český rozhlas, 2018-06-15 [cit. 2021-08-30].Dostupné online.
↑PALATA, Luboš. Před deseti lety Slovensko přijalo euro. Chválí si to dodnes.Deník.cz. 2018-12-31.Dostupné online [cit. 2021-08-30].
↑PRAVEC, Josef. Slovensko se na Česko už v podstatě dotáhlo, a to díky rychlejšímu ekonomickému růstu. Jak to bude dále, je však otázkou.ekonom.cz [online]. 2018-01-03 [cit. 2021-08-31].Dostupné online.
↑MUSILOVÁ, Alžběta. „Tatranský tygr“ rekordně rostl, i díky cigaretám.ČT24 [online]. Česká televize, 2008-02-14 [cit. 2023-04-26].Dostupné online.
↑Souhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 2.
↑abcdefghijklmnopBureau of European and Eurasian Affairs.Background Note: Slovakia [online]. U.S. Department of State, 2011-01-24 [cit. 2012-08-10].Dostupné online. (anglicky)
↑Slovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Geologická stavba.Dostupné online.
↑Geomorfologické členenie Tatier [online]. Tatranský národný park [cit. 2024-12-04].Dostupné online. (slovensky)
↑abSlovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Ochrana přírody.Dostupné online.
↑abSlovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Rostliny a živočichové.Dostupné online.
↑abcSlovensko: regionální geografie [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 2008 [cit. 2012-08-10]. Kapitola Vodstvo.Dostupné online.
↑abSouhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 7–8.
↑VOTRUBA, Viktor. Jasným vítězem slovenských prezidentských voleb je Peter Pellegrini. Korčok přiznal porážku.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-04-06].Dostupné online.
↑HAVLICKÁ, Kateřina. Čaputová jmenovala novou vládu, Fico je premiérem už počtvrté.iDNES.cz [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-31].Dostupné online.
↑ Výsledky voleb na Slovensku 2023 | Sčítání hlasů.e15.cz [online]. [cit. 2023-12-12].Dostupné online.
↑ Čaputová jmenovala novou slovenskou vládu v čele s Ficem, parlament povede Pellegrini.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-12].Dostupné online.
↑ Mistr skalpelu: Jan Jesenius provedl v Praze první veřejnou pitvu.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-06-05 [cit. 2019-07-03].Dostupné online. (anglicky)
↑ Otec parných turbín Aurel Stodola sa narodil pred 160 rokmi.TERAZ.sk [online]. 1970-01-01 [cit. 2019-07-03].Dostupné online.
↑ Jozef Petzval | Eduportál Techmania.edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-07-03].Dostupné online.
↑ Jediný nositeľ Nobelovej ceny narodený v Bratislave: Slávny fyzik mal pletky s nacizmom.Topky.sk [online]. 2017-01-30 [cit. 2019-07-03].Dostupné online. (anglicky)
↑Na vedu a výskum Slovensko vynakladá menej ako polovicu priemeru EÚ – Inštitút pre stratégie a analýzy (ISA) [online]. [cit. 2025-04-06].Dostupné online. (slovensky)
↑Academic Ranking of World Universities - 2008 - Top 500 World Universities [online]. arwu.org [cit. 2009-10-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-25.
↑Top Eastern Europe Universities [online]. webometrics.info [cit. 2009-07-13].Dostupné v archivu pořízeném dne 08-05-2010.
↑ QS World University Rankings 2023: Top Global Universities.Top Universities [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online. (anglicky)
↑PLECHÁČ, Jan.Počet obyvatel SR k 30. červnu 2018 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2018-09-18 [cit. 2018-10-07].Dostupné online. (slovenština)
↑ Štatistický úrad SR :: Základné charakteristiky obyvateľstva (relatívne údaje).portal.statistics.sk [online]. [cit. 2012-08-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-13.
↑HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Literatura, s. 224–234.
↑HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Výtvarné umění a architektura, s. 240–242.
↑ Spišské kostely se pyšní vzácnými dřevořezbami Mistra Pavla z Levoče.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-07-03].Dostupné online.
↑ Za Warholem do Medzilaborců, na konec světa.iDNES.cz [online]. 2013-09-29 [cit. 2019-07-03].Dostupné online.
↑ Skvělé slovenské překvapení. Hrad čachtické sadistky se změnil k nepoznání.iDNES.cz [online]. 2019-06-29 [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ Bojnice: nejkrásnější zámek ve střední Evropě.iDNES.cz [online]. 2005-07-18 [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ Tip na výlet: Nejstarší římský nápis na Slovensku není v Trenčíne! A kde se vzal na poštovní známce most?.Reflex.cz [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ŠUPÍKOVÁ, Barbora. Grasalkovičův palác: sídlo slovenského prezidenta.Radynacestu.cz [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ Stavby století: Pamätník SNP v Banskej Bystrici.stavbystoleti.cz [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ Eugen Suchoň bol tvorcom prvej slovenskej národnej opery.Vtedy.sk [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑ Rok 1966: Historicky prvú zlatú lýru si vyspieval Karel Gott.Vtedy.sk [online]. [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑ROHÁL, Robert. Před půl stoletím odstartoval první ročník mezinárodního písňového festivalu Bratislavská lyra.Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-06-28 [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑ V Trenčíně mají festival na pohodu, pro Liama Gallaghera i Zuzanu Čaputovou.ČT24 [online]. Česká televize, 2019-07-12 [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Divadlo, s. 233–235.
↑HUMPHREYS, Rob.Turistický průvodce - Slovensko. Brno: Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004.ISBN978-80-7217-703-5. Kapitola Kultura: Film, s. 235–236.
↑TRUNEČKA, Ondřej. Slovenská euforie: dojatý kouč slzel, hráči s vlajkou obíhali stadion.iDNES.cz [online]. 2010-06-24 [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑ Slovenské tažení Afrikou v osmifinále skončilo: Nizozemsko - Slovensko 2:1.iDNES.cz [online]. 2010-06-28 [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑ Slováci slaví, mají jisté osmifinále Eura. Postupuje i Maďarsko a Sev. Irsko.Deník.cz. 2016-06-21.Dostupné online [cit. 2023-04-25].
↑ Německo - Slovensko 3:0, úřadující mistři světa zápasu dominovali.iDNES.cz [online]. 2016-06-26 [cit. 2023-04-25].Dostupné online.
↑ Slováci otevřeli národní stadion. Místo oslav teď řeší rasismus.Sport.cz [online]. [cit. 2022-04-18].Dostupné online.
↑ Slovenské Nagano. Hokejisté porazili Švédy a 4:0 berou historický olympijský bronz.cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-04-18].Dostupné online.
↑HEDBÁVNÝ, Marek. MVP turnaje je Slafkovský. Jak vypadá olympijský All-Star tým?.Hokej.cz [online]. [cit. 2022-04-18].Dostupné online.
↑ Bratislavský Slovan končí v KHL, vrací se do domácí soutěže.iDNES.cz [online]. 2019-05-27 [cit. 2022-04-18].Dostupné online.
↑ Tenisový Fed Cup vyhrály Slovenky.iDNES.cz [online]. 2002-11-03 [cit. 2022-04-18].Dostupné online.
↑ Slovensko má z Ria prvú zlatú medailu, získali ju Škantárovci.sportnet.sme.sk [online]. [cit. 2021-08-04].Dostupné online. (slovensky)
↑ Slovensko má druhé zlato díky Mateji Tóthovi, Drahotová skončila desátá.Aktuálně.cz [online].Economia, 2016-08-19 [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ Slovensko má olympijské zlato. Střelkyně Rehák Štefečeková ovládla trap.iDNES.cz [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ Vlhová po kolapsu v prvním kole senzačně vybojovala zlato. Dubovská je třináctá.iDNES.cz [online]. 2022-02-09 [cit. 2022-02-09].Dostupné online.
↑ Je první biatlonistkou se zlatem ze tří olympiád. 'Jsem vděčná Slovensku,' říká Kuzminová.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
↑ Sagan se stal potřetí v řadě mistrem světa! O vítězství spurtoval i Štybar.iDNES.cz [online]. 2017-09-24 [cit. 2021-08-04].Dostupné online.
PETROV, Aleksej Leonidovič.Příspěvky k historické demografii Slovenska v XVIII.-XIX. století. Praha: Česká akademie věd a umění, 1928. 402 s.Dostupné online.
STEINHÜBEL, Ján.Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s.ISBN80-224-0812-3. (slovensky)
Bertelsmann Stiftung.BTI 2010 — Slovakia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-21. (anglicky)
Bureau of European and Eurasian Affairs.Background Note: Slovakia [online]. U.S. Department of State, 2011-01-24 [cit. 2011-08-21].Dostupné online. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Slovakia [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-07. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě.Souhrnná teritoriální informace: Slovensko [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-21 [cit. 2011-08-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-01.
AUTY, Robert, a kol.Slovakia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21].Dostupné online. (anglicky)
Západoslovenský •Středoslovenský •Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992) samostatné město na úrovni kraje:Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)