| Slovenský kras | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 925 m n. m. (Matesova skala) |
| Nadřazená jednotka | Slovenské rudohoří |
| Sousední jednotky | Bodvianská pahorkatina, Jihoslovenská kotlina,Revúcká vrchovina,Košická kotlina,Rožňavská kotlina, Volovské vrchy |
| Podřazené jednotky | Jelšavský kras, Koniarská planina,Plešivecká planina,Silická planina,Horný vrch,Zádielská planina,Jasovská planina,Dolný vrch, Turnianská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Slovensko Slovensko |
 Poloha Slovenského krasu na Slovensku | |
  Slovenský kras | |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Váh ,Slaná -Tisa |
| Souřadnice | 48°33′ s. š.,20°32′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
| Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu | |
|---|---|
| Světové dědictvíUNESCO | |
| |
| Smluvní stát | SlovenskoSlovensko Maďarsko  Maďarsko |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | viii |
| Odkaz | 725(anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1995 (19. zasedání) |
Slovenský kras je krajinný celek geomorfologické oblastiSlovenské rudohoří, nacházející se na jihovýchoděSlovenska, kde na západní straně sousedí sJihoslovenskou kotlinou, na severu seSlovenským rudohořím, na východě sKošickou kotlinou a ve spojení s maďarskýmAggteleckým krasem na jihu představuje rozlohou největšíkrasové území planinového typu vestřední Evropě. Na území byl vyhlášenNárodní park Slovenský kras.
Slovenský kras je tvořen vápencovými náhorními planinami oddělenými hlubokými údolími s množstvím podzemních i povrchových krasových jevů. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsouPipítka (1225 m) aMatesova skála (925 m). V minulosti bylo celé území zalesněno listnatými lesy. Původnídubové,lipové,habrové abukové porosty však byly částečně vytěženy. Neporušené lesní porosty se zachovaly v hlubokých roklinách a na svazích těžce přístupných planin. V oblasti Slovenského krasu roste velmi mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin. Vzácná rostlinná společenstva se vyskytují na silně zamokřených loukách v údolíŠtítnického potoka. Pestré přírodní podmínky ovlivňují rozšíření a vývoj živočichů. Mísí se zde druhy horské, lesní i stepní. Specifické druhy živočichů žijí v jeskyních a propastech. Slovenský kras odvodňují řekySlaná,Muráň aTurňa s větším množstvím drobnějších přítoků. Slovenský kras patří do teplé klimatické oblasti se zimními průměrnými teplotami mezi -2 – -5 °C a letními teplotami 16 – 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 60 – 80, počet letních dnů mezi 30 – 50.
Z geologického hlediska je Slovenský kras vesměs tvořen komplexem druhohorních nepřeměněných formací zvaných silický příkrov – rozsáhlé vodorovně uložené těleso, které je dnes rozrušené pozdějšími tektonickými poruchami a erozí. Vrstva začíná nejčastěji horninami spodního triasu, což jsoupískovce,slíny avápence, které dosahují tloušťku až 1 000 metrů. Střední a svrchní trias tvoří mohutné vrstvy vápenců.Jurské vrstvy se zachovaly pouze nadenudačních zbytcích. Mladší horniny silického příkrovu nejsou zachovány. Základ dnešního reliéfu pochází z mladších třetihor až čtvrtohor. Slovenský kras byl vyzdvižen a relativním poklesem vznikly kotliny a sníženiny. Tento základ reliéfu modelovaly a dotvořily eroze řek adenudační procesy. Průběh řek se přizpůsobil zlomové tektonice.
Území patří ke středním pohořím a vrchovinám, jde o samostatnou geomorfologickou jednotku – řadíme ho k planinovému typu krasu, který je charakterizován vysokopoloženými náhorními plošinami, okolo kterých jsou prudké stráně padající do kotlin. Vlastní plošiny jsou málo členité, s výjimkou kuželových kopců naKoniarské aPlešivecké planině.
Slovenská kras je největšíkrasové území na území bývalého Československa. Má velmi dobře vyvinutý krasový reliéf a vyskytují se zde prakticky všechnykrasové jevy charakteristické pro mírné klimatické pásmo. Jsou zde jevy primární – škrapy, krasové jámy, údolí, ponory, vyvěračky, hřbety, propasti, jeskyně; i sekundární – krápníkové výzdoby, travertín, sutiny. Severně odSilice se vyskytujeuvala, podobná nepravidelné elipse o rozměrech 750 m × 300 m a hloubce 30 m.
Vodu z území odvádí vodní toky, které pramení v přilehlých nekrasových územích. Největší je řekaSlaná, do které se vlévají všechny další vodní toky. Z dalších vodních toků je to řekaBodva, řeka Turňa či Čremošná. Povrchová síť prakticky chybí, srážky se kromě výparu všechny vsáknou do země a říční síť je pak v podzemí. Na povrch voda vytéká nejvíce ve vyvěračkách na úpatích krasových planin. NaSilické planině se nachází krasovéJašteričie jazero, další již zaniklé jezeroLúčanské jezírko leží na planiněHorný vrch.
Slovenský kras leží na rozhraní oceánského a kontinentálního typu podnebí. Leží i na přechodu mezi nížinným a horským typem podnebí. Nejteplejším měsícem je červenec, nejstudenějším leden. Nejvíce srážek padá v červnu a v červenci, nejméně v zimě. Dominantním směrem větru je severní, druhým nejčastějším jižní.
Z hlediska fytogeografického členění patří Slovenský kras do panonské flóry. Patří mezi druhově nejbohatší a nejzajímavější území Slovenska. Nejpočetnější jsou zde druhy náročné na teplo. Např. v okolíDomice rostekosatec nízký,kosatec bezlistý,chřest lékařský a řada dalších. Horské druhy kromě severní částiPlešivecké planiny rostou vZádielské dolině.[1].
Slovenský kras se dělí na několik geomorfologických podcelků (od západu na východ):
Počty jeskyň na jednotlivých planinách[2].
| Planina | Počet jeskyň | Délka jeskyní (m) |
|---|---|---|
| Jasovská planina | 134 | 16 599 |
| Zádielska planina | 76 | 1 210 |
| Horný vrch | 62 | 1 964 |
| Dolný vrch | 84 | 2 399 |
| Silická planina – sever | 131 | 7 777 |
| Silická planina – jih | 64 | 14 210 |
| Plešivecká planina | 156 | 6 584 |
| Koniarska planina | 24 | 1 359 |
| Celkem | 731 | 52 102 |
Slovenský kras patří k největším a nejtypičtějším krasovým územím ve střední Evropě. Na ochranu vzácných lokalit chráněných druhů rostlin, živočichů i vzácných krasových jevů byla tato oblast vyhlášena v roce1973 Chráněnou krajinnou oblastí Slovenský kras. Dne8. března2002 byl Slovenský kras vyhlášen za národní park. Jeho součástí jsou státní přírodní rezervaceZádielská tiesňava,Hrušovská lesostep,Domické škrapy,Pod Strážnym hrebeňom,Jasovské dubiny,Teplica,Kečovské škrapy,Nad Drieňovskými kúpelmi aGerlašské skaly. Rovněž zde lze obdivovat spoustu chráněných přírodních výtvorů, chráněných přírodních památek a chráněných nalezišť. Oblast Slovenského krasu protínají četné naučné stezky. V roce 1995 byly vybrané části krasového území na slovenské a maďarské straně zapsány na seznamsvětového přírodního dědictví UNESCO pod názvem „Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu“.
Chráněná krajinná oblast Slovenský kras nemá vytvořeny podmínky pro provozování zimních sportů, zejména sjezdovéholyžování. Nejsou zde ani žádná zimní rekreační střediska, protože oblast je vysoce ceněna pro obrovský výskyt vzácných chráněných rostlinných a živočišných druhů a jakýkoliv umělý zásah do krajiny by mohl být příčinou jejich zániku. Romantická zimní příroda však určitě potěší všechny milovníky pěší turistiky. V létě nabízí Slovenský kras síť značených turistických cest a naučných chodníků vhodných pro nenáročné vycházky i fyzicky náročnější pěší turistiku. Díky jim jsou návštěvníkům zpřístupněny nejhezčí krasové oblasti a nejpřitažlivější údolí.Návštěvu Slovenského krasu se může zpříjemnit také pobytem u vody. K dispozici jsou zde koupaliště Rožňava, Šafárikovo, Gemerská Horka a Betliar, nedaleko Šafárikova je jezero s termálnívodou. Pro méně náročné jsou k dispozici v Gombaseku veřejné tábořiště, srubová základna a chatová osada, Šafárikovo koupaliště nabízí turistický hotel, srubovou osadu, veřejné tábořiště a autokempink.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSlovenský kras na Wikimedia Commons| Slovenský kras | |
|---|---|
| Podcelky (časti) | |
| Národní přírodní rezervace | |
| Významné jeskyně | |
| Významné propasti | |
| Jezírka | |
