Slepenec ve zdivu zříceniny hraduVikštejnaSlepenecSlepenec z Modřanské rokle, Praha
Slepenec nebolikonglomerát je pevnásedimentovaná hrubozrnnáhornina. Jde o zpevněný ekvivalentštěrků. Hornina je složená ze stmelených zaoblených valounů větších než 2 mm. Tento název se vztahuje jen na horniny s převahou opracovaných (zaoblených) úlomků, pro ostrohrannéúlomkové usazené horniny se používá názevbrekcie.
Slepence jsou složeny z valounků a jemnějšího materiálu, který vyplňuje mezery a tmelu, obvykle chemického původu. Pokud se jednotlivé oblázky navzájem nedotýkají (jsou v hornině volně uložené a obalené základní hmotou), jsou většinou slabě opracované (strukturně nezralé). Zralé slepence obsahují malé množství základní hmoty a bývají dobře vytříděny (přičemž jednotlivé oblázky se navzájem dotýkají).
Cement bývá většinoukalcitový,křemitý, v aridním prostředíželezitý. Jeho složení závisí na chemickém složení roztoků cirkulujících v sedimentu. V případě, že ve slepencích převládá základní hmota, jednotlivé oblázky bývají často obalenyjílem.
Slepence nejsou homogenní skupinou sedimentů, rozdělují se na základě mnoha kritérií (podle místa uložení, podle chemického složení pojiva, podle petrografického popisu úlomků, struktury). Rozdělení se vztahuje i na štěrky a brekcie.
epiklastické slepence – úlomky pocházejí zezvětrávacích procesů
pyroklastické slepence – vznikají při ukládání sopečných produktů
kataklastické slepence – vznikají při tektonických pohybechzemské kůry (sesuvech, skluzech, kolapsech). V této skupině převládají ostrohranné úlomky – brekcie
impaktní brekcie – vznikají v důsledku meteoritickýchimpaktů.
Podle místa litifikace (zpevnění) sedimentu se slepence rozdělují na:
intraformační slepence – vznikají rozrušením a následným zpevněním už existujících sedimentů přímo v místěsedimentačního bazénu. K takovým procesům dochází nejčastěji pod hladinou (moře, jezera). Jednotlivé úlomky většinou nejsou opracované, protože jejich transport je minimální, často se označují i jakointraformační brekcie. Tato skupina slepenců není velmi rozšířená.
extraformační slepence – jde o nejvýznamnější část slepenců. Vznikají zvětráváním a následným odnosem zvětraného materiálu na místo sedimentace.
ortoslepence – jejich vnitřní stavba je tvořena kontaktem oblázků a hrubších zrn. Neobsahuje zrnajílové velikosti, případně jen stopová množství.
paraslepence – jsou slepence, které obsahují více jemnozrnného materiálu než hrubých úlomků (jednotlivé oblázky jsou chaoticky rozmístěny v základní hmotě). Takové sedimenty pocházejí většinou z terigénního (pevninského) prostředí (ať už různébahnotoky, nebo sedimentyglaciálního původu –tillity).
Slepence se vyskytují nedaleko míst zvětrávání (pokud nebyly odnesenytektonickými pohyby). Nejčastěji se vyskytují v náplavových oblastechřek, případněledovců, ale i v mělkých, příbřežních oblastech moří a velkých jezer.
Slepence jsou poměrně běžné horniny. Mohou tvořit nepatrné hruboklastické vpády mezi jemnozrnějšími sedimenty, ale i rozsáhlá a mocná tělesa.
