 | |
 Slax 11.2 | |
| Vyvíjí | Tomáš Matějíček |
|---|---|
| Rodina OS | GNU/Linux |
| Druh | OpenSource |
| Aktuální verze | 12.2.0 (Debian) 15.0.4 (Slackware) /10. října2023[1][2][3][4][5] |
| Podporované platformy | i386,x86-64 |
| Typ jádra | Monolitický |
| Výchozíuživatelské rozhraní | KDE |
| Licence | GPL |
| Stav | Aktivní[6] |
| Oficiální web | slax.org |
Slax[pozn. 1] [slæks] jedistribuce Linuxu (spouštěná z Live CD nebo jiného paměťového média), která vznikala z distribuceSlackware, nyní však vzniká z distribuceDebian.[6]
Po vydáníSlackware 15.0 v únoru 2022 autor vytvořil opět i verzi založenou na této distribuci jako Slax 15.[7] Nyní je tedy Slax ke stažení v obou verzích.
Autorem této živé distribuce jeTomáš Matějíček. Distribuce může být spuštěna z pevného disku, IDECD-ROM mechaniky, nebo z USB flash disku či jiného paměťového zařízení připojitelného k USB například externího disku nebo čtečky paměťových karet. Díky tomu, že velikost celé distribuce nepřesahuje 200 MB (vejde se na 8cmCD), může být SLAX celý nakopírován do paměti (bootovací parametrcopy2ram), což uvolní mechaniku pro další použití.
Při úvodní obrazovce Slaxu (zelený čtyřlístek) lze stiskemEsc nebomezerníkem upravit nastavení bootování, zobrazí se tyto možnosti:
Persistent changes – zaškrtnutí značí načtení změn provedených v systému (pouze při spouštění ze zapisovatelného média)Graphical desktop – při zaškrtnutí se spustí grafické prostředí KDE, jinak pouzekonzoleCopy to RAM – zkopíruje celý Slax do paměti RAM (poté se může odstranit bootovací médium)PXE – slouži pro nabootování Slaxu do všech počítačů připojených k síti (např. školní)StiskemTab ↹ lze upravit bootovací parametry ručně.
Slax 7.0.8 v základě obsahuje následující software:
Silnou stránkou této distribuce je její rozšiřitelnost pomocímodulů. Díky této, mezi živými distribucemi, unikátní vlastnosti, mohou uživatelé SLAX obohatit o software, který v základní výbavě chybí. V současné době je k dispozici více než stovka modulů s lokalizacemi (včetně češtiny), hrami, systémovými a vývojovými nástroji, multimediálními aplikacemi, síťovými nástroji, … Kompresi modulů zajišťuje SquashFS. Tento mechanismus také umožňuje ukládat si vlastní nastavení – jednoduše se vypálí jako modul na CD nebo zkopíruje na flash disk. Výhodou těchto modulů je také, že se používají v komprimované formě pro úsporu paměti.
Tomáš Matějíček je rovněž autorem linux-live skriptů, které umožňují vytvořit živou distribuci z jakékoliv jinédistribuce Linuxu. Podmínkou je správně nakonfigurované jádro (především podpora proSquashFS,AuFS ainitrd.gz).
Jako bootloader je použitisolinux. Po nastartování jádra se v paměti vytvoří 4MiB velký ramdisk, do něhož se rozbalíinitrd.gz. Ten obsahuje malýbusybox s ash shellem a ash skript linuxrc, který připojí jednotlivé moduly a provede chroot.
www.linux-live.org
Požadavky na systém viz souborrequirements.txt na live CD. Pro verzi 6 i 7 jsou požadavky následující:
Obrázky, zvuky či videa k tématuSlax na Wikimedia Commons| Operační systémy | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| BSD | ||||||||||||||||
| Linux (distribuce) |
| |||||||||||||||
| GNU | ||||||||||||||||
| MIT (licence) | ||||||||||||||||
| (Mac) OS X •macOS | ||||||||||||||||
| DOS | ||||||||||||||||
| Windows |
| |||||||||||||||
| Mobilní telefony aPDA | ||||||||||||||||
| další | ||||||||||||||||
| historické | ||||||||||||||||
