| Slavkov u Brna | |
|---|---|
.jpg) Letecký pohled na centrum Slavkova od jihu | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Slavkov u Brna |
| Obec s rozšířenou působností | Slavkov u Brna (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′12″ s. š.,16°52′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 258 (2025)[1] |
| Rozloha | 14,95 km²[2] |
| Katastrální území | Slavkov u Brna |
| Nadmořská výška | 211 m n. m. |
| PSČ | 684 01 |
| Počet domů | 1 578 (2024)[3] |
| Početčástí obce | 1 |
| Početk. ú. | 1 |
| PočetZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Palackého nám. 64 684 01 Slavkov u Brna mesto |
| Starosta | Michal Boudný (bezpartijní) |
| Oficiální web | www |
 | |
  Slavkov u Brna | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593583 |
| Kód části obce | 412732 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Slavkov u Brna (německyAusterlitz[4]) je město vokrese Vyškov vJihomoravském kraji, 20 km východně odBrna na řeceLitava. Žije zdepřibližně 7 300[1] obyvatel. Slavkov je známý předevšímbitvou u Slavkova, která se v roce1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro jeměstskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště jekrajinnou památkovou zónou.[5] Jedná se ovinařskou obec vevinařské oblasti Morava,podoblasti Velkopavlovické (viniční tratě Vinohrady, Písky). Sousedními obcemi sídla jsouRousínov,Velešovice,Vážany nad Litavou,Hodějice,Nížkovice,Němčany,Křenovice aHolubice. Je členem svazkuMohyla míru - Austerlitz.
Původní jméno obce byloNovosedlice ("nově osídlená ves"). Toto české jméno bylo přejato do němčiny, v níž řadou postupných hláskových změn (v dokladech např.Nouzelicz,Neusserlicz) vznikla podobaAusterlitz, doložená od počátku 17. století (počátečníN- ztraceno ve spojení jména s předložkouin ("v")). V roce 1361 poprvé doloženo nové české jménoSlavkov, které bylo odvozeno od osobního jménaSlavek/Slávek, domácké podoby některého jména zakončeného na-slav.[6] Židovský název města vjidiš zníאויסטרליץ.
První písemný záznam o městě pochází z roku1237. Tehdy králVáclav I. potvrdilŘádu německých rytířů držbu města Novosedlic a čtyř okolních vsí.[7] Od králeVáclava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku.
Na počátku13. století zde vystavělŘád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králemZikmundem Lucemburským počátkem15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtínovokřtěnci –habáni a vznikla zde i početnážidovská komunita.
Před městskými hradbami se vyvinula předměstská zástavba, v novověku měl Slavkov čtyři předměstí. VesŠpitálka, podél cesty do Brna, byla do roku 1850 samostatnou obcí.
V roce1509 připadlo panství roduKouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl knížeVáclav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovněMarii Terezii i dalším třem jejím následníkům. Další významnou postavou v historii panství byl hraběVáclav Robert z Kounic (1848–1913), švagr skladateleAntonína Dvořáka a studentský mecenáš.
Město získalo mezinárodní věhlas v doběválky třetí koalice roku 1805, kdy se západně mezi Slavkovem a Brnem odehrála strategicky významná bitva, nazývaná bitvou tří císařů, neboť se v ní utkaly armády tří mocností za osobní účasti jejich panovníků: francouzského císařeNapoleona I., rakouského císařeFrantiška I. a ruského caraAlexandra I. V komnatáchslavkovského zámku po bitvě došlo k podpisu francouzsko-rakouského příměří, které bylo o několik týdnů později vBratislavě stvrzenoprešpurským mírem, jenž válku ukončil. Napoleon také právě na zámku ve Slavkově vydal tzv. slavkovské prohlášení, v jehož důsledku je střetnutí nazýváno bitvou u Slavkova. Stala se prakticky jeho nejslavnějším vítězstvím, využívaným i k propagandistickým účelům. Francie na památku vítězství pojmenovala po bitvě např. železniční stanici v PařížiGare d'Austerlitz a také přilehlý mostPont d'Austerlitz a nábřežíQuai d'Austerlitz.
Ve městě k počátku roku 2016 žilo celkem 6564 obyvatel. Z nich bylo 3175 mužů a 3389 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,9 let. DleSčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 6207 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,6 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,3 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,2 %. Z celkem 5322 občanů města starších 15 let mělo vzdělání 34,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 13,2 % a bez vzdělání bylo naopak 0,3 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 3174 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,6 % patřilo mezi zaměstnance, 3,8 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,4 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 3109 obyvatel města (což je 50,1 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 1482 obyvatel byloMoravanů a 37 Slováků. Celých 2 550 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.[8]
Vývoj počtu obyvatel za celé město i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k městu či následné odtržení.[9]
| Místní části(rok přičlenění k obci[9]) | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Slavkov u Brna | 3305 | 3010 | 3475 | 2790 | 3474 | 4231 | 4198 | 4445 | 4747 | 5001 | 5609 | 5890 | 5881 | 6207 | 7045 |
| část Slavkov Židovská Obec(1919) | – | 477 | 444 | 558 | 649 | – | – | – | – | – | – | – | – | – | - | |
| celá obec | 3305 | 3487 | 3919 | 3703 | 4123 | 4231 | 4231 | 4445 | 4747 | 5001 | 5609 | 5890 | 5881 | 6207 | 7045 | |
| Počet domů | část Slavkov u Brna | 476 | 425 | 448 | 420 | 625 | 614 | 880 | 1067 | 1068 | 1100 | 1101 | 1219 | 1231 | 1363 | 1601 |
| část Slavkov Židovská Obec(1919) | – | 73 | 79 | 77 | 85 | 87 | – | – | – | – | – | – | – | – | - | |
| celá obec | 476 | 498 | 527 | 568 | 710 | 774 | 774 | 1067 | 1068 | 1100 | 1101 | 1219 | 1231 | 1363 | 1601 | |
Město je sídlemřímskokatolické farnosti Slavkov u Brna. Ta je součástíslavkovského děkanství, tedyBrněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel Vzkříšení Páně. Po faráři Mgr. Milanu Vavrovi,[10] který proslul budovatelskými aktivitami, od roku 2023 farnost vede ICLic. Jiří Janoušek. Místní evangelíci spadají podFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Heršpicích, tvoří tzv.kazatelskou stanici založenou v roce1911 a scházejí se v malém kostele ve Fügnerově ulici, který byl postaven v letech1937–1938.[11] Věřící hlásící se kCírkvi československé husitské ve Slavkově tvoří samostatnounáboženskou obec patřící doBrněnské diecéze CČSH a využívají budovu (Husův sbor) na rohu Malinovského a Jiráskovy ulice. V roce 1996 ve Slavkově u Brna vzniklaSlavkovská iniciativa smíření – mezinárodní centrum usmíření pořádané pod záštitou Ekumenické rady církví a České biskupské konference.[12] Aktivity zde vyvíjí rovněž Brněnská komendaVojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, jež byla ve Slavkově u Brna ustanovena v roce 2015.[13]
Při censu prováděném v roce 2011 se 1 707 obyvatel města (28 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 1 238 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 1 028 obyvatel k římskokatolické církvi (17 % ze všech obyvatel města), dále 7 k pravoslavné, 36 k Církvi československé husitské, 44 k českobratrským evangelíkům a 8 keSvědkům Jehovovým. Úhrnem 1 950 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 550 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8]
Město leží naVlárské dráze, na které se nacházístejnojmenná stanice. Jádro města obchvatem míjísilnice I/50, jež je součástíevropské silnice E50. Ze Slavkova míří isilnice I/54 směrem naKyjov asilnice II/416 naPohořelice.
Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřilyVážany nad Litavou.[14]
V letech 2006 až 2014 byl starostou Ivan Charvát (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Michal Boudný (ČSSD).[15] Ten byl starostou zvolen opětovně 31. října 2018 a 17. října 2022, v červenci 2025 zeSociální demokracie vystoupil.[16]
Mezi první organizované sporty ve Slavkově patřífotbal. V roce1921 byl založen Sportovní klub Slavkov (SK Slavkov).[17]
Partnerskými městy Slavkova u Brna jsou:[20]
Darney, Francie (družební smlouva od r. 1987[21])
Horn, Rakousko (od r. 1999,[20] smlouva o spolupráci 2001[22])
Pag, Chorvatsko (memorandum partnerství od r. 2011[20])
Sławków, Polsko (od r. 1991, družební smlouva 1999[23])
Zeist, Nizozemsko (od r. 1990[23], partnerská smlouva 1995[20])Od srpna 2012[24] do března 2022 také
Možajsk, Rusko.[25]
Obrázky, zvuky či videa k tématuSlavkov u Brna na Wikimedia Commons | Velešovice | Rousínov | Dražovice | |
| Křenovice |  | Němčany | ||
 Slavkov u Brna  | ||||
 | ||||
| Vážany nad Litavou | Nížkovice | Hodějice |
| Části městaSlavkov u Brna | |
|---|---|
| Části obce | |
| Ostatní | |
| Bitva u Slavkova 2. prosince 1805 | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Velení |
| |||||||||
| Bojiště |
| |||||||||
| Různé | ||||||||||
