Slavkov u Brna (německyAusterlitz[4]) je město vokrese Vyškov vJihomoravském kraji, 20 km východně odBrna na řeceLitava. Žije zdepřibližně 7 300[1] obyvatel. Slavkov je známý předevšímbitvou u Slavkova, která se v roce1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro jeměstskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště jekrajinnou památkovou zónou.[5] Jedná se ovinařskou obec vevinařské oblasti Morava,podoblasti Velkopavlovické (viniční tratě Vinohrady, Písky). Sousedními obcemi sídla jsouRousínov,Velešovice,Vážany nad Litavou,Hodějice,Nížkovice,Němčany,Křenovice aHolubice. Je členem svazkuMohyla míru - Austerlitz.
Původní jméno obce byloNovosedlice ("nově osídlená ves"). Toto české jméno bylo přejato do němčiny, v níž řadou postupných hláskových změn (v dokladech např.Nouzelicz,Neusserlicz) vznikla podobaAusterlitz, doložená od počátku 17. století (počátečníN- ztraceno ve spojení jména s předložkouin ("v")). V roce 1361 poprvé doloženo nové české jménoSlavkov, které bylo odvozeno od osobního jménaSlavek/Slávek, domácké podoby některého jména zakončeného na-slav.[6] Židovský název města vjidiš zníאויסטרליץ.
První písemný záznam o městě pochází z roku1237. Tehdy králVáclav I. potvrdilŘádu německých rytířů držbu města Novosedlic a čtyř okolních vsí.[7] Od králeVáclava IV. získalo město pečeť a znak, který je nejstarším dochovaným znakovým privilegiem v Česku.
Na počátku13. století zde vystavělŘád německých rytířů baštu, jejíž zbytky lze ještě dnes najít v podzemí slavkovského zámku. Po konfiskaci králemZikmundem Lucemburským počátkem15. století se město postupně stalo vlastnictvím mnoha šlechticů. V průběhu doby zde nacházeli útočiště i němečtínovokřtěnci –habáni a vznikla zde i početnážidovská komunita.
Před městskými hradbami se vyvinula předměstská zástavba, v novověku měl Slavkov čtyři předměstí. VesŠpitálka, podél cesty do Brna, byla do roku 1850 samostatnou obcí.
Podrobnější informace naleznete v článku
Kounicové.
V roce1509 připadlo panství roduKouniců, kteří ho pak ovládali po více než 400 let. Nejvýznamnějším vlastníkem Slavkova byl knížeVáclav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794), který v úřadu dvorního kancléře sloužil rakouské císařovněMarii Terezii i dalším třem jejím následníkům. Další významnou postavou v historii panství byl hraběVáclav Robert z Kounic (1848–1913), švagr skladateleAntonína Dvořáka a studentský mecenáš.
Město získalo mezinárodní věhlas v doběválky třetí koalice roku 1805, kdy se západně mezi Slavkovem a Brnem odehrála strategicky významná bitva, nazývaná bitvou tří císařů, neboť se v ní utkaly armády tří mocností za osobní účasti jejich panovníků: francouzského císařeNapoleona I., rakouského císařeFrantiška I. a ruského caraAlexandra I. V komnatáchslavkovského zámku po bitvě došlo k podpisu francouzsko-rakouského příměří, které bylo o několik týdnů později vBratislavě stvrzenoprešpurským mírem, jenž válku ukončil. Napoleon také právě na zámku ve Slavkově vydal tzv. slavkovské prohlášení, v jehož důsledku je střetnutí nazýváno bitvou u Slavkova. Stala se prakticky jeho nejslavnějším vítězstvím, využívaným i k propagandistickým účelům. Francie na památku vítězství pojmenovala po bitvě např. železniční stanici v PařížiGare d'Austerlitz a také přilehlý mostPont d'Austerlitz a nábřežíQuai d'Austerlitz.
Ve městě k počátku roku 2016 žilo celkem 6564 obyvatel. Z nich bylo 3175 mužů a 3389 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,9 let. DleSčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 6207 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,6 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,3 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,2 %. Z celkem 5322 občanů města starších 15 let mělo vzdělání 34,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 13,2 % a bez vzdělání bylo naopak 0,3 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 3174 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,6 % patřilo mezi zaměstnance, 3,8 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,4 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 3109 obyvatel města (což je 50,1 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 1482 obyvatel byloMoravanů a 37 Slováků. Celých 2 550 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.[8]
Vývoj počtu obyvatel za celé město i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k městu či následné odtržení.[9]
| Místní části(rok přičlenění k obci[9]) | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|
| Počet obyvatel | část Slavkov u Brna | 3305 | 3010 | 3475 | 2790 | 3474 | 4231 | 4198 | 4445 | 4747 | 5001 | 5609 | 5890 | 5881 | 6207 | 7045 |
|---|
| část Slavkov Židovská Obec(1919) | – | 477 | 444 | 558 | 649 | – | – | – | – | – | – | – | – | – | - |
| celá obec | 3305 | 3487 | 3919 | 3703 | 4123 | 4231 | 4231 | 4445 | 4747 | 5001 | 5609 | 5890 | 5881 | 6207 | 7045 |
|---|
| Počet domů | část Slavkov u Brna | 476 | 425 | 448 | 420 | 625 | 614 | 880 | 1067 | 1068 | 1100 | 1101 | 1219 | 1231 | 1363 | 1601 |
|---|
| část Slavkov Židovská Obec(1919) | – | 73 | 79 | 77 | 85 | 87 | – | – | – | – | – | – | – | – | - |
| celá obec | 476 | 498 | 527 | 568 | 710 | 774 | 774 | 1067 | 1068 | 1100 | 1101 | 1219 | 1231 | 1363 | 1601 |
|---|
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Město je sídlemřímskokatolické farnosti Slavkov u Brna. Ta je součástíslavkovského děkanství, tedyBrněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel Vzkříšení Páně. Po faráři Mgr. Milanu Vavrovi,[10] který proslul budovatelskými aktivitami, od roku 2023 farnost vede ICLic. Jiří Janoušek. Místní evangelíci spadají podFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Heršpicích, tvoří tzv.kazatelskou stanici založenou v roce1911 a scházejí se v malém kostele ve Fügnerově ulici, který byl postaven v letech1937–1938.[11] Věřící hlásící se kCírkvi československé husitské ve Slavkově tvoří samostatnounáboženskou obec patřící doBrněnské diecéze CČSH a využívají budovu (Husův sbor) na rohu Malinovského a Jiráskovy ulice. V roce 1996 ve Slavkově u Brna vzniklaSlavkovská iniciativa smíření – mezinárodní centrum usmíření pořádané pod záštitou Ekumenické rady církví a České biskupské konference.[12] Aktivity zde vyvíjí rovněž Brněnská komendaVojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, jež byla ve Slavkově u Brna ustanovena v roce 2015.[13]
Při censu prováděném v roce 2011 se 1 707 obyvatel města (28 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 1 238 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 1 028 obyvatel k římskokatolické církvi (17 % ze všech obyvatel města), dále 7 k pravoslavné, 36 k Církvi československé husitské, 44 k českobratrským evangelíkům a 8 keSvědkům Jehovovým. Úhrnem 1 950 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 550 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8]
Město leží naVlárské dráze, na které se nacházístejnojmenná stanice. Jádro města obchvatem míjísilnice I/50, jež je součástíevropské silnice E50. Ze Slavkova míří isilnice I/54 směrem naKyjov asilnice II/416 naPohořelice.
Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřilyVážany nad Litavou.[14]
V letech 2006 až 2014 byl starostou Ivan Charvát (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Michal Boudný (ČSSD).[15] Ten byl starostou zvolen opětovně 31. října 2018 a 17. října 2022, v červenci 2025 zeSociální demokracie vystoupil.[16]
Mezi první organizované sporty ve Slavkově patřífotbal. V roce1921 byl založen Sportovní klub Slavkov (SK Slavkov).[17]
- František Franc (1897–1942), varhaník, učitel, sbormistr Farní cyrilské jednoty, zakladatel soukromé hudební školy (nynější ZUŠ Fr. France Slavkov u Brna)
- Mirko Hanák (1921–1971), hudební skladatel
- Stanislav Hejduček (1919–2004), operní pěvec, účinkoval v divadlech Košice, Plzeň, Teplice, Ústí nad Labem
- František Hlaváček (1876–1974), politik, slavista a překladatel, legionář, odbojář, politický vězeň
- František Koláček (1851–1913), fyzik, působil na pražské univerzitě
- Jan Koláček (1814–1894),[18] zasloužilý starosta města
- Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794), kancléř čtyř císařů
- Alois Ličman (1863–1928),[19] autor vlastivědy slavkovského okresu
- Peregrin Obdržálek (1825–1891), katolický kněz, zakladatel knihoven, také autor náboženských děl, satirických děl, humoristických povídek a básní
- Arnold Pavlík (1902–1962), Prof. MUDr., světově uznávaný ortoped, v r. 1950 vynalezl a sám sestrojil třmeny ("Pavlíkovy třmeny") pro léčení kyčelních kloubů (nitrodřeňový hřeb – patent z r. 1959, Ortopedická klinika Lék. fakulty UP Olomouc)
- Jaromír Sedláček (1885–1945), právník a děkanprávnické fakulty Masarykovy univerzity
- Emil Strach (1884–1942), zasloužilý občan města, ochránce přírody, zakladatel Slavkovského okrašlovacího spolku
- František Uhlíř (1883–1926), herec, režisér a divadelní ředitel
Partnerskými městy Slavkova u Brna jsou:[20]
Darney, Francie (družební smlouva od r. 1987[21])
Horn, Rakousko (od r. 1999,[20] smlouva o spolupráci 2001[22])
Pag, Chorvatsko (memorandum partnerství od r. 2011[20])
Sławków, Polsko (od r. 1991, družební smlouva 1999[23])
Zeist, Nizozemsko (od r. 1990[23], partnerská smlouva 1995[20])
Od srpna 2012[24] do března 2022 také
Možajsk, Rusko.[25]
Slavkov v roce 1848
Zimní Slavkov od severozápadu
Slavkovský zámek – pohled z parku
Zámecký park s golfovým hřištěm
Kostel Vzkříšení Páně
Synagoga ve Slavkově
Kaple svatého Urbana
Fragment hradeb v Hradební ulici
Lázeňský dům
- ↑abČeský statistický úřad:Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025.Praha:Český statistický úřad. 16. května 2025.Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑Český statistický úřad:Malý lexikon obcí České republiky – 2017.Český statistický úřad. 15. prosince 2017.Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑Český statistický úřad:Statistický lexikon obcí - 2024.Český statistický úřad. 29. listopadu 2024.Dostupné online.
- ↑HOSÁK, Ladislav.Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s.ISBN 80-200-1225-7. S. 300.
- ↑http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html.web.mvcr.cz [online]. [cit. 2008-05-14].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-15.
- ↑Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 460, 461.
- ↑NEKUDA, Vladimír.Vlastivěda moravská : Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 423.
- ↑abcSlavkov u Brna (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-06].Dostupné online.
- ↑abSlavkov u Brna [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28].Dostupné online.
- ↑Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-08.
- ↑NEŠPOR, Zdeněk R.Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009.ISBN 978-80-7017-129-5. S. 425.
- ↑FRYDRYCH, Karol. Slavkovská iniciativa smíření 2023.Lazariánský Reunion. Praha: Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, 2023, roč. XVIII, čís. 3, s. 2.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-10-15.ISSN2571-0117.
- ↑FRYDRYCH, Karol. Ohlédnutí za investiturou 2015 Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského ve Slavkově u Brna.Lazariánský Reunion. Praha: Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, 2023, roč. XVIII, čís. 3, s. 8.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-10-15.ISSN2571-0117.
- ↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21.Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 603.
- ↑HRBÁČ, Adam. Návrat ČSSD: Boudný je novým slavkovským starostou.Vyškovský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07].Dostupné online.
- ↑DOSTÁL, Jakub. Ze sociální demokracie odchází starosta Slavkova Boudný. Skoro po třiceti letech.Vyškovský deník [online]. 2025-06-27 [cit. 2025-07-26].Dostupné online.
- ↑PERNES, Jiří;SÁČEK, Karel;KROPÁČKOVÁ, Lubomíra.Slavkov u Brna - Austerlitz. Slavkov u Brna: Bedřich Maleček - BM typo, 2007. 320 s.ISBN 80-903707-2-1. S. 273. Dále jen Pernes ad. (2007).
- ↑Koláček, Jan, 1814-1894 [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2018-10-03].Dostupné online.
- ↑Ličman, Alois, 1863-1928 [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2018-10-03].Dostupné online.
- ↑abcdPartnerská města [online]. Město Slavkov u Brna [cit. 2022-04-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-05.
- ↑Pernes ad. (2007). S. 243.
- ↑Pernes ad. (2007). S. 245.
- ↑abPernes ad. (2007). S. 244.
- ↑Partnerská města [online]. Město Slavkov u Brna [cit. 2022-04-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-28.
- ↑ Zápisy z jednání rady města a zastupitelstva Slavkova u Brna.Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna, březen 2022, roč. XXIV, čís. 3, s. 4–5.Dostupné online.
- KLENOVSKÝ, Jaroslav [et al.].Slavkovští Židé = The Jews of Austerlitz. Brno: Židovská obec, 1998. 71 s.ISBN 80-238-3111-9.
- KUČERA, Jan. Jméno moravského města se mnohokrát změnilo (Slavkov u Brna).Rovnost. Brno: 29. 11. 1997.ISSN0862-7967.
- MLATEČEK, Karel. List Františka Palackého pro město Slavkov. In:Vyškovský sborník: sborník Moravského zemského archivu v Brně, Státního okresního archivu ve Vyškově. Vyškov: Státní okresní archiv ve Vyškově, 2002. S. 168–191. [Palackého výklad místního jména Slavkov (Nausedlicz).]
- NEKUDA, Vladimír, ed.Vyškovsko. Vlastivěda moravská. Brno: Musejní spolek Brno, 1965. 494 s.
- PERNES, Jiří;SÁČEK, Karel;KROPÁČKOVÁ, Lubomíra.Slavkov u Brna – Austerlitz: město nejen se slavnou historií. Slavkov u Brna: BM Typo, 2007.ISBN 978-80-903707-2-2.
- ŠRÁMEK, Rudolf. Slavkov – Austerlitz.Lidová demokracie. Praha: 26. 11. 1992.
- ZLÁMAL, Vladislav.Vyškov město a okres. Vyškov: Národohospodářská propagace Československa, 1936.