Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Skin efekt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ilustrace skin efektu. - střídavý proud procházející vodičem, - magnetický indukční tok, - indukované vířivé proudy. Sečtením vychází, že u povrchu vodiče teče větší proud než v jeho středu.

Skin efekt (povrchový jev) jefyzikální děj, při kterém dochází k vytlačováníelektrického proudu k povrchuvodiče.[1] Elektrický střídavý proud procházející vodičem uzavírá kolem sebesiločárymagnetického (indukčního) toku (též toku magnetické indukce). Část tohoto toku prochází i tím samým vodičem a indukuje v něm uzavřenévířivé proudy. Tyto vířivé proudy mají blíže ke středu vodiče opačný směr než původní elektrický proud a odečítají se od něj, kdežto blíže k povrchu jsou směry souhlasné a proudy sesčítají.

K povrchovému jevu nedochází při průchodu stejnosměrného proudu vodičem, při frekvenci 50 Hz používané v síťových rozvodech je obvykle zanedbatelný. V silnoproudé elektrotechnice využívají skin efekt pro rozběh asynchronní motory s Boucherotovou klecí.

Výrazně se skin efekt projevuje například na vysokofrekvenčních rozvodech vysílačů a u běžných rozvodůtelevize. Aby byl efekt minimalizován, používají sevlnovody - technicky jde o trubku, u které je třeba maximalizovat povrch, jenž se často dále zušlechťuje pokovením (například stříbrem). Dochází tak k minimalizaci ztrát způsobených vedením proudu pouze v povrchové vrstvě materiálu. Stejný technický princip využívákoaxiální kabel.

Při kmitočtu 50 Hz (průmyslový kmitočet) je zvýšeníodporuhliníkových vodičů skin efektem malé - nepředstavuje více než 1,5 %. U měděných vodičů do průřezu 240 mm2 nepřesahuje hodnoty větší než 1 %.[zdroj?]

Skin efekt je tím větší, čím je větší:

Poměrodporu při průchodustřídavého proudu a odporu při průchodustejnosměrného proudu vodičem můžeme zohlednit součinitelem zvětšení odporu.

R=ϰr{\displaystyle R=\varkappa \cdot r}

KdeR{\displaystyle R} je odpor vodiče při průchodu střídavého proudu,ϰ{\displaystyle \varkappa } (Kappa) součinitel zvětšení odporu, ar{\displaystyle r} odpor při průchodu stejnosměrného proudu.

Hloubka vniku

[editovat |editovat zdroj]

Střídaváproudová hustotaJ ve vodičiexponenciálně klesá od hodnotyJS na povrchu vodiče až k hodnotě v hloubced:

J=JSed/δ{\displaystyle J=J_{\mathrm {S} }\,e^{-{d/\delta }}}

kde koeficientδ se nazýváhloubka vniku. Hloubka vniku je tedy definována jako hloubka pod povrchem vodiče, kde proudová hustota klesne na 1/e (zhruba 37 %)JS. Obvykle se odhaduje jako:

δ=2ωμγ=ρπfμ{\displaystyle \delta ={\sqrt {{2} \over {\omega \mu \gamma }}}={\sqrt {{\rho } \over {\pi f\mu }}}}, kde:[2]
γ{\displaystyle \gamma } = konduktivita (měrná vodivost)
ρ{\displaystyle \rho } =rezistivita (měrný odpor)
ω =úhlová rychlost proudu (=2πf{\displaystyle =2\pi f})
μ = absolutnímagnetická permeabilita vodiče

Tento vzorec přibližně platí při splnění podmínkyδ<R3{\displaystyle \delta <{\frac {R}{3}}}, kde R je poloměr vodiče.[2]

Permeabilitu μ lze určit z relativní permeabilityμr{\displaystyle \mu _{r}} vynásobenímμ0{\displaystyle \mu _{0}}, tj.permeabilitou vakua:μ=μ0μr{\displaystyle \mu =\mu _{0}\cdot \mu _{r}}.

Tento výpočet hloubky vniku platí pouze pro dobré elektrické vodiče, u špatných vodičů se skin efekt téměř neuplatňuje.

Odpor vodiče

[editovat |editovat zdroj]

Efektivní odpor vodiče při skin efektu (když je výrazně tlustší nežδ) odpovídá tomu, jako by proud procházel pouze vrstvou s tloušťkouδ. Můžeme tedy zhruba uvažovat průřezδ krát průměr vodiče.Válcový vodič s průměremD velkým ve srovnání sδ má odporpřibližně rovný válcové trubce s tloušťkou stěnyδ. Při měrném odporu vodičeρ{\displaystyle \rho } platí pro odpor při průchodu střídavého proudu vodičem délky L:

RLρπ(Dδ)δLρπDδ{\displaystyle R\approx {{L\rho } \over {\pi (D-\delta )\delta }}\approx {{L\rho } \over {\pi D\delta }}}

Druhá aproximace předpokládáDδ{\displaystyle D\gg \delta }.

Někdy se pro součinitel zvětšení odporuϰ{\displaystyle \varkappa } uvádí také vztah

ϰ=0,5dμrfϱ+0,2{\displaystyle \varkappa =0,5d{\sqrt {\frac {\mu _{r}\cdot f}{\varrho }}}+0,2}

Kde d je průměr vodiče [mm], μr je relativní permeabilita, f frekvence [Hz] a ϱ měrný odpor daného materiálu vodiče [Ohm·mm2/km]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. KLÍMA, Petr.Skin efekt ve vysokootáčkových elektrických strojích.. 2018/19 [cit. 2022-08-21]. 61 s. Diplomová práce. VUT Fakulta Elektrotechniky a komunikačních technologií. Vedoucí práce Ing. Martin Mach, Ph.D..Dostupné online.
  2. abLEDVINOVÁ, Marcela.Elektrický a magnetický povrchový jev (skinefekt) [online]. Plzeň:Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity [cit. 2025-01-29].Dostupné online. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • BEZOUŠEK, Pavel; SCHEJBAL, Vladimír; ŠEDIVÝ, Pavel.Elektrotechnika. 2. přepracované. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008. 238 s.ISBN 978-80-7395-101-6. S. 66. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuskin efekt na Wikimedia Commons
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skin_efekt&oldid=24708691
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp