Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Simplonská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vallorbe–Domodossola
Souprava ETR 610 nedaleko Saint-Saphorin na Ženevském jezeře
SoupravaETR 610 nedaleko Saint-Saphorin na Ženevském jezeře
StátŠvýcarskoŠvýcarskoŠvýcarsko
ItálieItálieItálie
Číslo100, 200
Provozovatel dráhySBB,RFI
Technické informace
Délka232,5 km
Rozchod koleje1 435 mm (normální)
Napájecí soustava15 kV 16,7 Hz AC
Maximálnísklon25 ‰
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
SNCFz Dijonu
Tunnel du Mont d’Or
státní hranice Franice/Švýcarsko
46,3Vallorbehranice infrastruktury SNCF/SBB806,9 m n. m.
státní hranice a hranice infrastrukturySBB/SNCF
směr Pontarlier
Viadukt Le Day (152 m)
43,2Le Day787,2 m n. m.
SBB/Travyssměr Le Pont–Le Brassus
41,2Les Grands-Bois
tunel Nanchau (132 m)
tunel Combes (100 m)
35,8Bretonnières673,3 m n. m.
33,7Croy-Romainmôtier641,8 m n. m.
27,6Arnex552,4 m n. m.
Nozon
tunel Moulin-Bornu (72 m)
tunel La Sarraz (148 m)
22,8La Sarraz484,9 m n. m.
19,3Daillens
SBBz Bielu a Grandsonu
19,1Daillens445,1 m n. m.
Daillens-Postebalíkové distribuční centrum
MBC z Cossonay (lanovka)
14,5Cossonay-Penthalaz428,0 m n. m.
11,0Vufflens-la-Ville406,8 m n. m.
9,9vlečka
9,4Vufflens-la-Ville399,6 m n. m.
6,9
14,9
Bussigny407,0 m n. m.
13,8Lausanne-Triage Nord400,0 m n. m.
most Poimbouf (63 / 70 m)
most Poudriere III (213 m)
13,2Les Lécheires398,8 m n. m.
12,9
7,7
Lausanne-Triage D397,0 m n. m.
SBBze Ženevy
8,03[p 1]
8,15[p 2]
Denges
změna staničení -0,01
z/do Lausanne-Triage
most Larges-Pieces (106 m)
6,1Archy404,4 m n. m.
Linka M1metra v Lausanne
4,51Renens415,9 m n. m.
3,76[p 3]
3,79[p 4]
Renens-Est bifurcation416,3 m n. m.
most Galicien (147 m)
2,35Prilly-Malleyod 2011430,4 m n. m.
1,52
-0,05
Lausanne-Sébeillonnákladové nádraží449,8 m n. m.
tunel Olivier Français (3796 m)
Linka M1metra v Lausanne
3,97Lausanne-Tridelspalovna594,5 m n. m.
1,13Lausanne bifurcation442,2 m n. m.
0,00
0,00
Lausanne447,1 m n. m.
Linka M2metra v Lausanne
SBBsměr Palézieux a Bern
2,51Pully424,8 m n. m.
mostPaudeze (162 m)
tunel Paudex (72 m)
5,05Lutry402,1 m n. m.
tunel Tour-de-Bertholod (126 m)
6,68Villette VD387,4 m n. m.
8,52Cully391,7 m n. m.
9,98Epesses383,1 m n. m.
13,55Rivaz377,0 m n. m.
14,55St-Saphorin376,9 m n. m.
změna staničení +0,02
SBBz Puidoux-Chexbres
Veveyse
MVRz Blonay-Les Pléiades
MVRz Mont Pelerin (lanovka)
VMCV: Vevey Funiculaire
18,40Vevey386,1 m n. m.
19,90La Tour-de-Peilz390,4 m n. m.
21,53Burier395,9 m n. m.
tunel Cretes (302 m)
CCB z Blonay
23,10Clarens399,6 m n. m.
CCB:Clarens Lac
23,88Vernex
24,54Montreux395,4 m n. m.
TP: Trait–Planches
MVRsměr Rochers de Naye
MOBsměr Zweisimmen
křížení s VMCV
MVRsměr Glion (lanovka)
26,02Territet386,2 m n. m.
TMF směr Mont Fleuri (lanovka)[1]
27,09Veytaux-Chillon379,8 m n. m.
VMCV
29,34Villeneuve374,8 m n. m.
33,84Roche VD379,6 m n. m.
37,71Yvorne395,0 m n. m.
TPCz Leysin-Grand-Hôtel
39,31Aigle403,9 m n. m.
TPCsměr Les Diablerets
43,60St-Triphonbývalá stanice390,7 m n. m.
TPCsměr Champéry
TPCz Col de Bretaye
47,56Bex411,0 m n. m.
49,42most Massongex (87 m,Rhôna)
hranice kantonůVaud/Valais
SBBze Saint-Gingolph
50,07Les Paluds408,0 m n. m.
tunel St-Maurice (490 m)
51,56St-Maurice421,5 m n. m.
57,86Evionnaz449,0 m n. m.
61,51Vernayaz452,2 m n. m.
TMRz Le Châtelard
66,50Martigny467,0 m n. m.
TrMB směr Martigny–Bourg
TMRsměr Orsières a Le Châble
70,86Charrat-Fully460,5 m n. m.
75,27Saxon465,2 m n. m.
79,57Riddessměr Isérables470,6 m n. m.
Rhôna Riddes (66 m)
tunel Zavannens (276 m)
82,12Chamoson488,2 m n. m.
85,31Ardon487,9 m n. m.
88,07Châteauneuf-Conthey488,7 m n. m.
92,43Sion490,6 m n. m.
98,15St-Léonard504,9 m n. m.
101,56Granges-Lensbývalá stanice507,9 m n. m.
SMC směr Montana-Crans (lanovka)
108,13Sierre/Siders523,1 m n. m.
tunel Gobet (251 m)
změna staničení -0,04
tunel Raspille (80 m)
112,25Salgesch575,9 m n. m.
přeložka Salgesch–Leuk (od 2004)
tunelVaronne (137 / 2816 m)
mostDala (79 m)
tunel Leuk (125 / 1388 m)
most přes Rhônu (180 m)
LLB směr Leukerbad
117,58Leuk623,3 m n. m.
změna staničení -0,04
122,11Turtmann624,2 m n. m.
změna staničení -0,01
125,87Gampel-Steg631,9 m n. m.
130,09Raronsměr Eischoll638,8 m n. m.
BLS (Lötschberský úpatní tunel) zeSpiezu
130,09St. German646,5 m n. m.
změna staničení -0,01
most přesVispu (45 m)
MGBz Zermattu
136,66Visp646,5 m n. m.
141,1Gamsen SBB660,9 m n. m.
BLS (Lötschberská dráha) ze Spiezu
MGB bis 2007přes Naters
145,55Brig
stanice autovlaku
677,7 m n. m.
MGBsměr Andermatt
147,15Brig Tunnel682,4 m n. m.
Simplonský tunel (19 823 / 19 803 m)
156,24státní hranice Švýcarsko/Itálie
156,34Stazione della Galleria700,2 m n. m.
156,77nejvyšší bod trati701,9 m n. m.
tunel Iselle (169 m)
167,22
19,06
Iselle di Trasquera
stanice autovlaku629,5 m n. m.
hranice infrastruktury SBB/RFI
tunel Trasquera (1792 m)
tunel Varzo elicoidale (cca 3 km)
(spirálový tunel)
12,55Varzo529,0 m n. m.
tunel Varzo (81 m)
galerie Mognatta (422 m)
galerie Gabbio Mollo (568 m)
tunel S. Giovanni (425 m)
most Diveria (40 m)
galerie Rio Confinale (51 m)
tunel Preglia/Rio Rido (2327 m)
most Preglia (82 m)
3,83Preglia331,0 m n. m.
most Bogna (96 m)
0,00
5,06
Domodossola I270,1 m n. m.
SSIF/FART směrLocarno
most Via Torino (335 m)
RFI směr Novara
most přesToce (298 m)
0,00Domodossola II(seřaďovací stanice)239,0 m n. m.
RFIsměr Milán
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Simplonská dráha (německySimplonstrecke čiSimplonlinie,italskyFerrovia del Sempione) je hlavní železniční trať veŠvýcarsku aItálii. Trať vede zVallorbe na francouzských hranicích přes jihozápadní Švýcarsko až do italského městaDomodossola. Trať slouží jako napájecí trať z oblasti Ženevského jezera aPaříže doSimplonského tunelu. Provozují jiŠvýcarské spolkové dráhy (SBB), které také celou trať až po staniciIselle di Trasquera vlastní.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Vallorbe–Lausanne

[editovat |editovat zdroj]

V roce 1855 byl v rámci výstavby jižní jurské trati otevřen úsek Cossonay – Bussigny-près-Lausanne.[2] Trať postavila společnostCompagnie de l’Ouest Suisse (OS). V roce 1856 následovala spojka Bussigny–Lausanne. V roce 1870 byl zahájen provoz na trati Cossonay-Vallorbe, v roce 1875 bylo otevřeno přeshraniční spojení s tunelem Col de Jougne, čímž bylo dokončeno napojení na francouzskou železniční síť.[3] Vlaky z Francie do Švýcarska však musely až do roku 1915, kdy tunel du Mont d’Or a nová trať do Frasne umožnily přímou cestu, překonávat trasuúvratí. Společnost SNCF trať do Pontarlieru původně ponechala bez provozu, avšak nedemontovala ji, ale během druhé světové války byla vážně poškozena, včetně vyhození tunelu Jougne do povětří. Poté trať již nebyla obnovena.

Lausanne–Brig

[editovat |editovat zdroj]
Tunel v Saint-Maurice (konec 19. století)

První úsek trati byl zprovozněn 10. června 1857, kdy společnost OS otevřela úsekVilleneuveBex.[4] V dalších etapách trať dokončovaly společnosti OS, Ligne d’Italie a Simplonbahn, až byl v roce 1878 dokončen poslední spojovací úsek mezi Leukem a Brigem. Průběžná modernizace trati a přestavba na dvoukolejnou trať mezi Lausanne a Brigem v celé délce byla dokončena v roce 2004.

V roce 1913 byla dokončena výstavba horskéLötschberské trati, čímž se Brig stal novou uzlovou stanicí. Poté, co byl v roce 1919 úsek Sion–Brig elektrifikován třífázovým proudem o napětí 3000 V a frekvenci 16 Hz, byla trať v letech 1923 až 1927 elektrifikována v celé délce jednofázovým střídavým proudem o napětí 15 kV a frekvenci 16 2/3 Hz, kterýŠvýcarské spolkové dráhy (SBB) používají dosud. Úsek Simplonským tunelem mezi Brigem a Iselle byl poslední, který byl převeden z třífázového na střídavý proud, a to v roce 1930.[4]

Po otevřeníLötschberského úpatního tunelu v roce 2007 se železniční stanice Visp stala novým přestupním uzlem z oblastiBernu doZermattu aSionu.

Brig–Domodossola

[editovat |editovat zdroj]
Výstavba Simplonského tunelu

V roce 1906, po osmi letech výstavby, byl otevřen první tubusSimplonského tunelu a pokračování trasy doDomodossoly. Jižní část úseku do Domodossoly byla vytvořena tunelemVarzo elicoidale, pravděpodobně nejdelšímspirálovým tunelem na světě. Simplonský tunel byl od zahájení provozu až do roku 1930 elektrifikován třífázovým proudem o napětí 3000 V a frekvenci 16 Hz.

Související informace naleznete také v článku Simplonský tunel.

Druhý tubus Simplonského tunelu byl postaven v letech 1912 až 1921 a pro dopravu byl otevřen v roce 1922.

V roce 1930 byla trať z Brigu do Domodossoly elektrifikována v celé délce pomocí švýcarského napájecího systému o napětí 15 000 V a frekvenci 16 ⅔ Hz, který je díky svému vysokému napětí vhodnější pro strmou jižní rampu než italský stejnosměrný systém o napětí 3000 V. Železniční dopravu na jižní rampě Iselle–Domodossola v Itálii provozovala od jejího otevření společnost SBB v souladu se švýcarskými předpisy. Až do elektrifikace v roce 1930 byl strmý úsek trati o sklonu 25 promile provozován s parním pohonem, pro který byl v depu Brig k dispozici velký počet parních lokomotiv řady C 5/6, které po elektrifikaciGotthardské dráhy našly pole působnosti na jižní rampě Simplonské dráhy.[5]

Od roku 1992 existuje jednokolejná elektrifikovaná spojovací trať ze stanice Domodossola I do seřaďovacího nádraží Domodossola II, která umožňuje přístup švýcarských lokomotiv do nákladového nádraží. Seřaďovací nádraží slouží především k výměně lokomotiv pro tranzitní nákladní vlaky.

Průběh trati

[editovat |editovat zdroj]

Vallorbe–Lausanne

[editovat |editovat zdroj]
Viadukt v Le Day

V oblasti pohraniční stanice Vallorbe se trať napojuje na své severní pokračování,trať RFF z Dijonu. Po přejezdu viaduktu Le Day se trať dostává na nádraží ve vesnici Le Day. Hned za ní odbočuje vpravo odbočka do Le Brassus. Mezi stanicemi La Sarraz a Cossonay se k trati připojuje jižní jurská trať zOltenu. Spolu s touto tratí pak trať dosahuje obceBussigny, kdekolejový trojúhelník (triangl) umožňuje napojení naželezniční trať Lausanne–Ženeva. Díky tomuto trojúhelníku vlaky na jižní jurské trati, jedoucí z Jury doŽenevy, nemusejí vykonávatúvrať na nádraží v Lausanne. Do hlavního města kantonuVaud,Lausanne, trať přichází ze severozápadu přesRenens.

Lausanne–Brig

[editovat |editovat zdroj]

Za stanicí Lausanne vlevo odbočujetrať do Fribourgu a Bernu, zatímco Simplonská dráha zůstává na břehuŽenevského jezera. Některé obce oblastiLavaux mají zastávky na obou tratích, napříkladPully (Pully a Pully Nord) neboLutry (Lutry a La Conversion). Na nádražíVevey trať přichází přes Pully, Lutry a Cully. Zde se na Simplonskou trať napojuje jednokolejná spojka, tzv.Chemin de fer Vevey-Chexbres, která navazuje na železniční trať do Bernu a obchází Lausanne. Odtud vede také úzkorozchodná trať společnostiTransports Montreux–Vevey–Riviera (MVR) do Les Pléiades. Do stanice Montreux (jediné švýcarské stanice se třemi různými rozchody) trať prochází přesLa Tour-de-Peilz, Burier aClarens, které již patří k Montreux. Zde odbočujetrať MVR na Rochers de Naye a dráhaMontreux-Berner Oberland-Bahn doLenku. Za Montreux vede trať kolem hraduChillon a bývalého hotelu Byron doVilleneuve. VAigle odbočují tři úzkorozchodné tratě doLeysinu,Les Diablerets aChampéry. Tyto místní dráhy provozuje společnostTransports Publics du Chablais (TPC). VBex vede úzkorozchodná trať na Col-de-Bretaye. V Saint-Maurice se na Simplonskou dráhu napojujetrať ze Saint-Gingolph. Poté následujeMartigny, kde se opět rozvětvují dvě železniční tratě. Obě provozuje společnostTransports de Martigny et Régions (TMR); jde oúzkorozchodnou trať do Chamonix atrať standardního rozchodu do Orsières, včetně odbočky do Le Châble. O několik kilometrů dále se nacházíSion a krátce po němSierre, za kterým se nachází jazyková hranice mezi francouzštinou a němčinou. První zastávkou v horním Valais jeLeuk. Ve staniciVisp je napojení na dráhuMatterhorn Gotthard Bahn (MGB) zZermattu a na trať navazuje takéLötschberský úpatní tunel. MGB vede zBrigu, kde se horskáLötschberská dráha napojuje na Simplonskou dráhu, směrem dále do horního Valais.

Brig–Domodossola

[editovat |editovat zdroj]
Nákladní vlak systému RoLa ve stanici Domodossola

Za městem Brig trať mizí vSimplonském tunelu, v jehož středu se nachází švýcarsko-italská státní hranice. Tunel se opouští vIselle di Trasquera v údolí řeky Diveria, kde se stejně jako v Brigu nacházejí terminály vlaků, převážejících tunelem automobily. Následuje 1,7 km dlouhý tunel Trasquera a 3 km dlouhý spirálový tunel Varzo severozápadně od stejnojmenné vesnice. DoDomodossoly, nyní již v širokém údolí řeky Toce, trať přichází přes zastávky Varzo a Preglia. Dvoukolejná trať mezi jižním portálem Simplonského tunelu a Domodossolou o délce 19 kilometrů je provozována podle švýcarského energetického a zabezpečovacího systému v souladu se švýcarskými železničními provozními a návěstními předpisy. Úsek trati je napájen trakčním proudem o frekvenci 16,7 Hz ze Švýcarska, ale patří italským státním drahám (Ferrovie dello Stato Italiane, FS), které také zajišťují personál stanic. I v 21. století s otevřeným přístupem k síti je většina italského úseku trati pojížděna pouze švýcarskými vozidly.

Přechod vlaků na italskou železniční síť spolu s případnou výměnou lokomotivy a personálu probíhá pro vlaky osobní dopravy a vlaky systémuRoLa v osobní stanici Domodossola (také Domodossola I) a pro nákladní vlaky ve stanici Domodossola II.[6] Z Domodossoly jezdí vlaky do Milána potrati Domodossola–Milán, kterou vlastní italský správce infrastrukturyRete Ferroviaria Italiana (RFI).

Infrastruktura

[editovat |editovat zdroj]

V roce 2017 byl zahájen provoz systémuETCS v úrovni Level 2 mezi Lausanne (mimo) a Villeneuve. Projekt slouží jako pilotní projekt pro přechod celé sítě švýcarských železnic na ETCS, který by měl proběhnout do roku 2025.

Od prosince 2017 je zbytek trati, který je vybaven světelnými návěstidly, zabezpečen kromě švýcarských národních systémůIntegra-Signum aEuro-ZUB také bezpečnostním systémem ETCS L1 Limited Supervision.

Druhý úsek mezi Sionem a Sierre měl být od roku 2018 převeden na signalizaci na stanovišti strojvedoucího. Od roku 2022/23 bylo plánováno vybavení úseků Roche VD – Vernayaz a Visp – Simplon stejnou technologií. Z důvodů nákladů a technické udržitelnosti (systém GSM-R je dodavateli podporován pouze do roku 2030) však byly tyto změny odloženy na pozdější dobu.

Provoz na trati

[editovat |editovat zdroj]
Vlak TEE u zámku Chillon

Od ukončení provozu spojůTrans Europ Express (TEE) zPaříže doMilána jezdily v celé trase Simplonské trati pouze noční vlaky. Tyto vlaky provozovala společnostTrenitalia pod názvemThello a jezdily trase Paříž – Dijon – Milán –Benátky. Provoz vlaků byl kvůli pandemii nemocicovid-19 zastaven v březnu 2020 a k 30. červnu 2021 definitivně ukončen. Pod značkou Trenitalia France zahájila společnost v prosinci 2021 provoz spojení mezi Itálií a Francií vysokorychlostním vlakemFrecciarossa 1000, avšak již po trase mimo Švýcarsko.

Dálková doprava

[editovat |editovat zdroj]

Mezi Vallorbe a Lausanne jezdí sezónně dálkové vlakyTGV z Paříže. Mezi Cossonay a Bussigny nebo Lausanne je trasa využívána vlakyICN, které jezdí na jižní jurské trati směrem naNeuchâtel aBiel. Mezi Lausanne a Brigem jezdí vlakyInterRegio naženevské letiště. Mezi Lausanne a Domodossolou jezdí vlaky EuroCity, které jezdí ze Ženevy do Milána neboBenátek. Po otevřeníLötschberského úpatního tunelu v roce 2007 využívají vlakyInterCityRomanshorn–Brig aEuroCityBasel SBB – Milano Centrale úsek mezi jižním portálem ve Vispu a severním portálem Simplonského tunelu v Brigu.

Regionální doprava

[editovat |editovat zdroj]
Regionální vlak systému RER Vaud v Renens

Vúdolí Rhôny jezdí regionální vlaky z Brigu do Monthey nebo Saint-Gingolph. Kromě toho většina linek systému Réseau Express Régional vaudois (zkráceně RER Vaud) jezdí po úsecích Simplonské trati; úsek mezi stanicemi Lausanne a Renens využívá šest z devíti linek RER, protože po Simplonské trati jezdí také vlaky do a ze Ženevy. Linky R1 a R2 jezdí mezi Grandsonem a Cully, R3 a R4 mezi Vallorbe a St-Maurice a R5 a R6 mezi Renens a Lausanne.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. přes Lausanne Triage D
  2. z Lausanne–Archy
  3. přes Prilly-Malley
  4. přes Lausanne-Sébeillon

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůSimplonstrecke na německé Wikipedii aLigne du Simplon na francouzské Wikipedii.

  1. Territet–Mont-Fleurie [online]. Bahndaten — Daten zu den Schweizer Bahnen 1847–1920 [cit. 2024-04-21].Dostupné online. (německy) 
  2. TANNER, Olivier.Jurasüdfusslinie Biel/Bienne – Lausanne [online]. Schienenverkehr-Schweiz.ch [cit. 2024-04-21].Dostupné online. (německy) 
  3. TANNER, Olivier.Bahnstrecke Lausanne – Vallorbe [online]. Schienenverkehr-Schweiz.ch [cit. 2024-04-21].Dostupné online. (německy) 
  4. abTANNER, Olivier.Rhônetallinie Lausanne – Brig [online]. Schienenverkehr-Schweiz.ch [cit. 2024-04-21].Dostupné online. (německy) 
  5. LÄMMLI, Bruno.SBB CFF FFS C 5/6 Nr. 2951–2978 - Betriebseinsatz [online]. Lokifahrer.ch [cit. 2024-04-21].Dostupné online. (německy) 
  6. Kapazitätsoptimierung Simplon-Süd. Bern: Bundesrat, 2016.Dostupné online. S. 9. (německy) 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Portály:Architektura a stavebnictví |Švýcarsko |Železnice
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Simplonská_dráha&oldid=24973717
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp