Simplikios | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Σιμπλίκιος |
Narození | 480 Kilíkie |
Úmrtí | 560 (ve věku 79–80 let) Athény |
Povolání | filozof,matematik aastronom |
Nábož. vyznání | polyteismus |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Simplikios nebo v latinské forměSimplicius (asi 490 – asi 560) byl jeden z posledníchnovoplatónských filosofů. V jeho spisech, zejména komentářích kAristotelovi, se zachovalo mnoho citátůpředsókratovských filosofů.
Simplikios pocházel zKilíkie (dnes jihovýchodní Turecko), studoval vAlexandrii uProklova žáka Ammónia Hermiae, stejně jako Damaskios aJan Filoponos. Byl jedním z posledních filosofů platónskéAkademie vAthénách, kde ho postihlo pronásledování a zákazy císařeJustiniána I. Akademie byla jedním z posledních středisek pohanského helénismu a pořádala také divadelní představení. Justinián přestal Akademii podporovat, zabavil její majetek a filosofy, kteří odmítli přijmout křesťanství roku529 vypověděl z říše. Poslední představený Akademie, Damaskios, se šesti dalšími včetně Simplikia odešli ke dvoru perského krále Chozroa I., byli tam však zklamáni a po dohodě Chozroa s Justiniánem se roku 533 vrátili do Řecka. O jejich dalším osudu není nic známo, Simplikios však nejen psal, ale také učil, nejspíše v Athénách nebo v Alexandrii.
Většina zachovaných Simplikiových spisů jsou komentáře k Aristotelovi a jeden komentář kEpiktétovuEnchiridion. Simplikios byleklektik a snažil se ukázat, že mezi Platónem, Aristotelem aPlótinem není žádný rozpor, byl však střízlivější než jeho novoplatoničtí předchůdci a pečlivě citoval starší filosofy. Díky němu máme poměrně dobrý přehled o vývoji pozdní řecké filosofie, ale zachoval také množství zlomků ze ztracených knih předsókratiků, z Aristotela istoiků. V ostré polemice bránil Aristotelův názor, že svět trvá věčně a hvězdy mají božskou povahu, proti námitkám svého současníka, křesťana Jana Filopona. Simplikiovy spisy byly v raném středověku přeloženy do arabštiny aVilém z Moerbeke je přeložil do latiny. Simplikiovo spojení Platóna a Aristotela silně ovlivniloTomáše Akvinského a středověkou scholastiku.