Si 204
Siebel Si 204 (Aero C-3A) vLeteckém muzeu Kbely
Určení	cvičný atransportní letoun
Výrobce	Siebel
První let	1940
Zařazeno	1941
Uživatel	Luftwaffe Francie,Československé letectvoPolsko
Vyvinuto z typu	Siebel Fh 104
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Siebel Si 204 byl německýcvičný atransportníjednoplošný dvoumotorovýletoun se záďovým zatahovacímpodvozkem, který byl používán zadruhé světové války i po ní.

Siebel Si 204 byl původně vyvinut z typuFh 104 koncipovaný jako lehkýdopravní letoun. Probíhající válečné události však výrazně ovlivnily jeho další vývoj a stroj byl postupně vyvíjen pro vojenské účely, konkrétněnákladní dopravu,spojovací,sanitní, štábní, povětrnostní a fotografickou službu.

Siebel 204 byl projektován jako malétransportní letadlo s dvoučlennou posádkou a 8 pasažéry pro německouLufthansu. Vývoj tohoto celokovového letadla začal v roce1938. Zákazníkem bylo jako obvykleRLM, ale vývoj probíhal v úzké spolupráci mezi Lufthansou a firmou Siebel vHalle. Po zahájení války bylo překonstruované nacvičný letoun s plně prosklenýmkokpitem prolety naslepo.

Prvníprototyp strojeSiebel Si 204 V1 vzlétl 23. května1941 a ukázalo se, že se jedná o zdařilý stroj. Ten se začal vyrábět v různých obměnách a sloužil i k jiným účelům (např. nočnímu bombardování či jakospojovací letadlo).

V té době firma Siebel vyráběla v licenciJunkers Ju 88 a tak byla schopna vyrobit pouze 15 prototypů. Proto SNCAN veFrancii vyráběl civilní verzi A1 a také předsériovou A0 mezi dubnem 1942 a listopadem 1943. ČKD/BMM vprotektorátu Čechy a Morava mezitím produkovalo verzi D0 s proskleným kokpitem; první kus doručili v lednu 1943.

První sériovou variantou se stalSi 204 A-1 s motoryArgus As 410 po 265 kW, kterou následoval typSi 204 D se zcela novou, plně prosklenou přídítrupu s kabinou posádky. Pohon tohoto stroje zajišťovaly dvamotoryArgus As 411 o vzletovém výkonu 427 kW vybavené dvoulistýmivrtulemi.Si 204 D vybavené radary FuG 217 a 218 byly určeny k výcviku operátorů nočních stíhacích letounů Junkers Ju 88 aHeinkel He 219.

PrototypySi 204 D V22,Si 204 D V23 a letounySi 204 E-0 byly vybaveny hřbetní střeleckou věží DL 131 s jedním kulometemMG 131ráže 13 mm. Na vnějších závěsnících mohly néstpumový náklad do hmotnosti 1000 kg.

Letadla byla vyráběna veFrancii v továrně SNCAC, kde celková produkce dosáhla 168 kusů a v okupovaném Československu (Protektorát Čechy a Morava) u firmyAero (515 kusů).

Po ukončení druhé světové války bylo pokračováno ve výrobě ve francouzské továrně SNCAC. Verze Si 204 D jakoNord NC-701 Martinet a Si 204 A jakoNord NC-702 Martinet. Francouzské stroje měly instalované pohonné jednotky Renault-12 S-00 s třílistými kovovými stavitelnými vrtulemi Ratier o průměru 2,65 m. Celkem bylo ve Francii vyrobeno 350 kusů, ze kterých civilní dopravceAir France odebral 31 stroj, šest NC-702 sloužilo od roku1946 k přepravě pošty a dalších šest ve fotogrammetrické verzi používal Národní geografický institut. Většinu těchto letounů převzalofrancouzské letectvo nebo námořní letectvoAéronavale.

Polské aerolinieLOT zakoupily v roce1947 šest letounů NC-701 (imatrikulace SP-LFA až -LFF). Tyto stroje sloužily v oddělení aerofoto PLL LOT jako fotogrammetrické a v roce1948 byly předány vojenskému letectvu. Dva letouny tohoto typu zakoupilo takéŠvédsko.

Poválečná výroba pokračovala rovněž v československých firmáchAero Vodochody aČKD Praha, které je dodávaly jak pro potřeby československé armády pod označenímC 3 A pro výcvikpilotů,C 3 B pro výcvik bombardování a střelby, tak i jako civilní letouny pod označením C-103. Dodávaly se v provedeníC-103A pro dva piloty a devět cestujících,C-103B pro tříčlennou posádku a šest cestujících aC-103C pro tříčlennou posádku a sedm pasažérů. Pohonné jednotky byly typu M-411R po 408 kW, zprvu upravované vLeteckých opravnách v Malešicích a později vyráběné v n. p.Motorlet.

Od 1. března1946 do roku1950 používaly Siebely v počtu pět kusůČSA (OK-ZCD, -ACS, -ACV, -ADF a -ADY). Nasazeny byly na linky zPrahy doKarlových Varů,Ostravy,Olomouce aMariánských Lázní. Dalším československým civilním uživatelem bylo Ministerstvo dopravy aSvazarm, kde byly využívány k parašutistickému výcviku. Dva exempláře používala igottwaldovská dopravní společnost Svitlet.

VNizozemsku po válce létal jeden Si 204 D-1 (PH-NLL, Werk-Nr.322167), který byl využíván jako létající laboratoř.

Siebel Si-204D byl používán zejména v leteckých učilištích typu B a C a jednotkou FÜG 1 (dodavatelská jednotka Luftwaffe) pravděpodobně jako osobní letadlo pro posádky, které dodávaly jiná letadla k bojovým jednotkám. Siebel Si-204A byl používán hlavně spojovacími letkami a také jako osobní letadlo pro vyšší důstojníky, ale také v leteckých školách.

V červenci 1944 bylo dodáno 5 ks Siebelu Si-204, které měly být překonstruovány na noční bojové letouny, avšak žádné další kusy pak už pro tento účel dodány nebyly. Neexistují však žádné důkazy, že by tyto stroje byly použity v boji .

Lufthansa obdržela nejméně pět kusů Si-204. První prototyp s imatrikulaciD-AEFR byl zkoušen od března do května 1941 pražskou pobočkou Lufthansy. Od jara 1942 do jara 1943 byl druhý prototyp s imatrikulaciD-ASGU používaný na pravidelných linkách jako nákladní letadlo. Stroj Siebel Si- 204 byl pravděpodobně posledním německým letadlem sestřeleným nazápadní frontě. Tento sestřel se odehrál večer ve 20:00 dne 8. května 1945. Sestřelil ho poručík KL Smith ze 474. stíhací skupiny letící na strojiP-38 Lightning přibližně 5 km od městečka Rodach v Bavorsku.

Po skončení války se jeden Si- 204D zachoval na letištiBerlín-Tempelhof. Další přeletěl do Enns v Rakousku, kde byl zajat Spojenci. Ukořistěné Si-204 byly používány pro různé účely; vSovětském svazu létaly u společnostiAeroflot a vCAGI, ale brzy byly nahrazeny stroji domácí výroby.

Není známo, že by se do dnešních dnů zachoval jakýkoliv původníSiebel Si-204. Všechny zachovalé stroje jsou v licenci vyráběné strojeAero C-3/103 aNord NC 701/NC 702. Stroj na obrázku v tabulce pochází z muzea veKbelích. Jde o rekonstrukci s použitím částí z strojůAero C-3A aNord NC 702, přičemž v současné podobě představuje verziAero C-3A. Další relativně zachovalý licenčníSi-204 se nachází veŠvédsku v muzeu Air and Space Museum v Arlandě u městaStockholm. Ve švédském muzeu Flygvapenmuseum ve městěLinköping je možné vidět zachovalýNord NC 702. Vpařížském muzeuMusée de l'Air et de l'Espace je možné vidět také renovovanýNord NC 702. VNěmecku je možné vidětNord NC 702, který se nachází v berlínskémDeutsches Technikmuseum. Po světě se také nachází větší množství nekompletních částí a nejméně dvě rekonstrukce, které by měly vyústit do jednoho letuschopného a jednoho statického exponátu.

ČeskoslovenskoČeskoslovensko

• Československo používalo do druhé poloviny 50. let 20. století stroje Aero C-3A, které byly během války vyráběny v okupovaných továrnách Aero aČKD. Tyto stroje létaly veSvazarmu,Československých aeroliniích a samozřejmě včeskoslovenském letectvu.

FrancieFrancie

• Francouzské letectvo používalo Siebel Si-204 jakož i stroje vyrobené v továrnáchSNCAN. V licenci vyráběné stroje měly název Nord NC 701/NC 702.

MaďarskoMaďarsko

• V Maďarských vzdušných silách sloužilo od roku 1947 do roku 1953 6 strojů Aero C-3.

Německo

• Luftwaffe

PolskoPolsko

• Polské letectvo používalo 6 strojů NC-701 mezi lety 1949 až 1955 k leteckému snímkování.

Sovětský svaz

ČeskoslovenskoČeskoslovensko

• Československé aerolinie

Německo

• Lufthansa používala nejméně 4 stroje Siebel Si-204.

PolskoPolsko

• Letecká společnostLOT používala mezi lety 1947-1948 6 strojů Nord NC 701, později je předala vzdušným silám.

ŠvédskoŠvédsko

• Společnost Rikets Allmänna Kartverk používala 5 strojů NC 701, které byly zakoupeny ve Francii mezi lety 1962 - 1970 k leteckému mapování.

Sovětský svaz

• Aeroflot používal několik ukořistěných Si-204 v roli kurýrních strojů.

NizozemskoNizozemsko

• Posádka: 2
• Kapacita: 8 cestujících
• Rozpětí: 21,28 m
• Délka: 11,95 m
• Výška: 3,93 m
• Nosná plocha: 46 m²
• Plošné zatížení: 117,5 kg/m²
• Hmotnost prázdného letounu: 3920 kg
  • 4150 kg (C-3B upravený pro střelecký výcvik)
• Vzletová hmotnost: 5 400 kg (všechny verze mimo C-3B používané pro výcvik v bombardování)
  • 5600 kg (C-3B pro výcvik v bombardování)
• Pohonná jednotka: 2 ×invertní vidlicový dvanáctiválecArgus As 411
• Vzletový výkon motoru: 580 k (427 kW)

• Maximální rychlost: 350 km/h
• Cestovní rychlost: 285 km/h
• Praktický dostup : 7500 m
• Čas výstupu do výšky 3000 m: 10,4 min
• Dolet: 800–1500 km

• MURAWSKI, Marek.Letadla Luftwaffe Část 2. 1. vyd. Hostomice: Intermodel, 1997.ISBN 80-901976-3-9. 
• ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav.Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s. 
• ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav.Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s. 
• NĚMEČEK, Václav.Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla. Praha: Nadas, 1984. 176 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématuSiebel Si 204 na Wikimedia Commons
• Siebel Si 204
• Kamufláže letounu Siebel Si 204Archivováno 17. 1. 2016 naWayback Machine.

• Letadla Siebel
• Německá cvičná letadla
• Německá transportní letadla

• Údržba:Citační šablona s nepojmenovaným parametrem
• Monitoring:Články s identifikátorem NKC
• Monitoring:Články s identifikátorem GND