| Vítězové mužské dvouhry ve Wimbledonu | |
|---|---|
Gentlemen's Singles Trophy | |
| www.wimbledon.com | |
| Grand Slam | Wimbledon |
| Místo | Londýn,Spojené království |
| Areál | AELTC |
| Organizátor | AELTC /LTA |
| První ročník | 1877 |
| Povrch | tráva / venku (1877–) |
| Odměna | 3 000 000£ (2025) |
| Trofej | Gentlemen's Singles Trophy |
| Nejvyšší počet titulů | |
| amatérské éry | 7 –William Renshaw (vyzývací finále) 3 –Fred Perry (bez vyzývacího finále) |
| mezi amatéry v řadě | 6 – William Renshaw (vyzývací finále) 3 – Fred Perry (bez vyzývacího finále) |
| otevřené éry | 8 –Roger Federer |
| otevřené éry v řadě | 5 –Pete Sampras Roger Federer |
| Současný vítěz | |
(první titul) | |
| předávající trofeje:Catherine, princezna z Walesu | |
Seznam vítězů mužské dvouhry ve Wimbledonu uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže veWimbledonu, nejstaršího tenisového turnaje na světě.
Wimbledon představujetenisovýGrand Slam, každoročně hraný na přelomu června a července. Premiérový ročník se odehrál v roce1877.Ženská dvouhra se na něm poprvé konala roku 1884. Turnaj probíhá na otevřenýchtravnatých dvorcích areáluAll England Lawn Tennis and Croquet Club v londýnské částiWimbledon.[1]
Kvalifikace mužské dvouhry se účastní sto dvacet osm tenistů. Šestnáct z nich postupuje řádně do hlavní soutěže, která se hraje vyřazovacím systémem na tři vítězné sety. V pavouku je sto dvacet osm hráčů, od roku 2001 s třiceti dvěma nasazenými. V roce 1971 byl zavedentiebreak, jenž se od sezóny2019 začal hrát i v páté rozhodující sadě. Od roku2022 má charakter supertiebreaku do 10 bodů.
Wimbledon je jedním ze čtyřGrand Slamů tenisové sezóny, probíhající poslední červnový a první červencový týden. Od roku1987 je opět třetím majorem sezóny a od roku 1988 jediným, který se koná natravnatých dvorcích.[2] Mezi lety 1915–1918 a 1940–1945 se nekonal v důsledku dvou světových válek. V roce2020 byl jako jediný z grandslamů zrušen kvůlipandemii covidu-19.[3]

Od premiérového ročníku1877 prošla wimbledonská pravidla mužské dvouhry několika změnami. V letech 1877–1921 byl uplatněn systém kvalifikačního turnaje – tzv.All Comers' Singles, do nějž nastupovali všichni tenisté vyjma obhájce titulu.[4] Ten pak sehrál s vítězem kvalifikace tzv. vyzývací finále (challenge round), kdy v celém turnaji odehrál jediný zápas.[4] V případě absence obhájce se vyzývací finále nehrálo a trofej připadla vítězi kvalifikační soutěže. Tato varianta nastala šestkrát v letech1879,1887,1891,1895,1907 a1908. Systém vyzývacího finále organizátoři opustili v roce 1921 a od následujícího ročníku se z obhájců titulu stali řadoví účastnící nastupující do prvního kola.[5] Nasazování bylo zavedeno v roce1927.
Od prvního ročníku se utkání hrají natři vítězné sety. Mezi lety 1877–1883 připadly sety za stavu gamů 5–5 vítězi následující hry, vyjma finále kvalifikačního turnaje a vyzývacího finále, kde pro výhru bylo třeba dosáhnout dvougamového rozdílu. Mezi roky 1884–1970 byl ve všech sadách praktikován formát nutnosti zisku rozdílu dvou her. V sezóně 1971 byl zaveden standardnítiebreak, v němž hráč musel získat alespoň sedm míčů při minimálním dvoubodovém rozdílu. V sezónách 1971–1978 byla zkrácená hra uplatňována až za stavu 8–8 na gamy. Od roku 1979 se konala při poměru her 6–6. Do roku2019 nebyl tiebreak hrán v rozhodujícím setu.[5][6][7] Kvůli nadměrné délce zápasů však byl do páté sady zařazen za stavu her 12–12.[8] Se sjednocením ukončení rozhodujících setů na všech grandslamech ze stranyITF byla v roce2022 za stavu 6–6 na gamy implementována zkrácená hra do 10 bodů s dvoubodovým rozdílem.[9][10]

Vítěz získává putovní pohár „Gentlemen's Singles Trophy“ udělovaný od roku 1887, jenž nahradil předchozí poháry „Field Cup“ (1877–1883) a „Challenge Cup“ (1884–1886). Vyryta jsou na něm jména všech šampionů. Od roku 1949 si vítěz odváží ¾ repliku z pozlaceného stříbra.[11]
V rané fázi amatérské éry, se systémem vyzývacího finále, vytvořil rekord sedmi tituly BritWilliam Renshaw (1881–1886, 1889). Z toho však pouze dvakrát prošel celou soutěží od prvního kola. Jako jediný dokázal ovládnout šest ročníků v řadě. Po zrušení vyzývacího finále si stále v amatérském období (1922–1967) odvezl nejvyšší počet tří trofejí BritFred Perry (1934–1936), a to bez přerušení.
Po otevření grandslamu profesionálům v roce 1968 získal rekordní počet osmi titulů ŠvýcarRoger Federer (2003–2007, 2009, 2012, 2017), který se ŠvédemBjörnem Borgem (1976–1980) sdílí rekordní zápis v počtu pěti triumfů v řadě. V letech 2003–2009 se Federer probojoval do sedmi finále za sebou, čímž překonal šest účastí Borga z ročníků 1976–1981. Švýcar se také objevil v nejvyšším počtu dvanácti finále. Švéd drží rekordní šňůru 41 zápasové neporazitelnosti.[12] Bez ztráty setu turnajem v otevřené éře prošli pouze Borg (1976) a Federer (2017).[13]

Nejmladším šampionem se v roce 1985 stal NěmecBoris Becker, když zvítězil ve věku 17 let a 7 měsíců.[2] Jako nejstarší se do statistik zapsal BritArthur Gore, který ovládl ročník 1909 ve věku 41 let a 6 měsíců. Druhým v pořadí je 37letýBill Tilden, jenž triumfoval v roce 1930.[14] Vopen éře se nejstarším šampionem stal v ročníku2017 Roger Federer, jemuž bylo 35 let a 342 dní. Nejstarším finalistou v tomto období je AustralanKen Rosewall. O titul si zahrál ve Wimbledonu 1974, kdy mu bylo 39 let a 246 dní.[15][14] Jedinými nenasazenými šampiony, od počátku nasazování v roce 1927, jsou Boris Becker (1985) s ChorvatemGoranem Ivaniševićem, který v roce2001 jako jediný ovládl grandslamovou dvouhru z pozice hráče nadivokou kartu i jako nejníže postavený, 125. tenistažebříčku ATP.[16]

Nejkratší fínále se konalo v roce 1881. William Renshaw v něm za 36 minut ztratil pouze dva gamy sJohnem Hartleym.[4][17] Naopak nejdelší se stala pětisetová bitva v roce2019, v níž SrbNovak Djoković zdolal Federera po odvrácení dvou mečbolů až v tiebreaku páté sady hrané za stavu gamů 12–12. Celková délka 4 hodiny a 57 minut o devět minut překonala předchozí rekord mezi Federerem a Nadalem z roku2008.[18][19] V amatérské éře, do roku 1967, připadl primát nejdelšího finále duelu mezi Drobným a Rosewallem z roku 1954, s délkou 2 hodin a 35 minut.[4]
Levorukými šampiony se staliNorman Brookes,Jaroslav Drobný,Neale Fraser,Rod Laver,Jimmy Connors,[4]John McEnroe,Goran Ivanišević aRafael Nadal.[20] Všechny tři soutěže (dvouhru, čtyřhru a mix) v jediném ročníku vyhráli AmeričanéDon Budge (1937, 1938) aBobby Riggs (1939) a AustralanFrank Sedgman (1952).[4]
Za nejlepší tenisty světa v průběhu dvacátého století, kteří ve Wimbledonu nikdy nezvítězili byli považování trojnásobný finalistaGottfried von Cramm ve 30. letech,[4] čtyřnásobný finalistaKen Rosewall v 50.–60. letech[4] a dvojnásobný finalistaIvan Lendl v 80. letech.[21][22]
| Legenda éryvyzývacího finále (1878–1921) |
|---|
| vítěz kvalifikačního turnaje a vítěz vyzývacího finále |
| obhájce trofeje a vítěz vyzývacího finále |
| vítěz kvalifikačního turnaje, vyzývací finále nehráno |
| Amatérská éra (1877–1967) | |||
|---|---|---|---|
| Rok | vítěz | poražený finalista | výsledek |
| 1877 | 6–1, 6–2, 6–4 | ||
| 1878 | 7–5, 6–1, 9–7 | ||
| 1879 | 6–2, 6–4, 6–2 | ||
| 1880 | 6–3, 6–2, 2–6, 6–3 | ||
| 1881 | 6–0, 6–1, 6–1 | ||
| 1882 | 6–1, 2–6, 4–6, 6–2, 6–2 | ||
| 1883 | 2–6, 6–3, 6–3, 4–6, 6–3 | ||
| 1884 | 6–0, 6–4, 9–7 | ||
| 1885 | 7–5, 6–2, 4–6, 7–5 | ||
| 1886 | 6–0, 5–7, 6–3, 6–4 | ||
| 1887 | 1–6, 6–3, 3–6, 6–4, 6–4 | ||
| 1888 | 6–3, 7–5, 6–0 | ||
| 1889 | 6–4, 6–1, 3–6, 6–0 | ||
| 1890 | 6–8, 6–2, 3–6, 6–1, 6–1 | ||
| 1891 | 6–4, 1–6, 7–5, 6–0 | ||
| 1892 | 4–6, 6–3, 6–3, 6–2 | ||
| 1893 | 3–6, 6–1, 6–3, 6–2 | ||
| 1894 | 10–8, 6–2, 8–6 | ||
| 1895 | 4–6, 2–6, 8–6, 6–2, 6–3 | ||
| 1896 | 6–2, 6–8, 5–7, 8–6, 6–3 | ||
| 1897 | 6–4, 6–4, 6–3 | ||
| 1898 | 6–3, 6–3, 2–6, 5–7, 6–1 | ||
| 1899 | 1–6, 4–6, 6–3, 6–3, 6–3 | ||
| 1900 | 6–8, 6–3, 6–1, 6–2 | ||
| 1901 | 4–6, 7–5, 6–4, 6–4 | ||
| 1902 | 6–4, 6–3, 3–6, 6–0 | ||
| 1903 | 7–5, 6–3, 6–0 | ||
| 1904 | 6–1, 7–5, 8–6 | ||
| 1905 | 8–6, 6–2, 6–4 | ||
| 1906 | 6–4, 4–6, 6–2, 6–3 | ||
| 1907 | 6–4, 6–2, 6–2 | ||
| 1908 | 6–3, 6–2, 4–6, 3–6, 6–4 | ||
| 1909 | 6–8, 1–6, 6–2, 6–2, 6–2 | ||
| 1910 | 6–4, 7–5, 4–6, 6–2 | ||
| 1911 | 6–4, 4–6, 2–6, 6–2skreč[p 2] | ||
| 1912 | 6–4, 6–4, 4–6, 6–4 | ||
| 1913 | 8–6, 6–3, 10–8 | ||
| 1914 | 6–4, 6–4, 7–5 | ||
| 1915 | nehráno[p 3] | ||
| 1916 | |||
| 1917 | |||
| 1918 | |||
| 1919 | 6–3, 7–5, 6–2 | ||
| 1920 | 2–6, 6–3, 6–2, 6–4 | ||
| 1921 | 4–6, 2–6, 6–1, 6–0, 7–5 | ||
| 1922 | 6–3, 6–4, 6–2 | ||
| 1923 | 6–0, 6–3, 6–1 | ||
| 1924 | 6–1, 3–6, 6–1, 3–6, 6–4 | ||
| 1925 | 6–3, 6–3, 4–6, 8–6 | ||
| 1926 | 8–6, 6–1, 6–3 | ||
| 1927 | 4–6, 4–6, 6–3, 6–4, 7–5 | ||
| 1928 | 6–1, 4–6, 6–4, 6–2 | ||
| 1929 | 6–4, 6–3, 6–4 | ||
| 1930 | 6–3, 9–7, 6–4 | ||
| 1931 | bez boje[p 4] | ||
| 1932 | 6–4, 6–2, 6–0 | ||
| 1933 | 4–6, 11–9, 6–2, 2–6, 6–4 | ||
| 1934 | 6–3, 6–0, 7–5 | ||
| 1935 | 6–2, 6–4, 6–4 | ||
| 1936 | 6–1, 6–1, 6–0 | ||
| 1937 | 6–3, 6–4, 6–2 | ||
| 1938 | 6–1, 6–0, 6–3 | ||
| 1939 | 2–6, 8–6, 3–6, 6–3, 6–2 | ||
| 1940 | nehráno[p 5] | ||
| 1941 | |||
| 1942 | |||
| 1943 | |||
| 1944 | |||
| 1945 | |||
| 1946 | 6–2, 6–4, 7–9, 5–7, 6–4 | ||
| 1947 | 6–1, 6–3, 6–2 | ||
| 1948 | 7–5, 0–6, 6–2, 3–6, 7–5 | ||
| 1949 | 3–6, 6–0, 6–3, 4–6, 6–4 | ||
| 1950 | 6–1, 8–10, 6–2, 6–3 | ||
| 1951 | 6–4, 6–4, 6–4 | ||
| 1952 | 4–6, 6–2, 6–3, 6–2 | ||
| 1953 | 9–7, 6–3, 6–4 | ||
| 1954 | 13–11, 4–6, 6–2, 9–7 | ||
| 1955 | 6–3, 7–5, 6–1 | ||
| 1956 | 6–2, 4–6, 7–5, 6–4 | ||
| 1957 | 6–2, 6–1, 6–2 | ||
| 1958 | 3–6, 6–3, 6–4, 13–11 | ||
| 1959 | 6–4, 6–3, 6–4 | ||
| 1960 | 6–4, 3–6, 9–7, 7–5 | ||
| 1961 | 6–3, 6–1, 6–4 | ||
| 1962 | 6–2, 6–2, 6–1 | ||
| 1963 | 9–7, 6–1, 6–4 | ||
| 1964 | 6–4, 12–10, 4–6, 6–3 | ||
| 1965 | 6–2, 6–4, 6–4 | ||
| 1966 | 6–4, 11–9, 6–4 | ||
| 1967 | 6–3, 6–1, 6–1 | ||
| Otevřená éra (od 1968)[p 6] | |||
|---|---|---|---|
| Rok | vítěz | poražený finalista | výsledek |
| 1968 | 6–3, 6–4, 6–2 | ||
| 1969 | 6–4, 5–7, 6–4, 6–4 | ||
| 1970 | 5–7, 6–3, 6–2, 3–6, 6–1 | ||
| 1971 | 6–3, 5–7, 2–6, 6–4, 6–4 | ||
| 1972 | 4–6, 6–3, 6–3, 4–6, 7–5 | ||
| 1973 | 6–1, 9–8(7–5), 6–3 | ||
| 1974 | 6–1, 6–1, 6–4 | ||
| 1975 | 6–1, 6–1, 5–7, 6–4 | ||
| 1976 | 6–4, 6–2, 9–7 | ||
| 1977 | 3–6, 6–2, 6–1, 5–7, 6–4 | ||
| 1978 | 6–2, 6–2, 6–3 | ||
| 1979 | 6–7(4–7), 6–1, 3–6, 6–3, 6–4 | ||
| 1980 | 1–6, 7–5, 6–3, 6–7(16–18), 8–6 | ||
| 1981 | 4–6, 7–6(7–1), 7–6(7–4), 6–4 | ||
| 1982 | 3–6, 6–3, 6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–4 | ||
| 1983 | 6–2, 6–2, 6–2 | ||
| 1984 | 6–1, 6–1, 6–2 | ||
| 1985 | 6–3, 6–7(4–7), 7–6(7–3), 6–4 | ||
| 1986 | 6–4, 6–3, 7–5 | ||
| 1987 | 7–6(7–5), 6–2, 7–5 | ||
| 1988 | 4–6, 7–6(7–2), 6–4, 6–2 | ||
| 1989 | 6–0, 7–6(7–1), 6–4 | ||
| 1990 | 6–2, 6–2, 3–6, 3–6, 6–4 | ||
| 1991 | 6–4, 7–6(7–4), 6–4 | ||
| 1992 | 6–7(8–10), 6–4, 6–4, 1–6, 6–4 | ||
| 1993 | 7–6(7–3), 7–6(8–6), 3–6, 6–3 | ||
| 1994 | 7–6(7–2), 7–6(7–5), 6–0 | ||
| 1995 | 6–7(5–7), 6–2, 6–4, 6–2 | ||
| 1996 | 6–3, 6–4, 6–3 | ||
| 1997 | 6–4, 6–2, 6–4 | ||
| 1998 | 6–7(2–7), 7–6(11–9), 6–4, 3–6, 6–2 | ||
| 1999 | 6–3, 6–4, 7–5 | ||
| 2000 | 6–7(10–12), 7–6(7–5), 6–4, 6–2 | ||
| 2001 | 6–3, 3–6, 6–3, 2–6, 9–7 | ||
| 2002 | 6–1, 6–3, 6–2 | ||
| 2003 | 7–6(7–5), 6–2, 7–6(7–3) | ||
| 2004 | 4–6, 7–5, 7–6(7–3), 6–4 | ||
| 2005 | 6–2, 7–6(7–2), 6–4 | ||
| 2006 | 6–0, 7–6(7–5), 6–7(2–7), 6–3 | ||
| 2007 | 7–6(9–7), 4–6, 7–6(7–3), 2–6, 6–2 | ||
| 2008 | 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7 | ||
| 2009 | 5–7, 7–6(8–6), 7–6(7–5), 3–6, 16–14 | ||
| 2010 | 6–3, 7–5, 6–4 | ||
| 2011 | 6–4, 6–1, 1–6, 6–3 | ||
| 2012 | 4–6, 7–5, 6–3, 6–4 | ||
| 2013 | 6–4, 7–5, 6–4 | ||
| 2014 | 6–7(7–9), 6–4, 7–6(7–4), 5–7, 6–4 | ||
| 2015 | 7–6(7–1), 6–7(10–12), 6–4, 6–3 | ||
| 2016 | 6–4, 7–6(7–3), 7–6(7–2) | ||
| 2017 | 6–3, 6–1, 6–4 | ||
| 2018 | 6–2, 6–2, 7–6(7–3) | ||
| 2019 | 7–6(7–5), 1–6, 7–6(7–4), 4–6, 13–12(7–3) | ||
| 2020 | nehráno kvůlipandemii koronaviru | ||
| 2021 | 6–7(4–7), 6–4, 6–4, 6–3 | ||
| 2022 | 4–6, 6–3, 6–4, 7–5(7–3) | ||
| 2023 | 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 | ||
| 2024 | 6–2, 6–2, 7–6(7–4) | ||
| 2025 | 4–6, 6–4, 6–4, 6–4 | ||

| Tenista | éra | roky vítězství[p 8] | ||
|---|---|---|---|---|
| amatérská | open | celkově | ||
| 0 | 8 | 8 | 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2009, 2012, 2017 | |
| 7 | 0 | 7 | 1881,1882,1883,1884,1885,1886, 1889 | |
| 0 | 7 | 7 | 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000 | |
| 0 | 7 | 7 | 2011, 2014, 2015, 2018, 2019, 2021, 2022 | |
| 5 | 0 | 5 | 1902,1903,1904,1905,1906 | |
| 0 | 5 | 5 | 1976, 1977, 1978, 1979, 1980 | |
| 4 | 0 | 4 | 1897,1898,1899,1900 | |
| 4 | 0 | 4 | 1910,1911,1912,1913 | |
| 2 | 2 | 4 | 1961, 1962, 1968, 1969 | |
| 3 | 0 | 3 | 1891,1892, 1895 | |
| 3 | 0 | 3 | 1901, 1908,1909 | |
| 3 | 0 | 3 | 1920,1921, 1930 | |
| 3 | 0 | 3 | 1934, 1935, 1936 | |
| 1 | 2 | 3 | 1967, 1970, 1971 | |
| 0 | 3 | 3 | 1981, 1983, 1984 | |
| 0 | 3 | 3 | 1985, 1986, 1989 | |
| 2 | 0 | 2 | 1879,1880 | |
| 2 | 0 | 2 | 1893, 1894 | |
| 2 | 0 | 2 | 1907, 1914 | |
| 2 | 0 | 2 | 1919, 1922 | |
| 2 | 0 | 2 | 1924, 1926 | |
| 2 | 0 | 2 | 1925, 1928 | |
| 2 | 0 | 2 | 1927, 1929 | |
| 2 | 0 | 2 | 1937, 1938 | |
| 2 | 0 | 2 | 1956, 1957 | |
| 2 | 0 | 2 | 1964, 1965 | |
| 0 | 2 | 2 | 1974, 1982 | |
| 0 | 2 | 2 | 1988, 1990 | |
| 0 | 2 | 2 | 2008, 2010 | |
| 0 | 2 | 2 | 2013, 2016 | |
| 0 | 2 | 2 | 2023, 2024 | |

| Stát | éra | titul | |||
|---|---|---|---|---|---|
| amatérská | open | celkově | první | poslední | |
| Spojené království | 35 | 2 | 37 | 1877 | 2016 |
| Spojené státy americké | 18 | 15 | 33 | 1920 | 2000 |
| Austrálie | 15 | 6 | 21 | 1907 | 2002 |
| Švýcarsko | 0 | 8 | 8 | 2003 | 2017 |
| Francie | 7 | 0 | 7 | 1924 | 1946 |
| Švédsko | 0 | 7 | 7 | 1976 | 1990 |
| Srbsko | 0 | 7 | 7 | 2011 | 2022 |
| Španělsko | 1 | 4 | 5 | 1966 | 2024 |
| Německo | 0 | 4 | 4 | 1985 | 1991 |
| Nový Zéland | 4 | 0 | 4 | 1910 | 1913 |
| Chorvatsko | 0 | 1 | 1 | 2001 | 2001 |
| Československo | 0 | 1 | 1 | 1973 | 1973 |
| Egypt | 1 | 0 | 1 | 1954 | 1954 |
| Itálie | 0 | 1 | 1 | 2025 | 2025 |
| Nizozemsko | 0 | 1 | 1 | 1996 | 1996 |
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuList of Wimbledon gentlemen's singles champions na anglické Wikipedii.
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.