Podle údajů Litevského departmentu statistiky z roku2009 je vLitvě 103měst. Dále jsou uvedeny údaje z archívu Litevského departmentu statistiky.[1] Samotný termín „město“ je v Litvě zákony definován jako kompaktní městská oblast s více než 3 000 obyvateli, z nichž alespoň dvě třetiny pracují v průmyslu nebo v sektoru služeb. Osady s méně než 3 000 obyvateli, ale s historickým statutem města, jsou stále také považovány za města. Menší osady jsou nazývány „miestelis“, což lze překládat jako „městečka“. Ještě menší osady (kupř. vesnice) se nazývají „kaimas“. Často je ovšem oficiální status nejasný a lidé označují jak městečka, tak vesnice jako „gyvenvietė“, což v podstatě znamená osadu.
Z více než 100 litevských měst má pouze 14 z nich populaci nad 20 000 obyvatel. Města jsou poměrně rovnoměrně rozložena po celém území Litvy. Při sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městech 66,7 % obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2021 se pak tento podíl zvýšil na 68,2 % obyvatel.
Litevská města se začala formovat okolo 13. až 14. století společně sLitevským velkoknížectvím. Prvním městem, které získalo městská práva, bylaKlaipėda. Dle středověkého práva mělo město právo mít své vlastnítrhy,hospody,cechy,soudy atd. Některá bývalá města ztratila svůj statut a jsou nyní pouze městečky nebo vesnicemi, napříkladKernavė, neboMerkinė. Většina měst v Litvě byla založena před 18. stoletím, jejich poloha byla většinou ovlivňována obchodními a dopravními cestami. Některá z novějších měst vznikla díky stavbě železnic, mezi taková patří třebaKaišiadorys,Vievis,Radviliškis,Ignalina aMažeikiai. Ve 20. století rostla města v blízkosti velkých průmyslových center, napříkladVisaginas,Elektrėnai aNaujoji Akmenė. Pět měst (Birštonas,Druskininkai,Neringa,Palanga aAnykščiai) nesou zvláštní statut lázeňského města.
Pomnožné číslo má většina názvů litevských obcí, nejčastěji takové, které mají zakončení na -ai nebo měkce na -iai (všechny názvy tohoto typu); tyto jsou rodu mužského. Z názvů jiného typu, které jsou v (po)množném čísle lze namátkou jmenovat:rod ž. mn. č., -os: Dusetos, Širvintos, Salos, Viešintos, Vyžuonos; rod ž. mn. č., -ės: Eišiškės, Rūdiškės, Grigiškės, Semeliškės, Dieveniškės, Krakės; rod m. mn. č., -ys: (zde je to případ od případu různé!): Kaišiadorys, Švenčionys, Bezdonys, Butrimonys, Skiemonys, Šimonys; ale: rod m. jedn. č., -ys: (zde je to případ od případu různé!): Pandėlys, Panevėžys, Pasvalys, Papilys, Pašušvys, Pašvitinys, Skaistgirys, Vadžgirys, Žaiginys Názvy obcí, zakončené na -a nebo -ė jsou v jedn. č. rod ž., zakončené na -as jsou v jedn. č. rod m., zakončené na -is jsou v jedn. č. rod m. nebo rod ž., zakončené na -ius jsou v jedn. č. rod m.
.png)
.png)
.png)
.svg)
.svg)
_CoA.svg)
