Sex Pistols je anglickápunková kapela založená vLondýně v roce1975. Kapelu původně tvořili zpěvákJohnny Rotten, kytaristaSteve Jones, bubeníkPaul Cook a baskytaristaGlen Matlock. Matlock z kapely odešel v roce1977 a nahradil jejSid Vicious. Ačkoliv kapela existovala pouze tři roky, vydala čtyři singly a natočila jedno studiové album,BBC ji označila za „nejlepší anglickou punkovou kapelu“[1]. Sex Pistols jsou často označováni za iniciátory punkového hnutí ve Velké Británii[2] a prvního generačního rozdílu uvnitř rock n' rollu[2].
Sex Pistols se objevili jako odpověď na to, co bylo považováno za neškodnýprogressive rock[3] apop music poloviny 70. let. Kapela vyvolala během své krátké kariéry mnoho kontroverzí, které upoutaly Anglii[4], ale často zastínily jejich hudbu[5]. Jejich vystoupení neustále čelila problémům s úřady a často končila pohromami a výtržnostmi. SinglGod Save the Queen z roku1977, který byl vydán tak, aby kolidoval s 25. výročímAlžběty II. na britském trůnu, je často považován za útok na Britskou monarchii a britský nacionalismus[6]
Kapela se rozpadla v roce1978 uprostřed bouřlivého turné ve Spojených státech, ale v roce1996 se opět sjednotila pro turné „Filthy Lucre“, později i pro turné v letech2002 a2003. Dne24. února2006 byli Sex Pistols slavnostně uvedeni doRock and Roll Hall of Fame, ale ceremoniálu se odmítli zúčastnit a muzeum nazvali „močí ve víně“[7].Sex Pistols byli první lidé, kteří v televizi řekli sprosté slovo[zdroj?].
Sex Pistols se vyvinuli z kapely The Strand, která vznikla v roce1972 a jejímiž členy byli zpěvákSteve Jones, bubeníkPaul Cook a kytaristaWally Nightingale. Mezi členy prvních sestav patřil také Jim Mackin a baskytaristé Stephen Hayes a později Del Noones[8]. Od roku1973 členové kapely trávili čas u obchodu Dona Lettse „Acme Attractions“ a u luxusnějšího "Let It Rock"[5] naKings Road, vChelsea. „Let It Rock“ patřil bývalému manažeroviNew York DollsMalcolmu McLarenovi a jeho přítelkyniVivienne Westwoodové. Obchod se specializoval na „anti-módu“[3] a prodávaly se tam závěsy, fetišistické zboží a potrhaná trička[5], která později zpopularizovalo punkové hnutí. Jak poznamenal Rotten: „Malcolm a Vivienne byli ukázkovým párem šibalů: Prodali by vše, jakéhokoliv stylu, jen aby na tom vydělali.“ Obchod se stal hlavním místem punkové scény a svedl dohromady mnoho jejích nejznámějších členů, mezi nimiž byli Jordan,Soo Catwoman (obě pracovaly v obchodě jako prodavačky),Captain Sensibile,Sid Vicious,Jah Wobble,Gene October,Mick Jones,Tony James aMarco Pirroni.[5] Všichni s odporem reagovali na převládající módu dlouhých vlasů a rozevlátých džínů začátku 70. let (pravděpodobně se inspirovali britskou pouliční mládeží, takzvaníBootboys, kteří byli pozůstatkem po "první vlně skinheads"). V té době se McLaren stal manažerem kapely.
Kapela se přejmenovala na „The Swankers“[9] a začala zkoušet ve studiu Crunchy Forg poblíž londýnských doků. V roce1974 poprvé koncertovali a to v Tom Salter's Café vLondýně. Noones byl z kapely vyhozen krátce poté pro svou neschopnost a neochotu chodit na zkoušky.[8]
Glen Matlock byl vybrán jako baskytarista na začátku roku1975. Ve stejné době se Jones a Nightingale začali hádat o hudebním směřování kapely a Nightingale brzy poté odešel. V srpnu 1975 si Jones v McLarenově butiku, který byl mezitím přejmenován naSEX, všiml Johna Lydona, později známého jakoJohnny Rotten. Jak řekl Jones: "Měl zelené vlasy. Myslím, že měl opravdu zajímavou tvář. Líbil se mi jeho vzhled. Měl tričko 'NesnášímPink Floyd'. Na Johnovi bylo něco zvláštního, ale když mluvil, byl opravdový kretén – ale chytrý."[10] Ačkoliv nikdy předtím o zpívání neuvažoval, byl Rotten požádán, aby se stal zpěvákem kapely.[11] Rotten a jeho přátelé (mezi nimi i členovéBromley ContingentSiouxsie Sioux,Soo Catwoman,Steve Severin aBilly Idol),[12] tehdy nosili potrhaná trička a sadomasochismem inspirované oblečení, které prodávalaVivienne Westwoodová[13]. Tato móda se rychle rozšířila mezi fanoušky kapely.[11]
NovinářNick Kent zNME si občas s kapelou zahrál, ale po Rottenově příchodu s tím skončil. Rotten tvrdí: „Když jsem přišel, podíval jsem se na něj a řekl jsem: 'Ne. Ten musí jít.' Od té doby o mně nic dobrého nenapsal.“[10] Rotten představil ostatní členy newyorským kapelám jako byliThe Modern Lovers aNew York Dolls a kapela začala hrátcoververze písní odIggyho Popa aSmall Faces.
Po Kentově odchodu, začal Cook cítit, že Jones možná není schopný hrát sám na kytaru, takže dal inzerát na dalšího „mladého nadějného kytaristu“.[14] Na inzerát odpověděl Steve New, hrál s kapelou několik týdnů, ale krátce poté odešel.
Mezi první McLarenova rozhodnutí jako manažera patřilo přejmenování kapely. Uvažovanými názvy byly například „Le Bomb“, „Subterraneans“, „Beyond“ a „Teenage Novel“. Kapela se nakonec přejmenovala na Sex Pistols a pod tímto názvem poprvé vystoupila6. listopadu1975 naSaint Martins College[9], ale publikum je vypískalo dříve než dokončili první píseň. Vystoupení zorganizoval Matlock, který tam tehdy studoval. Následovala další vystoupení na universitách a uměleckých školách v okolíLondýna. Na začátku roku1976 začali mít i větší vystoupení, například v100 Clubu, nebo v The Nashville. Dne3. září1976 Sex Pistols poprvé koncertovali mimo Británii, a to na otevření Club De Chalet Du Lac v Paříži. Jejich první větší turné po Británii brzy následovalo, trvalo od poloviny září do začátku října.
Po ukázkovém vystoupení naprvním londýnském punkovém festivalu v100 Club naOxford Street v září1976 Sex Pistols podepsali smlouvu sEMI. První jejich singl „Anarchy in the U.K.“, vydaný26. listopadu1976, sloužil jako vyjádření jejich záměrů – bylo plné humoru, zlosti a vnitřní energie. Přes všeobecný dojem, že punkové kapely neuměly hrát na nástroje, soudobé hudební kritiky a živé nahrávky odhalují, že Sex Pistols byla zdatná a divoká živá kapela.[15][16][17]
Jejich chování, stejně jako jejich hudba, jim přineslo celostátní pozornost. Dne1. prosince1976 se členové Sex Pistols a Bromley Contingent dočkali vlny publicity poté, co nadávali během večerního pořaduToday naThames Television. Dostali se tam na neplánovaně jako náhrada zaQueen, také kapelu od EMI. Kapela a její doprovod v šatně před vystoupením zkonzumovala velké množství alkoholu. Při rozhovoru (záznam), Rotten použil slovo „shit“ a moderátorBill Grundy, který byl také opilý, otevřeněflirtoval sSiouxsie Sioux („Uvidíme se potom, že jo?“). To vyprovokovalo Jonese, který nazval Grundyho „starým dědkem“. Grundy odpověděl, že kapela „řekla něco skandálního“,[18] na což mu Jones odvětil: „ty hnusný zmrde … jaký zkurvený mizera“.[19].
Ačkoliv byl pořad vysílán pouze vLondýně, následující poprask okupoval bulvární deníky několik dní.Daily Mirror použil titulek „Filth and Fury“ (tj. „Děs a běs“) aDaily Express titulek „Punk? Call it Filthy Lucre“ (tj. „Punk? Říkejte tomu mrzké peníze“); oba titulky Rotten použil pro názvy projektů Sex Pistols o mnoho let později. Thames Television odvolala Grundyho a ačkoliv se později vrátil, interview prakticky ukončilo jeho kariéru.[20]
Díky tomuto incidentu se kapele dostalo mnoho publicity a punk se tak dostal do pozornosti veřejnosti. „Anarchy tour“ po Velké Británii brzy následovalo, přestože se dočkalo nepřátelských reakcí ze strany novinářů a některé koncerty byly zrušeny místními úřady.[11] Londýnský radní Bernard Brook Partridge během televizního interview tehdy prohlásil: „Sex Pistols by skvěle vylepšila náhlá smrt… Chtěl bych vidět někoho, kdo by vykopal velkou díru a pohřbil by je do ní“.[21]
Po skončení turné v prosinci1976 zařídilaEMI několik koncertů na leden1977 vParadisu vAmsterdamu.[22] Předtím, než nalondýnském letišti Heathrow členové kapely nastoupili do letadla, navzájem se bili a uráželi personál. „Jedna svědkyně tvrdila, že Sex Pistols dělali něco tak hnusného, že to nemůže ani popsat… obecně se věří, že Jones zvracel na staré dámy v odletové hale,“ napsal magazínRolling Stone.[17] EMI o dva dny později smlouvu s kapelou vypověděla.[22] "Nerozumím tomu", tvrdil celou dobu Rotten. "Jediné, o co jsme se snažili, bylo vše zničit."[23]
Vystoupení v Paradisu měla být pro Matlocka poslední a v únoru1977 se s kapelou rozešel. Podle populární legendy důvodem bylo, že „měl rád Beatles“[1], ale Steve Jones později tvrdil, že opravdovým důvodem bylo to, že si Matlock s ostatními členy kapely prostě nesedl a „vždy si myl nohy“.[24] Matlock nyní tvrdí, že z kapely odešel dobrovolně, především kvůli zhoršujícím se vztahům s Rottenem.[25]
Matlocka nahradil Rottenův kamarádSid Vicious (vlastním jménem John Simon Ritchie), který sám sebe označoval za „největšího fanouška Sex Pistols“[26] a dříve hrál vThe Flowers of Romance. McLaren jej jako člena přijal, především pro jeho vzhled a „punkové postoje“ a to i přes jeho omezené hudební schopnosti.[14] McLaren prohlásil: „Když se Sid přidal, neuměl hrát na kytaru, ale jeho šílenství se hodilo do struktury kapely. Byl rytířem v zářivé zbroji s obrovskou pěstí."[27] Rotten později dodal: „První zkoušky se Sidem byly pekelné. Všichni souhlasili, že na to měl vzhled. Sid se opravdu tvrdě snažil… ale ten kluk na kytaru hrát neuměl.“[10]
Marco Pirroni: „Poté už to s hudbou nemělo nic společného. Bylo to jen o senzacechtivosti a skandálech. Stalo se to příběhem Malcolma McLarena…“[27] Sidův zesilovač býval při koncertech často zeslaben, nebo vypnut[28] a Matlock a Jones nahráli místo Viciouse většinu jeho basových partů na pozdějších studiových nahrávkách kapely.[10]
Členství v Sex Pistols mělo na Viciouse destruktivní dopady. Rotten vypozoroval: „Až do té doby byl Sid naprosto dětinský. Všechno bylo hihňavé a legrační. Najednou z něho byla obrovská hvězda. Postavení hvězdy znamená tlak, možnost být spatřen úplně všude, obdiv. Jen tohle pro Sida něco znamenalo.“[27] Vicious pokračoval v rozvíjení své nechvalně známé osobnosti. Na začátku roku1977 potkalNancy Spungen, narkomanku a občasnou prostitutku[29] s mnoha emocionálními problémy.[27] Spungen je většinou označována za člověka, který přivedl Viciouse kheroinu a vztah mezi nimi vedl k tomu, že se odcizil členům kapely. Rotten tvrdí: „Udělali jsme vše, abychom jej Nancy zbavili. Ona ho zabíjela. Byl jsem naprosto přesvědčen, že ta holka byla na pomalé sebevražedné misi. Nechtěla ale odejít sama. Chtěla si s sebou vzít Sida. Byla naprosto zkažená a zlá.“[10] Sid Vicious s kapelou poprvé vystoupil na Screen on the Green v Londýně3. dubna1977.
The Sex Pistols (Sid Vicious vlevo, Steve Jones uprostřed a Johnny Rotten vpravo) při vystoupení v Trondheimu v Norsku, červenec 1977
Dne10. března1977, při tiskové konferenci předBuckinghamským palácem, podepsali Sex Pistols smlouvu sA&M Records. Později se vrátili do kanceláří A&M, kde uspořádali divokou párty. Sid Vicious zničil kancelář ředitele společnosti a pozvracel jeho stůl. Druhý den ráno byla tato smlouva ukončena.[17] V květnu podepsali Sex Pistols svou třetí a poslední smlouvu, a to sVirgin Records.[3]
Jejich druhý singl,God Save the Queen, vyšel27. května1977. Ačkoliv byl většinou chápán jako útok na královnuAlžbětu II.[11], Rotten se později vyjádřil, že píseň nebyla zaměřena proti ní, ale měla kritizovat úctu, které se královská rodina obecně těšila. Píseň vyjadřující neúctu k monarchii vyvolala po zemi široké pobouření. Byla zakázána naBBC, jejížRadio 1 tehdy dominovalo éteru. Rotten později poznamenal: „Vyhlásili jsme válku celé zemi – ale neúmyslně!“[10]
Během oslav 25 let Alžběty II. na trůně byl singl na prvním místě na žebříčkuNME, ale až druhý na oficiálním britském žebříčku.[6] Přesto mnoho lidí spekuluje, že žebříček byl zfalšován[30] a singl byl ve skutečnosti první, ale byl posunut na druhé místo, aby se mu nedostalo nežádoucí pozornosti.[31] Nejméně jedna stanice oznámila, že singl byl první, ale odmítla jej hrát, protože jí bylo řečeno, že by tím mohla narušit státní oslavy.[30][32]
Sex Pistols oslavy poznamenali, nejen svým singlem, ale také se na pronajaté lodi pokusili zahrát naTemži před budovami Parlamentu. Nakonec pokus skončil tak, že policie loď pronásledovala, přestože jim bylo předem dáno povolení vystoupit. McLaren, členové kapely a mnoho dalších bylo zatčeno poté, co loď zakotvila u břehu.[33]
Násilné útoky na punkery se množily a samotný Rotten byl napaden gangem ozbrojeným noži vIslingtonu u Pegasus pubu[34] a utrpěl zranění dvou šlach. Kvůli útokům bylo turné poSkandinávii, které mělo začít na konci června, odloženo do poloviny července. Následovalo tajné turné po Británii na konci srpna, známé jako SPOTS (Sex Pistols On Tour Secretly), kdy kapela hrála pod pseudonymy, aby se vyhnula zrušení koncertů.[35]
AlbumNever Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols bylo nahráno mezi březnem a červnem1977 ve Wessex Studios naHighbury vLondýně.[36] Produkoval jejChris Thomas, který předtím spolupracoval sRoxy Music. Na albu hrál na baskytaruGlen Matlock, který se do kapely vrátil jako studiový hudebník, aby nahradil Viciousův nedostatek hudebního talentu. Jones tvrdí: „Sid chtěl přijít a hrát na albu a my jsme se jej snažili udržet co nejdále od studia. Měl tehdy žloutenku.“[10] Ačkoliv Vicious jednou opravdu nahrával, jeho party byly později znovu nahrány Jonesem. Jones vzpomíná: „Prostě jsme ho to nechali udělat, že jo? Když odešel, tak jsem to přehrál, zatímco Sidova část byla ztlumena. Myslím, že na nahrávce je to slyšitelné jen stěží.“[10]
Never Mind the Bollocks vyšlo28. října1977 a dočkalo se rozporuplných reakcí. Rolling Stone jej hodnotil pozitivně, zvuk byl podle něj jako „srážka dvou vlaků metra pod 40 stopami bahna, oběti křičí“, a chválil kapelu za hraní „s energií a přesvědčením, že je pozitivně výjimečná ve své šílenosti a vzrušení“. Někteří kritici byli přesto zklamáni, a to tím, že album obsahovalo všechny čtyři dříve vydané singly a považovali jej za faktické „best of“ album.[37] V posledních letech začalo být album uznáváno jako jedno z nejvlivnějších alb posledních 40 let[38][39][40] a bylo označeno za „jednu z nejlepších a nejinspirativnějších rockových nahrávek všech dob“[41].
Název alba působil kapele další potíže.Boots,W.H. Smith aWoolworth odmítly album prodávat a konzervativní člen Parlamentu ho odsoudil jako „symptom úpadku společnosti“ a Asociace nezávislých televizních společností odmítla vysílat reklamy propagující album. VNottinghamu bylo hudebnímu obchodu vyhrožováno soudním řízením za zobrazování „nepatřičného tištěného materiálu“. Kauza se ale obrátila, když právníkJohn Mortimer získal svědectví expertů, kteří dosvědčili, že slovobollocks je standardní staroanglické slovo, které původně označovalo kněze.[42] Ačkoliv slovo v populárním slangu znamená varlata, v názvu alba znamená „nesmysl“. S názvem neúmyslně přišel Steve Jones, který v reakci na hašteření ohledně názvu alba vykřikl: „Ou, ty nesmysly mi vůbec nevadí!“[10][43]
Poslední vystoupení Sex Pistols v Británii se odehrálo v Ivanhoe's vHuddersfieldu naŠtědrý den1977, kde kapela odehrála odpolední a večerní představení na podporu rodin stávkujících hasičů. Místo vystoupení bylo oznámeno krátce před začátkem, což byla u kapely obvyklá taktika, jak se vyhnout pozornosti, která by mohla vyústit ve zrušení koncertu.
V lednu1978 vyrazila kapela na turné poSpojených státech. Ačkoliv bylo plánováno už na prosinec1977, zdrželo se, protože americké úřady nechtěly členům kapely vydat víza kvůli jejich kriminálním záznamům[44]. Ačkoliv bylo turné vysoce očekáváno médii a fanoušky, poznamenaly jej vnitřní spory[44], špatné plánování a nepřátelsky naladění návštěvníci[45]. Během dvoutýdenního turné byl Vicious silně závislý naheroinu[46] a začal žít přesně podle svého pseudonymu.[47] Jak řekl Rotten: „Sid měl konečně publikum lidí, kteří by se chovali šokujícím a hrůzným způsobem. Sida jednoduše vedl jeho nos.“[10]
Během koncertu vSan Antoniu vTexasu, nazval Vicious diváky „partou buzerantů“ a poté udeřil fanouška do hlavy svou baskytarou.[46] VBaton Rouge se dočkal simulovaného orálního sexu prováděného jednou fanynkou, o které později pronesl: „Takový typ holek mám rád.“[48] Vicious trpěl abstinenčními příznaky a při koncertě vDallasu se objevil na pódiu a se slovy „dejte mi dávku“ se řízl do hrudi a krví postříkal ženu, která vylezla na pódium a udeřila ho do tváře.[10] Později byl převezen do nemocnice, kde se měl zotavovat ze svých zranění. Jeho chování mimo pódium bylo ubohé. Napadl fotografku, ochranku a dokonce byl zbit podrážděným bodyguardem, který jej měl chránit.[27]
Rotten, který tehdy trpěl chřipkou[49] a vykašlával krev, se cítil stále více izolovaný od Cooka a Jonese[10] a znechucený Viciousem.[5] Při posledním koncertě veWinterlandu vSan Franciscu14. ledna1978, rozčarovaný Rotten skočil přídavkem, písní „No Fun“ odThe Stooges. S úšklebkem vykřikl: „Tohle vůbec není sranda“, čímž jasně vyjádřil své pocity ohledně koncertu, kapely a diváků.[10][5] Po vystoupení se Rotten zeptal diváků: „Cítili jste se někdy podváděni?“[50] Poté odhodil mikrofon a odešel z pódia. Později to komentoval: „Nesnášel jsem ten scénář. Byla to fraška. Sid byl naprosto mimo, prostě ztráta místa. Malcolm se se mnou nebavil. Potom obrátil a řekl Paulovi a Stevovi, že veškeré napětí byla moje chyba, protože bych s ničím nesouhlasil. Bylo to velice trpké a matoucí.“[5]
Dne17. ledna1978 oznámil Rotten svůj odchod z kapely.[11] Vicious odjel doNew Yorku a McLaren, Cook a Jones odjeli doRio de Janeira na dovolenou. Rotten zůstal v Americe bez peněz a bez letenky. Později řekl: „Sex Pistols mě opustili, nechali mě trčet v LA bez letenky, bez peněz, bez ubytování a se zprávou, že pokud někdo bude volat do Warner Bros a tvrdit, že je Johnny Rotten, tak lže. Tak jsem skončil s Malcolmem – ale ne se zbytkem kapely. Vždy je budu mít rád.“[51] Nakonec zavolalRichardu Bransonovi, šéfoviVirgin Records, který mu zaplatil letenku zpět do Londýna.
Sex Pistols během vystoupení v Londýně v listopadu 2007
Po odchodu z kapely si Johnny Rotten změnil příjmení zpět na Lydon a založilPublic Image Ltd, kde s ním hráli bývalý členThe ClashKeith Levene a kamarád ze školyJah Wobble[52]. Kapela se dostala do první desítky britského žebříčku se svým debutovým singlem „Public Image“ v roce1978 a v roce1979 nahrála albumMetal Box[53]. V roce 1978 zahájil Rotten proti McLarenovi a jeho společnosti Glitterbest právní kroky kvůli nezaplaceným honorářům, používání jeho jména, nevýhodným smluvním podmínkám[54] a škodám za „všechny kriminální činy, které se odehrály“.[55]
Vicious se přestěhoval doNew Yorku a začal vystupovat sólově, přičemž Nancy Spungen mu dělala manažerku. V roce 1979 bylo vydáno živé albumSid Sings, kde jej doprovázeliArthur Kane aJerry Nolan zNew York Dolls. Dne12. října1978 byla Spungen nalezena mrtvá v pokoji vChelsea Hotel, kde žila s Viciousem. Měla bodnou ránu v břiše a byla oblečena pouze ve spodním prádle[56]. Policie na místě zajistila drogy a Vicious byl zatčen pro podezření z vraždy. V té době prohlásil McLaren: „Nevěřím, že by v tom byl namočený. Sid si měl Nancy v New Yorku vzít. Byl jí velice blízký a měl s ní docela vášnivý vztah.“[56] Vicious zemřel o pět měsíců později,2. února1979, na předávkování heroinem po párty k jeho propuštění z vězení na kauci.[57] Bylo mu 21. O vztahu Viciouse a Spungen byl v roce1986 natočen filmSid and Nancy, který režírovalAlex Cox. Rotten film hodnotil kriticky,[27] ať už šlo o ztvárnění hlavních postav nebo o spekulaci, že Vicious a Spungen chtěli spáchat společnou sebevraždu.[10]
McLaren chtěl o Sex Pistols natočit film. V roce1977 najalRusse Meyera, aby jej natočil podle scénářeWho Killed Bambi?, který napsal sRogerem Ebertem. Natáčení ale skončilo po dni a půl, kdy herci a štáb odešli na protest proti nevyplacení peněz McLarenem.[58] Druhý pokus se odehrál v polovině roku 1978 s filmemThe Great Rock 'n' Roll Swindle, který režírovalJulien Temple a hráli v něm Cook a Jones. Film byl natočen z McLarenova pohledu na historii kapely a tvrdil, že manipuloval a kontroloval kapelu od úplného začátku.[59] Na soundracku se podílel Jones a také Vicious s Cookem. Dalšími, kteří na albu zpívali, byliEdward Tudor-Pole aRonnie Biggs.[60]
Cook s Jonesem vystupovali při různých koncertech jako hosté[61] a působili jako studioví hudebníci a později založili kapeluThe Professionals. Cook v současnosti hraje v kapeleMan-Raze. Matlock se zúčastnil několika hudebních projektů, napříkladThe Rich Kids. McLaren dělal manažeraAdam & the Ants aBow Wow Wow a v polovině 80. let vydal několik hitů jako sólový umělec.[62]
V lednu1986, po soudním sporu, získali čtyři zbývající členové Sex Pistols a pozůstalí po Viciousovi kontrolu nad odkazem skupiny, který zahrnoval autorská práva, nahrávky, filmové záznamy a právo k užívání názvu „Sex Pistols“.[63] Díky tomuto mohl vzniknout v roce 2000 filmJulien TempleThe Filth and the Fury, vyprávějící příběh Sex Pistols z pohledu členů, čímž se lišil odThe Great Rock 'n' Roll Swindle, který zobrazoval McLarenův pohled na historii kapely.[64]
Zbývající členové kapely se znovu spojili v roce1996, kdy vyjeli na půlroční „Filthy Lucre World Tour“, při které vystoupili v Evropě, Americe, Austrálii a Japonsku.[3] V roce 2003 koncertovali po tři týdny v Severní Americe při své „Piss Off Tour“.
V listopadu 2005 byli Sex Pistols uvedeni doRock and Roll Hall of Fame, přičemž členové tuto poctu odmítli s tím, že si má síň slávy „políbit“.[65] Jones to komentoval následovně: „Jakmile chcete být v muzeu, je to konec Rock & Rollu. Nevolí tam fanoušci, ale lidé, kteří už tam jsou.“[66]
ČasopisRolling Stone prohlásil, že kapela, „v odpovědi na hvězdné okrasy a samolibost“ rockové hudby poloviny 70. let, „rozpoutala a ztělesňovala jeden z mála opravdu kritických okamžiků v historii populární hudby – vzestupu punku“.[3] Ačkoliv nebyli první punkovou kapelou, jejichNever Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols je jedinečným úkazem jak v punkové, tak i v populární hudbě obecně. Je pravidelně uváděno na seznamu nejlepších alb všech dob: V roce jej časopisQ zařadil na 27. místo v žebříčku „100 Greatest Albums Ever“[68] a Rolling Stone jej v roce 1987 zařadil na druhé místo v žebříčku „Top 100 Albums of the Last 20 Years“.[69]
Sex Pistols jsou také připomínáni pro svou přímou komunikaci s místním publikem. Rotten tvrdí: „Pokud jsme měli cíl, tak to bylo protlačení našich názorů, názorů dělnické třídy, do mainstreamu, kde tehdy nebyly slyšet.“[55] Zdali byl jejich anti-establishmentový postoj spontánní nebo uměle vytvořený, je sporné. Jeden kritik poznamenal, že „zdeptaná duše anglické společnosti“ stačila k tomu, aby vznikly kapely jako Sex Pistols a Rottenova „prudká inteligence a ohromující charisma na pódiu“ byly důležitými katalyzátory, ale nakonec zmiňuje McLarenovy manipulace jako opravdovou sílu, která byla za kapelou.[73]
V roce1997 pojmenovali paleontologové Adrian a Edgecombe skupinu vyhynulých druhů trilobitů po členech kapely:Arcticalymene rotteni, A. viciousi, A. jonesi, A. cooki a A. matlocki.[81][82]
.jpg)
