Severní polokoule (se žlutým pozadím)Severní polokoule
Severní polokoule (takéseverní hemisféra) je polovina povrchu planetyZemě nacházející se na sever odrovníku (tj. mezi 0° a +90° zeměpisné šířky). Tato polokoule zahrnuje veškeré oblasti od rovníku až ksevernímu pólu, který tvoří střed této hemisféry. Na severní polokouli leží většina zemských pevnin – odhadem 67–68 % světové souše.[1] Povrch severní polokoule je přibližně z 39–40 % tvořen pevninou (a z 60–61 % oceány), zatímco jižní polokoule je pokryta pevninou jen asi z 19–20 %.[1] S tím souvisí, že většina lidstva žije na severní polokouli – podle odhadů přibližně 87–90 % veškeré světové populace.[2]
Na severní polokouli se nachází celé kontinentyEvropa aSeverní Amerika a také prakticky celá pevninská částAsie (s výjimkou jihovýchodní částiIndonésie).Afrika má zhruba dvě třetiny své rozlohy ležící severně od rovníku[1] a do severní hemisféry spadá i severní okrajJižní Ameriky – přibližně 10 % rozlohy tohoto kontinentu (severně od ústíAmazonky).[1]
Z oceánů pokrývá severní polokoule celýSeverní ledový oceán, přibližně severní polovinuAtlantského aTichého oceánu a také severní částIndického oceánu. Klimaticky i geograficky významným rysem severní polokoule je převaha pevnin: rozsáhlé pevninské masy způsobují větší sezónní výkyvy teplot a umožňují existenci rozmanitých suchozemských ekosystémů. Povrchové vody severního Atlantiku a Pacifiku navíc vytvářejí díkyCoriolisově síle rozsáhlé cirkulace (gyry) s prouděním ve směru hodinových ručiček (na jižní polokouli opačně).[3]
Roční období jsou na severní a jižní polokouli opačná – kdykoliv je na severní polokouli léto, na jižní je zima, a naopak. Na severní polokouli začíná léto letním slunovratem okolo 21. června a trvá do podzimní rovnodennosti kolem 22. září; zima začíná zimním slunovratem okolo 21.–22. prosince a končí jarní rovnodenností kolem 20.–21. března.[4] V průběhu roku se výrazně mění délka dne a noci v závislosti na zeměpisné šířce. Zapolárním kruhem (≈ 66,5° s. š.) nastává v létě období polárního dne (Slunce alespoň jeden den nezapadá) a v ziměpolární noc (Slunce nevychází). Příkladem je městoUtqiagvik (Barrow) naAljašce, kde Slunce nezapadá od poloviny května do počátku srpna a v zimě panuje několik týdnů trvalá tma.[4]
Coriolisova síla na severní polokouli odklání volně se pohybující masy (vzduch i vodu) vpravo, na jižní vlevo. V atmosféře se to projevuje tak, že oblasti vysokého tlaku (anticyklóny) na severní polokouli rotují ve směru hodinových ručiček, zatímco tlakové níže (cyklony, např. tropickéhurikány) rotují proti směru hodinových ručiček (na jižní polokouli opačně). Na velmi malých škálách je ale Coriolisův efekt zanedbatelný – často opakované tvrzení, že voda ve výlevce či toaletě na severní polokouli „víří jedním směrem“ a na jižní opačně, je mýtus.[5]
V polárních oblastech se na severní polokouli vyskytuje úkazpolární záře typuaurora borealis („severní světla“), zatímco na jižní polokouli vzniká obdobný jevaurora australis („jižní polární záře“).[6] Severně odobratníku Raka stojí Slunce v poledne vždy k jihu a stín svislých objektů míří k severu (na jižní polokouli zrcadlově naopak).Měsíc se jeví pozorovatelům na severní a jižní polokouli „opačně orientovaný“ (tzv. zdánlivě vzhůru nohama).[7]
Vpleistocénu (posledních ~2,5 milionu let) docházelo na severní polokouli k opakovaným střídáním dob ledových a meziledových. V chladných glaciálech pokrývaly rozsáhlé pevninské ledovce severní Ameriku i Evropu a hladina oceánu byla o desítky metrů nižší. Poslední velká ledová doba skončila přibližně před 11–12 tisíci lety; následovalo současné teplejší obdobíholocénu (interglaciál).[8] Klima severní polokoule je od té doby ovlivňováno i menšími výkyvy (např.mladší dryas čimalá doba ledová) a významnýmioceánskými proudy a periodickými jevy jakoEl Niño /La Niña.
Drtivá většina lidí žije na severní polokouli – zhruba 6,4 miliardy obyvatel, tedy asi 87–90 % veškeré populace Země.[9] To souvisí s převahou souše a s historickým vývojem civilizací. Všechny nejlidnatější státy světa (včetněČíny,Indie,USA, velké částiIndonésie čiPákistánu) mají převážnou část území a populace na sever od rovníku. Tzv. obyvatelská hemisféra (polokoule, ve které žije nejvíce lidí) se téměř kryje se severní polokoulí a zahrnuje přibližně 85 % pevniny a kolem 90 % lidstva.[2]
↑abLUTZ, Ashley. MAP OF THE DAY: Pretty Much Everyone Lives In The Northern Hemisphere.Business Insider [online]. [cit. 2025-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Auroras: The Northern and Southern Lights | Center for Science Education.scied.ucar.edu [online]. [cit. 2025-11-06].Dostupné online.
↑ Does the Moon look ‘upside down’ in the southern hemisphere?.BBC Science Focus Magazine [online]. 2020-02-02 [cit. 2025-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑NOAA/WDS Paleoclimatology - Subtropical North Atlantic Radiocarbon Data during the Last Glaciation. [s.l.]: NOAA National Centers for Environmental Information (Point of Contact); NOAA World Data Service for Paleoclimatology (Point of Contact)Dostupné online. (anglicky) Type: dataset.
