Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Severní Korea a ruská invaze na Ukrajinu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojska Severní Korey v řadách ruské invazní armády na Ukrajině
Rusko
Rusko
Severní Korea
Severní Korea
Vladimir Putin a Kim Čong-un v červnu 2024
Vladimir Putin a Kim Čong-un v červnu 2024
11. ledna 2025 zajali Ukrajinci dva severokorejské vojáky. Jeden ze zadržených Severokorejců měl ruský vojenský průkaz vystavený na jméno jiné osoby s registrací v Republice Tuva Ruské federace

V roce2024 byly nasazenyseverokorejské vojenské jednotky v rámciruské invaze na Ukrajinu.KLDR je dlouhodobým vojenským spojencem Ruska a jako taková již od roku 2022 podporujeruskou invazi na Ukrajinu, a to jak na politické úrovni, takdodávkami zbraní.

V říjnu 2024 začaly zpravodajské službyUkrajiny,Jižní Koreje aUSA hlásit vyslání několika tisíc členůseverokorejské armády doRuska.Moskva aPchjongjang tato data zpočátku popřely[1], ale nasummitu BRICSVladimir Putin poprvé přiznal přítomnost Severokorejců, aniž by upřesnil účel.[2] Až 28. dubna potvrdil bojové nasazení severokorejských vojáků, když jim poblahopřál k vítězství vKurské oblasti.[3] O dva dny dříve náčelník generálního štábuValerij Gerasimov prezentoval video zachycující výcvik severokorejských vojáků na cvičištích v Rusku.[4]

Severokorejští vojáci se již dříve účastnili operacíválky ve Vietnamu, konfliktů vAfrice a naBlízkém východě, byť ne v takovém počtu.[5]

Předchozí události

[editovat |editovat zdroj]

KLDR je jednou z 11 zemí, které uznaly legalituanexe Krymu Ruskem.

V květnu 2014 byla podepsána dohoda o přechodu narubly v platbách mezi KLDR a Ruskem. Také 5. května byla podepsána dohoda o odepsání všech korejských dluhů vůči Rusku. V roce 2018 byl mezi KLDR a Ruskem podepsán protokol o spolupráci v oblasti vzdělávání, vědy a dopravy.

24. dubna 2019 dorazilKim Čong-un doPřímořského kraje na svou návštěvu Ruské federace cobyvůdce KLDR. Na programu byla jednání o bilaterálních vztazích mezi Ruskem a KLDR, otázky související sesankcemi, vztahy sOSN aSpojenými státya denuklearizace Korejského poloostrova. Lídři jednali o výstavbě novýchelektrických vedení,plynovodu aropovodu z Ruska do KLDR.

Začátek invaze

[editovat |editovat zdroj]

Severní Korea plněpodporovalaruskou invazi na Ukrajinu a odsoudila činy Západu.

Dne 13. července 2022 Ukrajina oznámila přerušenídiplomatických styků s KLDR z důvodu uznání nezávislosti Ruskem kontrolovanéDoněcké aLuhanské lidové republiky.[6]

Severní Korea také uznalareferenda na okupovaných územích Ukrajiny.

V březnu 2023 Ruskovetovalo prodloužení mise expertůOSN, kteří monitorovali provádění sankcí proti Severní Koreji, souvisejících především sjadernými zbraněmi. Do té doby Rusko nikdy neblokovalo práci skupiny expertů ani se nevyslovovalo ve prospěchseverokorejského jaderného programu.[7]

13. září 2023Kim Čong-un navštívil Rusko. Oficiálně byly hlavními tématy setkání nakosmodromu Vostočnyj diskuse o mezinárodní situaci a ekonomické spolupráci.

Dne 18. června 2024 přicestoval Vladimir Putin poprvé od roku 2000 do KLDR na oficiální státní návštěvu a podepsal s Kim Čong-unem dohodu ostrategickém partnerství mezi KLDR a Ruskou federací. Smlouva obsahuje klauzuli o vzájemné vojenské pomoci „všemi prostředky, které má k dispozici“ v případě útoku na jednu ze smluvních stran, čímž se vztahy mezi oběma zeměmi posouvají naalianční úroveň. Dohoda také předpokládá rozvoj ekonomických vazeb.Státní duma smlouvu ratifikovala 24. října.[8][9] Dne 9. listopadu 2024 podepsal dohoduVladimir Putin. KLDR smlouvu ratifikovala 11. listopadu 2024, kdy smlouvu podepsalKim Čong-un. Smlouva vstoupí v platnost po výměně ratifikačních listin.

Dodávky zbraní

[editovat |editovat zdroj]

Podleamerických tajných služeb Rusko již v roce 2022 nakoupilo od KLDR miliony kusůdělostřeleckých granátů abalistických raket krátkého doletu, včetněHwasong-11.[10] Kromě toho severokorejské dodávky zahrnovaly pušky a kulomety,protitankové systémy, střely proMANPADS, munici protanky řady T, dělostřelecké kusy včetněhoufnic D-30.[11]

Vyslání armády

[editovat |editovat zdroj]

18. října 2024 uspořádaljihokorejský prezidentJun Sok-jol mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti v reakci na zprávyzpravodajské služby, že ze Severní Koreje jsou vysíláni vojáci napodporu Ruska veválce proti Ukrajině.

Podle amerických zpravodajských služeb dorazilo od začátku do poloviny října 2024 nejméně 3 tisíce severokorejských vojáků lodí doVladivostoku, ktyří byli následně rozptýleni na četná ruská vojenská cvičiště, aby zde prošli základním výcvikem.[1] Stejný počet byl převezen především doKurské oblasti. Jen několik stovek z nich jsou příslušnícispeciálních jednotek, zbytek patří k běžným jednotkám.[12]

Ukrajina a Jižní Korea odhadly počet severokorejských zaměstnanců na 12 tisíc[13],Pentagon na 10 tisíc. Podle jihokorejské rozvědky jsou mezi nimi vojáci elitního11. armádního sboru armády KLDR (útočná jednotka). Předpokládá se, že severokorejští vojáci budou vycvičeni asi ve 100 vojenských povelů a termínů v ruštině a k řešení otázeklogistiky ataktiky v první linii a naučí se používatbezpilotní letouny.[12][14]

Vojáci, kteří se vyznamenají na bojišti, mohou mít vzácnou příležitost zlepšit sociální postavení svých rodin. Podle profesorauniverzity v KunminguAndreje Laňkova vojáci z elitních jednotek – většinou synové nižších úředníků – také vidí válku jako příležitost ke zlepšení společenského postavení. Kromě toho se plánuje vyplácet vojákům z KLDR v Rusku 2000dolarů měsíčně, což je více než průměrný roční výdělek.[12][12][14]

12. listopadu 2024 potvrdiloamerické ministerstvo zahraničí a poté Jižní Korea účast severokorejských jednotek na bojišti. Většina z více než 10 tisíc vojáků vyslaných Pchjongjangem byla odeslána doKurské oblasti.[15][16]

Mezinárodní reakce

[editovat |editovat zdroj]

Jižní Korea připustila, že možná přehodnotí své dlouhodobé rozhodnutí neposílatUkrajiněvojenskou pomoc. Navíc byla zvažována možnost vyslání specialistů na taktikuseverokorejských jednotek na Ukrajinu.[17]

ListFinancial Times uvedl, žeČína je znepokojena výskytem severokorejských jednotek v Rusku. Novináři poznamenali, že čínští diplomaté se neúčastnili oficiálních společných aktivit se Severní Koreou v takové míře jako v minulosti.Ministerstvo zahraničních věcí země zároveň tvrdilo, že „neví“ o vyslání severokorejských jednotek do Ruska[18][14].

Generální tajemník NATOMark Rutte řekl, že vyslání vojákůKLDR na podporu Ruska na Ukrajině by bylo „významnou eskalací“ konfliktu.[19]

Důsledky vyslání armády

[editovat |editovat zdroj]

17. listopadu 2024 podleThe New York Times dal americký prezidentJoe Biden Ukrajině povolení zahájit útoky balistickými raketami dlouhého doletuATACMS na ruské území v reakci na zapojení armády KLDR do bojů voblasti Kurska.[20]

19. listopadu 2024 Putin schválil aktualizovanoujadernou doktrínu, která umožňuje použití jaderných zbraní v případě odpálení balistické střely proti Rusku.[21]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuКНДР и вторжение России на Украину na ruské Wikipedii.

  1. abDostupné online. 
  2. «Это наше дело»: Путин впервые прокомментировал отправку военных КНДР в Россию.BBC News [online]. 2024-10-24 [cit. 2025-04-28].Dostupné online. (rusky) 
  3. Путин поблагодарил военных КНДР, участвовавших в разгроме ВСУ в Курской области.Interfax [online]. 2025-04-28 [cit. 2025-04-28].Dostupné online. (rusky) 
  4. КОШЕЧКИНА, Варвара. В России рассказали об участии военных из КНДР в боях под Курском.Lenta.ru [online]. 2025-04-28 [cit. 2025-04-28].Dostupné online. (rusky) 
  5. Dostupné online. 
  6. Dostupné online. 
  7. Dostupné online. 
  8. Dostupné online. 
  9. Dostupné online. 
  10. www.bbc.com.Dostupné online. 
  11. Dostupné online. 
  12. abcdDostupné online. 
  13. Dostupné online. 
  14. abcDostupné online. 
  15. Dostupné online. 
  16. Dostupné online. 
  17. Dostupné online. 
  18. Dostupné online. 
  19. Dostupné online. 
  20. Dostupné online. 
  21. Dostupné online. 
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Ruská invaze na Ukrajinu
Východoukrajinská
ofenzíva
Kyjevská ofenzíva
Jihoukrajinská ofenzíva
Ostatní boje a útoky
Další témata
Přehledy, reakce, dopady
Skupiny a ideologie
Rusko
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc

Vladimir Putin •Sergej Šojgu •Andrej Bělousov •Valerij Gerasimov •Sergej Lavrov •Dmitrij Peskov •Marija Zacharovová •Dmitrij Medveděv •Vladislav Surkov •Jevgenij Prigožin •Michail Mišustin •Ramzan Kadyrov •Sergej Ivanov •Sergej Naryškin •Gennadij Timčenko •Apti Alaudinov •Alexandr Bortnikov •Viktor Zolotov •Alexandr Dvornikov •Azatbek Omurbekov •Nikolaj Patrušev •Michail Mizincev •Margarita Simonjanová •Valentina Matvijenková •Vladimir Medinskij •Sergej Kirijenko •Dmitrij Utkin •Alexandr Vitko •Igor Girkin •Oleg Saljukov •Dmitrij Rogozin •Sergej Surovikin •Sergej Kobylaš •Viktor Sokolov •Marija Lvovová-Bělovová •Taťjana Moskalkovová •Andrej Trošev •Darja Duginová

Separatisté a ruští spojenci
Ukrajina
Portály:Korea |Rusko |Ukrajina |Válka a vojenství
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Severní_Korea_a_ruská_invaze_na_Ukrajinu&oldid=25334315
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp