Severní Amerika pokrývá území o rozloze okolo 24 709 000 km2 a je tak po prvníAsii a druhéAfrice třetím největším světadílem na planetěZemi, kde zaujímá 4,8 % z celkového povrchu a 16,5 % z její pevninské části. Geograficky do Severní Ameriky patří i největší ostrov světaGrónsko. Podle odhadu žilo na světadílu v červenci 2008 téměř 579 milionů lidí. Severní Amerika je čtvrtým nejlidnatějším světadílem, hned po Asii, Africe aEvropě.
V Severní Americe se nachází 23 nezávislých států a 21 závislých území. Největší zemí jeKanada a naopak nejmenší je ostrovNavassa, závislé územíSpojených států.
Nejsevernější bod: mysMorris Jesup v Grónsku (83° 40' s. š.) je současně nejsevernějším výběžkem souše na Zemi, leží pouze asi 700 km odSeverního pólu.
Existuje všeobecně přijatý názor, že Amerika byla pojmenována poitalském cestovateliAmerigovi Vespuccim německými kartografyMartinem Waldseemüllerem aMatthiasem Ringmannem.[1] Vespuccci, který mezi lety1497 a1502 objevil Jižní Ameriku, byl první Evropan, jenž tvrdil, že Amerika neníIndie, ale odlišný kontinent, Evropanům dosud neznámý. V roce 1507 Waldseemüller vytvořil mapu světa, v níž umístil slovo „America“ na světadíl Jižní Ameriky, do středu dnešníBrazílie. Původ názvu odůvodnil v doprovodné knizeCosmographiae Introductio:
„
ab Americo inventore … quasi Americi terram sive Americam
od objevitele America … jako by to byla země Americova, tedy America[2]
“
Podle Waldseemüllera by nikdo neměl námitky proti pojmenování země po jejím objeviteli. Použil latinizovanou verzi Vespucciho jména (Americus Vespucius), ale v jejím ženském tvaru „America“, následuje tak vzory „Europa“ a „Asia“.
Později, když další kartografové přidávali do map Severní Ameriku, rozšířili tak původní název. Roku 1538Gerard Mercator užil ve své mapě světa název „America“ pro celou západní polokouli.[3]
Odvozenina z Vespucciho jména je však podle některých problematická. Je totiž zvykem, že objevy získávají název podle příjmení svého objevitele, případně panovníka.[4] Ricardo Palma předložil možnost, že název má původ v Amerických horách (španělsky:Serranías Amerrique), malém pohoří, které se nachází ve Střední Americe. Vespucci byl prvním, kdo objevil Jižní Ameriku a také Americké hory, což spojuje jeho objevy s těmiKryštofa Kolumba.
Alfred E. Hudd navrhl roku 1918 teorii, že kontinent je pojmenován povelšském obchodníkoviRichardu Amerikovi z Bristolu. Ten, alespoň podle předpokladů, financoval výpravuJohna Cabota z Anglie doNewfoundlandu, uskutečněnou roku 1497. Jiná podrobně probádaná domněnka tvrdí, že Amerika je pojmenována podle španělského námořníka nesoucího staré vizigótské jménoAmairick. Podle jiné má název kořeny v jazykupůvodních obyvatel Ameriky.[3]
Termín Severní Amerika zahrnuje různé definice ve shodě s polohou a kontextem. V angličtině může být pojemSeverní Amerika použit pro Spojené státy americké a Kanadu. Někdy se k těmto zemím přidávají i Grónsko a Mexiko, stejně jako ostrovy nedaleko pobřeží.
V Iberoamerice a dalších částech Evropy výrazSeverní Amerika označuje subkontinent Ameriku, zahrnující Kanadu, USA, Mexiko a často Grónsko, Saint Pierre a Miquelon a Bermudy.
Severní Amerika (North America) je historicky často označována jinými názvy. Španělská Severní Amerika (Místokrálovství Nové Španělsko) byla často uváděna jako Severní Amerika (anglicky všakNorthern America), což bylo první oficiální jméno Mexika.
Mimo Severní Ameriku se ve dvacátém století celý americký kontinent (Severní, Střední a Jižní Amerika stejně jako Karibik) označoval jednoduše jakoAmerika, jeden z pěti kontinentů (dalšími čtyřmi jsou Evropa, Asie, Afrika aAustrálie).
Geologicky je Kanada jedním z nejstarších regionů na Zemi. Více než polovina jejího území se skládá z prekambrických hornin, které jsou nad mořskou hladinou od počátkupaleozoika. Kanadské zdroje nerostů jsou rozmanité a velmi rozsáhlé. NapříčKanadským štítem se nacházejí velké zásobyželeza,niklu,zinku,mědi,zlata,olova,molybdenu auranu. V arktické oblasti se začala rozvíjet také těžbadiamantů, což Kanadu činí jedním z největších světových producentů. Po celém Kanadském štítu se nachází obce zaměřené na těžbu těchto nerostů – největší a nejznámější jeSudbury v Ontariu. Oblast Sudbury se však od běžného procesu formování nerostů ve štítu liší. Existuje totiž množství důkazů potvrzujících, žeSudburyjská pánev je starýimpaktní kráter. Nedaleká, ale méně známáTemagamijská magnetická anomálie (nazývaná také Wanapiteiská anomálie) se Sudburyjské pánvi nápadně podobá. Vzhledem k podobnosti magnetických anomálií by mohlo jít o druhý na kovy bohatý kráter. Kanadský štít je pokryt také rozlehlými boreálními lesy, jejichžtěžba je významným průmyslovým odvětvím v Kanadě.
Střední Amerika je geologicky aktivní oblast, kde občas dochází k zemětřesením. Roku1976 zasáhloGuatemalu velké zemětřesení, jež zabilo asi 23 000 lidí.Managua, hlavní městoNikaraguy, bylo postiženo zemětřeseními v letech1931 a1972, to druhé z nich mělo na svědomí okolo 5000 životů.Salvador byl zničen třemi zemětřeseními, jedním roku1986 a dvěma roku2001, v severní a středníKostarice zabilo zemětřesení roku2009 nejméně 34 lidí. Ve stejném roce postihloHonduras silné zemětřesení, které si vyžádalo sedm životů.
Sopečné erupce jsou zde také běžné. V roce1968 došlo k erupci sopkyArenal, která způsobila smrt celkem 87 lidí. Úrodné půdy ze zvětralé lávy umožňují udržovat husté zalidnění v zemědělsky produktivních vysočinách.
Ve Střední Americe se nachází množstvípohoří. Největšími z nich jsouSierra Madre de Chiapas,Cordillera Isabelia aCordillera de Talamanca. Mezi pohořími se rozkládají úrodná údolí vhodná pro obyvatelstvo. Většina populace Hondurasu, Kostariky a Guatemaly žije v údolích. Tyto oblasti jsou příznivé také pro pěstování kávy, fazolí a dalších plodin.
Francouzský jazyk hrál v dějinách Severní Ameriky důležitou roli a v některých regionech zůstává hlavním komunikačním prostředkem. Kanada je oficiálně dvoujazyčná – francouzština je oficiální jazyk kanadské provincieQuébec, kde jí mluví 95% lidí jako svým prvním nebo druhým jazykem, a je spolu s angličtinou oficiální řečí v provinciiNový Brunšvik. Dalšími francouzsky mluvícími oblastmi jsou provincieOntario, provincieManitoba,Francouzské Antily aSaint Pierre a Miquelon, stejně tak jako americkáLouisiana, kde je francouzština úředním jazykem.Haiti je v této skupině zahrnuto kvůli historickému svazku, ale obyvatelé hovoří jak běžnou francouzštinou, tak ikreolizovanou francouzštinou. Podobně se kreolizované jazyky vyskytují i naSvaté Lucii aDominice.
Etnicky je Severní Amerika zcela svébytný kontinent. Třemi hlavními etnickými skupinami jsouběloši,černoši amíšenci. Z ostatních méně početných skupin mají největší významindiáni aČíňané.
Sociálně a kulturně představuje Severní Amerika dobře definovaný celek. Kanada a Spojené státy sdílejí kulturu a podobné tradice, což je výsledkem toho, že obě země jsou bývalébritské kolonie. Kvůli silným ekonomickým a historickým vazbám se mezi těmito dvěma národy vyvinul společný kulturní a ekonomický trh. Španělsky mluvící část Severní Ameriky sdílí společnou minulost jako dřívějšíšpanělské kolonie. V Mexiku a zemích Střední Ameriky, kde se vyvíjely civilizace jakoMayové, zachovávají původní obyvatelé tradice i navzdory moderní době. Střední Amerika a španělsky mluvící státy karibských ostrovů mají historicky více společného díky zeměpisné blízkosti a faktu, že na Španělsku získaly nezávislost.
Severní Mexiko, hlavně v městechMonterrey,Tijuana,Ciudad Juárez aMexicali, je silně ovlivněno kulturou a životním stylem Spojených států. Z těchto uvedených měst může být na Monterrey pohlíženo jako na nejvíceamerikanizované město v Severní Americe. Přistěhovalectví do USA a Kanady zůstává podstatným rysem mnoha států blízko jižní hranice Spojených států. Anglofonní karibské státy zažily úpadekBritského impéria, jeho vlivu na region a nahrazení ekonomickým vlivem Severní Ameriky. Tento vliv je zapříčiněn částečně nízkou populací (méně než 200 000) anglofonních karibských zemí a také faktem, že emigranti z těchto zemí v zahraničí jsou početnější než obyvatelstvo zůstávající doma.
Nejvíce zalidněnou zemí v Severní Americe jsou Spojené státy americké s 327 606 020 lidmi. Za USA následuje Mexiko s 112 322 757 lidmi. Patří tak mezi země udržující si populaci okolo 100 miliónů lidí. Kanada je s populací 32 623 490 na místě třetím. Většina ze států Karibských ostrovů má národní populaci pod jeden milion obyvatel, ačkolivKuba,Dominikánská republika,Haiti,Portoriko – teritorium Spojených států amerických,Jamajka aTrinidad a Tobago mají populaci vyšší než milion.
Osm z největších desetimetropolitních oblastí je umístěno ve Spojených státech amerických. Všechny tyto metropolitní oblasti mají okolo 5,5 miliónů obyvatel a zahrnujímetropolitní oblast New Yorku,metropolitní oblast Chicaga,metropolitní oblast Los Angeles aDallas–Fort Worth metroplex. Zatímco většina největších metropolitních oblastí jsou uvnitř USA, Mexiko hostí největší metropolitní oblast podle počtu obyvatel v Severní Americe –Greater Mexico City. V Kanadě zase najdeme metropolitní územíVelké Toronto, které se se svými 5,5 milióny lidmi řadí mezi deset největších. Malá vzdálenost mezi městy na hranicích Kanady – USA a Mexika – USA vede k vzestupu mezistátních metropolitních oblastí.
Panamericana v Severní Americe je část sítě cest téměř 48 tisíc kilometrů dlouhých, vedoucích přes pevninské státy celého Amerického kontinentu. Délka Panamericany není přesně daná, protože vlády USA a Kanady nikdy oficiálně neoznačily specifické cesty jako části Panamericany. Naopak Mexiko má oficiálně mnoho větví, napojujících se u hranic se Spojenými státy. Maximální délka severoamerické části Panamericany je však zhruba 26 000 km.
První transkontinentální železnice veSpojených státech byla vybudována napříč Severní Amerikou v 60. letech 19. století. Propojilaželezniční síť východu USA s Kalifornií na tichomořském pobřeží.[5] Byla dokončena 10. května 1869 na Promontory Summit v Utahu a vytvořila celonárodní mechanizovanou dopravní síť, která revolucionovala obyvatelstvo a ekonomiku amerického západu, napomáhajíc přeměně na moderní dopravní systém.[6] Spojením nesčetných východoamerických železnic s pacifickými dosáhla statusu první transkontinentální železnice a na světě nebylo většího železničního systému. KanadskáGrand Trunk Railway (GTR) dosahovala okolo roku 1867 již více než 2 055 kilometrů kolejí. Propojovala Portland, Maine a tři severní státyNové Anglie s kanadskými atlantickými provinciemi.
Kanada aAljaška (která patří Spojeným státům) leží na severu kontinentu, částečně i useverního polárního kruhu. V téměř celé Aljašce a v severních částech Kanady žijíEskymáci (Inuité).
Jižní část kontinentu, zvanáStřední Amerika, sestává ze sedmi menších států.
V Panamě je pevninská šíje, která spojuje Severní Ameriku s Jižní. Také je tamPanamský průplav, spojující Tichý oceán s Karibským mořem a Atlantikem.
V Karibském moři je řada ostrovních států v prostoru tzv.Velkých aMalých Antil. Tento ostrovní řetězec začíná od břehůFloridy a končí u jihoamerickéhovenezuelského pobřeží.
Kromě nezávislých států především v Karibiku existuje řada závislých území, která jsou se svou mateřskou zemí provázána různým stupněm závislosti. Mnohá z nich mají velmi vysoký stupeňautonomie. Nadřazené politické celky těchto území jsou evropské státy a USA, které v minulosti kolonizovaly nová území:
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuNorth America na anglické Wikipedii.
↑Roberto Almagià a jiní.Amerigo Vespucci [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2011-09-11].Dostupné online. (anglicky)
↑WALDSEEMÜLLER, Martin.The Cosmographiæ introductio of Martin Waldseemüller in facsimile. Příprava vydání Charles George Herbermann; překlad Edward Burke a Mario E. Cosenza; úvod Joseph Fischer a Franz von Wieser. New York: The United States Catholic Historical Society, 1907.Dostupné online. S. 9. (anglicky)
↑abCOHEN, Jonathan.The Naming of America: Fragments We've Shored Against Ourselves [online]. [cit. 2011-09-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-22. (anglicky)
↑LLOYD, John; MITCHINSON, John.The Book of General Ignorance. New York: Harmony Books, 2006.Dostupné online.ISBN978-0-307-39491-0. S. 95. (anglicky) Citováno: „Nové země a kontinenty nebyly nikdy pojmenovány po křestním jménu člověka, ale vždy po jeho příjmení…“.
↑History – Building a Road [online]. Union Pacific Railroad [cit. 2011-09-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-07. (anglicky)
↑History – Construction [online]. Union Pacific Railroad [cit. 2011-09-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-08. (anglicky)
